Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

77 C 283/2022-28

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 4. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 5. 3. 2019 do 3. 3. 2020 do zaplacení a v části o zaplacení úroku ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od 5. 1. 2018 do zaplacení zamítá.

III. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 4. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 5. 3. 2019 do 3. 3. 2020 do zaplacení a v části o zaplacení úroku ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od 5. 1. 2018 do zaplacení zamítá. III. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný nesplnil povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru č. 0246274 uzavřené dne 4. 1. 2018 mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, jež po posouzení úvěruschopnosti žalovaného poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, jejž měl být splacen ve 14 splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná dne 4. 3. 2019. Pohledávka za žalovaným byla ze společnosti právnická osoba, postoupena na společnost právnická osoba, IČO, jež dále postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Uplatněný nárok sestává z jistiny (30 000 Kč), smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný.

3. Soud nařídil jednání na den 31. 10. 2022 a účastníky k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Neúčastí na jednání, na něž žalobkyně byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu , (dále též „“). Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl podle , v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud má z žalobkyní tvrzených skutečností za prokázané následující. právnická osoba a žalovaný se dne 4. 1. 2018 dohodli, že tato společnost poskytne žalovanému v hotovosti půjčku v částce 30 000 Kč, za což se žalovaný zaváže zaplatit náklady úvěru v částce 24 558 Kč, přičemž vše uhradí ve 14 měsíčních splátkách po 3 897 Kč; žalovaný převzal téhož dne částku 30 000 Kč v hotovosti (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. 0246274). právnická osoba a společnost právnická osoba se dne 11. 12. 2019 dohodly, že se výše specifikovaná pohledávka za žalovaným postupuje na společnost právnická osoba (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek). právnická osoba o postoupení pohledávky vyrozuměla žalovaného psaním ze dne 6. 2. 2020 a vyzvala jej k plnění ve prospěch společnosti právnická osoba (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky), avšak doklad k odeslání žalobkyně nepředložila. Advokát společnosti právnická osoba psaním ze dne 26. 2. 2020 vyzval žalovaného k okamžité úhradě částky 60 823,47 Kč (zjištěno z předžalobní výzvy) a toto psaní bylo za účelem doručení žalovanému podáno na poště dne 27. 2. 2020 (zjištěno z podacího lístku č. RR2590667389F). právnická osoba a žalobkyně se dne 9. 6. 2021 dohodly, že se výše specifikovaná pohledávka za žalovaným postupuje na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek). Advokát společnosti právnická osoba o postoupení pohledávky vyrozuměl žalovaného psaním ze dne 25. 2. 2022 (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky).

5. O pravosti žalobkyní předložených provedených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. V žádném případě jimi však žalobkyně neprokazuje svá tvrzení o posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Ze smlouvy o úvěru žádné informace k úvěruschopnosti žalovaného neplynou. Posuzování úvěruschopnosti žalovaného má tak soud za neprokázané. Ve vztahu k tomuto tvrzení žalobkyně neunesla břemeno tvrzení. Je sice možné, že poskytovatelka úvěru úvěruschopnost žalovaného s odbornou péči posuzovala, nicméně z předložených důkazů to neplyne, a jelikož se žalobkyně k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být soudem poučena k povinnosti o dotvrdit a doložit.

6. Soud učinil na základě provedených důkazů a v kontextu tvrzení žalobkyně tento závěr o skutkovém stavu. právnická osoba a žalovaný se dne 4. 1. 2018 dohodli na poskytnutí úvěru v částce 30 000 Kč, podmínkách splatnosti úvěru apod. Částka 30 000 Kč byla žalovanému téhož dne předána v hotovosti. Nebylo prokázáno, že by společnost právnická osoba před poskytnutím úvěru posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Dne 11. 12. 2019 se poskytovatelka úvěru a společnost právnická osoba dohodly na postoupení pohledávky za žalovaným na společnost právnická osoba, která se dále dne 9. 6. 2021 dohodla s žalobkyní na postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Psaním z 26. 2. 2020, jež bylo podáno na poště 27. 2. 2020, byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dluhu.

