Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 220/2022-44

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Balciarem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 253 515 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 52 500 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % p.a. od 4. 4. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně vůči žalovanému domáhá zaplacení částky 201 015 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 53 000 Kč ve výši 11,75 % p.a. od 4. 4. 2022 do zaplacení a dále smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 79 128 Kč od 4. 4. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému na náhradě nákladů řízení 703,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 52 500 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % p.a. od 4. 4. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně vůči žalovanému domáhá zaplacení částky 201 015 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 53 000 Kč ve výši 11,75 % p.a. od 4. 4. 2022 do zaplacení a dále smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 79 128 Kč od 4. 4. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému na náhradě nákladů řízení 703,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 253 515 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 5.1.2022 Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo (dále jen„ smlouva číslo“), v níž se zavázala poskytnout mu úvěr 70 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit v 72 splátkách po 1 929 Kč měsíčně. Rovněž si žalovaný u žalobkyně k úvěru sjednal doplňkovou službu podpora za cenu 1 099 Kč měsíčně. Celkem tak byl žalobkyni povinen splácet 3 028 Kč měsíčně. Žalobkyně žalovanému poskytla úvěr, žalovaný však nezaplatil nic. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila dopisem z 21.2.2022, zaslaným žalovanému dne 4.3.2022, s termínem k zaplacení do 3.4.2022. Po žalovaném požaduje zaplatit jistinu 70 000 Kč, úroky 68 888 Kč, doplňkovou službu podpora 79 128 Kč, náklady upomínek 500 Kč a smluvní pokutu 35 000 Kč.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že již v době poskytnutí úvěru musel pro své dluhy figurovat v seznamu dlužníků, že je patologickým hráčem hazardních her, což uvedl i v žádosti o úvěr, že z výpisu z jeho účtů bylo patrné, že je gamblerem, když vybíral několikatisícové částky v příjmení příjmení jméno a že přes příjmy v řádu desetitisíců mu na účtu na konci měsíce nezbyly žádné finanční prostředky. Namítal tedy neplatnost smlouvy číslo pro nezkoumání jeho úvěruschopnosti žalobkyní. Dále uvedl, že se žalobkyní uzavřel nejprve smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo dne 4.1.2022 (dále jen„ smlouva číslo“), z něhož mu měla být vyplacena částka 35 000 Kč, obdržel však pouze 28 000 Kč, a den na to smlouvu o úvěru číslo jež je předmětem žaloby, přičemž z dohodnuté částky 70 000 Kč obdržel pouze 22 987 Kč, když z části byl vyplacen předchozí úvěr a zbytek si žalobkyně započítala na poplatky. Z obou úvěrových smluv měl obdržet 105 000 Kč, získal však pouze 50 987 Kč.

3. Žalovaný je občanem Slovenska. S přihlédnutím k neexistenci dvoustranné smlouvy mezi Českou republikou a státem žalovaného, jež by právní vztah, který je předmětem řízení, upravovala, soud určil svoji pravomoc k projednání této věci dle čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12.12.2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dle kterých platí, že (cit.)„ Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu“ a„ Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v něm mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky“ tak, že je příslušný k rozhodnutí tohoto sporu, neboť žalovaný má pobyt na území České republiky.

4. Rozhodným právem je právo české, a to dle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17.6.2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle něhož platí, že„ Smlouva se řídí právem, které si strany zvolí“, neboť účastníci řízení a současně smluvního vztahu si jako rozhodné zvolili české právo v čl. 12 smlouvy číslo.

5. Soud nařídil na den 3.10.2022 ústní jednání ve věci, kterého se účastnil jen žalovaný, právní zástupce žalobkyně se omluvil.

Skutkový stav

6. Na základě provedeného dokazování soud zjistil skutečnosti uvedené žalobkyní a rekapitulované v bodě 1 rozsudku (důkazy: smlouva číslo spolu s přílohou číslo smlouva o zřízení doplňkové služby anonymizováno, žádost o doplňkové služby anonymizováno, předsmluvní informace, emailová korespondence mezi žalobkyní a žalovaným ze dne datum, potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce ze dne datum, detail pohybu, platba uvnitř banky 3x, upomínka číslo ze dne 20.1.2020, upomínka číslo ze dne 7.2.2022, zesplatnění úvěru ze dne 21.2.2022, podací lístek ze dne 4.3.2022, předžalobní výzva ze dne 21.2.2022, potvrzení o úhradě dluhu ze dne 5.1.2022).

