Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 44/2021-48

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 12 692 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 000 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 692 Kč

s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 26. 1. 2021 do 19. 7. 2021, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 638 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 000 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 692 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 26. 1. 2021 do 19. 7. 2021, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 638 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 26. 8. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 692 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení) z titulu smlouvy o úvěru ze dne 28. 12. 2020, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému částku 8 000 Kč se splatností do 25. 1. 2021 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 988 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože byl řádně obeslán.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 4. 10. 2022, k tomuto jednání se žádný z účastníků nedostavil, ač byli oba předvoláni řádně a včas. Žalobkyně svoji neúčast omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Žalovaný svoji neúčast neomluvil. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků řízení dle ustanovení

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku je zřejmý současný název obchodní firmy žalobkyně - právnická osoba od července 2016 (výpis z OR žalobkyně). Mezi účastníky řízení byla dne 28. 12. 2020 elektronickými prostředky komunikace na dálku, prostřednictvím internetových stránek žalobkyně webová adresa uzavřena pod číslo smlouva o úvěru (smlouva o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 28. 12. 2020, č. l. 5-13), potvrzení registrace žalovaného proběhlo na základě potvrzovací SMS a rovněž takto došlo k podpisu smlouvy o úvěru, totožnost žalovaného byla ověřena dle zaslaného občanského průkazu (doklad totožnosti žalovaného). Úvěryschopnost žalovaného byla ověřena na základě předloženého výpisu z bankovního účtu, z nějž vyplývá, že žalovaný měl příjem prostředků na účtu za měsíc listopad 2020 176 821,69 Kč, odchozí platby činily 175 801,75 Kč, přičemž z uvedeného výpisu je patrné, že příjem ze závislé činil asi 27 000 Kč, objem příchozích prostředků je generován vklady v hotovosti, převod ze sázkařských portálů, přičemž odchozí platby jsou tvořeny výběry a odchozími platbami na sázkařské portály, zůstatek na účtu činil 5 889 35 Kč, z čehož je patrné, že žalovaný vysokými úsporami nedisponoval (výpis z účtu žalovaného za období od 1. 11. 2020 do 30. 11. 2020). Ze sdělení obec spořitelny ze dne 27. 4. 2020 (č. l. 36) soud zjistil, že dne 28. 12. 2020 byla na osobní účet žalovaného č. bankovní účet připsána částka ve výši 8 000 Kč od společnosti právnická osoba, což koresponduje s předloženým dokladem o úhradě částky 8 000 Kč ze strany žalobkyně. Žalobkyně ze své databáze o žalovaném zjistila, že je svobodný, bydlí u rodiny, měl mít příjem 28 000 Kč, pracuje pro právnická osoba, výdaje domácnosti 5 000 Kč, jiné závazky 2 800 Kč (informace o žalovaném z příloh žalobkyně). Z výplatních lístků žalovaného za období leden 2020 – květen 2020 vč. dokladů o výplatě mzdy soud zjistil, že žalovaný doložil žalobkyni své příjmy ve výši měsíčně od 22 000 Kč do 30 000 Kč. Z historie půjček žalovaného soud zjistil, že žalovanému byla ze strany žalobkyně zamítnuta žádost o půjčku 7. 10. 2020, žalobkyně celkem žalovanému zamítla 23 žádostí o půjčku, žalovaný býval v prodlení s úhradou půjček. Dále z historie půjček žalovaného soud zjistil, že v době žádosti měl další dvě aktivní půjčky, žalovaný si bral úvěry pravidelně, a někdy své dluhy splatil včas, někdy po splatnosti, někdy až v rámci mimosoudního vymáhání (přílohy žalobkyně založené v systému ISAS). Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka (zaslaná dle dohody smluvních stran emailem) ohledně výše jeho dlužné částky, na kterou žalovaný reagoval žádostí o sdělení platebních údajů, avšak k úhradě jeho dluhu nedošlo (předžalobní upomínka ze dne 7. 7. 2021 + doklad o odeslání předžalobní upomínky ze dne 7. 7. 2021 sdělení platebních údajů ze dne 22. 7. 2021).

6. Právním posouzením věci dospěl soud k těmto závěrům:

7. Soud má za to, že obdobně jako za předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. , o spotřebitelském úvěru, platné a účinné do 30. 11. 2016, je na místě se i nyní za účinnosti , o spotřebitelském úvěru, z úřední povinnosti soudu zabývat (i bez námitky žalovaného) v případě spotřebitelské smlouvy o úvěru předně otázkou, zda ze strany žalobce jakožto poskytovatele úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) - dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem ( , ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů ( , o spotřebitelském úvěru). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. -39).

8. Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitele jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, jejich přechodu do šedé ekonomiky atd. (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Při výkladu a aplikaci právních předpisů, tj. i zákona o spotřebitelském úvěru, nelze pomíjet jejich účel a smysl, ale je v něm třeba vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. ). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Nelze tedy vycházet pouze z toho, že žalovaný smlouvu uzavřel, a pokud mu podmínky smlouvy nevyhovovaly, nemusel ji s žalobcem uzavírat. Nelze současně tolerovat systematické porušování či obcházení zákona ze strany poskytovatelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil (rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. ).

