Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 47/2022-59

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kylarovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 154 366 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 88 735 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 88 735 Kč od datum do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 48 514 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 48 514 Kč od datum do zaplacení, částku 17 117,10 Kč, úrok ve výši 57,41 % ročně z částky 119 742,94 Kč od datum do datum ve výši 4 234,53 Kč, úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 119 742,94 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 299 268 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4 962,43 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 88 735 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 88 735 Kč od [datum] do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 48 514 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 48 514 Kč od [datum] do zaplacení, částku 17 117,10 Kč, úrok ve výši 57,41 % ročně z částky 119 742,94 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4 234,53 Kč, úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 119 742,94 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 299 268 Kč, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4 962,43 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 137 249 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 137 249 Kč od datum do zaplacení, částky ve výši 17 117,10 Kč, úroku ve výši 57,41 % ročně z částky 119 742,94 Kč od datum do datum ve výši 4 234,53 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 119 742,94 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 299 268 Kč. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalované dne datum poskytnut úvěr ve výši 131 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok ve výši nominální úrokové sazby 57,41 % ročně splácet v 30 měsíčních splátkách ve výši 8 313 Kč. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů, zejména z dokladů o příjmech, výpisech z bankovního účtu a prohlášení žalované. Z těchto údajů bylo zjištěno, že žalovaná měla dostatek volných zdrojů ke splácení úvěru. Žalobkyně rovněž ověřila úvěrovou historii žalované v databázích příjmení a v nebankovním registru klientských informací. Žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající s žalovanou doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná řádně neplnila své závazky ze smlouvy, na svůj dluh do data zesplatnění celého úvěru uhradila pouze splátky v částkách 8 313 Kč dne datum, 8 313 Kč dne datum, 8 313 Kč dne datum, 8 313 Kč dne datum, 8 313 Kč dne datum a 700 Kč dne datum (celkem tedy 42 265 Kč). Před zesplatněním úvěru vznikl žalobkyni nárok na úhradu smluvních pokut ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou byla žalovaná v prodlení o délce 30 dnů, tj. v celkové výši 998 Kč za dvě splátky. Žalobkyni dále vzniklo právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované (za každou splátku, s níž je žalovaná v prodlení, ve výši 200 Kč), tj. v celkové výši 400 Kč. V důsledku prodlení došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, čímž se součástí jistiny stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru. ulice jistina tak odpovídala částce 135 851,33 Kč. příjmení jistinu byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru, tj. dne datum. Jelikož žalovaná novou jistinu v den zesplatnění neuhradila, měla žalobkyně dále nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny od datum do zaplacení, když žalobou je požadována smluvní pokuta ke dni vyhotovení této žaloby ve výši 17 117,10 Kč. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu, ničeho však neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nikterak nevyjádřila.

3. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaná je státním příslušníkem země. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaná měla poslední místo pobytu na adrese adresa žalované adresu doručovány. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. , o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů).

4. Soud věc projednal postupem podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), v nepřítomnosti žalované, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání předvolána.

5. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu a shodných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

