Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 98/2021-394
Okresní soud Brno-venkov v obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci
žalobce: ; právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení
se sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: ; celé jméno žalované, datum narození
bytem adresa žalované
o zaplacení 504.294,18 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 103.874 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně za dobu od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 400.420,18 Kč
- s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 109.765,40 Kč za dobu od datum do zaplacení
- s úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky 175.398 Kč za dobu od datum do zaplacení.
III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení 186 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 103.874 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 400.420,18 Kč - s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 109.765,40 Kč za dobu od [datum] do zaplacení - s úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky 175.398 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení 186 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 504.294,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 213.639,40 Kč za dobu od datum do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky 175.398 Kč za tutéž dobu. Tvrdí, že dne datum uzavřel s žalovanou smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo to elektronicky prostřednictvím klientské zóny, žalovaná odsouhlasila smluvní dokumentaci a doložila souhlas s inkasem a odeslala verifikační platbu. Žalobce se ve smlouvě zavázal poskytnout žalované úvěr 145.000 Kč na úrok 23 % ročně, žalovaná se zavázala úvěr splatit za 72 měsíců ve splátkách 3.730 Kč měsíčně, celkem měla uhradit 268.549 Kč. Ve smlouvě byly sjednány doplňkové služby na žádost žalované, a to inkasní služba, služba anonymizováno, která zahrnuje možnost odkladu tří splátek ročně, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců pro případ nezaviněného úrazu, anonymizováno nebo anonymizováno, a možnost přerušení splácení na tutéž dobu v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Splátka včetně plateb za doplňkové služby činila 6.272 Kč měsíčně. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, dostala se do prodlení se splátkou splatnou datum. Žalobce žalovanou upomínal a upozornil jí na zesplatnění úvěru. Žalovaná však splátky nehradila a k zesplatnění došlo datum. Žalovaná celkem splatila 19.126 Kč. Žalovaná částka se skládá z jistiny 142.092,93 Kč, z úroků z úvěru 115.266,78 Kč, z 69 plateb po 597 Kč měsíčně za doplňkovou inkasní službu ve výši 41.193 Kč, z 69 plateb po 439 Kč měsíčně za doplňkovou službu podpora – odklad ve výši 30.290 Kč, z 69 plateb po 753 Kč měsíčně za doplňkovou službu podpora – anonymizováno ve výši 51.957 Kč, z 69 plateb po 753 Kč měsíčně za doplňkovou službu podpora – práce ve výši 51.957 Kč měsíčně, z poplatku za druhou upomínku 500 Kč a ze smluvní pokuty 71.046,47 Kč. Od součtu těchto částek 504.304,18 Kč žalobce odečetl platbu žalované ve výši 10 Kč, a rozdíl činí žalovanou částku 504.294,18 Kč Smluvní pokuta 71.046,47 Kč představuje 50 % dlužné jistiny. Žalobce před uzavřením smlouvy řádně prověřil úvěruschopnost žalované.
2. Procesní stanovisko žalované spočívá v tom, že s žalobcem podepsala dohodu o splátkách, což soudu sdělila datum. Následně dne datum žalovaná doplnila, že rozporuje, že s žalobcem nekomunikovala, v minulosti žalobci psala i telefonovala, ale ochota nebyla žádná. Jediné, co žalovaná pokládá v současnosti ze strany žalobce jako vstřícné, je návrh splátkového kalendáře se snesitelnou splátkou, i když podle žalované jsou úroky v rozporu s dobrými mravy a lichva.
3. Dne datum uzavřeli účastníci smír, jehož znění je ve výroku tohoto rozhodnutí, v němž se žalovaná zavázala žalobci zaplatit 318.896,18 Kč s úrokem z prodlení a nahradit žalobci náklady řízení 30.000 Kč ve sjednaných měsíčních splátkách, pod ztrátou výhody splátek. Tato částka se skládá z jistiny 142.092,93 Kč, z poplatku za upomínku 500 Kč, ze snížené smluvní pokuty 61.046,47 Kč a z úroků z úvěru ve výši 115.256,78 Kč.
