Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 100/2022-55
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky v celkové výši 11 332 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 11.332 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 6.810,10 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky
6.810,10 Kč od datum do datum, a za dobu od datum do zaplacení
s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8.205,24 Kč z částky 6.810,10 Kč za dobu od datum do datum, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se částečně zamítá co do požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4.521,90 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 4.521,90 Kč od
datum do datum, a za dobu od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí do zaplacení, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5.448,18 Kč z částky 4.521,90 Kč za dobu od datum do datum a dále co do částky ve výši 192,80 Kč představující zbylou část požadovaného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení s ohledem na nesprávný výpočet kapitalizace zákonného úroku z prodlení z částky 4.521,90 Kč za dobu od datum do
datum.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 612,80 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 11.332 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 6.810,10 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 6.810,10 Kč od [datum] do [datum], a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8.205,24 Kč z částky 6.810,10 Kč za dobu od [datum] do [datum], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se částečně zamítá co do požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4.521,90 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 4.521,90 Kč od [datum] do [datum], a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí do zaplacení, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5.448,18 Kč z částky 4.521,90 Kč za dobu od [datum] do [datum] a dále co do částky ve výši 192,80 Kč představující zbylou část požadovaného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení s ohledem na nesprávný výpočet kapitalizace zákonného úroku z prodlení z částky 4.521,90 Kč za dobu od [datum] do [datum]. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 612,80 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou dne datum domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 11.332 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že právní předchůdce žalobce právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřel dne datum s žalovanou smlouvu o půjčce
číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku ve výši 8.000 Kč v hotovosti, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Žalovaná se pak zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 13.312 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 8.000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 5.312 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit v 52 týdenních splátkách ve výši
256 Kč a poslední splátka měla být při řádném splácení uhrazena dne datum. Žalovaná však řádně nesplácela poskytnutou půjčku a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky k datu datum, když poslední splátka byla uhrazena až k datu datum, když z její strany bylo uhrazeno pouze
1.980 Kč. Žalovaná dlužila právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 11.332 Kč, kdy dlužná částka se skládala z dlužné jistiny ve výši 6.810,10 Kč a poměrné částky souhrnného poplatku ve výši 4.521,90 Kč. Žalovaná dluh v celkové výši 11.332 Kč neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne
datum mezi žalobcem a jeho právním předchůdcem. Žalovaná byla o této skutečnosti vyrozuměna přípisem ze dne datum.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne datum.
3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 6. 2022 č.j. 9 C 100/2022-53 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne datum spolu s žalobou, přičemž žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas již předem v rámci podané žaloby, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.
4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce.
5. Na základě důkazů a tvrzení žalobce učinil soud ve věci skutková zjištění: právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o půjčce číslo ze dne
datum, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku ve výši 8.000 Kč v hotovosti, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Žalovaná se pak zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 13.312 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 8.000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 5.312 Kč, přičemž uvedenou částku měla vrátit v 52 týdenních splátkách ve výši 256 Kč a poslední splátka měla být při řádném splácení uhrazena dne datum Součástí smlouvy o půjčce byly i Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce a rovněž byla vyhotovena zákaznická karta. Žalovaná však řádně nesplácela poskytnutou půjčku a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky k datu datum, když poslední splátka byla uhrazena žalovanou až k datu datum, přičemž bylo na dluh uhrazeno pouze 1.980 Kč. Žalovaná dlužila právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 11.332 Kč. Dlužná částka se pak skládala z dlužné jistiny ve výši 6.810,10 Kč a poměrné částky souhrnného poplatku ve výši 4.521,90 Kč. Žalovaná dluh v celkové výši 11.332 Kč neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky ze dne datum. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum mezi žalobcem a jeho právním předchůdcem. Žalovaná byla o této skutečnosti vyrozuměna přípisem ze dne datum.
6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobcem, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobce, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila.
