Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 163/2021-84

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 49 000 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 40 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 000 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zaplacení smluvních úroků ve výši 50 454,36 Kč, smluvní pokuty před zesplatněním úvěru ve výši 9 000 Kč, úroku z prodlení z dlužných splátek ve výši 5 905,15 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 17 770 Kč, úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 000 Kč od 10.2.2021 do 29.3.2022, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 40 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 000 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zaplacení smluvních úroků ve výši 50 454,36 Kč, smluvní pokuty před zesplatněním úvěru ve výši 9 000 Kč, úroku z prodlení z dlužných splátek ve výši 5 905,15 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 17 770 Kč, úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 000 Kč od 10.2.2021 do 29.3.2022, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 3.5.2021 doplněnou podáním ze dne 13.10.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 49 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru číslo dne 23. 4. 2018, (dále jen,, smlouva o úvěru“), na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 45% ročně

splácet ve 20 měsíčních splátkách ve výši 2 878,48 Kč se splatností poslední splátky dne 20.1.2020. Před poskytnutím úvěru žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splatit na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, a to insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, kontroly ID a INSTANTOR, jakož i z jiných zdrojů (výpis žalovaného), a vycházela z měsíčního čistého příjmu ze zaměstnaneckého poměru ve výši částka a příjmu ze samostatně výdělečné činnosti ve výši částka a z prohlášení o měsíčních výdajích žalovaného ve výši částka a splátek jiných úvěrů ve výši částka měsíčně. Žalovaný neuhradil ničeho, proto žalobkyně ke dni 9.2.2021 přistoupila k zesplatnění úvěru. Za dobu od 21.6.2018 do 9.2.2021 byla žalovanému s ohledem na prodlení s úhradou splátek vyčíslena smluvní pokuta před zesplatněním úvěru ve výši 9 000 Kč. Žalobkyně vyčíslila též výdaje spojené s uplatněním pohledávky ve výši 17 770 Kč za zasílání upomínek různými formami (SMS, e-mailem, telefonicky) a poplatků za předání externí agentuře. Přes výzvu žalobkyně před podáním žaloby žalovaný dluh nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Žalobkyně u jednání dne 13.10.2022 navrhla, aby soud o žalobě rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Ač byly u jednání dne 13.10.2022 splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání dle ,3 , soud rozsudek pro zmeškání nevydal, neboť dospěl k závěru, že vydání rozsudku pro zmeškání není vhodné s ohledem na pochybnosti o řádném splnění povinnosti žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného, která způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 23. 4. 2018 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 45% ročně splácet ve 20 měsíčních splátkách ve výši 2 878,48 Kč se splatností poslední splátky dne 20.1.2020. Ve smlouvě byla též sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně před zesplatněním úvěru.

Z protokolu o zesplatnění úvěru soud zjistil, že žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 9.2.2021 a žalovaný nesplatil ničeho.

Z Čestného prohlášení klienta ze dne 19.4.2018 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v pronájmu, jako OSVČ má měsíční příjem ve výši částka a ze zaměstnaneckého poměru čistý měsíční příjem částka, měsíční výdaje na domácnost činí částka a měsíční splátky jiných úvěrů činí částka.

Z výpisu z insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí soud zjistil, že žalovaný nemá žádný záznam.

Z historie transakcí k účtu žalovaného za období od 21.1.2018 do 20.4.2018 soud zjistil počáteční stav 15 Kč a konečný stav 780,82 Kč.

Z potvrzení o platbě soud zjistil, že žalovanému byl na jeho účet vyplacen dne 20.4.2018 úvěr ve výši 40 000 Kč.

Z předžalobní výzvy ze dne 12. 4. 2021 a podacího archu České pošty ze dne 13.4.2021 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě jeho dlužných závazků v celkové výši 49 000 Kč s příslušenstvím.

5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 23. 4. 2018 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 45% ročně splácet ve 20 měsíčních splátkách ve výši 2 878,48 Kč. Žalobkyně před poskytnutím úvěru vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splatit na základě informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, a to výpisu z insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí, jakož i z historie transakcí k účtu žalovaného za období od 21.1.2018 do 20.4.2018 s počátečním stavem 15 Kč a konečným stavem 780,82 Kč, z něhož ověřila příjem žalovaného ze zaměstnaneckého poměru. Z předložených důkazů přitom nevyplývá, že by žalobkyně vycházela kromě ověření příjmu žalovaného z jakýchkoliv jiných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné, zejména s ohledem na jím tvrzené měsíční výdaje ve výši částka a splátky jiných úvěrů ve výši částka měsíčně, a spokojila se tak pouze s prohlášením žalovaného. Dne 20.4.2018 byl žalovanému vyplacen úvěr ve výši částka. Žalovaný na předmětný úvěr nezaplatil ničeho. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.

6. Dle , , ve znění účinném do 30.6.2018, (dále jen„ o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 3.1.2019, (dále jen„ ZSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

10. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Dle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

12. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k žalobkyni vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem prověřila schopnost žalovaného plánovaný úvěr splatit z pohledu jeho měsíčních výdajů, zvláště s ohledem na skutečnost, že konečný stav na účtu žalovaného ke dni 20.4.2018 nepostačoval ani k úhradě měsíční splátky ve výši 2 878,48 Kč, dospěl soud k závěru, že smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.

15. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

16. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. nebo ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 40 000 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená smlouva o úvěru byla absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které je povinen podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 40 000 Kč.

17. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v  určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je ve smyslu o.z. povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván. Žalobkyně nedoložila, že by žalovanému jakoukoliv výzvu k vydání bezdůvodného obohacení doručila. Soud tak za okamžik, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni ve smyslu o.z. považuje den 30. 3. 2022, když žaloba byla žalovanému doručena fikcí dne 28. 3. 2022. Následující den tak mohl žalovaný svůj závazek splnit. Když tak neučinil, dostal se následující den, tj. 30. 3. 2022, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu o.z. právo požadovat po dlužníkovi úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle

18. S odkazem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě co do zaplacení částky 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. rozsudku vyhověl, ve zbývající části žalobu pro právní posouzení listinami doloženého skutkového stavu jako nedůvodnou zamítl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

19. Žalovaný by měl s ohledem na svůj převažující úspěch ohledně předmětu řízení právo na náhradu nákladů řízení Náhrada nákladů řízení však nebyla žalovanému přiznána, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by mu nějaké náklady vznikly.

20. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.