4. Vzhledem k tomu, že uzavřený smír byl v rozporu s právními předpisy, soud usnesením z 20. 9. 2021 č. j. 8 C 98/2021-357 rozhodl o neschválení tohoto smíru. Žalobce proti témuž usnesení podal včas odvolání, a Krajský soud v Brně usnesením z 30. 6. 2022 č. j. 27 Co 193/2021-384 napadené usnesení potvrdil. Soud tedy pokračoval v řízení, nařídil jednání a rozhodl ve věci tímto rozsudkem.
5. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo zjistil soud tyto skutečnosti. Žalobce je označen jako poskytovatel a žalovaná jako spotřebitel. Celá dokumentace má 26 stran, samotný text smlouvy má 8 a půl strany, zbývající text představují přílohy číslo až 7. Žalobce se ve smlouvě zavázal poskytnout žalované na její výslovnou žádost hotovostní úvěr 145.000 Kč v třech platbách. příjmení 90.146 Kč měla být použita žalobcem k úhradě předchozího závazku žalované, vyplývajícího ze smlouvy číslo ze dne datum. příjmení 32.854 Kč měla být vyplacena na účet žalované specifikovaný ve smlouvě a zbývající částka 22.000 Kč měla být započtena na náklady žalobce specifikované v bodě 4.8 smlouvy. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců, úroková sazba činila 23 % ročně. Žalovaná v bodě 4.8 souhlasila s tím, že uhradí potřebné účelně vynaložené náklady žalobce na vyřizování úvěru, kdy se jednalo především o náklady na zaslání smlouvy kurýrní službou, anebo zabezpečené odeslání elektronicky ve výši 360 Kč, náklady na lustrum v Centrální evidenci exekucí 60 Kč, na lustrum v insolvenčním rejstříku 30 Kč, na lustrum v registru odcizených dokladů 70 Kč, na lustrum v registrech spojených s AML 50 Kč, na lustrum v nebankovním registru 80 Kč, dále odměna za sjednání smlouvy vázaného zástupce 5.800 Kč a ostatní administrativní náklady žalobce ve výši 21.270 Kč. Žalovaná souhlasila s tím, aby tyto náklady byly odečteny od poskytované jistiny úvěru. Měsíční splátka činila 3.730 Kč se splatností k patnáctému dni. Pro případ prodlení bylo sjednáno právo žalobce na účelně vynaložené náklady, na úroky z prodlení v zákonné výši a na smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky. Podle bodu 5.5 mohl žalobce zesplatnit úvěr, pokud ze strany žalované ani po dvou upomínkách nedojde k úhradě celé dlužné částky. Nedílnou součástí smlouvy mělo být 7 příloh, a to vzorec pro výpočet roční procentní sazby nákladů, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, tabulka umořování, smlouva o inkasní službě, dotazník k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, smlouva o zřízení doplňkové služby anonymizováno a souhlas se zpracováním osobních údajů.
6. Příloha 4 obsahuje smlouvu o inkasní službě. Podle ní žalovaná souhlasí s inkasem ze svého účtu č. bankovní účet, a za výkon této služby má celkem uhradit 42.984 Kč v měsíčních splátkách ve výši 597 Kč. Podle bodu číslo je žalovaná povinna uhradit zbývající část sjednané inkasní služby i v případě zesplatnění úvěru. Přílohou číslo smlouvy o úvěru je smlouva o zřízení doplňkové služby anonymizováno. Žalovaná souhlasila s touto doplňkovou službou, přičemž cena za službu odkladu tří splátek úvěru za rok činila 439 Kč měsíčně, cena za možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu závažného onemocnění nebo hospitalizace činila 753 Kč měsíčně a cena za možnost přerušení splácení na tutéž dobu nad rámec článku V odstavce číslo činila 753 Kč měsíčně. Tyto měsíční částky měly být přičteny ke splátce úvěru a v případě zesplatnění byla žalovaná povinna zaplatit zbývající část této doplňkové služby anonymizováno. Celkem tedy za doplňkové služby žalovaná měla platit 2.542 Kč měsíčně, a její měsíční splátka činila 6.272 Kč.