7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, pak bylo jednoznačně v řízení prokázáno na základě provedených důkazů, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena platná Smlouva (o půjčce) číslo ze dne datum, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku ve výši 8.000 Kč v hotovosti, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 13.312 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 8.000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 5.312 Kč, přičemž uvedenou částku měla vrátit v 52 týdenních splátkách ve výši 256 Kč a poslední splátka měla být při řádném splácení uhrazena dne datum. Žalovaná řádně nesplácela poskytnutou půjčku a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky, kdy dluh žalované činil celkově částku ve výši 11.332 Kč s tím, že tento dluh byl tvořen jednak jistinou ve výši 6.810,10 Kč a poměrnou částkou souhrnného poplatku ve výši 4.521,90 Kč jakožto příslušenstvím dlužné jistiny. Žalovaná se dostala i do prodlení s úhradou dluhu a právní předchůdce žalobce, respektive žalobce měl nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, avšak pouze z dlužné jistiny bez příslušenství. Pohledávka za žalovanou byla řádně postoupena na žalobce, který také informoval žalovanou o postoupení pohledávky, stejně tak ji řádně vyzval k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne datum.
8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:
Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od datum, (dále jen NOZ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat předchozí právní úpravu ve vztahu k uzavřené smlouvě mezi účastníky, kdy závazkový vztah mezi účastníky se řídí režimem zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, (dále jen ObčZ).
9. Podle § 657 ObčZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
10. Ve smyslu § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
11. Dále podle § 121 odst. 3 ObčZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
12. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobce z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření Smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ.
13. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána částečně důvodně, pakliže se jednalo o dlužnou částku půjčky i spolu se souhrnným poplatkem, stejně tak i ve vztahu k zákonnému úroku z prodlení, avšak pouze ve vztahu k tomuto zákonnému úroku z prodlení z žalované jistiny ve výši 6.810,10 Kč, a to od
datum, tj. dnem následujícím po dni, kdy vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na zaplacení dluhu, vrácení půjčené částky a souhrnného poplatku (představujícího podle názoru soudu příslušenství v podobě smluvního úroku z půjčky, viz níže odůvodnění výroku II. rozsudku). V souzené věci totiž bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena Smlouva (o půjčce) ve smyslu výše citovaných ustanovení ObčZ, přičemž žalovaný podstatným způsobem porušil podmínky Smlouvy a právnímu předchůdci žalobce respektive žalobci vzniklo právo požadovat po žalovaném dlužnou částku odpovídající dosud nesplacené části dluhu. Neuhrazená část dluhu činila celkem 11.332 Kč, kdy tato částka byla složena z dosud neuhrazené jistiny právě ve výši 6.810,10 Kč a dále z částky ve výši 4.521,90 Kč představující část souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky. S ohledem ke skutečnosti, že žalobce požadoval i zákonný úrok z prodlení z celé žalované částky od datum respektive od datum, když do této doby požadoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné částky za dobu od datum do datum ve výši 13.846,22 Kč, pak soud musel ve vztahu k požadovanému příslušenství toto posuzovat podle příslušných ustanovení ObčZ s ohledem na okamžik prodlení žalovaného. Podle § 517 odst. 1 ObčZ, platilo, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 téhož ustanovení ObčZ jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalobci tak bylo vyhověno co do jeho nároku na zaplacení částky ve výši
11.332 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 6.810,10 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 6.810,10 Kč od datum do datum, a za dobu od datum do zaplacení dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8.205,24 Kč z částky 6.810,10 Kč za dobu od datum do datum. Pokud šlo o aktivní legitimaci žalobce, pak tato byla odvozena od platně uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum mezi žalobcem a jeho právním předchůdcem ve smyslu § 1879 a násl. NOZ (výrok I.)
