Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
15 C 400/2021-16
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 43 020 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16 340 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 9 780 Kč od 8.5.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit částku 26 680 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 839,58 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 914,30 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení ve výši 9,75%, úrok 21,27% ročně z částky 20 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 829,39 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 222,98 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení ve výši 9 %, úrok 23,72% ročně z částky 12 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16 340 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 9 780 Kč od 8.5.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit částku 26 680 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 839,58 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 914,30 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení ve výši 9,75%, úrok 21,27% ročně z částky 20 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 829,39 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 222,98 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení ve výši 9 %, úrok 23,72% ročně z částky 12 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 43 020 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že:
2. 1/ mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovaným došlo dne 21.12.2017 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. 12010008690 (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.
3. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část„ Dokumenty k ověření“, resp.„ Dokumenty na ověřenífinanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva.
4. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 400s úrokovou sazbou 21,27% sjednanou v čl. 4 Smlouvy, a odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 400 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal 20.6.2019.
5. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy.
6. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 4 940 Kč, z toho:
-) na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 3 400 Kč,
-) na poplatek za administrativní činnost 116,70 Kč,
-) na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 423,30 Kč.
7. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 20.6.2019. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky.
8. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 20.6.2019 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 20 000 Kč ode dne 21.6.2019 až do zaplacení dále úrokem ve výši 21,27 % ročně sjednané v čl. 1 Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29.11.2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 29.11.2019. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci.
9. Ke dni postoupení 29.11.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 37 110 Kč, skládající se z:
-) dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč,
-) dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 0 Kč,
-) dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 3 883,30 Kč,
-) dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 976,70 Kč a příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení.
10. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 4.940, Kč, z toho:
-) na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 3.400 Kč,
-) na poplatek za administrativní činnost 116,70 Kč a
-) na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1.423,30 Kč.
11. 2/ mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovaným došlo dne 14.08.2017 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. 1201056848 (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle dikce ustanovení § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část„ Dokumenty k ověření“, resp.„ Dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 12.000,00 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1.680 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800,00 Kč. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobce dále souhrnně nazývá také jen jako„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 360 Kč počínaje 21.08.2017, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24.09.2018. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 24.09.2018. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 24.09.2018 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 7.824,41 Kč ode dne 25.09.2018 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaným v čl. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29.11.2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 29.11.2019. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci.
12. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 10.720,00 Kč, z toho:
-) na jistinu 4.175,59 Kč,
-) na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 1.680 Kč,
-) na poplatek za administrativní činnost 2.400,00 Kč a
-) na poplatek za hotovostní inkaso splátek 2.464,41 Kč.
Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 04.08.2018.
13. Ke dni postoupení 29.11.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 10.160,00 Kč, skládající se z:
-) dlužné jistiny ve výši 7.824,41 Kč,
-) dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 0 Kč,
-) dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 0 Kč a
-) dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.335,59 Kč.
Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení.
14. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.
15. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení:
-) celkové dlužné částky ve výši 10.160 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 7.824,41 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 2.335,59 Kč,
-) kapitalizovaných úroků ve výši 2.221,98 Kč,
-) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 829,39 Kč,
-) úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7.824,41 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a
-) úroků z prodlení v zákonné výši 9,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7.824,41 Kč od 30.11.2019 do zaplacení.
16. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2.221,98 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 7.824,41 Kč od 25.09.2018 do data postoupení 29.11.2019.
17. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 829,39 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9,00% ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 7.824,41 Kč od 02.10.2018 do data postoupení 29.11.2019.
18. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
19. Soud ve věci výzvou ze dne 7.1.2022 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a o.s.ř. souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 24.1.2022. Žalovaný na výzvu nereagoval. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobce, který s tímto postupem vyslovil souhlas již v samotné žalobě.
20. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými žalobcem, a to:
-) Smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti –„ Fajnpůjčka“ ze dne 21.12.2017, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaný se dohodli na poskytnutí částky 20 000 Kč žalovanému a žalovaný se zavázal vrátit celkem 37 800 Kč v 78 splátkách po 458 Kč a výše poslední splátky činila 455 Kč,
-) Smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti –„ Fajnpůjčka“ ze dne 14.8.2017, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaný se dohodli na poskytnutí částky 12 000 Kč žalovanému a žalovaný se zavázal vrátit celkem 20 880 Kč v 58 splátkách po 360 Kč,
-) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019, včetně Seznamu pohledávek, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalobce se dohodli na postoupení pohledávek uvedených Seznamu pohledávek – v příloze uveden žalovaný na čl. 267 a čl 199,
-) Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29.11.2019, včetně podacího lístku s datem podání 13.12.2019, ze kterých soud zjistil, že společnost právnická osoba oznámila žalovanému, že se žalobce stal věřitelem pohledávky vůči žalovanému ze smlouvy o půjčce č. 12010566848 a č. 1201118690, výše pohledávky činí 42 270 Kč bez příslušenství
-) Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 30.4.2020, ze které soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě pohledávky 52 550,03 Kč nejpozději do 7.5.2020.
21. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaný se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku a poplatek 17 800 Kč, tj. úrok 3 400 Kč, administrativní poplatek 4 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek 10 400 Kč.
22. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 20 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobce a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku sestávající z jistiny a poplatků ve výši 37 800 Kč v 78 splátkách v hotovosti, kdy výše každé splátky činí 485 Kč, výše poslední splátky činí 455 Kč.
23. Druhou smlouvou se právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaný se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalovanému částku 12 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku a poplatek 8 880 Kč, tj. úrok 1680 Kč, administrativní poplatek 2 400 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč.
24. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 12 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobce a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku sestávající z jistiny a poplatků ve výši 20 880 Kč v 58 splátkách v hotovosti, kdy výše každé splátky činí 360Kč,
25. Žalobce se domáhá po žalované zaplacení celkové částky 43 020 Kč s příslušenstvím specifikovaným v petitu žaloby. Žalovaný dle skutkových tvrzení žalobce vrátil žalobci do okamžiku jejího postoupení 4.940 a 10 720 Kč, celkem 15 660 Kč.
26. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce a žalovanému bylo ze strany právního předchůdce žalobce postoupení oznámeno. Žalobce je tak aktivně legitimován k podání žaloby.
27. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
28. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
29. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
30. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.
31. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
32. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
33. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
34. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení, když právní předchůdce žalobce přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a 12 000 Kč, celkem 32 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč převzal a zavázal se je v dohodnuté době vrátit.
35. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. poplatku, který v tomto případě činí 17 800 Kč za zapůjčení částky 20 000 Kč na 78 týdnů a dospěl k závěru, že tento poplatek je vlastně úrokem peněžité zápůjčky, neboť představuje úplatu zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky. S ohledem na výši jistiny 20 000 Kč a na dobu splatnosti zápůjčky představující 78 týdnů odpovídá zmiňovaný poplatek ročnímu úroku přesahujícímu více než 59 % jistiny, 89 % celkové částky za 78 týdnů. U poplatku 8 880 Kč za zapůjčení částky 12 000 Kč na 58 týdnů odpovídá zmiňovaný poplatek ročnímu úroku přesahujícímu více než 66 % jistiny, 74 % celkové částky za 58 týdnů. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobci tak právo na úroky v podobě poplatků nevzniklo.
36. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 o.z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (nyní obdobně § 2392 odst. 1 o.z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.
37. Je-li neplatné ujednání o výši úroků obsažené ve smlouvě úvěru, z povahy věci ani z jeho obsahu neplyne, že by tuto část nebylo možno oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Smlouva o úvěru je však neplatná pouze v ujednání o výši úroků jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo (shodně se závěry Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Soud se tedy zabýval, zda neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru a uzavřel-li smlouvu o úvěru v postavení spotřebitele, smlouva o úvěru má povahu spotřebitelské smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce ji uzavíral v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele.
38. Co se týče právního posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah žalobce a žalovaného podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření smlouvy ze dne 2.12.2017 (dále jen,,OZ“) jako smlouvu o úvěru, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že žalobce, resp. právní předchůdce uzavřel smlouvu jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení § 1810 násl. OZ a dle zákona č. 257/2016 Sb., § 86, §87.