7. Přílohou číslo smlouvy byl dotazník k posouzení bonity žalované. V něm je uvedeno, že žalovaná je svobodná, nemá děti, je zaměstnána jako administrativní pracovnice na dobu neurčitou v hlavním pracovním poměru od roku 2015, příjem ze závislé činnosti měla 31.741 Kč, náklady na spotřebitele činí 6.800 Kč, náklady na bydlení 3.000 Kč pravidelně, závazky měla žalovaná vůči jméno příjmení ve výši 3.458 Kč. Měsíční zůstatek tedy u žalované byl vypočten na 19.011 Kč, když od příjmů byly odečteny měsíční závazky 13.258 Kč. Žalovaná byla vyhodnocena jako schopná úvěrování.
8. Pokud jde o uzavření úvěrové smlouvy, tvrdí žalobce, že se tak stalo elektronicky, přičemž popsal obvyklý způsob uzavření obdobné smlouvy, uvedl IP adresu adresa, čas podpisu 13 hodin 15 minut 17 vteřin, SMS kód číslo a telefonní číslo, z něhož byl SMS kód potvrzen, číslo. K prokázání tvrzení o uzavření smlouvy žalobce předložil e-mailovou komunikaci z datum, z níž soud zjistil následující. Ve 13:02 hodin byla vytvořena zpráva pro jméno, asi žalovanou, o tom, že žalobce zasílá přístupové údaje do klientského účtu žalované, kde žalovaná má najít smluvní dokumentaci ke spotřebitelskému úvěru číslo žalovaná je žádána o pečlivé prostudování s tím, že může smlouvu rovnou v tomto účtu uzavřít, přičemž jsou doplněny přihlašovací údaje a heslo a základní parametry úvěru. Tentýž den v 13:15 hodin byla vytvořena zpráva, v níž zřejmě žalobce sděluje, že zasílá smluvní dokumentaci k zmíněnému úvěru, kterou žalovaná uzavřela prostřednictvím klientského účtu, dále zasílá instrukce ke zřízení inkasa a instrukce k zaslání verifikační platby, a poté má dojít k vyplacení finančních prostředků. Ve stejný čas byla vytvořena zpráva o tom, že žalovaná právě uzavřela ve svém klientském účtu smlouvu číslo zpráva obsahuje žádost o dokončení úvěrového procesu, nahrání inkasa, VP a odeslání na risk k proplacení. Tentýž den v 14:23 hodin byla vytvořena zpráva, podle níž se žalované zasílá informace o rozšíření jejího klientského účtu, v němž může najít informace ohledně úvěru a jeho splácení.
9. K těmto listinám soud uvádí, že z nich nelze vzít za prokázáno, že žalovaná uzavřela s žalobcem datum nějakou smlouvu, že žalobce odeslal žalované nějakou smluvní dokumentaci, jaký byl obsah této dokumentace, kdy žalovaná dostala dokumentaci do dispozice, jak dokumenty převzala, jakým způsobem a kdy se pohybovala v nějakém klientském účtu, jak a kdy odsouhlasila smluvní dokumentaci, jakým způsobem vyjádřila svoji vůli nějakou smlouvu uzavřít a kdy a jakým způsobem toto sdělila žalobci a kdy a jakým způsobem žalobce tuto smlouvu s žalovanou uzavřel, případně ji předložil nabídku uzavření smlouvy. Z vyjádření žalované nevyplývá, že by uzavření žalované úvěrové smlouvy zpochybnila. Nevyjádřila se však jednoznačně v tom směru, že by celou obsáhlou úvěrovou smlouvu uzavřela.