7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

8. právnická osoba a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu , (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a jejím předmětem byl úvěr, jednalo se případech o spotřebitelský úvěr ve smyslu , o spotřebitelském úvěru (dále též„ ZSÚ“), kterýžto zákon je tak na věc nutno aplikovat. Žalobkyně, na niž byla pohledávka za žalovaným (přes společnost právnická osoba coby mezičlánek) postoupena podle a násl. o. z., neprokázala, že její předchůdkyně (právnická osoba) coby poskytovatelka úvěru svou předsmluvní povinnost ve smyslu ZSÚ posuzovat před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným úvěruschopnost žalovaného splnila, přičemž nesplnění takové povinnosti má podle ZSÚ za následek neplatnost smlouvy, k níž podle úpravy účinné od 29. 5. 2022 soud přihlédne i bez návrhu. Soud proto konstatoval, že ochrana spotřebitele nebyla žalovanému před uzavřením smlouvy poskytnuta, poskytovatelka úvěru postupovala v rozporu se zákonem, její jednání vedlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku (poskytování úvěrů bez prověření úvěruschopnosti spotřebitelů, kteří nejsou schopni tyto včas splácet, může vést k jejich dalšímu zadlužování a ve výsledku k negativním ekonomickým dopadům na celou společnost a její členy), a uzavřená smlouva o úvěru je proto podle o. z. (a v souladu se závěry Soudního dvora EU vyslovenými v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18) absolutně neplatná.

9. Žalobkyně, na niž byla pohledávka za žalovaným postoupena, má proto za žalovaným pohledávku toliko z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. Předchůdkyně žalobkyně podle absolutně neplatné úvěrové smlouvy žalovanému poskytla peněžní prostředky v částce 30 000 Kč. Žalovaný však do podání žaloby na dluh z neplatné smlouvy dle tvrzení žalobkyně neuhradil ničeho. Podle § 2993 o. z. je tak povinen bezdůvodné obohacení ve výši 30 000 Kč žalobkyni vydat. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení se ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. stává splatnou až k výzvě věřitele. Dle provedených důkazů byl žalovaný k vrácení dlužné částky prokazatelně vyzván psaním ze dne 26. 2. 2020, které žalobkyně odeslala žalovanému dne 27. 2. 2020, výzva se má za doručenou podle § 573 o. z. třetího pracovního dne po odeslání, tj. dne 2. 3. 2020, žalovaný měl dluh dle výzvy splnit ihned. Dle názoru soudu by tedy dluh z bezdůvodného obohacení splnil včas, kdyby jej uhradil nejpozději dne 3. 3. 2021, avšak jelikož tak neučinil, je od 4. 3. 2020 ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení s povinností zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč a žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení úroků z prodlení v zákonné výší, jež plyne z příslušného vládního nařízení, resp. ve výši nižší dle žalobního petitu, tedy ve výši 9,75 % ročně. V tomto rozsahu je tak žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl.

10. Ve zbývajícím rozsahu je, jak bylo osvětleno výše, žaloba pro absolutní neplatnost uzavřené smlouvy nedůvodná. Žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení smluvního úroku. Soud proto žalobu v části týkající se smluvního úroku, jakož i úroku z prodlení požadovaného za období před splatností dluhu z bezdůvodného obohacení, zamítl.

11. Soud žalobkyni, přestože byla v převážné části úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr spotřebiteli, aniž by řádně a dostatečně posuzovala jeho úvěruschopnost, což vedlo mj. k zahájení zdejšího řízení, je důvodem hodným zvláštního zřetele pro nepřiznání nákladů řízení ve smyslu , neboť takové její jednání bylo v rozporu se zákonem a vedlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku. Pokud žalobkyně na sebe pohledávku vzniklou z takového jednání původní věřitelky dobrovolně převzala, je na ní, aby nesla negativní následky s tím spojené, jež právě spočívají v nepřiznání náhrady nákladů řízení. Žalovanému právo na náhradu nákladů nevzniklo z důvodu převážného neúspěchu ve věci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.