Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 90/2022-46

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 32 496,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 800 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 25 696,40 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 5 679,80 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, co do úroku 88% ročně z částky 12 479,80 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 794,67 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 800 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 25 696,40 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 5 679,80 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, co do úroku 88% ročně z částky 12 479,80 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 794,67 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované žalobou ze dne datum domáhala zaplacení částky 32 496,40 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi spol. právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ původní věřitel“) a žalovanou došlo dne datum poté co původní věřitel posoudil schopnost žalované splácet úvěr k uzavření Smlouvy číslo s produktovým názvem anonymizováno 7 slov rok, jejíž součástí byly též smluvní podmínky. Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 15 000 Kč, když žalovaná podpisem smlouvy stvrdila převzetí celé této částky. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaná zavázala zaplatit původnímu věřiteli předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 17 731 Kč. Poplatek byl ve smlouvě vypočten jako součet následujících kalkulačních položek ve smlouvě přesně zvlášť kapitalizovaných: úrok ve výši 12 088 Kč, částka za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 143 Kč. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala původnímu věřiteli zaplatit (jistina zápůjčky + poplatek) činila 32 731 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou částku zaplatit v hotovosti v 78 týdenních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první do předposlední činí 420 Kč, poslední měsíční splátka pak činila 391 Kč. Žalovaná na pohledávku původního věřitele uhradila celkem částku ve výši 8 200 Kč. Žalovaná však dále neplnila své smluvní povinnosti řádně a včas, původnímu věřiteli tak v důsledku prodlení žalované vzniklo právo na uhrazení: a) smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně které je žalovaná v prodlení, přičemž tato byla kapitalizována ke dni datum a je po žalovaném požadována pouze v částce 7 500 Kč, b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení požadovaného pouze ve výši 794,67 Kč, který vznikl z důvodu prodlení žalované s hrazením jednotlivých splátek a c) sankčních poplatků ve výši 1 300 Kč, přičemž se jedná o poplatky za zahájení vymáhání dluhu centrálním vymáháním pohledávek původního věřitele a za poplatky za upomínky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena původním věřitelem žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k datu úplaty datum a o tomto postoupení byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne datum. K tomuto dni byla pohledávka původním věřitelem kapitalizována na částku 33 291,07 Kč sestávající z jistiny 12 479,80 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 11 216,60 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 794,67 Kč a sankčních poplatků ve výši 1 300 Kč. Dopisem ze dne datum byla žalovaná zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do datum. Jako příslušenství pohledávky pak dále žalobkyně za žalovanou uplatňovala smluvní úrok ve výši 88 % p.a. z jistiny 12 479,80 Kč jdoucí ode dne datum do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení. Žalovaná ani následně neuhradila ničeho.

2. Během ústního jednání dne datum žalobkyně odkázala na žalobní návrh a setrvala na svých tvrzeních a návrhu.

3. Žalovaná se k žalobě v průběhu celého řízení nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.

4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel spol. právnická osoba, IČO, postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni spol. anonymizováno právnická osoba, IČO, a to v souladu s ustanovením a násl. , , (dále jen „“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne datum, který byl předán k doručení dne datum, jak je patrné z potvrzení o podání.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o spotřebitelském úveru číslo ze dne datum (dále též jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly rovněž smluvní podmínky, má soud za prokázané, že původní věřitel (spol. právnická osoba) a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle ust. , na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované částku 15 000 Kč Celková dlužná částka sestávající z poskytnuté zápůjčky 15 000 Kč, poplatku za zápůjčku, který byl stanoven ve výši 17 731 Kč (sestávající se z těchto položek: úrok ve výši 12 088 Kč, částka za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 143 Kč). Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala vrátit v 78 pravidelných týdenních splátkách po 420 Kč (poslední částka ve zbytku, tj. ve výši 391 Kč). Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že zápůjční úroková sazba činí 88 % p.a. a roční procentní sazba nákladů vztahující se k zápůjčce činí 161,71 %. Žalobkyně dále k důkazu předložila výpočet smluvní pokuty ke dni datum s tím, že v žalobě požadovala smluvní pokutu v částce nižší, a to 7 500 Kč, a dále výpočet zákonného úroku z prodlení ke dni datum ve výši 794,67 Kč. Žalobkyně prokázala, že žalované byla dopisem ze dne datum zaslána předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dluhu, avšak žalovaná i přesto na dlužné částce neuhradila ničeho.

6. Podle každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě sd a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

7. Podle výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

8. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především článku 36y.

11. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , dále například sp. zn. se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“

12. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách České národní banky (Tabulka B1 .1.2) plyne, že roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR činila v březnu 2020, kdy byla uzavřena shora specifikovaná smlouva o zápůjčce, 7, 56 %.

13. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi žalovanou a původním věřitelem, spol. právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. , a to na poskytnutí jistiny ve výši 15 000 Kč. Uzavřenou smlouvu o zápůjčce soud shledal absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. věta první K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. , ve spojení s daty z databáze na webu ČNB, podle kterých činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v březnu 2020 výši 7,56 %, by bylo možné akceptovat až trojnásobek této sazby, to je 22,68 % ročně. V daném případě však úrok činí 88 % p.a. a RPSN představovalo 161,71 %. Přesto, že RPSN není totéž co úrok, když tato sazba vyjadřuje právě celkové náklady zápůjčky jako roční procento, je zřejmé, že částka, kterou měla žalovaná zaplatit nad rámec půjčené částky, tj. navýšení zápůjčky ve výši 15 000 Kč o 17 731 Kč, při délce trvání zápůjčky 78 týdnů, přesahuje nejen trojnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného pro úvěry v daných obdobích, poplatek navíc převyšuje jistinu. Taková výše poplatku se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. a ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. , dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o zápůjčce jako celek uzavřenou mezi žalovanou a původním věřitelem dne datum je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalované) jakožto slabší smluvní strany, když sjednané náklady zápůjčky svou výší ani zdaleka neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty.

14. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud nárok žalobkyně vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení a násl. , kdy žalovaná se na úkor právního předchůdce žalobkyně (původního věřitele) plněním, které jí poskytl na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatila, a proto je povinna vydat žalobkyni částku 6 800 Kč, která odpovídá rozdílu mezi poskytnutou jistinou 15 000 Kč a částkou 8 200 Kč, kterou žalovaná již uhradila. Pokud jde o prodlení, žalobkyně požadovala úhradu dlužné částky výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne datum nejpozději do datum. Od datum tak nastalo na straně žalované prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle ve spojení s  a 2 z dlužné jistiny ve výši 6 800 Kč. Ve zbytku požadovaných nároků musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o zápůjčce, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit příslušenství pohledávky, tedy smluvní pokutu, obchodní úroky a zákonný úrok za období předcházející datu ocitnutí se žalované v prodlení.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná, proto jí právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, a že žalovaná, která se řízení fakticky neúčastnila, náhradu nákladů řízení neuplatnila a z obsahu spisu je zřejmé, že jí náklady v souvislosti s řízením vzniknout nemohly.

16. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.