Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
23 C 155/2022-63
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 110 541,58 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 2 202,58 Kč, úrok ve výši 11 708,60 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z částky 109 041,58 Kč za dobu od 17. 2. 2022 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 6 595,72 Kč a dále ve výši 8,25 % ročně z částky 109 041,58 Kč za dobu od 17. 2. 2022 do 17. 2. 2022 a z částky 702,58 Kč za dobu od 18. 2. 2022 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 108 339 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 108 339 Kč za dobu od 18. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 17 653 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 2 202,58 Kč, úrok ve výši 11 708,60 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z částky 109 041,58 Kč za dobu od 17. 2. 2022 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 6 595,72 Kč a dále ve výši 8,25 % ročně z částky 109 041,58 Kč za dobu od 17. 2. 2022 do 17. 2. 2022 a z částky 702,58 Kč za dobu od 18. 2. 2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 108 339 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 108 339 Kč za dobu od 18. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 17 653 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobce.</b>
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 110 541,58 Kč spolu s úrokem ve výši 11 708,60 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z částky 109 041,58 Kč za dobu od 17. 2. 2022 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 6 595,72 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 109 041,58 Kč za dobu od 17. 2. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 31. 10. 2020 uzavřena Smlouva o úvěru číslo (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 110 000 Kč, který žalovaný čerpal v plné výši. Úvěr nebyl účelově vázán. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 8,05 % ročně a poplatky v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 1 661 Kč splatných vždy k 24. dni příslušného měsíce počínaje dnem 24. 11. 2020, přičemž poslední splátka ve výši 1 554,75 Kč měla být splacena dne 24. 10. 2028. Žalovaný však v rozporu s úvěrovou smlouvou a Obchodními podmínkami pro anonymizováno spotřebitelské úvěry (dále jako OP), jež byly nedílnou součástí úvěrové smlouvy a které se zavázal dodržovat, nehradil splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradami splátek úvěru. V důsledku prodlení žalovaného s úhradami splátek žalobce dopisem (oznámením o zesplatnění úvěru) ze dne 26. 5. 2021 zesplatnil nesplacenou část jistiny úvěru ke dni 24. 5. 2021 a vyzval jej k úhradě dluhu. Po zesplatnění úvěru neuhradil žalovaný ničeho. Žalobce kvalifikovaně vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině úvěru částku 109 041,58 Kč, na úroku částku 11 708,60 Kč, na úroku z prodlení částku 6 595,72 Kč a na dlužných poplatcích částku 1 500 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce a právní zástupce žalobce se z jednání omluvili, avšak nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Žádosti o poskytnutí úvěru číslo ze dne 31. 10. 2020, Smlouvy o úvěru číslo ze dne 31. 10. 2020, Předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru, Vysvětlení předsmluvních informací a základní informace o jednotlivých druzích spotřebitelských úvěrů poskytovaných právnická osoba, výpisu z bankovního účtu žalovaného č. ú. bankovní účet ze dne 31. 10. 2020 – čerpání úvěru, Upomínky ze dne 3. 1. 2021, Výzvy k zaplacení dluhu ze dne 10. 1. 2021, Opakované výzvy k zaplacení dluhu ze dne 31. 1. 2021, Poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 4. 3. 2021 včetně kopie nedoručené zásilky ze dne 9. 3. 2021, Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 26. 5. 2021 včetně kopie nedoručené zásilky ze dne 15. 6. 2021, Obchodních podmínek pro anonymizováno spotřebitelské úvěry účinných od 1. 11. 2012, Obchodních podmínek pro ČSOB spotřebitelské úvěry účinných od 1. 11. 2019, interního dokumentu – schvalovacího protokolu k úvěru, hromadné změny zasílací adresy klienta, transakční historie běžného účtu za období od 2. 3. 2020 do 31. 10. 2020, transakční historie úvěrového účtu a z Předžalobní upomínky ze dne 3. 2. 2022 včetně podacího lístku ze dne 3. 2. 2022, soud zjistil následující skutkový stav věci:
Žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovaným jako dlužníkem (úvěrovaným) na základě žádosti o poskytnutí úvěru dne 31. 10. 2020 Smlouvu o úvěru číslo, jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve výši 110 000 Kč. Použití úvěru nebylo účelově vázáno. Úvěr byl poskytnut jako nezajištěný. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že dosahuje příjmu ze zaměstnání, jeho výši neuvedl. Žalovaný čerpal úvěr v plné výši bezhotovostně dne 31. 10. 2020 převodem peněžních prostředků na bankovní účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě (čl. 1 a 1.3. úvěrové smlouvy). Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 1 661 Kč splatných vždy k 24. dni příslušného měsíce počínaje dnem 24. 11. 2020, přičemž poslední splátka ve výši 1 554,75 Kč měla být splacena dne 24. 10. 2028 (čl. 1. úvěrové smlouvy). Součástí smlouvy učinili Obchodní podmínky pro anonymizováno spotřebitelské úvěry a sazebník anonymizováno pro fyzické osoby – občany. Byla sjednána úroková sazba ve výši 9,90 % ročně, výše roční procentní sazby nákladů 10,37 % ročně. V čl. 1. úvěrové smlouvy bylo sjednáno, že je žalovaný povinen celý čerpaný úvěr splatit na požádání žalobce (tzv. zesplatnění úvěru) v případě, jestliže se dostane do prodlení se splacením jakékoli částky vůči bance. Žalovaný nehradil dohodnuté splátky úvěru řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou splátek, a proto žalobce úvěr zesplatnil ke dni 24. 