Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 225/2022-52
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci
žalobkyně: ; anonymizováno právnická osoba, IČO
se sídlem adresa
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
se sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
trvale bytem obec a číslo
o zaplacení částky 31 287 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Co do úroku z částky 12 686,45 Kč ve výši 17,25 % p.a. od 18. 3. 2022 do zaplacení se řízení zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 565 Kč s úrokem z prodlení z částky 7 565 Kč ve výši 9 % p.a. od 5. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
III. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Co do úroku z částky 12 686,45 Kč ve výši 17,25 % p.a. od 18. 3. 2022 do zaplacení se řízení zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 565 Kč s úrokem z prodlení z částky 7 565 Kč ve výši 9 % p.a. od 5. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>III. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 24. 6. 2022 zaplacení celkem částky 31 287 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 24. 4. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba) smlouvu o zápůjčce – příjmení v hotovosti číslo (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 11 322 Kč, celkem tedy 31 322 Kč a to formou 45 týdenních splátek po 697 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, na dluh uhradila pouze 12 435 Kč.
Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení:
jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 12 686,45 Kč
dlužné částky poplatků ve výši 6 200,55 Kč
smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč
kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 637,56 Kč
sankčních poplatků ve výši 2 400 Kč
úroku ve výši 29 % p.a. z dlužné jistiny 12 686,45 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení
úroku z prodlení v zákonné výši z částky 12 686,46 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení.
Přes upomínky žalovaná žalobkyni spornou částku doposud dluží.
K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku. Byla provedena lustrace žalované v dostupných registrech (BRKI, NRKI, SOLUS, interní databáze právního předchůdce žalobkyně, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zástupkyní právního předchůdce žalobkyně jméno příjmení následně ověřeny a zkontrolovány. Dle těchto činil pravidelný měsíční příjem žalované 8 000 Kč, další příjem do domácnosti 25 500 Kč, odhadované měsíční výdaje 2 000 Kč a interní splátky 4 419 Kč; právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná.
2. Žalovaná, shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 5. 9. 2022, když žalované byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 26. 8. 2022).
3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a seznamem postupovaných pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 1. 2. 2022.
4. Podáním ze dne 9. 8. 2022 vzala žalobkyně žalobní návrh zpět co do úroku z částky 12 686,45 Kč ve výši 17,25 % p.a. od 18. 3. 2022 do zaplacení. Soud proto v této části dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. zastavil.
5. Smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 24. 4. 2019, Smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne 24. 4. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit zápůjčku v 45 pravidelných týdenních splátkách po 697 Kč, tedy celkem částku 31 322 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 20 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 11 322 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 2 662 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 6 866 Kč a odměny za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 794 Kč. Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 29 % p.a. a byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Dle čl. 6 smluvních podmínek pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Žalovaná v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácela, byla vyzvána ke splacení celé pohledávky.
6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná měla být v době uzavření smlouvy zaměstnána jako prodavačka s čistým měsíčním příjmem 8 000 Kč, přičemž zaměstnání mělo být ověřeno pracovní smlouvou a dvěma výpisy z bankovního účtu. Odhadované měsíční výdaje byly konkretizovány částkou 2 000 Kč (bez další specifikace). Dále bylo uvedeno, že žalovaná je svobodná a žije s rodiči. Dalším nespecifikovaným příjmem do domácnosti byla částka 25 500 Kč měsíčně.
7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
11. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:
Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila pouze zákaznickou kartu s údaji uvedenými žalovanou, přičemž listinami příjmy ani výdaje žalované doloženy nebyly. Výdaje byly navíc stanoveny pouze ve výši 2 000 Kč měsíčně, tedy s ohledem na aktuální ceny zcela nereálně. Další příjem do domácnosti pak nebyl vůbec specifikován, a ani pokud by tomu tak bylo, není najisto postaveno, že z tohoto příjmu by mohla své potřeby uspokojovat právě žalovaná. Dle názoru soudu tak nebylo v řízení prokázáno, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdce, splnil povinnost uloženou mu zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp.zn. spisová značka, spisová značka číslo, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. spisová značka, spisová značka číslo, ze dne 28. 5. 2018, č.j. spisová značka číslo – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. spisová značka ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. spisová značka ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018. Příjmy, výdaje, osobní a majetkové poměry žalované nebyly řádně zjišťovány a ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce a nárok žalobkyně vůči žalované se podřadí režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 o.z., podle něhož je žalovaná povinna žalobkyni vrátit to, co od ní obdržela a doposud nevrátila jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu, tj. částku 7 565 Kč (dlužná jistina po odečtení částky splacené, tj. 20 000 Kč mínus zaplacených 12 435 Kč). Současně žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z této částky ve výši stanovené nař. vl. číslo Sb., a to od 5. 3. 2020, tj. ode dne následujícího po sjednané splatnosti poskytnuté částky. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.
16. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná jen částečně. Předmětem sporu byla částka 31 287 Kč s příslušenstvím, úspěch měla žalobkyně jen co do částky 7 565 Kč, tj. jen do 24 %, proto soud za situace, kdy žalované žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice, písemně, trojmo.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.