10. Na jednoznačné prokázání uzavření úvěrové smlouvy nelze usuzovat ani z listiny anonymizováno, v níž měla žalovaná požádat žalobce o poskytnutí spotřebitelského úvěru s tím, aby část úvěru byla použita na úhradu jejího předchozího závazku ve výši 90.146 Kč ze smlouvy číslo. Tato listina neobsahuje podpis žalované, jsou tam údaje žalované, jméno, příjmení bydliště, rodné číslo, telefon a e-mail. Tato žádost souvisí zřejmě s další listinou – žádostí o zřízení inkasní služby a žádostí o doplňkové služby anonymizováno, tyto listiny rovněž nejsou žalovanou podepsány. Nebylo prokázáno, že by tyto listiny žalovaná odsouhlasila, jakým způsobem a kdy se tak mělo stát. Žalobce tyto listiny předložil současně s úvěrovou smlouvou, kdy tyto listiny tvoří závěr celé dokumentace.
11. K celé výše uvedené dokumentaci úvěrové smlouvy soud konstatuje, že nebylo jednoznačně prokázáno, že by smlouva v tomto znění byla mezi účastníky uzavřena. Na dokumentaci se nenachází podpis žalované na žádné její části a nebylo zjištěno, jakým konkrétním způsobem a kterého dne žalovaná projevila souhlas se všemi ujednáními shora uvedenými.
12. Ohledně čerpání úvěru bylo prokázáno, že žalobce dne datum zaúčtoval částku 90.146 Kč na zaplacení dluhu žalované z předchozí úvěrové smlouvy číslo z datum. Dne datum byla na účet žalované připsána částka 32.854 Kč z účtu žalobce. Zbývající část úvěru 22.000 Kč byla podle tvrzení žalobce a ujednání v úvěrové smlouvě započtena na náklady žalobce, žalovaná tedy fakticky tuto částku nečerpala. Podle potvrzení o platbě žalovaná zaplatila na účet žalobce dne datum částku 10 Kč.
13. Podle tvrzení žalobce žalovaná uhradila 3 splátky po 6.272 Kč a poplatek za upomínku 300 Kč. S připočtením shora uvedené platby 10 Kč celkem žalovaná žalobci zaplatila 19.126 Kč.
14. Žalobce upomínal žalovanou o úhradu dlužných splátek. Upomínkou číslo z datum požadoval úhradu splátky splatné datum a upozornil žalovanou na zesplatnění úvěru. Podle podacího lístku byl dopis žalované odeslán doporučeně téhož dne. Upomínkou číslo z datum žalobce urgoval úhradu dluhu a znovu upozornil na zesplatnění úvěru. Podle podacího lístku byl dopis z téhož dne žalované odeslán doporučeně. Dopisem z datum žalobce úvěr zesplatnil, vyčíslil celkový dluh a nabídl žalované různé možnosti řešení, včetně pokračování ve splácení úvěru. Podle podacího lístku byl dopis žalované odeslán doporučeně datum.
15. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované zjistil soud z následujících listin tyto skutečnosti. Žalovaná předložila žalobci kopie občanského a řidičského průkazu a žalobce provedl lustraci žalované datum v centrální evidenci exekucí s blíže nezjištěným výsledkem. Žalobce zřejmě provedl kontrolu občanského průkazu žalované v registru neplatných dokladů, zřejmě s negativním výsledkem. Podle nebankovního registru žalovaná splňuje požadavky AML zákona datum, u jména žalované bylo ještě číslo písmeno b. Podle výpisu z obchodního rejstříku společnost právnická osoba, se sídlem v obec byla zapsána do rejstříku datum. Podle výplatních pásek žalované činila čistá mzda žalované za duben 2020 částku 30.000 Kč a za květen 2020 částku 29.630 Kč. Žalobce předložil částečný výpis z účtu žalované č. bankovní účet, podle něhož žalovaná dne datum obdržela na účet od společnosti právnická osoba částku 31.741 Kč. Téhož dne žalovaná z účtu zaplatila 3.458 Kč, zřejmě se jedná o její závazek vůči právnická osoba anonymizováno, jak je shora zmíněno. Dne datum žalovaná zaplatila na účet žalobce 3.893 Kč.
