Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 226/2022-51
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 76 527,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 26 000 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V rozsahu částky 50 527,5 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 613,57 Kč od datum do zaplacení, s úrokem 29 % ročně z částky 31 613,57 Kč od datum do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 952,94 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 26 000 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu částky 50 527,5 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 613,57 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem 29 % ročně z částky 31 613,57 Kč od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 952,94 Kč, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění jejího doplnění ze dne datum domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 76 527,5 Kč s obchodním a zákonným úrokem z prodlení z částky 31 313,57 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba smlouvu číslo jejímž předmětem bylo poskytnutí hotovostní zápůjčky žalovanému ve výši 35 000 Kč, přičemž žalovaný se ji zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 36 839 Kč představující jednak úrok sjednaný v zápůjční úrokové sazbě ve výši 29 % ročně, jednak částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku za administrativní činnost a komfortní splácení. Celkem mělo být uhrazeno 71 839 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 2 994 Kč, avšak žalovaný uhradil pouze 9 000 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno právo věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně při prodlení žalovaného s úhradou jednotlivých splátek a je požadována pouze ve výši 17 500 Kč. Před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru žalovanému byla původním věřitelem prostřednictvím svého vázaného zástupce s odbornou péčí zjišťována jeho schopnost úvěr splácet, kdy věřitel vycházel z informací získaných z nebankovního registru klientských informací a registru příjmení. Prověřil úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších registrů a databází, např. z insolvenčního rejstříku, interních registrů, přičemž v žádném z registru neměl žalovaný žádný negativní záznam. Kompletně vyhodnotil celkovou finanční situaci žalovaného, kdy konfrontoval doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňujícími posouzení jeho úvěruschopnosti a také vycházel z ekonomických modelů. Údaje uváděné žalovaným byly ověřeny a zaznamenány do zákaznické karty, přičemž byl zjištěn příjem žalovaného v částce 22 183 Kč (ověřeno výplatními lístky), další příjmy domácnosti ve výši 16 000 Kč, tedy celkové příjmy dosáhly 38 183 Kč. Ve vztahu k jeho výdajům byla použita schvalovací strategie původního věřitele pro stávající zákazníky a byla zohledněna platební morálka žadatele u tohoto věřitele. Žalovaný sdělil, doložil a vázaný zástupce věřitele ověřil, že má žalovaný odhadované měsíční výdaje ve výši 7 500 Kč. Při zjištěné a ověřené výši měsíčních příjmů žalovaného ve spojení s dalšími osobami ve společné domácnosti a dále zjištěných a ověřených výdajů žalovaného ve spojitosti s výpočtem behaviorálního score je zřejmé, že bonita žalovaného byla ověřena správně a proces posouzení úvěruschopnosti byl proveden s odbornou péčí. Pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení částky 31 613,57 Kč na nesplacené jistině, dále částky 25 213,93 Kč představující poplatky za poskytnutí a správu úvěru, smluvní pokuty ve výši 17 500 Kč, sankčních poplatků ve výši 2 200 Kč (za upomínky a vymáhání) a dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 952,94 Kč, obchodní úrok ve výši 29 % ročně a zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny 31 613,57 Kč od datum do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil ani přes předžalobní výzvu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízeným soudním jednáním se nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 o. s. ř.).
3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo – ulice v hotovosti ze dne datum soud zjistil, že byla sjednána mezi právnická osoba a žalovaným a jejím předmětem bylo poskytnutí zápůjčky ve výši 35 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy se závazkem žalovaného vrátit tuto zápůjčku spolu s poplatkem v celkové výši 33 743 Kč sestávajícího z úroku ve výši 11 535 Kč, částky za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 12 971 Kč, částky za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 9 237 Kč a pojistného ve výši 3 096 Kč, celkem mělo být uhrazeno 71 839 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 2 994 Kč Součástí smlouvy jsou standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z listin označených jako výpočet zákonného úroku a výpočet smluvní pokuty soud zjistil, že žalovaný na zápůjčku uhradil 3 splátky po 3 000 Kč (v měsících květnu, červnu a srpnu 2019). Současně je v této listině vyčíslen výpočet zákonných úroků z prodlení, jakož i smluvní pokuty.
