Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 113/2022-102
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Homolkou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale hlášena pobytem adresa žalované
o zaplacení částky 137 724,37 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 33 080 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 33 080 Kč od 4. 3. 2022 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části, tj. ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 104 644,37 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 26 100,63 Kč od 4. 3. 2022 do zaplacení a smluvního roku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 47 668 Kč od 4. 3. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 33 080 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 33 080 Kč od 4. 3. 2022 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývající části, tj. ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 104 644,37 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 26 100,63 Kč od 4. 3. 2022 do zaplacení a smluvního roku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 47 668 Kč od 4. 3. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se žalobou domáhal, aby mu žalovaná zaplatila částku 137 724,37 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 59 180,63 Kč od 4. 3. 2022 do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 47 668 Kč od 4. 3. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla uzavřena dme 2. 8. 2021 smlouva o úvěru číslo. Úvěr byl sjednán na 72 měsíců a celková dlužná částka 74 088 Kč (40 000 Kč jistina a 34 088 Kč sjednané úroky) měla být uhrazena v 72 splátkách ve výši 1 029 Kč. Současně si sjednali doplňkovou službu Podpora, za kterou měla žalovaná hradit 701 Kč měsíčně spolu se splátkou dluhu. Celkem tak žalovaná měla hradit 1 730 Kč měsíčně. Na doplňkové službě podpora měla žalovaná uhradit celkem 50 472 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila.
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne 2. 8. 2021 uzavřel žalobce se žalovanou prostřednictvím prostředků dálkové komunikace formulářovou smlouvu o úvěru číslo podle které žalobce poskytl žalované částku 40 000 Kč s tím, že částka 8 000 Kč byla započtena na náklady žalobkyně spojené s vyřízením úvěru, částka 20 864 Kč byla započítána na pohledávku žalobce za žalovanou z titulu jiného nesplaceného úvěru a částka 11 136 Kč byla konečně vyplacena na běžný účet žalované č. bankovní účet. Jak vyplývá z potvrzení a výpisů z účtu, byly platby takto provedeny. Poskytnutou částku se žalovaná zavázala splatit v rámci 72 měsíčních splátek po 1 029 Kč, každá taková splátka sestávala ze splátky jistiny a úroků (ve výši 23 % ročně). Celkem měla takto žalovaná uhradit částku 74 088 Kč Součástí smlouvy o úvěru jako její přílohy učinily strany smlouvu o zřízení doplňkové služby Podpora, podle které se žalovaná zavázala po celou dobu trvání úvěrového vztahu hradit žalobci částku 701 Kč měsíčně, a to pro účely možnosti požádat o odklad 3 splátek úvěru a možnosti přerušení splácení na dobu až 9 měsíců. Žalovaná měla takto uhradit žalobci dalších 50 472 Kč. Podle celkového splátkového kalendáře tak měla žalovaná hradit žalobci po dobu 72 měsíců částku 1 730 Kč, což by v případě řádného plnění platebních povinností žalovanou odpovídalo celkové částce 124 560 Kč Součástí smlouvy týkající se doplňkové služby, je rovněž ustanovení, podle kterého v případě, že se z důvodu prodlení stane úvěr splatným najednou, je žalovaná povinna uhradit žalobci dosud neuhrazenou část plateb na doplňkové službě. Formulářová smlouva o úvěru obsahuje rovněž ujednání o tom, že v případě prodlení žalované s úhradou dlužné částky má žalobce nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je žalovaná v prodlení. V případě zesplatnění jistiny poskytnutého úvěru má pak nárok na jednorázovou smluvní pokutu ve výši 50 % zůstatku jistiny, nejvýše však 200 000 Kč. Konečně z této smlouvy vychází povinnost žalované v případě prodlení s úhradou splátky zaplatit žalobci za 1. upomínku částku 300 Kč a za 2. upomínku částku 500 Kč. Ze samotné žaloby vyplývá tvrzení žalobce o tom, že žalovaná uhradila pouze 4 splátky v celkové výši 6 920 Kč. Z upomínky ze dne 20. 12. 2021 vyplývá, že žalovaná byla vyzývána k úhradě splátky splatné do 15. 12. 2021. Z důvodu prodlení žalované žalobce zesplatnil úvěr dopisem ze dne 21. 1. 2022.
4. Právní vztah mezi žalobcem a žalovanou by bylo namístě posoudit jako právní vztah vzniklý na základě uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“). Z těchto ustanovení by rovněž vycházela povinnost žalované vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím pohledávky. Nutno konstatovat, že uvedená smlouva včetně příloh je velmi obsáhlá při popisu jednotlivých práv a povinností stran, což jí v určitém smyslu činí nepřehlednou. Soud při jejím hodnocení vycházel z předpokladu, že takovou smlouvu včetně příloh je nutno hodnotit jako jeden celek. Ze smlouvy vyplývá, že žalované byla fakticky poskytnuta částka 40 000 Kč a během 6 roků měla žalovaná žalobci uhradit celkem 124 560 Kč, včetně úhrad za sjednané služby – doplňkovou službu Podpora. Měla tedy uhradit více než trojnásobek fakticky poskytnuté jistiny. Ke koncepci samotné smlouvy a zmíněné doplňkové služby považuje soud za potřebné uvést, že tyto služby byly dle uzavřené smlouvy vymahatelné i v případě, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním splátek a tyto splátky nehradila, přičemž se však mělo jednat o služby, které měly žalobci nahradit náklady spojené s inkasem splátek z účtu žalované, a to i v době, kdy již takové splátky nebyly realizovány. Obdobně pak o služby umožňující žalované v případě přechodné platební neschopnosti posunout (oddálit) splatnost jednotlivých splátek, rovněž v době, kdy již žádné splátky nebyly, a objektivně ani být nemohly, realizovány. Uvedené je tím spíše zřejmé v případě dané věci, kdy žalované byla při uzavírání smlouvy dne 2. 8. 2021 formálně poskytována částka 40 000 Kč, z čehož však částka 8 000 Kč nebyla žalobcem vůbec vyplacena a byla započítána na jakési další náklady žalobce vzniklé v souvislosti s poskytnutím úvěru. V rámci zesplatnění úvěru z důvodu prodlení žalované pak žalobce, a to po uplynutí necelých 6 měsíců od uzavření smlouvy, vymáhal po žalované výše popsanou částku, obdobnou pak i v rámci podané žaloby. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že v případě uzavřené smlouvy se jedná o typickou smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a následujících ObčZ, konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a následujících ObčZ, přičemž podle § 1813 ObčZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V souhrnu tak soud uzavřenou smlouvu, ve směru k žalované výrazně značně nevýhodnou, tím spíše v případě prodlení žalované s úhradou splátek, hodnotí jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ustanovení § 580 ObčZ, tedy jako smlouvu neplatnou a v návaznosti ustanovení § 588 ObčZ potud, že k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, totiž zde osoby žalované. Takto má žalobce toliko právo na vydání toho, co sám plnil na základě smlouvy, která nebyla platná. V případě částky 40 000 Kč má soud za prokázané žalobní tvrzení o tom, že žalovaná na splátkách uhradila toliko 6 920 Kč, soud proto přiznal žalobci právo na zaplacení částky 33 038 Kč s úrokem z prodlení, když výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.
5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), kdy žalovaná sice byla ve věci více úspěšná a měla by právo na úhradu poměrné části nákladů řízení, ale na její straně žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.
Nesplní-li povinná osoba dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může osoba oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.