Žalovaná a žalobkyně dne datum podepsaly Dispozici ke smlouvě o bankovních službách uzavřené mezi klientem a bankou dne datum. Dále žalovaná a žalobkyně, prostřednictvím zprostředkovatele paní jméno příjmení, podepsaly dne datum Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru číslo (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované dne datum na účet uvedený ve smlouvě, bezúčelový úvěr ve výši 131 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 30 měsíčních splátkách ve výši 8 313 Kč splatných vždy nejpozději 18. dne každého kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen, tj. dnem datum. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činila dle části A) smlouvy o úvěru 249 390 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou, vyjádřenou jako nominální úrokovou mírou 57,41 % ročně. Bod 2.. části B) smlouvy o úvěru stanovil, že úrok běží i po zesplatnění úvěru, kdy i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, a to až do doby její úplné úhrady s tím, že žalobkyně byla oprávněna na úrocích, které přirostou po zesplatnění, požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou měla žalovaná zaplatit, tj. maximálně 299 268 Kč. Návrh na uzavření smlouvy byl žalobkyní akceptován dne datum, přičemž dne datum byla žalované na její bankovní účet zaslána částka 131 000 Kč. Účastníci dále podepsali dne datum Dodatek číslo k Návrhu smlouvy o úvěru/ Smlouvě o úvěru číslo (dále jen„ dodatek“), na základě kterého bylo účastníky sjednáno, že smlouva o úvěru včetně dodatku bude uzavírána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně dále vygenerovala dokument zvaný jako„ Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A). Dokument neobsahuje podpis ani jedné ze smluvních stran. V tétoě je stanoveno, že smluvní dokumenty bude žalovaná podepisovat 10 místním náhodně vygenerovaným číselným kódem zaslaným prostřednictvím SMS zprávy. Žalovaná předložila při sjednávání smlouvy o úvěru svůj občanský průkaz. Oznámení o schválení úvěru ze dne datum včetně splátkového kalendáře bylo žalované doručeno dne datum /viz dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách na č. l. 28 spisu, návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru na č. l. 9 - 11 spisu, dodatek číslo na č. l. 12 – 13 spisu, oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru na č. l. 14 – 15 spisu vč. dodejky na č. l. 16 spisu, doklad o vyplacení úvěru na č. l. 17 spisu, předsmluvní formulář na č. l. 22 - 24 spisu, úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu na č. l. 8 spisu, prohlášení klienta na č. l. 20 - 21 spisu, podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 19 spisu, kopie občanského průkazu na č. l. 31 – 33 spisu/. Žalovaná byla před poskytnutím úvěru kontrolována v registru příjmení, který byl bez záznamu/viz výpis záznamů z registru příjmení na č. l. 26 spisu/. Žalovaná dne datum podepsala hodnocení klienta, v němž je elektronicky vyplněno, že má příjmy ze zaměstnání, její měsíční příjem tak činí částka, její životní výdaje činí částka, výdaje s bydlením částka, nemá žádné výdaje s další osobou v domácnosti, nespoří, nesplácí žádné další půjčky či úvěry, nemá výdaje na dopravu. Její celkové výdaje tedy činí částka. Dále je v hodnocení klienta uvedeno, že je anonymizováno, forma bydlení uvedena státní/obecní /viz hodnocení klienta na č. l. 25 spisu/. Skóre žalované při sjednávání úvěru bylo stanoveno na 532 bodů odpovídající anonymizováno III. (maximální počet bodů do interního anonymizována dvě slova, nízké riziko) /viz výpis z nebankovního registru klientských informací na č. l. 27 spisu/. Žalovaná předložila žalobkyni před podpisem výpis z bankovního účtu, ze kterého plyne, že v měsících únoru až květnu roku rok měla pravidelný příjem ze zaměstnání v rozmezí od částka do částka /viz přehled transakcí na č. l. 30 spisu/. Žalovaná dle sjednaného splátkového kalendáře uhradila postupně v nepravidelných splátkách částku v celkové výši 42 265 Kč /viz karta klienta na č. l. 18 spisu/. Žalované byla odeslána výzva k zaplacení dlužných splátek číslo číslo ze dne datum, dále výzva k zaplacení dlužných splátek číslo číslo číslo ze dne datum a oznámení ze dne datum, na základě kterého byl úvěr prohlášen žalobkyní za splatný ke dni datum. Dne datum byla žalované odeslána předžalobní výzva k úhradě dluhu, která byla doručována dne datum /viz výzvy k zaplacení na č. l. 34 - 35 spisu, oznámení na č. l. 36 spisu, předžalobní výzva na č. l. 37 spisu, podací arch na č. l. 38 spisu, výpis ze sledování zásilek online na č. l. 53 spisu/.