16. Podle řádných výpisů z účtu žalované za období od datum do datum po jednotlivých měsících soud zjistil, že k datum měla žalovaná zůstatek na účtu 57.832,04 Kč, a k poslednímu dni téhož měsíce již pouze 91,64 Kč. Zůstatky na účtu vždy k poslednímu dni následujících měsíců až do konce června 2020 byly v řádech desetikorun až stokoruny, nejvyšší činil 162,64 Kč. Žalované na účet byla připisována zřejmě mzda od společnosti právnická osoba, žalovaná hradila žalobci splátky 3.893 Kč na předchozí úvěr. Dne datum žalovaná obdržela částku 27.500 Kč od právnická osoba právnická osoba, přičemž se jedná o poskytovatele nebankovních úvěrů.
17. Žalovaná měla u žalobce závazky předcházející žalovanému úvěru. Dne datum žalovaná uzavřela s žalobcem smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo na částku 90.000 Kč s tím, že z toho částka 47.940 Kč měla být poskytnuta na vyrovnání předcházejícího závazku žalované ze smlouvy číslo z datum Smlouva o úvěru číslo byla mezi účastníky uzavřena datum na částku 50.000 Kč s tím, že z toho částka 31.288 Kč měla být poskytnuta na úhradu předcházejícího závazku žalované vůči žalobci ze smlouvy číslo z datum Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru byla mezi účastníky pod číslo uzavřena dne datum na částku 30.000 Kč.
18. V databázi sporů vedených u zdejšího soudu proti žalované soud zjistil, že kromě tohoto případu je či bylo proti žalované vedeno ještě dalších 19 řízení o zaplacení peněžitých částek, ve většině z nich bylo již pravomocně rozhodnuto, většinou bylo žalobě vyhověno. Jedná se o spory ze smluv, které žalovaná uzavřela s různými nebankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů v rozmezí od datum až do srpna 2018, výše úvěru se pohybovala od 2.500 Kč do 64.400 Kč.
19. Ze znaleckého posudku číslo 2018 z datum Ing. jméno příjmení z obec soud zjistil, že znalec posoudil podmínky žalobce při poskytování spotřebitelských úvěrů ve srovnání s jinými poskytovateli spotřebitelských úvěrů, a to bankovními i nebankovními. Znalec dospěl k závěru, že jak úroková sazba, tak i roční procentní sazba nákladů žalobce, odpovídá situaci na trhu. Znalec zohledňoval podmínky anonymizováno, jméno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova, příjmení jméno, anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova, anonymizováno, příjmení jméno, příjmení příjmení a anonymizována dvě slova.
20. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. V řízení nebylo zcela jednoznačně prokázáno, že žalobce uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru včetně smlouvy o inkasní službě a smlouvu o doplňkové službě anonymizováno shora uvedeného obsahu elektronickými prostředky. Pro žalovanou se jednalo již o čtvrtý úvěr, který měla mít s žalobcem sjednaný. Žalovaná sice uzavření žalované smlouvy nezpochybnila, avšak nelze mít zcela nepochybně za to, že žalovaná projevila souhlas s veškerou rozsáhlou dokumentací úvěrové smlouvy, respektive se všemi takovými ujednáními. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná obdržela od žalobce na svůj účet 32.854 Kč a částka 90.146 Kč byla použita žalobcem na zaplacení předcházejícího závazku žalované z dřívější úvěrové smlouvy. Ohledně částky 22.000 Kč nebylo prokázáno, že by ji žalovaná jakýmkoli způsobem čerpala. Žalovaná celkem žalobci zaplatila 19.126 Kč. Žalobce úvěr zesplatnil, neboť žalovaná ho přestala splácet, a vyčíslil svůj nárok tak, jak je uvedeno v odstavci 1 odůvodnění tohoto rozsudku. Žalobce se zabýval zjišťováním poměrů žalované a zjistil shora uvedené skutečnosti. Neměl k dispozici řádné výpisy z účtu žalované za předcházející období.
21. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v § číslo tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
22. V případě, že by uzavření smlouvy bylo v řízení nepochybně prokázáno, splnil si žalobce jakožto úvěrující a věřitel svoji povinnost ze smlouvy tak, že žalované poskytl částky 90.146 Kč a 32.854 Kč shora uvedeným způsobem. Zbývající částku 22.000 Kč si měl žalobce započítat na náklady úvěru. Žalovaná však úvěr nesplácela dohodnutým způsobem a nedostála tak své povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky či jiná plnění.
23. Smlouvu z úvěru, pokud by bylo prokázáno její uzavření, však je třeba posoudit také podle zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o spotřebitelskou smlouvu a žalobce byl při jejím sjednávání ve výhodnějším postavení z důvodu své odborné převahy nad žalovanou, které poskytoval své služby v podobě úvěru. Po žalobci lze proto důvodně očekávat, že se bude chovat ve vztahu k žalované poctivě a seriózně, neboť nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu. V této souvislosti soud poukazuje na ustanovení § 6 odstavců 1 a 2 občanského zákoníku, podle nichž má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, ani z protiprávního stavu, který vyvolal, anebo nad kterým má kontrolu. U žalobce je ve smyslu § 60 odst. 1 až 6 zákona o spotřebitelském úvěru nutná odborná způsobilost, tedy všeobecné znalosti, odborné znalosti a dovednosti nezbytné pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, které je třeba prokázat zákonem stanoveným způsobem. Tentýž zákon v § 75 a 76 vyžaduje od žalobce provozovat jeho činnost s odbornou péčí a jednat čestně, transparentně a zohledňovat práva a zájmy spotřebitele, tedy žalované. Pravidla pro posouzení úvěruschopnosti a poskytování rady jsou stanovena v § 84 až § 89 téhož zákona. Podle § 86 byl žalobce před uzavřením žalované úvěrové smlouvy povinen posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované jakožto spotřebitele, a pokud to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobce byl oprávněn úvěr poskytnout pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Žalobce byl povinen posoudit zejména schopnost žalované splácet splátky na základě porovnání příjmů a výdajů žalované a jejích dosavadních závazků.
24. Soud v této souvislosti poukazuje na shora uvedená skutková zjištění. Žalobce ověřil žalovanou v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí a v databázi neplatných dokladů, měl k dispozici kopii občanského a řidičského průkazu, výplatní lístky za duben a květen 2020 a částečný výpis z účtu žalované. Nebylo prokázáno, že by žalobce nahlížel do nebankovního registru klientských informací, ani že by ověřoval výdaje žalované uvedené shora. Žalobci však bylo známo, že žalovaná má závazek vůči právnická osoba anonymizováno ve výši 3.458 Kč měsíčně, přičemž žalobce jeho výši nezjistil. Žalobce si byl rovněž vědom toho, že žalovaná žádá o úvěr u žalobce již počtvrté, když podle výše uvedených smluv poprvé uzavřela s žalobcem smlouvu datum na úvěr 30.000 Kč, tento nesplatila a požádala za několik dní o další úvěr ke splacení prvního úvěru a o vyšší částku, celkem 50.000 Kč. Rovněž tento úvěr nebyl doplacen, a žalovaná již datum uzavřela s žalobcem třetí úvěrovou smlouvu na 90.000 Kč, který měl částečně sloužit k zaplacení dluhu z úvěru předchozího. Žalovaný úvěr byl tedy v pořadí již čtvrtý, a z částky 145.000 Kč měl žalobce částku 90.146 Kč poskytnout na zaplacení úvěru předchozího. Soud poukazuje také na to, že z částky 145.000 Kč mělo být žalované poskytnuto 55.000 Kč nad rámec splacení předchozího úvěru, tedy žalovaná měla obdržet o 61 % více než u třetí úvěrové smlouvy, tedy o 61 % více než 90.000 Kč. Žalovaná si stále zvyšovala úvěrové zatížení. Za takové situace měl žalobce vyvinout více pečlivosti při zkoumání úvěruschopnosti a zaměřit se více na výdajovou stránku žalované, která nebyla nikterak ověřena. V silách žalobce zcela jistě bylo vyžádat si od žalované úplné výpisy z účtu, a kdyby tak učinil, mohl zjistit, že datum, tedy 3 týdny před poskytnutím žalovaného úvěru, žalovaná čerpala od právnická osoba. Leasing částku 27.500 Kč.
