Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
111 C 309/2022-63
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudcem Mgr. Otto Slavík ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 28 080 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od 19. 8. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu požadavku na zaplacení částky 4 080 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 492 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 24 000 Kč ve výši 8,5 % ročně za dobu od 7. 4. 2022 do 18. 8. 2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 950,14 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 762 Kč.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 056 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení, sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od 19. 8. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v rozsahu požadavku na zaplacení částky 4 080 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 492 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 24 000 Kč ve výši 8,5 % ročně za dobu od 7. 4. 2022 do 18. 8. 2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 950,14 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 762 Kč. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 056 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa].
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 8. 2022 domáhala po žalované zaplatit částku 28 080 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 9. 9. 2021 a 18. 9. 2021 uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO s žalovanou smlouvu o úvěru stejného čísla, na základě které poskytl žalované částku 25 000 Kč výplatou na účet žalované, byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru i úrok, úvěr byl splatný v částce 28 342 Kč ke dni 16. 10. 2021, smlouva byla sjednána přes internetové stránky věřitele, žalovaná se se splacením úvěru dostala do prodlení, vznikla ji tak povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení ze částky 24 000 Kč za dobu od 17. 10. 2021 do 5. 4. 2022. Pohledávka byla ke dni 8. 12. 2021 písemnou smlouvou postoupena žalobkyni, žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, prvního jednání se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána z adresy trvalého pobytu, k doručení předvolání i žaloby došlo ke dni 11. 10. 2022 náhradní formou doručení dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), z účasti u jednání se neomluvila ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Ze smluv o úvěru soud zjistil, že dne 9. 9. 2021 a 18. 9. 2021 byly vyhotoveny smlouvy o úvěru vždy stejného čísla číslo. Dle obsahu smluv měla žalovaná (fyzická osoba) jako klient získat od věřitele právnická osoba IČO (dále také jako„ věřitel“) úvěr. Dle smlouvy ze dne 9. 9. 2021 šlo o úvěr ve výši 4 000 Kč splatný do 16. 9. 2021, úrok byl sjednán ve výši 719,57 % ročně, žalovaná měla celkem věřiteli zaplatit částku 4 552 Kč. Dle smlouvy ze dne 18. 9. 2021, která dle obsahu měnila obsah smlouvy ze dne 9. 9. 2021, šlo o úvěr ve výši 25 000 Kč splatný do 16. 10. 2021, úrok byl sjednán ve výši 131,87 % ročně, žalovaná měla celkem věřiteli zaplatit částku 28 342 Kč. Peníze měly být vyplaceny na účet žalované č. bankovní účet. Ve smlouvě bylo uvedeno, že při prodlení klienta je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý dne prodlení, pokuta byla splatná den následující po dni prodlení. Přílohou smluv byly Obchodní podmínky účinné od 29. 8. 