6. Na základě provedeného dokazování učinil soud o skutkovém stavu následující závěr:

Žalobkyně a žalovaná podepsaly dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované dne datum částku ve výši 131 000 Kč, kterou měla žalovaná splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 30 měsíčních splátkách po 8 313 Kč. Před uzavřením smlouvy byla žalovaná kontrolována v registru příjmení, zároveň žalovaná doložila své měsíční příjmy a podepsala dokumenty Hodnocení klienta. Žalovaná na poskytnutý úvěr zaplatila částku 42 265 Kč.

7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

10. Dle § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

17. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované dne datum částku ve výši 131 000 Kč. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla žalované úvěr po posouzení její schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně v daném případě zjistila pouze příjmy žalované, avšak její výdaje, a to ani ty podstatné, zjišťovány a ověřovány nebyly. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně se ani podrobněji nezajímala o výdaje žalované na bydlení, jako základní a podstatnou položku výdajů, kterou je vždy třeba pečlivě zjišťovat. Žalobkyně si vystačila s žalovanou uvedenou formou bydlení„ státní/obecní“ s částkou 2 603 Kč měsíčně, aniž by bylo zřejmé, o jakou formu bydlení se skutečně jedná a zda uvedená částka odpovídá reálným výdajům na bydlení (což lze s ohledem na uvedenou nízkou výši bez dalšího zkoumání obtížně akceptovat). Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že žalobkyně poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. V porušení této povinnosti je pak třeba ve smyslu § 580 odst. 1 a § 588 o. z. spatřovat hrubé narušení veřejného pořádku a v některých případech i zjevný rozpor s dobrými mravy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka,„ (p) ovinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.“ Při výkladu a aplikaci právních předpisů je třeba vzít do úvahy i jejich účel a smysl, tj. zejména zásadu rovnosti a zásadu ochrany spotřebitele jako slabší strany, jehož nerovné postavení je na místě v případě sporu vyvažovat.

20. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalované na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je žalovaná povinna toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. vydat. Žalobkyně v řízení uvedla, že eviduje od žalované celkovou platbu ve výši 42 265 Kč. Žalovaná je tak povinna vrátit rozdíl mezi vyplacenými a vrácenými finanční prostředky ve výši 88 735 Kč (131 000 – 42 265), o které se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně odeslala prostřednictvím poštovního doručovatele dne výzvu k úhradě celé dlužné částky dne datum. Za přiměřenou lhůtu k uhrazení pohledávky považoval soud lhůtu do datum. Splatnost pohledávky tak nastala následující den, tj. dne datum, od kterého soud rovněž žalobkyni přiznal nárok na úrok z prodlení dle o. z. ve výši 11,75 % ročně dle ustanovení z dlužné částky tak, jak jej uplatnila žalobkyně. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením (výrok I. tohoto rozsudku).

21. Jelikož soud uzavřel, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, ve zbylém, nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl, neboť vyplýval z neplatně uzavřené smlouvy o úvěru (výrok II. tohoto rozsudku).

22. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení za použití ustanovení a žalobkyni, která byla ve věci částečně úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení odpovídající rozdílu poměru jejího úspěchu a neúspěchu ve výši celkem 4 962,43 Kč (14,96%). Celkové náklady řízení by činily 33 171,35 Kč. Z toho jednak soudní poplatek 7 719 Kč, odměna za zastupování advokátem za tři úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení, dále paušální částka náhrady hotových výdajů 1 200 Kč za 4 úkony právní služby po 300 Kč, to vše podle ustanovení , , , , , g), , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů. A cestovné na trase obec – obec a zpět, celkem 100 km osobním vozem anonymizováno, registrační značka při průměrné spotřebě 6,9 l/100km vyhláškové ceně paliva 47,1 Kč/1l a náhradním koeficientem 4,7 Kč/km k jednání soudu dne 27. 10. 2022 a náhrada za promeškaný čas na cestě k soudu a zpět 400 Kč. Vše navýšeno o 21% DPH. Žalované soud uložil povinnost uhradit náklady řízení zástupci žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku soudu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté , nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.