14. Soud naopak žalobu částečně zamítl ve vztahu k požadované zbylé části nároku
tj. zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4.521,90 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 4.521,90 Kč od datum do datum, a za dobu od datum do zaplacení s ročním úrokem
z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí do zaplacení, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5.448,18 Kč z částky 4.521,90 Kč za dobu od
datum do datum a dále co do částky ve výši 192,80 Kč představující zbylou část požadovaného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení s ohledem na nesprávný výpočet kapitalizace zákonného úroku z prodlení z částky 4.521,90 Kč za dobu od
datum do datum. Důvodem pro toto částečné zamítnutí žaloby byl a je (právní) názor soudu, spočívající v tom, že žalobcem požadovaný souhrnný poplatek odpovídal smluvnímu úroku z půjčky sjednanému mezi účastníky, přičemž při tomto hodnocení pak požadavek na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení z částky představující smluvní úrok z půjčky považoval soud za rozporný s ustanoveními ObčZ (viz dále níže rozvedeno). Pokud totiž kogentní ustanovení ObčZ smluvní volnost výslovně nezakazuje nebo pokud
z jeho povahy nevyplývá, že se od něho nelze odchýlit, nejsou účastníci omezeni v tom, aby si na základě svobodného smluvního rozhodování vymezili, jaké povinnosti smlouvou převezmou a jaká práva si smlouvou založí. Smlouvou sjednané úroky a úroky z prodlení mohou existovat vedle sebe. Ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ ani jiné ustanovení tohoto právního předpisu či jiného právního předpisu nestanoví, na jakou dobu lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Smluvní strany si tak mohou při peněžité půjčce dohodnout úroky i za dobu, po kterou bude jistina dlužníkem skutečně užívána (do jejího faktického vrácení věřiteli), tedy i za dobu, v níž se dlužník případně ocitne v prodlení se splněním svého závazku, neboť jistinu ve sjednané lhůtě splatnosti věřiteli nevrátí. V daném případě pak soud ve smlouvě o půjčce uvedenou částku ve výši 5.312 Kč označenou smluvními stranami (případně pouze právním předchůdcem žalobce) jako souhrnný poplatek považoval za faktický úrok ze sjednané půjčky. Ve smyslu § 121 odst. 3 ObčZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Peněžitý závazkový právní vztah je právní teorií obecně pojímán buď jako hlavní, nebo vedlejší. Hlavním závazkovým právním vztahem je peněžitý závazkový právní vztah tehdy, jestliže jeho kauza směřuje přímo k zaplacení, resp. k získání určité částky peněz. Vedlejším a akcesorickým peněžitým závazkovým právním vztahem je závazkový právní vztah úrokový, který vzniká pouze tehdy, jestliže mezi účastníky existuje peněžitý závazkový právní vztah hlavní. Úrokovým závazkovým právním vztahem je závazek (smluvní nebo zákonný) zaplatit věřiteli určitou poměrnou část (zpravidla určenou procentní sazbou) peněžitého závazku hlavního. ObčZ rozeznává úroky a úroky z prodlení. Úroky z prodlení mají povahu sankce (sankční úroky) za prodlení dlužníka se splněním závazku (§ 517 odst. 2 ObčZ). Platí se vedle vlastního plnění stanoveným procentem z té části dluhu, s níž je dlužník v prodlení (shodně srovnej např. příjmení, V. a kolektiv: Občanské právo hmotné. Svazek II. Vydání první. KODEX obec a číslo, str. 74 - 75, a ze starší literatury např. jméno, J. - Švestka, J. a kolektiv: Občanské právo hmotné. Svazek II. Vydání první. Panorama obec a číslo, str. 17). Prodlení dlužníka s plněním závazku má ze zákona za následek obsahovou změnu práv věřitele a povinností dlužníka, respektive jejich doplnění novými právy a povinnostmi. Prodlením tedy nastává ze zákona změna obsahu právního poměru (tím, že vedle trvající povinnosti splnit závazek, vznikají i nová /další/ práva a povinnosti), bez ohledu na to, zda dlužník prodlení zavinil. Podle standardního výkladu podávaného soudní praxí pak definice příslušenství pohledávky obsažená
v ustanovení § 121 odst. 3 ObčZ platí i pro obchodní závazkové vztahy (pro případné posouzení smluvního vztahu jako smlouvy o úvěru, shodně srov. rozhodnutí uveřejněné pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení jsou tedy podle § 121 odst. 3 ObčZ příslušenstvím pohledávky, kterou se ve smyslu tohoto ustanovení a v návaznosti na definici závazkového vztahu v § 488 ObčZ a jeho obecné chápání v právní teorii (srov. literární odkazy výše) rozumí peněžité plnění (jistina), na něž má věřitel právo podle hlavního závazkového vztahu, k jehož změně (potud, že lze nárokovat i sankce za prodlení s placením), dochází přímo ze zákona právě až prodlením dlužníka. Úrokový závazkový vztah je - jak zmíněno výše - vztahem akcesorickým, jehož vznik je podmíněn platným závazkovým vztahem hlavním. Splněním hlavního závazku (nebo jiným ze způsobů jeho zániku) zaniká (končí) i akcesorický závazek úrokový; přetrvává pouze povinnost uhradit již dospělé úroky. Tím, že včas nesplatí úroky z jistiny, se dlužník dostává do prodlení s plněním příslušenství, nikoli do prodlení