5. 2021. Z výpisu z úvěrového účtu, transakční historie úvěrového účtu bylo prokázáno, že žalovaný neplatil dohodnuté měsíční splátky řádně a včas, zaplatil pouze 1. splátku úvěru za listopad 2020, další splátky úvěru od prosince 2020 neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou splátek úvěru. Žalovaný uhradil na dluh v měsíčních splátkách částku v celkové výši 1 661 Kč. Upomínkou ze dne 3. 1. 2021 oznámil žalobce žalovanému, že nezajistil dostatek disponibilních peněžních prostředků na běžném účtu k úhradě řádné splátky úvěru a vyzval jej k nápravě zajištěním dostatečného zůstatku na běžném účtu a k úhradě dluhu. Výzvou k zaplacení dluhu ze dne 10. 1. 2021 a opakovanou výzvou k zaplacení dluhu ze dne 31. 1. 2021 oznámil žalobce žalovanému, že i přes opakovaná písemná upozornění nezajistil dostatek peněžních prostředků k úhradě splátek úvěru, vyzval žalovaného k úhradě dluhu a poskytl mu dodatečnou lhůtu k úhradě. Poslední výzvou k zaplacení dluhu ze dne 4. 3. 2021 oznámil žalobce žalovanému, že i přes opakovaná písemná upozornění nebyl splacen dluh z úvěrové smlouvy a vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzva byla doručována žalovanému na doručovací adresu dle smlouvy ul. ulice a číslo, obec, byla předána k poštovní přepravě dne 4. 3. 2021 a byla jako nedoručená zásilka dne 9. 3. 2021 vrácena zpět žalobci. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 26. 5. 2021 žalobce prohlásil všechny pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné ke dni 24. 5. 2021 a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Oznámení o zesplatnění úvěru bylo doručováno žalovanému na doručovací adresu dle smlouvy ul. ulice a číslo, obec, bylo předáno k poštovní přepravě dne 26. 5. 2021 a bylo jako nedoručená zásilka dne 17. 6. 2021 vráceno zpět žalobci. Žalovaný úvěr včetně poplatků neuhradil, i přes písemnou výzvu k úhradě dluhu ze dne 3. 2. 2022.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.
10. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah účastníků, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
13. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 14. 3. 2022 a ze dne 5. 8. 2022, že žalobce prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků (CBCB), v bankovním registru klientských informací, prověřením platnosti občanského průkazu žalovaného v databázi neplatných dokladů, stanovil rizikovost klienta, kontroloval interní blacklisty, fraudlisty a delikvence, získal informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány v žádosti o úvěr a byly ověřeny doklady uvedenými v žádosti o úvěr, když žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval měsíční příjem ze zaměstnání, platební kapacita ve výši 4 194 Kč vypočtená systémem, zjištěná na základě příjmu ve výši 13 851 Kč z transakcí na běžném účtu žalovaného a výdajů ve výši 9 657 Kč, které vstupovaly do výpočtu platební kapacity a byly zjištěny v dlouhodobém období před poskytnutím úvěru, platební kapacita vypočtená automatizovaným systémem byla dostatečná; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listiny dokládající výdaje žalovaného. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR- právnická osoba, ve věci C číslo).
14. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení dlužných poplatků ve výši 1 500 Kč.
15. Plnil-li žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 110 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 1 661 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 108 339 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 108 339 Kč za dobu od 18. 2. 2022 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 17. 2. 2022), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení; ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství, tj. kapitalizovaného úroku ve výši 11 708,60 Kč, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 109 041,58 Kč za dobu od 17. 2. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 6 595,72 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 109 041,58 Kč za dobu od 17. 2. 2022 do 17. 2. 2022 a z částky 702,58 Kč za dobu od 18. 2. 2022 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 84,45 % a jeho neúspěch 15,55 %. Ve výši rozdílu (68,90 %) má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 17 653 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 422 Kč, z odměny za zastupování advokátkou za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná předžalobní výzva k plnění) ve výši 16 620 Kč dle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokátky ve výši režijního paušálu 300 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 13 vyhlášky, tj. ve výši 900 Kč. Uplatnil-li žalobce odměnu za úkony právní služby – doplnění skutkových tvrzení ze dne 14. 3. 2022 a ze dne 5. 8. 2022, soud tuto odměnu nepřiznal, jelikož skutková tvrzení doplněná v těchto podáních měla být uvedena již v žalobě. Jelikož advokátka žalobce osvědčila, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokátky na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 25 621,20 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 68,90 % činí částku 17 653 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátce žalobce.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).