9. Žalobkyně v rámci zkoumání solventnosti žalovaného vycházela z měsíčních příjmů žalovaného ve výši cca 22 000 Kč až 30 000 Kč, dále vycházela z vysokého obratu na účtu žalovaného ve výši přes 170 000 Kč. Ohledně výdajů se spokojila s tvrzením o bydlení u rodiny a celkovými výdaji 5 000 Kč. Nicméně žalobkyně zcela pominula ověření jakýchkoli reálných výdajů žalovaného, přitom z výpisu z běžného účtu za listopad 2020 zjistila příchozí částku ve výši 176 821,69 Kč, odchozí platby činily 175 801,75 Kč. Žalovanému tedy zbylo cca 1 000 Kč. Většina obratu na účtu je dána příjmem ze sázení a výdaji na sázky, dle soudu však není zřejmé, jak je na tom žalovaný v jiných měsících se svojí úspěšnosti v sázení. Dále dle soudu bylo žalobkyni zřejmé, že zamítnula žalovanému žádost o půjčku 7. 10. 2020, celkem žalovanému zamítla 23 žádostí o půjčku, žalovaný býval v prodlení s úhradou půjček. Vzhledem k těmto okolnostem má soud za to, že žalobkyně se měla podrobněji zabývat zjištěním a zejména následným prověřením zjištěného (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39) ohledně příjmů žalovaného za delší časové období a zejména pak vůbec výdajů žalovaného. Dle soudu je v tomto ohledu nutné zkoumat především, zda dlužník v měsíčním saldu na výpisu z běžného účtu dosahuje přebytku, či je zjednodušeně řečeno stále v minusu a rozpouští úspory, příp. zda nějakými úsporami vůbec disponuje. Žalobkyně se však pouze formálně spokojila s příjmy a tvrzenými výdaji, kdy prověřováním výdajů žalovaného (náklady na bydlení, náklady na stravu, ošacení, apod.) se vůbec nezabývala, přestože ji bylo známy vysoké výdaje na sázení u žalovaného. Přitom právě výdajovou stránku úvěrované osoby má žalobkyně povinnost řádně zkoumat, aby mohla srovnání příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis příjmů nad skutečnými výdaji dlužníka a tedy jaká je jeho schopnost uvažovaný úvěr řádně splácet. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně neprověřila výdaje žalovaného a nehodnotila všechny dostupné informace o žalovaném ve svém souhrnu.

10. O nutném poučení žalobkyně o potřebě doplnit tvrzení a důkazy stran výdajové stránky žalovaného by byla žalobkyně poučena podle a 3 při jednání, čemuž však svojí nepřítomností zabránila. V tomto směru soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. (publikován v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. C 8810), když nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle , nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. , publikované v systému ASPI pod č. JUD132511CZ).

11. V souladu s  , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Pokud žalobkyně dostatečně nezjišťovala a neprověřovala výdaje žalovaného, tak je zřejmé, že žalobkyně jednala v rozporu s touto svojí zákonnou povinností. Pokud tedy byla následně mezi žalobkyní jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem, uzavřena úvěrová smlouva je tato smlouva neplatná jednak pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele ( ve spojení s  , o spotřebitelském úvěru, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ) a dále pro rozpor s dobrými mravy ( , nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ). Úvěrová smlouva je neplatná, aniž by žalovaný neplatnost namítal. Pro absolutní neplatnost uvěrové smlouvy hovoří také zájem na zachování veřejného pořádku ( , , dále jen „o. z.“), tj. zájem na posílení principu zodpovědného úvěrování, jak bylo naznačeno výše. Koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv jako nedostatečnou ochranu spotřebitelských práv shledává i judikatura Ústavního soudu, kdy v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. , bylo uvedeno, že koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv by byla nesouladnou s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, kdy v soukromém právu uplatňovaná zásady autonomie vůle musí být korigována zásadou ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele).

12. Z hlediska výpočtu dlužné částky je situace poměrně snadná. Od celkového poskytnutého úvěru je třeba odečíst realizované platby. V daném případě byl poskytnut úvěr 8 000 Kč a zaplaceno bylo postupně 0 Kč. Zůstává tedy nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši 8 000 Kč. Na straně žalovaného došlo ve smyslu § 2991 o. z. k bezdůvodnému obohacení ve výši 8 000 Kč, což je částka, kterou musí žalovaný žalobkyni jako ochuzené vydat. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení přípisem odeslaným dne 7. 7. 2021. Žalobkyně netvrdila a neprokazovala, kdy byl tento přípis žalovanému skutečně doručen. Soud tedy vycházel ze zákonné domněnky dojití třetí pracovní den (srov. ustanovení § 573 o. z.) ve spojení s lhůtou k plnění, tj. dne 19. 7. 2021 nastala splatnost částky 8 000 Kč a od následujícího dne, tj. od 20. 7. 2021, je žalovaný v prodlení se zaplacením této částky ve smyslu o. z. Soud proto žalobě výrokem I. částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 8 000 Kč spolu s úroky z prodlení v zákonné výši ( o. z. ve spojení s  ) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní ( o. s. ř).

13. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou ve výroku II. zamítl. Zamítnutí žaloby se tedy týkalo části požadovaných úroků, poplatků, smluvní pokuty - neboť podklad pro jejich přiznání – úvěrová smlouva – odpadl, a části úroků z prodlení z částky jelikož prodlení nastalo později, než nárokovala žalobkyně.

14. Výrokem č. III. soud rozhodl o nákladech řízení. Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 63 % a náleží jí tak náhrada 26 % účelně vynaložených nákladů ( ). Účelně vynaložené náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba) ve výši 900 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 300 Kč, , advokátního tarifu), náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, ), náhradu DPH ve výši 252 Kč a soudní poplatek ve výši 1 000 Kč Celkem tedy částka 2 452 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 638 Kč (26 % z částky 2 452 Kč) uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku ( ) k rukám zástupkyně žalobkyně ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce ( ).