Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
116 C 247/2022-100
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 12 368,55 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 529,34 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 7 839,21 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 761,10 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 448,33 Kč, úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 12 368,55 Kč od datum do zaplacení a zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 %
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 529,34 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 7 839,21 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 761,10 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 448,33 Kč, úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 12 368,55 Kč od [datum] do zaplacení a zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 %</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou došlou soudu dne datum se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Žalobkyně (dále také„ banka“) uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. bankovní účet dne datum (dále jen„ smlouva“), jejíž součástí jsou všeobecné obchodní podmínky právnická osoba Na základě této smlouvy se banka zavázala poskytnout žalované úvěr na sporožirovém účtu (dále jen„ kontokorent“) až do sjednaného limitu ve výši 10 000 Kč. Za poskytnutý kontokorent se žalovaný dle smlouvy zavázal platit úrok ve výši 18,90 %, společně s poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu dle aktuálního ceníku. Žalovaná byla oprávněna poskytnutý kontokorent na svém účtu průběžně čerpat výběry hotovosti a bezhotovostními platbami s tím, že nesmí přečerpat povolený úvěrový rámec nad sjednanou částku a má povinnost poskytnutý kontokorent v celé výši splatit, tzn. zajistit, aby byl zůstatek na účtu kladný nebo alespoň nulový, a to nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání úvěru. Úplným splacením kontokorentu žalovaná dle smlouvy automaticky nabyla možnost opět kontokorent za sjednaných podmínek čerpat. Žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila a žalované předmětný úvěr poskytla tím, že jí umožnila na účtu č. bankovní účet realizovat platby v rozsahu poskytnutého úvěru, jako by měla na účtu vlastní prostředky. Žalovaná své povinnosti nedodržela, a tím porušil a smlouvu. V souladu se smlouvou vznikl v případě porušení těchto podmínek na účtu nepovolený debetní zůstatek, který byla banka oprávněna úročit vedle řádného smluvního úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Nepovolený debetní zůstatek byla žalovaná povinna bance neprodleně uhradit, avšak neučinila tak ani na poslední výzvu banky ze dne datum, v níž banka současně vypověděla smlouvu o sporožirovém účtu a dalších dohod o službách souvisejících s účtem a dlužnou pohledávku ze sporožirového účtu převedla na evidenční účet pro splácení pohledávky bankovní účet. Vzhledem k výše uvedenému dluží žalovaná z výše uvedené smlouvy o úvěru žalobci částku 12 368,55 Kč na jistině dluhu, která odpovídá zápornému zůstatku na sporožirovém účtu ke dni převodu pohledávky na evidenční účet (výpovědi smlouvy o vedení účtu), částku 761,10 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 18,90 % p.a. počítaného z jistiny kontokorentu za období od datum do datum, částku ve výši 448,33 Kč na zákonném úroku z prodlení z nepovoleného debetního zůstatku od datum, kdy se žalovaný dostal do prodlení, do datum a dále smluvní úrok 18,90 % p.a. z částky 12 368,55 Kč od datum do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 10 % p.a. z částky 12 368,55 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně žalovanou k úhradě jejího dluhu opakovaně vyzýval\, avšak bezúspěšně. Žalovaná nereagovala ani poté, co jí byla právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu v souladu s ust. § 142a zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
2. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila svá tvrzení podáním ze dne datum Smlouva
o kontokorentním úvěru předcházela smlouvě o kontokorentním úvěru ze dne datum, kterou došlo pouze k úpravě dříve založeného smluvního vztahu. K datu uzavření smlouvy