2019, dle níž bylo uzavření smlouvy možné prostřednictvím on-line registrace, telefonické registrace nebo písemné registrace. V případě on-line registrace byly možné dvě varianty, a to a) sjedná-li si věřitel s klientem platbu bankovním převodem jako způsob poskytnutí úvěru, je smlouva uzavřena při uzavření první smlouvy mezi klientem a věřitelem okamžikem splnění poslední z následujících podmínek: (i) generování návrhu smlouvy věřitelem; (ii) přijetí návrhu smlouvy klientem prostřednictvím provedení registrace a (iii) provedení verifikační platby; a při uzavření každé následující smlouvy nebo dodatku smlouvy se okamžikem splnění poslední podmínky rozumí (i) generování návrhu smlouvy věřitelem; (ii) přijetí návrhu smlouvy klientem kliknutím na tlačítko„ uzavřít Smlouvu o úvěru“ v uživatelském profilu. Pokud b) sjednal-li si věřitel s klientem platbu poštou jako způsob poskytnutí úvěru, je smlouva uzavřena okamžikem splnění poslední z následujících podmínek: (i) generování návrhu smlouvy věřitelem; (ii) přijetí návrhu smlouvy klientem prostřednictvím internetového rozhraní a (iii) odeslání e-mailu nebo SMS. V případě telefonické registrace byla smlouva uzavřena a) sjedná-li si věřitel s klientem platbu bankovním převodem jako způsob poskytnutí úvěru, při uzavření první smlouvy mezi klientem a věřitelem okamžikem splnění poslední z následujících podmínek: (i) generování návrhu smlouvy věřitelem; (ii) přijetí návrhu smlouvy klientem telefonickým schválením či připojením svého podpisu k návrhu smlouvy; a při uzavření každé následující smlouvy nebo dodatku smlouvy se okamžikem splnění poslední podmínky rozumí (i) generování návrhu smlouvy věřitelem; (ii) přijetí návrhu smlouvy klientem telefonickým schválením či připojením svého podpisu na návrhu smlouvy. Sjedná-li si věřitel s klientem platbu poštou jako způsob poskytnutí úvěru, bude smlouva uzavřena okamžikem splnění poslední z následujících podmínek: (i) generování návrhu smlouvy věřitelem; (ii) přijetí návrhu smlouvy klientem připojením svého podpisu na návrhu smlouvy. V případě on-line registrace prostřednictvím aplikace se zadáním u zprostředkovatele nebo spolupracovníka uzavřením smlouvy v písemné podobě mezi klientem a věřitelem zastoupeným zprostředkovatelem nebo spolupracovníkem. V případě písemné registrace smlouva vznikla uzavřením smlouvy v písemné podobě mezi klientem a věřitelem. Smlouvy byly soudu předloženy v podobě, kdy byly napsány strojově a neobsahovaly jakýkoliv podpis žádné smluvní strany, neobsahovaly ani žádný identifikační kód. Z výpisu z účtu věřitele u právnická osoba bylo zjištěno, že ve prospěch účtu č. bankovní účet (účet stejného čísla byl uveden jako účet žalované v obou úvěrových smlouvách) byla v době od 10. 9. 2021 do 20. 9. 2021 odeslány částky v celkové výši 25 000 Kč, protiúčet byl označen jménem a příjmením žalované, variabilní symbol transakce byl odlišný od čísla smluv, transakce měla v popisu uvedeno, že se jedná o půjčku od webová adresa. Z výpisu účtu věřitele bylo rovněž zjištěno, že ke dni 30. 8. 2021 byla ze stejného účtu č. bankovní účet odeslaná na účet věřitele částka 1 Kč, u této transakce byl účet odesílatele označen jménem a příjmením žalované. Z upomínek soud zjistil, že věřitel dopisem ze dne 30. 10. 2021, 8. 11. 2021 a 16. 11. 2021 vyzval žalovanou k úhradě dluhu v posledně kapitalizované podobě ve výši 29 242 Kč ve lhůtě ihned. Mezi věřitelem a žalobkyní byla uzavřena dne 3. 5. 2022 smlouva o postoupení pohledávek, která obsahovala identifikaci žalované pohledávky. Postoupení pohledávky oznámil původní věřitel (tj. postupitel) žalované v dopise ze dne 12. 4. 2022 odeslaném poštou dne 13. 4. 2022. Z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 4. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 31 611 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 670,68 Kč ve lhůtě do 18. 8. 2022, jinak podá soudní žalobu. Z dokladu pošty bylo zjištěno, že výzva byla žalované na adresu adresa žalované. V řízení nevyšlo najevo, že k úhradě žalované částky byť částečně došlo.
4. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V dané věci byla žalobkyně nadaná aktivní věcnou legitimací k vymáhání žalovaného nároku, kdy na základě postoupení pohledávky dle § 1879 o. z. byla nositelkou tvrzeného hmotného práva, které bylo předmětem řízení. Žalobkyně svou legitimaci prokázala oznámením postoupení věřitelem dlužníkovi. Provedenými důkazy však nebyla zjištěna existence tvrzené úvěrové smlouvy. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Elektronická forma předpokládá elektronický dokument, tedy elektronická data, která jsou obsažena a uchovávána v určité databázi a bez technických prostředků nejsou čitelná. Předpokládá se, že data jsou čitelná v písemných znacích a lze je tak přechovávat. Samotný text dokumentu v elektronické podobě je však třeba odlišovat od podpisu, který má zvláštní režim a to podle § 561 odst. 1 o. z., jenž k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Vztah obou zákonných ustanovení nelze vnímat tak, že § 562 o. z. by měl být lex specialis k § 561 o. z. (viz Velký komentář Občanský zákoník I, Obecná část, str. 2025, nakladatelství C. H. Beck, 1. vydání 2014). Tedy závěr, že písemná forma právního jednání je zachována již tehdy, pokud dojde k určení jednající osoby, není správný. I nadále se k platnosti písemného jednání vyžaduje podpis jednajícího. V případě komunikace elektronickými prostředky se tak jedná o elektronický podpis ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, účinného od 19. 9. 2016, který v §§ 5 až 7 upravuje tři druhy elektronického podpisu, zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Z uvedeného zákona plyne, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů. V projednávané věci nebyla soudu předložena smlouva obsahující úkon žalovaného, jenž bylo možné označit za podpis, tím spíše za uznávaný elektronický podpis. Smlouva o úvěru dle o. z. písemnou formu nevyžaduje, v § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, je požadavek na písemnou formu smlouvy, kterou se sjednává spotřebitelský úvěr, vznesen, nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá však za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Smlouva o úvěru jakožto spotřebitelském úvěru tedy může být uzavřena písemně, ústně, nebo konkludentně. V dané věci provedeným dokazováním nebyla zjištěna vůle žalované smlouvu uzavřít, neboť žalobkyně nedoložila nic z toho, co věřitel ve svých obchodních podmínkách označil za kontraktační proces. Soud tedy uzavřel, že závazek z úvěru mezi účastníky nevznikl. Žalobě mohlo být vyhověno pouze z pohledu bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobkyně dle § 2991 odst. 2 o. z., kdy výplatou částky 25 000 Kč na svůj účet žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Rozhodnou skutečností bylo, že peníze vyplatil právní předchůdce žalobkyně žalované, kdy provedené důkazy tuto skutečnost prokázaly, neboť z předložených důkazů o výplatě peněz bylo zjištěno, že částka 25 000 Kč byla z bankovního účtu věřitele zaslána na účet žalované. Žalobkyni proto vzniklo právo na vrácení toho, co bylo k rukám žalované plněno na základě neplatného právního jednání, kdy výplata peněz nebyla v řízení sporná. Žalobkyni vznikl nárok na vrácení částky 25 000 Kč, což je částka, která byla žalované vyplacena, přičemž žalobkyně sama tvrdila, že žalovaná na jistině dluží již jen 24 000 Kč. V rozsahu požadavku na zaplacení částky 4 080 Kč a příslušenství v podobě smluvního úroku a nákladů spojených s uplatněním pohledávky byla proto žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Ohledně příslušenství pohledávky soud uzavřel, že první kvalifikovanou výzvou k plnění bezdůvodného obohacení byla předžalobní výzva k plnění, kterou žalobkyně prokazatelně odeslala na adresu žalované s lhůtou k plnění do 18. 8. 2022. Při aplikaci domněnky obsažené v § 573 o. z. je pak nutno dojít k závěru, že výzva k plnění byla žalované doručena nejpozději dne 10. 8. 2022, který je třetím pracovním dnem po odeslání tohoto podání (k otázce došlé zásilky viz například rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 125/2019 ze dne 30. 4. 2019). Žalovaná byla povinna dluh žalobkyni zaplatit dle její výzvy do 18. 8. 2022, jelikož tak neučinila, dostala se dne 19. 8. 2022 dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobkyni vznikl dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše ke dni vzniku prodlení byla dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ke dni 19. 8. 2022 činila zákonná výše úroku z prodlení 15 % dlužné částky ročně, ale žalobkyně požadovala úrok ve výši 8,5 % ročně (měla za to, že k prodlení došlo již ke dni 17. 10. 2021), soud určil, že žalovaná je povinna úrok z prodlení zaplatit ve výši 8,5 % ročně i od 19. 8. 2022 neboť dle § 153 odst. 2 o. s. ř. soud nemůže návrh účastníka překročit a přisoudit tak více, než čeho se domáhal. V přesahujícím rozsahu požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení, úroku a nákladů uplatnění byla žaloba pro nedůvodnost rovněž zamítnuta.
5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2, § 142a o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů na uplatnění práva. V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Částku nákladů tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 404 Kč, odměna advokáta za tři úkony právní služby učiněné do podání žaloby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění od 1. 7. 2014 (dále jen„ a. t.“), celkem 900 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby učiněné do podání žaloby vždy po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., celkem 300 Kč, a náhrada 21% DPH, kterou je advokát povinen z přiznané odměny a náhrad odvést v částce 252 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 86 % předmětu řízení, vznikl ji proto nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 72 % (úspěch 86 % mínus neúspěch 14 %), tj. v částce 2 056 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.