s plněním vlastního dluhu (jistiny). Právo požadovat po dlužníku příslušenství
z příslušenství (zde úroky z prodlení ze smluvených úroků představovaných souhrnným poplatkem) pak věřitel nemá proto, že občanský (ani obchodní) zákoník mu tuto možnost nepřiznává, respektive do datum nepřiznával. Jinak řečeno, ani obchodní ani občanský zákoník v platném a účinném znění do datum tj. ObčZ a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném a účinném znění do datum, (ObchZ), nezakotvovaly majetkové sankce pro případ prodlení s placením příslušenství pohledávky. Braní úroků
z úroků (tzv. anatocismus) bylo zapovězeno již podle tradic římského práva (srov. např. příjmení, L.: Dějiny a systém soukromého práva římského, Právnická fakulta příjmení příjmení v Bratislavě. 7. vydání. jméno 1929, str. 412 - 413 nebo příjmení, J., příjmení, V.: Římské právo. 1. vydání. Panorama obec a číslo, str. 279 - 280), přičemž totéž platilo
v českém právu i historicky; za platnosti obecného zákoníku občanského byl zákaz anatocismu prolomen jen v zákonem výslovně zmíněných případech (srov. k tomu příjmení, J.: Obligační právo, Československý akademický spolek Právník. 2. vydání. obec a číslo, str. 94 - 97 nebo příjmení, J.: Právo obligační, obec, obec a číslo,
str. 69 -70). (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 35 Odo 101/2002, ze dne 24. 3. 2004) S ohledem k uvedenému pak měl soud za to, že požadavek žalobce na zákonný úrok z prodlení i z alikvotní části souhrnného poplatku byl jednoznačně v rozporu s § 39 ObčZ a z výše uvedených důvodů tedy žalobu částečně zamítl v uvedeném rozsahu. Stejně tak částečně žalobu zamítal pro nesprávný výpočet uvedeného nároku ve výši
192,80 Kč (výrok II.)
15. Pro úplnost soud ještě musel zdůraznit, že si je vědom rozhodnutí vyšších soudů ohledně zamítnutí či částečného zamítnutí žaloby v rámci rozhodování ve věci samé bez nařízení jednání, avšak v tomto případě se nejednalo o to, že by snad žalobce dostatečně nevylíčil rozhodné skutečnosti a bylo by případně potřeba mu poskytovat poučení stran doplnění tvrzení a důkazů ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 OSŘ. Stejně tak se ani nejednalo o situaci, kdy by snad měl soud poskytovat poučení ve smyslu § 118a odst. 2 OSŘ. Za tohoto stavu tedy soud podle jeho názoru postupoval v souladu s příslušnými ustanoveními OSŘ, kdy by se naopak nařízení jednání příčilo ekonomice řízení.
16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Žalobce byl ve věci částečně úspěšný, a proto mu náleželo právo na náhradu nákladů řízení podle tohoto ustanovení, a to v poměrné výši, která činila 73,91 %, kdy soud dospěl k této výši úspěchu vyjádřené procenty tak, že od úspěchu žalobce odečetl jeho neúspěch respektive úspěch žalovaného, přičemž základem pro tento výpočet byl součet částky jistiny ve výši 11.332 Kč a veškerého původně požadovaného příslušenství kapitalizovaného k datu datum
tj. k datu vyhlášení rozsudku, respektive k datu požadovanému ze strany žalobce. Takto byla žalobcem požadována celkově částka ve výši 32.239,19 Kč, přičemž mu bylo přiznáno právo na zaplacení částky v celkové výši 20.506,34 Kč. Žalobce byl tedy úspěšný co do částky ve výši 20.506,34 Kč a neúspěšný co do částky ve výši 11.732,85 Kč (úspěch žalované). V takovém případě pak tedy úspěch žalobce byl v 27,21 %, respektive v takové výši mu náležela náhrada nákladů řízení. Takto zvolený postup při výpočtu nákladů řízení při poměrném úspěchu a neúspěchu pak odpovídal i ustálené soudní praxi. (srovnej např. usnesení NS ČR ze dne 3.12.2015 sp.zn. 23 Cdo 2585/2015). Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobce došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšnému žalobci tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 800 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 900 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7.2 014) a DPH ve výši 21 % tj. 252 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení by činila částku ve výši 2.252 Kč, přičemž 27,21 % z uvedené částky je ve výši 612,80 Kč (zaokrouhleno na celé jednotky). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok III.)
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.