7. Dále soud zjistil, že z titulu smlouvy číslo sjednaného úvěru ve výši 70 000 Kč žalobkyně žalovanému poukázala na jeho účet č. bankovní účet částku 22 987 Kč, na splacení závazku úvěru ze smlouvy číslo vyplatila žalobkyně sama sobě 36 513 Kč a konečně částku 10 500 Kč použila žalobkyně na splacení svých nákladů spojených se smlouvou, jež měly spočívat v nákladech na lustrum v registrech 400 Kč, nákladech na expresní vyplacení úvěru 100 Kč, v ostatních administrativních nákladech žalobkyně 4 400 Kč, v odměně zprostředkovatele za činnost 4 200 Kč a v nákladech na ověření úvěrového případu 1 400 Kč. Doplňková služby podpora, o níž žalovaný žádal žalobkyni, a za níž jí měl žalovaný hradit 1 099 Kč měsíčně, spočívala v tom, že žalovaný měl možnost (i) odkladu tří splátek úvěru ročně o 1 měsíc, (ii) přerušení splácení na dobu až o 9 měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění a hospitalizace a (iii) přerušení splácení až o 9 měsíců v případě ztráty zaměstnání (důkaz: čl. 4 a 4.8. smlouvy číslo čl. 2 smlouvy o zřízení doplňkové služby podpora).

8. Soud rovněž zjistil, že na základě smlouvy číslo uzavřené dne 4.1.2022, tj. den před uzavřením smlouvy číslo jež je předmětem žaloby, se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr 35 000 Kč a ten jí měl úvěr splácet v 72 splátkách po 900 Kč. Z tohoto úvěru bylo žalovanému vyplaceno 28 000 Kč a částku 7 000 Kč použila žalobkyně na splacení svých nákladů spojených se smlouvou, jež byly tvořeny z nákladů na lustrum v registrech 400 Kč, nákladů na expresní vyplacení úvěru 100 Kč, ostatních administrativních nákladů žalobkyně 3 700 Kč, odměny zprostředkovatele za činnost 2 100 Kč a nákladů na ověření úvěrového případu 700 Kč. I v tomto případě účastníci řízení uzavřeli smlouvu o zřízení doplňkové služby podpora za cenu 614 Kč měsíčně, a to opět pro možnost žalovaného (i) odkladu tří splátek úvěru ročně o 1 měsíc, (ii) přerušení splácení na dobu až o 9 měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění a hospitalizace a (iii) přerušení splácení až o 9 měsíců v případě ztráty zaměstnání (důkazy: smlouva číslo smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo s přílohou číslo předsmluvní informace úvěru číslo potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 4.1.2022, detail pohybu, platba uvnitř banky ze dne 4.1.2022, potvrzení o úhradě dluhu z 5.1.2020, detail souhlas s inkasem z 5.1.2020).

9. Před sjednáním smluv číslo žalovaný žalobkyni ke své měsíční příjmové a výdejové stránce sdělil, že jeho průměrný příjem za poslední 3 měsíce činí 25 851 Kč, náklady na bydlení 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky 1 090 Kč, sázky 5 767 Kč, rovněž že jej tíží jednorázové závazky (mikro úvěry), že pravidelně splácí závazky po částkách 55 Kč, 750 Kč a 285 Kč a dále že dluží částku 8 500 Kč. Žalovaný byl v době uzavírání smluv se žalobkyní zaměstnán u zaměstnavatele – Základní škola a mateřská škola obec a číslo, ulice a číslo a jeho čistá mzda činila 27 843 Kč v září 2021, 27 141 Kč v říjnu 2021 a 26 570 Kč v listopadu 2021 (důkazy: přílohy číslo smluv číslo číslo posouzení úvěryschopnosti spotřebitelepracovní smlouva ze dne datum, 3x výplatní lístek září – listopad 2021).