39. Podle § 86 odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
40. Podle § 86 odst. 2 Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
41. Podle § 87 odst. 1 Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkon jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
42. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
43. Soud zkoumal, zda žalobce splnil svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
44. Žalobce doložil zákaznickou kartu ze dne 21.12.2017, z níž soud zjistil, že obsahují údaje o žalovaném s tím, že žalovaný pracuje jako profese s čistým příjmem 13 000 Kč, výdaje na bydlení činí 1 000 Kč, osobní výdaje činí 4 000 Kč, splátky úvěru činí 1 600 Kč, celkem výdaje činí 6 600 Kč. Ze zákaznické karty ze dne 14.8.2017 bylo zjištěno, že žalovaný pracuje jako profese na lisovně s čistým příjmem 14 000 Kč, výdaje na bydlení činí 1 000 Kč, osobní výdaje činí 4 000 Kč, splátky úvěru činí 1 200 Kč, celkem výdaje činí 6 200 Kč.
45. Žalobce (resp. právní předchůdce žalobce) netvrdil a ani nedoložil, že by provedl např. kontrolu žalovaného ohledně bonity klienta v úvěrových registrech SOLUS a NRKI, že by provedl lustraci z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, EUCB.
46. Výdaj určený na„ nájem, inkaso, energie“ ani rámcově neodpovídá obvyklým výdajům na bydlení v České republice, a přesto nebyl nijak prověřován. V hodnocení klienta bylo uvedeno, že náklady nájem, inkaso a energie činí 1 000 Kč, avšak doklad SIPO či nájemní smlouva nebyla doložena. Přitom právě obvyklé náklady na bydlení (zahrnující náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky, hrazené zpravidla formou inkasa lze doložit poměrně snadno. Žalobce (právní předchůdce žalobce) si tedy vystačil jen s velmi nepravděpodobnými tvrzeními. Pokud má být zachován smysl a účel dané právní úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a případně dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou především náklady na bydlení. Neověření uváděných výdajů navozuje účelovost ze strany věřitele - snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. V případě osobních výdajů (telefon, jídlo, léky, doprava oblečení) je uvedena částka 4.000 Kč, což představuje možnou útratu 133 Kč/den, což rovněž neodpovídá obvyklým výdajům člověka za telefon, jídlo léky a oblečení za jeden den. Přes tyto informace, které měl věřitel k dispozici, úvěr s výše uvedenými parametry poskytl, aniž se však jakkoli přesvědčivě dále vypořádal s tím, zda bude dlužník schopen skutečně reálně dluh splácet a splatit.
47. Soud se pro účely posouzení splnění povinnosti žalobce posoudit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy nemohl spokojit toliko s doplněním tvrzení v rozsahu shora a doložením pouhé karty zákazníka se žádostí o zápůjčku v kontextu s uzavřenou smlouvou o úvěru téhož dne (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
48. Soud tak uzavírá, že žalobce v řízení neprokázal (a ani dostatečně netvrdil), že dostatečným způsobem splnil svou zákonnou povinnost zkoumat před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce úvěruschopnost žalovaného, a to navíc s odbornou péčí, proto soud posoudil předmětnou smlouvu úvěru jako absolutně neplatnou podle § 580 OZ, a to v souladu s nálezem Ústavního soudu České republiky III, ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019.
49. Plnil-li proto žalobce z absolutně neplatné smlouvy úvěru žalovanému částku 20 000 Kč a 12 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. OZ v rozsahu této částky po dopočtu provedené platby žalovaným ve výši 4 940 Kč a 10 720 Kč, celkem 15 660 Kč. Bezdůvodné obohacení je žalovaný povinen vydat podle § 1879 OZ žalobci, proto soud zavázal žalovaného k povinnosti uhradit žalobkyni částku 16 340 Kč, a to dle § 2993 OZ, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Spolu s částkou 16 340 Kč je žalovaný povinen podle § 1970 OZ zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění rozhodném k počátku prodlení žalované. Prodlení žalovaného se v daném případě dle závěru soudu odvíjí od doručení upomínky před podáním žaloby ze dne 30.4.2020, v níž byla stanovena lhůta do 7.5.2020 k zaplacení pohledávky žalované. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., soud neshledal žádný důvod pro stanovení delší lhůty, popř. pro plnění ve splátkách.
50. Ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když byla koncipována jako plnění ze smlouvy, která byla soudem shledána absolutně neplatnou.
51. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaný měl ve sporu převážný úspěch, z obsahu spisu však vyplývá, že mu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.