25. Žalobce, který má odbornou převahu nad žalovanou, měl zjistit ohledně žalované více údajů a zjištěné údaje vyhodnotit přiléhavěji, a to zejména s ohledem na to, že se jednalo již o čtvrtý úvěr žalované u žalobce, aniž by žalovaná kterýkoli z předchozích úvěrů fakticky doplatila. Žalobce sice vypočítal rozdíl mezi čistým příjmem žalované okolo 30.000 Kč a nedoloženými výdaji, avšak s ohledem na všechny ostatní okolnosti nevyhodnotil poměry žalované přiměřeně, když soud je toho názoru, že žalované žádný úvěr neměl být již poskytován. Obecně známou skutečností je, že spotřebitelé, kteří si berou úvěry na nebankovním trhu, mají výrazně posunuté vnímání vlastní schopnosti splácet úvěr ve srovnání s běžnými klienty bank. O to více pak záleží na posouzení úvěruschopnosti takového spotřebitele, jako je žalovaná, a právě k tomu je nutná odborná péče žalobce jakožto poskytovatele úvěru. Žalobce ze skutečností, které u žalované zjistil, nemohl učinit závěr, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splatit. Žalobce při uzavírání úvěrové smlouvy, pokud vůbec smlouva byla uzavřena tak jak žalobce tvrdí, s žalovanou osobně nejednal, a nemohl tak do svého posouzení zahrnout i poznatky z osobního vystupování žalované. Žalobce tedy poskytl žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je úvěrová smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 téhož zákona. Jednání žalobce, jakým postupoval vůči žalované, se zjevně příčí dobrým mravům, odporuje citovanému zákonu o spotřebitelském úvěru a zároveň narušuje veřejný pořádek, a tudíž je úvěrová smlouva neplatná absolutně podle § 588 občanského zákoníku. K tomuto druhu neplatnosti soud přihlíží bez návrhu, tedy aniž by kterákoli smluvní strana neplatnost namítla. Popsané chování žalobce jakožto poskytovatele spotřebitelského úvěru je nežádoucí a vede ke zbytečnému zadlužování spotřebitelů. Netýká se pouze vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, ale má důsledky pro celou společnost, neboť značně zadlužení spotřebitelé nejsou schopni postarat se o zajištění potřeb svých a své rodiny, což musí nahrazovat stát, a stávají se předmětem řízení u různých státních orgánů a soudů, čímž čerpají pro sebe státní prostředky, které by bylo možné využít ve prospěch většiny občanů na jiné všeobecně prospěšné účely.
26. Soud v této souvislosti poukazuje na dvě rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, a to rozsudek z 20. 3. 2019 č. j. 33 Cdo 201/2018-141 a rozsudek z 25. 7. 2018 Kč č. j. 33 Cdo 2178/2018-77 Nejvyšší soud v nich zaujal stanovisko, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého, ale i samotné věřitele, tedy i žalobce, neboť toto posouzení při žádosti o další úvěry snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry nebo jiné služby již dříve. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, vyjde-li z objektivně nedoložených prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Informace získané pouze od spotřebitelů nejsou v tomto směru dostatečné. Odborná péče předpokládá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru prověří údaje sdělené spotřebitelem, respektive bude vycházet z údajů objektivně podložených. Věřitel je povinen využívat také veřejně dostupné informace.