10. Na své bankovním účtu č. bankovní účet měl žalovaný tyto příjmy, výdaje a zůstatky:

; září 21; říjen 21; listopad 21; prosinec 21

příjmy; 236 809,92 Kč; 73 732,25 Kč; 45 291,18 Kč; 59 118,18 Kč

výdaje; - 236 299,97 Kč; - 74 188,64 Kč; - 45 290,78 Kč; - 59 132,59 Kč

zůstatek; - 9 594,00 Kč; - 10 050,41 Kč; - 10 050,01 Kč; - 10 064,42 Kč

11. Vyjma půjčky ze dne 21.12.2021 příjem žalovaného nepochází od zaměstnavatele, ale zejména od osoby jméno příjmení, dále se jedná o příjmy vložené na účet v hotovosti přes bankomat a jednou o anonymizováno půjčku ze dne datum (důkazy: výpisy z účtu žalovaného za dobu září až prosinec 2021).

12. Žalobkyně při zkoumání možnosti žalovaného splatit poskytnutý úvěr vycházela z insolvenčního rejstříku a z lustrace v registru příjmení (ulice na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům), z nichž nezjistila, že by u žalovaného probíhalo insolvenční řízení nebo by byl zapsán jako dlužník v registru příjmení. Dále měla žalobkyně k dispozici pracovní smlouvu žalovaného, jeho výplatní lístky za dobu září – listopad 2021 a výpisy z účtu za dobu říjen – prosinec 2021. Žalovaná si kopiemi listin a dokladů ověřila, že žalovaný existuje, má na území ČR přechodný pobyt a je pojištěn u zdravotní pojišťovny. Rovněž soud zjistil, že žalobkyně je u obec národní banky registrovaným nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru. Konečně soud zjistil, že žalobkyni bylo známo, že mzda žalovanému nechodí na jeho, ale na kamarádův účet (důkazy: výstup z insolvenčního rejstříku ze dne 4.1.2022, výsledek lustrace v registru příjmení ze dne 4.1.2022, fotokopie občanského průkazu žalovaného, potvrzení o přechodném pobytu žalovaného, potvrzení o pojištění žalovaného, výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, výsledek lustrace žalovaného, vytištěná konverzace z aplikace WhatsApp s paní příjmení).

13. Z dalších důkazů již soud nic podstatného pro rozhodnutí nezjistil, proto se jimi blíže nezabývá. Jedná se o výpis z živnostenského rejstříku zaměstnavatele žalovaného, certifikát žalobkyně jako důvěryhodného poskytovatele spotřebitelských úvěrů, karta splátek úvěru a rodný list žalovaného. Soud ani nehodnotí lékařské zprávy žalovaného ohledně jeho zdravotního stavu, neboť s nimi žalobkyni při sjednávání úvěru neseznámil, stejně jako s oznámením o zahájení inkasního řízení z 24.5.2022, které bylo se žalovaným zahájeno až téměř 5 měsíců po sjednání úvěrových smluv se žalobkyní.

Právní úprava

14. Z pohledu práva platí u smluv o úvěru následující: podle , , platí, že„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ V obč. zákoníku je stanoveno, že„ Úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá“ a dle obč. zákoníku platí, že„ Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.“ Dle platí, že„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Ustanovení určuje, že„ Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.“ Dle a 2 obč. zákoníku platí, že„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám“, přičemž v  obč. zákoníku je uvedeno, že„ Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.“ Ustanovení a 2 , o spotřebitelském úvěru ve znění do 28.5.2022 (dále jen„ zákon“), stanoví, že„ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ Dle zákona, ve znění k datum, platí, že„ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“ Ustanovení zákona potom definuje spotřebitelský úvěr takto„ Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.“

Závěry soudu

15. Soud má za prokázané skutečnosti uvedené v bodech 6 až 13 tohoto rozsudku. Dále však musí soud zhodnotit 2 otázky, a to: (i) zda žalobkyně při uzavírání smluv číslo splnila podmínky zákona stran posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnuté úvěry a (ii) pokud nikoli, na jakou částku má žalobkyně vůči žalovanému nárok.

