Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
6 C 147/2022-25
Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Teslíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 6 438 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 600 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 11,75 % od 8.2. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pokud se žalobkyně domáhala částky 4 338 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 4 771 Kč od 3. 1. 2021 do 7.2. 2022 a z částky 1 171 Kč od 8.2. 2022 do zaplacení žaloba se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 600 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 11,75 % od 8.2. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Pokud se žalobkyně domáhala částky 4 338 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 4 771 Kč od 3. 1. 2021 do 7.2. 2022 a z částky 1 171 Kč od 8.2. 2022 do zaplacení žaloba se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 4 771 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 3.1. 2021 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 667 Kč. Uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 3.12. 2020 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 3 600 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí zápůjčky poplatek 1 171 Kč. Žalovaná zápůjčku nesplatila, proto žalobkyni vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 1 667 Kč a náklady na upomínky ve výši 1 500 Kč. Žalovaná přes upomínání dluh neuhradila.
2. Usnesením ze dne 6.10. 2022 č.j. 6 C 147/2022-12 byla žalobkyně vyzvána, aby označila důkazy k tvrzení o posouzení schopnosti žalované splácet úvěr a tyto listinné důkazy předložila.
3. Žalobkyně podáním ze dne 6.10. 2022 uvedla, že nebude doplňovat žádná skutková tvrzení k prověření úvěruschopnosti žalované.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.
5. Soud provedl důkazy smlouvou o zápůjčce ze dne 3.12. 2020, dodatkem ke smlouvě ze dne 8.12. 2020, výpisem z běžného účtu žalobkyně č. bankovní účet ze dne 31.12. 2020, potvrzením právnická osoba ze dne 10.10. 2022, upomínkami ze dne 9.1. 2021, 16.1. 2021, 21.1. 2021, 1.2. 2021 a 16.2.2021 a předžalobní upomínkou ze dne 31.1. 2022 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:
6. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 3.12. 2020 prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce a dne 8.12. 2020 dodatek k této smlouvě, na základě kterých byly žalované převodem na účet bankovní účet poskytnuty částky 1 100 Kč a 2 500 Kč. V článku 1.3. smlouvy byl sjednán poplatek za poskytnutí smlouvy 358 Kč, dodatkem ke smlouvě byl navýšen o částku 813 Kč, tedy na 1 171 Kč. V článku 2.3. byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. V témže článku byl sjednán i poplatek za upomínku ve výši 500 Kč. Dne 9.1. 2021, 16.1. 2021, 21.1. 2021, 1.2. 2021 a 16.2.2021 vyhotovila žalobkyně upomínky k úhradě dlužné částky. Dne 1.2. 2022 zaslala právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky do tří dnů.
7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 86 odst. 2 zák. č 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. V daném případě účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, dále jen o.z., kterou žalobkyně uzavřela v postavení podnikatele, žalovaná v postavení spotřebitele. Přestože žalovaná byla v řízení nečinná a neuplatnila námitku neplatnosti smlouvy ve smyslu §87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., soud zkoumal, zda žalobkyně jako věřitel řádně prověřila úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Soud se tak řídil aktuální praxí soudů k výkladu ustanovení o porušení povinnosti poskytovatele prověřit úvěruschopnost spotřebitele a důsledků z toho vyplývajících. Podle článku 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách a spotřebitelském úvěru členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle článku 23 směrnice, členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
11. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3. 2020 ve věci C -679/18 jejímž předmětem je rozhodnutí o předběžné otázce k výkladu článků 8 a 23 výše uvedené směrnice, žádost o rozhodnutí byla podána rozhodnutím Okresním soudem v Ostravě ze dne 25.10. 2018 Soudní dvůr dospěl k závěru, že„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Z daného tedy vyplývá, že soudy zkoumají splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele z úřední povinnosti a její porušení pak posuzují podle § 588 zákona č. 89/2010 Sb., o.z., podle kterého soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č.j. 1 As 30/2015-39 publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015).
13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Žalobkyně neprokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Vzhledem k tomu, že k jednání se žalobkyně ani její zástupce nedostavili, nemohli být poučeni ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit žalobní tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání skutečnosti, jakým způsobem předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované. Jak vyplývá z konstantní judikatury, nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.5. 2012 sp. zn. 32 Cdo 2528/2010). Smlouva o zápůjčce je tedy neplatná.
16. Podle § 2991 odst. 2, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Žalobkyně poskytla žalované celkem částku 3 600 Kč, ačkoliv smlouva o zápůjčce platně nevznikla, má proto dle ustanovení § 2993 o. z. právo, aby jí žalovaná tuto částku vrátila. Soud proto v této části žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit částku 3 600 Kč. Soud rovněž přiznal žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po skončení třídenní lhůty stanovené v předžalobní výzvě ze dne 31.1. 2022, přičemž soud vyšel z domněnky doručení dle § 573 o.z., tedy že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. U předchozích upomínek žalobkyně nepředložila doklad o jejich odeslání žalované (podací arch). Ohledně poplatku ve výši 1 171 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 667 Kč, nákladů na upomínání ve výši 1 500 Kč, které se opírají o neplatnou smlouvu, a ve zbývající části úroků z prodlení, pak soud návrh jako nedůvodný zamítl.
19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. odst. 2 o.s.ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal, neboť převážně úspěšná žalovaná byla ve věci zcela pasivní a dle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.