z roku 2014 žalobkyně již disponovala i přehledem o příjmech a výdajích, jež vyplývají z účtu, který pro žalovanou vedla, a mohla si tak učinit objektivní závěr a schopnostech žalovanou splácet i nadále úvěr se zvýšeným limitem. Žalovaná byla oprávněna poskytnutý kontokorent na svém účtu průběžně čerpat výběry hotovosti a bezhotovostními platbami s tím, že nesmí přečerpat povolený úvěrový rámec nad sjednanou částku a má povinnost poskytnutý kontokorent v celé výši splatit, tzn. zajistit, aby byl zůstatek na účtu kladný nebo alespoň nulový, a to nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání úvěru. Úplným splacením kontokorentu žalovaná dle smlouvy automaticky nabyla možnost opět kontokorent za sjednaných podmínek čerpat. Dne číslo se žalovaná dostala do prodlení se splácením úvěru, kdy nezajistila na svém účtu č. bankovní účet dostatek prostředků k pokrytí provedené finanční transakce – při již vyčerpaném povoleném přečerpání účtu do maximální výše 10 000 Kč. Žalovaná za trvání smluvního vztahu opakovaně přečerpala svůj účet do nepovoleného zůstatku, čímž opakovaně porušil svou povinnost dle 3.1. smlouvy. Jelikož žalovaná číslo překročila naposledy povolený úvěrový limit 10 000 Kč, přičemž tento zůstatek doposud neuhradila, využila banka svého práva, dle odst. 3.3 smlouvy a prohlásila dlužnou částku ke dni datum za splatnou v celé výši. Žalovaná celkem čerpala částku v celkové výši 121 058,21 Kč a uhradila částku ve výši
116 528,66 Kč.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud jednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se omluvila. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:
4. Mezi účastníky řízení byla dne datum uzavřena smlouva o sporožirovém účtu, na základě které se zavázala banka vést pro žalovanou běžný účet č. bankovní účet, následně dne
datum byla uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru k tomuto účtu. Žalovaná byla identifikována osobními údaji, kontokorent byl zřízen k uvedenému bankovnímu účtu s limitem 10 000 Kč, úrokovou sazbou 18,90 % ročně, s RPSN 25,55 %. Žalovaný byl oprávněn úvěr čerpat opakovaně, přičemž se zavázal hradit úroky a kontokorent splatit ve lhůtě do datum a následně opakovaně čerpat. V případě prodlení byl žalovaný povinen hradit úroky z prodlení. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky a ceník (viz smlouva o úvěru ze dne datum, smlouva o sporožirovém účtu ze dne datum, VOP a ceník). příjmení upomínala žalovaného o úhradu dluhu ve výši 13 162,46 Kč s tím, že dne datum byla pohledávka z účtu převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, když nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání. Zásilka byla odeslána žalované (viz výzva ze dne datum, dodejka ze dne datum). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Zásilka byla téhož dne žalované odeslána (výzva k úhradě dluhu ze dne datum, podací arch z téhož dne). Zkoumáním úvěruschopnosti doložila žalobkyně sdělením o posouzení úvěruschopnosti klienta s tím, že žalovanou ověřila v insolvenčním rejstříku, kde neměla žádný záznam a vycházela z interního ekonomického modelu, z normativních nákladů na živobytí ve výši 4 975 Kč, v době poskytnutí úvěru měla žalovaná kontokorentní úvěr u banky s limitem 5 000 Kč, který byl navýšen na
20 000 Kč, a splátka nového úvěru činila 1 667 Kč. Tvrzením žalobkyně a platební historií smlouvy vzal soud za prokázáno, že žalovaná za trvání smluvního vztahu čerpala částku 121 058,21 Kč a uhradila částku 116 528,66 Kč.
5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na jejímž základě žalobkyně umožnila žalované čerpat opakovaně částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v termínu sjednaném ve smlouvě s tím, že po splacení mohla kontokorent čerpat opakovaně. Ve smlouvě byla žalovaná identifikována toliko osobními údaji. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § číslo a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a žalobkyně jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované, když vycházela ze svého ekonomického modelu a nezohlednila individuální ekonomickou situaci žalované. Žalobkyně si neověřila příjmy ani výdaje žalované. Soudu byla předložena karta zákazníka, avšak nikoliv listiny prokazující zejména tvrzené příjmy a výdaje žalované. Jednání dne datum se žalobkyně nezúčastnila a nemohlo jí být dáno poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a následnému navržení důkazů, že úvěruschopnost zkoumala řádně. Žalobkyně tedy ve vztahu k prokázání úvěruschopnosti žalovanou neunesla břemeno tvrzení. V důsledku shora uvedeného je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy
o zápůjčce žalovanému částku 121 058,21 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však žalobkyni zaplatila již před podáním žaloby částku 116 528,66 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 4 529,34 Kč, neboť žalovaná částku 116 528,66 Kč představující její bezdůvodné obohacení vzniklé na základě absolutně neplatného právního jednání žalobkyni, již zaplatila. Zbývající části uplatněného nároku žalobkyně tak, jak je uvedeno shora, byly zamítnuty, neboť mají původ v absolutně neplatné smlouvě. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaná byl ve smyslu §§ 1968 a 1970 odst. 2 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu, a to od datum, tj. po uplynutí přiměřené lhůty k plnění lhůty k plnění po doručení výzvy ze dne datum.
6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když ve sporu byla převážně úspěšná žalovaná, které však prokazatelně náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.