16. Soud tedy nejprve zkoumal, zda žalobkyně posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně se z pohledu soudu dostatečně zabývala příjmy žalovaného, kdy zjistila, že žalovaný je zaměstnán a že mu byla poskytnuta čistá mzda 27 843 Kč v září 2021, 27 141 Kč v říjnu 2021 a 26 570 Kč v listopadu 2021. Také se zabývala tím, zda proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení či zda jej jiné osoby nevedou coby dlužníka. Potud byl postup žalobkyně správný a v souladu se zákonem.

17. Čím se naopak žalobkyně nezabývala, byly výdaje žalovaného a vůbec jeho celkové„ finanční“ chování. Žalobkyně vůbec neověřovala, zda žalovaný skutečně vynakládá na nájem pouze částku 3 000 Kč měsíčně, což je na poměry hlavního města Prahy velice málo, což je soudu známo z jeho úřední činnosti. Rovněž nikterak nezjišťovala, co představuje žalovaným tvrzené pravidelné finanční závazky ve výši 1 090 Kč. Žalobkyně taktéž nezohlednila, že žalovaný měsíčně splácí své závazky po částkách 55 Kč, 750 Kč a 285 Kč, tedy celkem 1 090 Kč a dále že dluží částku 8 500 Kč. Co je však z pohledu soudu zejména zarážející, že žalobkyni nikterak neznepokojila ani skutečnost, že žalovaný měsíčně prosází 5 767 Kč, tedy téměř pětinu svých příjmů. Již sama tato skutečnost měla žalobkyni signalizovat, že žalovaný není osobou, u níž by mohla mít jistotu vrácení finančních prostředků. Žalovaný rovněž žalobkyni uvedl, že mu zaměstnavatel zasílá mzdu na jiný než jeho účet, z čehož muselo být žalobkyni jasné, že žalovaný svůj skutečný příjem z nějakého důvodu skrývá, ať již před věřiteli, nebo před jím samým. Stejně tak je zarážející, že ačkoli žalovaný žalobkyni dokládal příjem ve výši 27 843 Kč v září 2021, 27 141 Kč v říjnu 2021 a 26 570 Kč v listopadu 2021, tak se žalobkyně vůbec při sjednání úvěru vůbec nepozastavila nad tím, jak je možné, že ve skutečnosti byly příjmy žalovaného 73 732,25 Kč v říjnu, 45 291,18 Kč v listopadu a 59 118,18 Kč v prosinci 2021, a přesto každý tento měsíc odpovídal zůstatek žalovaného na účtu částce minus 10 000 Kč. Soud k tíži žalobkyně nehodnotil výpis z účtu žalovaného za září 2021, neboť ten neměla žalobkyně k dispozici.

18. Žalobkyně tedy vůbec nezkoumala výdajovou stránku žalovaného, kdy neověřovala, zda žalovaný měsíčně neutrácí tolik peněžních prostředků, že by neměl na úhradu splátek úvěru a taktéž se nezajímala o finanční hospodaření žalovaného, jež by jí indikovalo, že žalovaný není osobou, jež by byla schopna úvěr splatit. Pokud potom žalovaný doložil, že měsíčně prosází minimálně 5 767 Kč, nedoloženým způsobem měsíčně získá 45 291,18 Kč – 73 732,25 Kč, a přesto stále bance dluží 10 000 Kč, tak je soud přesvědčen o tom, že žalobkyni by muselo být zřejmé, že žalovaný úvěr nesplatí, a zkoumala-li by schopnost žalovaného splácet úvěr řádně, nikdy by žalovanému úvěr neposkytla. Z pohledu soudu tak žalobkyně úvěruschopnost žalovaného dostatečně nezkoumala, pročež smlouva číslo je neplatná pro rozpor se zákonem. Tato neplatnost se potom ze shodných důvodů vztahuje i na smlouvu o zřízení doplňkové služby anonymizováno.

19. Druhou otázkou tedy je, jaká částka žalobkyni náleží. Je-li smlouva číslo neplatná, je žalovaný povinen žalobkyni vrátit dle § 2991 a § 2999 obč. zákoníku bezdůvodné obohacení, které tvoří částka, kterou banka poskytla žalovanému jako úvěr, přičemž se nepřihlíží k příslušenství, které si účastníci smlouvy sjednali zaplatit v neplatných smluvních ujednáních.