27. Žalovaná úvěrová smlouva nejen odporuje citovanému zákonu, ale zjevně narušuje i veřejný pořádek, a rovněž tak se i zjevně příčí dobrým mravům. Význam a důležitost povinnosti zjišťovat úvěruschopnost spotřebitelů zdůraznil také Ústavní soud například ve svém rozhodnutí ze dne datum sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž uzavřel, že soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splatit. Soud z dlouholeté rozhodovací činnosti zjistil, že větší pečlivost a uvážlivost poskytovatelů úvěrů před uzavřením úvěrových smluv by často mohla zabránit zbytečnému zadlužování spotřebitelů, kteří nemají dostatečné odborné znalosti a mnohdy pod různými vlivy nejsou schopni své poměry a schopnosti rozumně vyhodnotit. Právě proto zákon o spotřebitelském úvěru klade na odbornost a postup poskytovatelů úvěrů takový důraz. Žalobce zjistil pouze výše uvedené skutečnosti, spolehl se na údaje sdělené žalovanou ohledně její výdajové stránky, která nebyla žádným způsobem blíže došetřena ani doložena.
28. Z absolutně neplatné úvěrové smlouvy nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalované nemohla vzniknout povinnost vrátit dohodnutou částku v ujednané lhůtě ve stanovených splátkách ani platit žalobci jakékoli poplatky, úroky z úvěru či smluvní pokuty. Na takovou situaci se vztahuje úprava bezdůvodného obohacení obsažená v § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, přičemž podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobce plnil v rozsahu 123.000 Kč, z toho 32.854 Kč poukázal žalované na její účet a 90.146 Kč použil na zaplacení předcházejícího úvěru žalované u žalobce. Žalovaná žalobci zaplatila toliko 19.126 Kč. Rozdíl ve výši 103.874 Kč odpovídá bezdůvodnému obohacení na straně žalované, které je povinna žalobci vydat.
29. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření tvrzené úvěrové smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, žalovaná úvěrová smlouva by byla posouzena jako absolutně neplatná, nebylo třeba se zabývat výší plateb za doplňkové služby. Žalovaná podle smlouvy měla hradit měsíčně za tyto služby částku 2.542 Kč, a splátku úvěru s úrokem 3.730 Kč. Platba za doplňkové služby představovala 40 % z celkové splátky 6.272 Kč a 68 % z čisté splátky 3.730 Kč. Nabízí se otázka, zda vůbec může být přínosem pro jakéhokoli člověka vzít si úvěr za takovouto cenu.
30. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté dluh splnit bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je shora uvedený dopis žalobce odeslaný dne datum žalované. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalované se dopis dostal datum, žalovaná měla plnit podle výzvy do datum. Následujícího dne datum se žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, a od téhož dne jí vznikla povinnost podle § 1970 občanského zákoníku platit úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Jiná sazba úroků z prodlení smluvena nebyla.
31. Na základě všech výše uvedených skutečností soud přiznal žalobci bezdůvodné obohacení 103.874 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Výrokem II. byla žaloba ve zbytku zamítnuta.
32. Žalobce měl ve sporu úspěch ohledně 19 % předmětu sporu a ohledně 81 % úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. žalované tedy vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jejím úspěch a neúspěchem ve sporu, tedy 62 %. Při stanovení míry úspěchu a neúspěchu ve sporu soud u úroků přiznaných či zamítnutých na dobu neurčitou do zaplacení tyto úroky kapitalizoval ke dni tohoto rozhodnutí. Úspěch žalované tak představuje částka 400.420,18 Kč, a kapitalizované úroky 14.588,27 Kč a 103.134,02 Kč. Neúspěch žalované představuje částka 103.874 Kč, a kapitalizované úroky 13.805,28 Kč Náklady žalované odpovídají částce 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. za jeden úkon ve smyslu § 1 odst. 3 písm. a) téže vyhlášky spočívající v písemném vyjádření ze dne datum k žalobě. Ze zmíněné částky žalované náleží 62 %, tedy 186 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.
Nesplní-li povinná strana dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná strana domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.