4. Ze zákaznické karty sepsané dne datum zástupkyní původního věřitele paní jméno příjmení soud zjistil, že pro požadovanou výši zápůjčky ve výši 30 000 Kč je ve vztahu k žalovanému uvedeno, že bydlí jako spolubydlící, je rozvedený, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako zámečník, svářeč u společnosti právnická osoba a jeho čistý příjem činí 22 183 Kč s tím, že zástupci věřitele žalovaný předložil dvě výplatní pásky za leden a únor 2019, jiné listiny předloženy nebyly (např. pracovní smlouva, výpisy z bankovního účtu). V zákaznické kartě je zaznamenán další čistý příjem domácnosti v částce 16 000 Kč s tím, že žalovaný má jeden zdroj příjmů, celkové čisté příjmy domácnosti jsou uvedeny v částce 38 183 Kč, jako běžné měsíční výdaje žalovaného jsou uvedeny externí splátky zápůjček dle žadatele ve výši 5 000 Kč, na interní splátky 0 Kč a odhadované měsíční výdaje činí 2 200 Kč. Dále je v kartě uvedeno, že žalovaný má zápůjčky u jiné společnosti, nemá kreditní kartu a je na jeho jméno veden bankovní účet.
5. Z výpisu z centrální evidence exekucí soud zjistil, že ve vztahu k žalovanému je k datu datum vedeno celkem 5 exekucí zde specifikovaných, které byly zahájeny v roce 2021 a 2022.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že byla sjednána mezi právnická osoba a žalobkyní, které byla dle této smlouvy mj. postoupena pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo (prokázáno přílohou k této smlouvě).
7. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne datum soud zjistil, že tuto zaslala žalobkyně žalovanému a vyzvala jej k úhradě nesplaceného závazku ze smlouvy číslo v celkové výši 78 480,44 Kč, a to do datum. Výzva byla odeslána datum (prokázáno potvrzením podání).
8. Předžalobní upomínkou ze dne datum byl žalovaný opětovně vyzýván k úhradě dlužné částky z nesplacené smlouvy do sedmi dnů, přičemž zásilka byla žalovanému zaslána doporučeně dne datum (prokázáno potvrzením podání).
9. Původní věřitel dne datum vyhotovil oznámení o postoupení pohledávky z předmětné smlouvy pro žalovaného, v níž jej vyzýval k úhradě nesplacené částky do 10 dnů od doručení dopisu, nebylo však prokázáno jeho odeslání žalovanému.
10. Z ostatních provedených důkazů (usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. 33 ICdo 27/2021-82 a rozsudek Vrchního soudu v Praze č.j. 104 VSPH 506/2020-63) soud nečiní žádná podstatná skutková zjištění, neboť se jedná o rozhodnutí ve věci jiných účastníků řízení, netýkají se ani typově podobného smluvního vztahu.
11. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem svědkyně jméno příjmení, která jako vázaný zástupce předchůdkyně žalobkyně prováděla podrobnou analýzu výdajů a příjmů žalovaného a sepisovala s ním zákaznickou kartu. Výslech této svědkyně je nadbytečný, když všechny údaje zjištěné od žalovaného byly nepochybně zaznamenány do zákaznické karty, což soud nijak nezpochybňuje.
12. Žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Dle této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 35 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaný je měl vrátit spolu s úrokem a sjednanými poplatky tak, že celkem měl zaplatit částku 71 839 Kč ve sjednaných měsíčních splátkách, přičemž dle tvrzení žalobkyně uhradil toliko 9 000 Kč a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by uhradil něčeho dalšího. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy postoupena ve smyslu § 1879 o. z.
13. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, jakým způsobem prověřoval původní věřitel úvěruschopnost žalované, avšak soud má za to, že toto bylo učiněno nedostatečně.
14. Z důkazů předložených žalobkyní, zejména ze zákaznické karty je možno učinit závěr, že byly prověřeny pouze příjmy žalovaného v částce 22 183 Kč. Soud akceptuje i to, že žalovaný předložil vázané zástupkyni původního věřitele výplatní pásky za 2 měsíce předcházející zápůjčce. Nebyla však doložena pracovní smlouva, aby bylo možno ověřit dobu trvání pracovního poměru žalovaného. Pokud jde o další čisté příjmy domácnosti, tyto nebyly nijak ověřeny a vůbec není zřejmé, o jaké konkrétní příjmy jde a zda je možno s nimi pro účely poskytnutí úvěru skutečně počítat. Podstatné však je, že nebyly předloženy žádné doklady o výši výdajů uváděných žalovaným, tedy v částkách 5 000 Kč na jeho další závazky a v částce 2 500 Kč na odhadované měsíční výdaje. Nebylo zjišťováno, jaké jsou skutečné výdaje žalovaného na bydlení. Soud má za to, že věřitel splní svou povinnost vyplývající z výše uvedených zákonných ustanovení nikoli jen tím, že podstatné skutečnosti od spotřebitele zjistí, ale je nutné, aby je také dostatečně ověřil a prověřil. Nic nebránilo zprostředkovateli úvěru požadovat po žalovaném přeložení listin týkajících se jeho dalších závazků k ověření, v jaké výši zápůjčky fakticky splácí, v jakých splátkách a po jak dlouhou dobu bude trvat toto splátkové zatížení a také k prokázání toho, jaké má faktické náklady na bydlení. Tyto listiny jsou bezpochyby běžně dostupné a bylo v možnostech žalovaného je při návštěvě zástupce věřitele předložit. Ověření výdajů takovýmto způsobem nepřekračuje rámec běžného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud jde o prověřování žalovaného v centrálních registrech, jak je tvrzeno, pak k tomu byl doložen pouze výpis z centrální evidence exekucí ve vztahu k žalovanému, který však byl činěn až dne datum a u žalovaného bylo zjištěno pět exekuce v roce 2021 a 2022, nicméně nebylo z této listiny zjištěno, že toto prověření prováděl původní věřitel již v době, kdy byl žalovanému poskytován úvěr, tedy v roce 2019. Stejně tak nebylo prokázáno, že by bylo nahlíženo do dalších tvrzených registrů tímto věřitelem.
15. Protože právní předchůdkyně žalobkyně dle názoru soudu nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalované, má soud za to, že podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o zápůjčce neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona a k této neplatnosti soud dle § 87 odst. 1 věty druhé citovaného zákona přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 35 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny zápůjčky, ponížené o plnění, které žalovaný podle téže smlouvy ke splnění povinnosti žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni již poskytl. Žalovaný před podáním žaloby uhradil 9 000 Kč, takže je povinen žalobkyni vrátit 26 000 Kč. Jelikož je žalovaný se zaplacením peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z přiznané částky, avšak až ode dne datum do zaplacení, neboť žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne datum s termínem splnění do datum. Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Za dobu předchozí byly úroky z prodlení v kapitalizované výši 1 952,94 Kč zamítnuty. Rovněž byla jako nedůvodná zamítnuta žaloba v částce 50 527,50 Kč s obchodním úrokem, jakož i zákonným úrokem z prodlení z částky přesahující 26 000 Kč, neboť se jedná o nároky, které mají původ v absolutně neplatné smlouvě (smluvené úroky, poplatky, smluvní pokuta).
16. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který měl ve věci převážný procesní úspěch, v souvislosti s tímto řízením prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti rozsudku je možno podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve trojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.