20. Žalobkyně tvrdí, že žalovanému ze smlouvy číslo poskytla částku 70 000 Kč. Soud však zjistil, že žalovaný fakticky obdržel pouze částku 22 987 Kč. Žalobkyně si totiž započetla a nevyplatila částku 10 500 Kč na nákladech spojených se smlouvou číslo. Jelikož však byla smlouva neplatná, žalobkyně nemá na náklady spojené se smlouvou nárok. K tomu je rovněž třeba uvést, že jen stěží může žalobkyně vyúčtovat žalovanému náklady úvěru, na tyto náklady mu poskytnout úvěr a o náklady ponížit částku sjednaného úvěru. Potom by totiž žalovaný náklady úvěru platil dvakrát, nejprve prostřednictvím započtení a následně ve splátkách, kdy by žalovaný splácel celý úvěr 70 000 Kč, ačkoli mu bylo poskytnuto o 10 500 Kč méně. Absurdita této úvěrové konstrukce vynikne ještě lépe, pokud by žalobkyně poskytla žalovanému např. úvěr ve výši 10 000 Kč, tuto částku by započetla na náklady úvěru, žalovanému nic nevyplatila a stejně by po něm požadovala částku 10 000 Kč vrátit v pravidelných splátkách.

21. Dále z titulu smlouvy číslo vyplatila žalobkyně sama sobě 36 513 Kč na o den dříve sjednanou smlouvu číslo. Vzhledem k tomu, že obě úvěrové smlouvy spolu úzce souvisí právě splacením závazku ze smlouvy číslo prostřednictvím závazku smlouvy číslo zabýval se soud i platností smlouvy číslo. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně na ústní jednání soudu nedostavila, nemohla být poučena k tomu, jakým způsobem prověřovala úvěruschopnost žalovaného u této smlouvy. Soud však předpokládá, že úvěruschopnost žalovaného prověřovala stejně jako u smlouvy číslo. Soud dospěl jako u smlouvy číslo se shodných důvodů uvedených v bodech 17 a 18 tohoto rozsudku k závěru, že i smlouva číslo je neplatná z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, a to opět spolu se smlouvou o zřízení doplňkové služby podpora. Protože i v této smlouvě žalobkyně nevyplatila žalovanému náklady spojené se sjednáním úvěru ve výši 7 000 Kč, má soud za to, žalobkyni nárok na zaplacení takových nákladů nevznikl. Pokud tedy žalobkyně ze smlouvy číslo vyplatila na předchozí smlouvu 36 513 Kč, soud od této částky odečítá 7 000 Kč za náklady úvěru, neboť žalovaný tyto finanční prostředky neobdržel.

22. Žalobkyně tak má vůči žalovanému nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 52 500 Kč, tedy z titulu smlouvy číslo žalobci skutečně vyplacené částky 22 987 Kč plus částky 36 513 Kč na umoření nároků ze smlouvy číslo minus 7 000 Kč na nevyplacené náklady smlouvy číslo. V této části tedy soud žalobě vyhověl a rovněž žalobkyni přiznal úrok z prodlení z této částky od datum, když žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu dopisem ze dne datum v termínu do datum, kdy byl její nárok splatný, a ve výši 11,75% ročně stanovené v  nař. č. , kterým se určuje výše úroků z prodlení…

23. Procesně úspěšnějšímu žalovanému náleží dle náklady řízení dle vyhl. č. , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení…, za 3 úkony po 300 Kč (vyjádření k žalobě, příprava k jednání, účast na jednání), tj. 21,9 % z částky 900 Kč při zohlednění úspěchu žalovaného (zamítnuto v jistině 201 015 Kč, úroku z prodlení 0,1% denně z částky 79 128 Kč od 4.4. - datum a úroku z prodlení 11,75% p.a. z částky 53 000 Kč od 4.4. - datum) a jeho neúspěchu (vyhověno v části 52 500 Kč s úroky z prodlení 11,75% p.a. z částky 53 000 Kč od 4.4. - datum).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.