Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 217/2022-47
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 39 080 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 844,81 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 4 800 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 010,91 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 383,06 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 15 183,06 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit státu na účet Okresního soudu v Karviné na soudním poplatku z žaloby částku 390 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 844,81 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 4 800 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 010,91 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 383,06 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 15 183,06 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit státu na účet Okresního soudu v Karviné na soudním poplatku z žaloby částku 390 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 6. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 39 080 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 775,72 Kč a s 29% úrokem a 11,75% úrokem z prodlení z částky 15 183,06 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. Tato společnost uzavřela s žalovaným dne 9. 1. 2019 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 18 180 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 2 399 Kč. Žalovaný však uhradil toliko částku 20 200 Kč. Dle žalobkyně byla úročena neuhrazená jistina zápůjčky úrokem ve výši 29 % ročně. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 15 183,06 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 7 796,94 Kč, sankčních poplatků ve výši 3 600 Kč a mluvní pokuty ve výši 12 500 Kč, která byla sjednána ve smlouvě ve výši 0,1 % z hodnoty splátek, ohledně nichž je žalovaný v prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k nařízeným jednáním se nedostavil, ačkoliv byla řádně a včas předvolán. Neúčast u prvního jednání omluvil, neúčast u druhého jednání nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 9. 1. 2019, standartních informací o spotřebitelském úvěru, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 včetně seznamu postupovaných pohledávek, výzvy k úhradě ze dne 10. 2. 2022 včetně potvrzení o podání ze dne 11. 2. 2022, předžalobní upomínky ze dne 20. 5. 2022 včetně potvrzení podání ze dne 24. 5. 2022, výpisu z živnostenského rejstříku a zákaznické karty ze dne 9. 1. 2019 a dále výslechem svědkyně jméno příjmení. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.
4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o zápůjčce číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 9. 1. 2019 právnická osoba jako vypůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 25 000 Kč, přičemž žalovaný současně potvrdil převzetí této částky v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku a dále úrok a poplatky v celkové výši 18 180 Kč, tj. celkem 43 180 Kč v 18 měsíčních splátkách po 2 399 Kč (poslední splátka 2 397 Kč). Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný společnosti právnická osoba prohlásil, že je ženatý, má učňovské vzdělání, bydlí ve vlastním, vyživuje dvě osoby, je osobou samostatně výdělečně činnou, jeho příjem činí 21 523 Kč, další příjmy domácnosti 17 000 Kč, měsíční výdaje činí 4 000 Kč, splátky zápůjček 3 900 Kč. Žalovaný měl předložit pouze výpisy z bankovního účtu za dva měsíce. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 28. 1. 2022 mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o spotřebitelském úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo O úhradu dlužné částky byl následně žalovaný upomínán žalobkyní ve výzvě k úhradě ze dne 10. 2. 2022, která byla odeslána dne 11. 2. 2022 a v předžalobní upomínce ze dne 20. 5. 2022, která byla odeslána dne 24. 5. 2022. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení, která jako obchodní zástupce původního věřitele jednala s žalovaným o uzavření smlouvy, bylo zjištěno, že ověřovala u žalovaného jeho občanský průkaz a příjmy za dva nebo tři měsíce a to výpisem z účtu. O zjišťování výdajů žalovaného nebyla schopna svědkyně nic konkrétního uvést. Výdaje žalovaného a příjmy dalších členů domácnosti nebyly nijak ověřovány, vycházelo se z údajů uvedených žalovaným.
5. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má však za to, že smlouva o zápůjčce jakožto smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by společnost právnická osoba dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
6. Žalobkyně doložila zákaznickou kartu obsahující prohlášení žalovaného o výši příjmů a výdajů. Údaje uvedené v této listině nebyly ověřeny žádnými listinami, žalobkyně nepředložila listiny, které měl předkládat žalovaný při uzavření smlouvy. Povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele po dobu 5 let od zániku právního vztahu je přitom dána ust. § 78 zákona o spotřebitelském úvěru. Z výpovědi svědkyně – obchodní zástupkyně původního věřitele bylo zjištěno, že výdajová stránka rodinného rozpočtu žalovaného vůbec neprověřovala a pouze vycházela z prohlášení žalovaného v zákaznické kartě. Úvěrující společnost tak vůbec nezjišťovala strukturu výdajů žalovaného, které deklaroval v nepravděpodobně nízké výši 4 000 Kč vzhledem k tomu, že uvedl, že vyživuje další dvě osoby. Žalobkyně taktéž neprokázala, že úvěrující společnost činila ohledně žalovaného dotaz na registry dlužníků a na centrální evidenci exekucí v době před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.
7. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Žalovaný na základě neplatné smlouvy převzal od předchůdkyně žalobkyně částku 25 000 Kč, uhradil dle tvrzení žalobkyně částku 20 200 Kč a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. v částce 4 800 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tuto pohledávku za žalovaným, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o zápůjčce. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 4 800 Kč spolu s úrokem z prodlení v procentní sazbě platné k prvnímu dni prokázaného prodlení, avšak až ode dne 18. 2. 2022 do zaplacení, a to v návaznosti na výzvu k plnění odeslanou formou doporučeného dopisu dne 11. 2. 2022, kdy k doručení došlo dle ust. § 573 o. z. třetí pracovní den od odeslání, tj. 16. 2. 2022, následující den nastala splatnost a nejpozději od 18. 2. 2022 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 4 800 Kč. Úrok z prodlení za dobu od 18. 2. 2022 do 17. 3. 2022 byl přiznán v částce 44,81 Kč jako část požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
9. Soud zavázal žalobkyni k úhradě doplatku soudního poplatku ve výši 390 Kč. Řízení bylo zahájeno podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, se kterým se pojila poplatková povinnost ve výši 1 564 Kč, kterou žalobkyně splnila. Elektronický platební rozkaz však nemohl být v žalobě vydán, jelikož žalobě nebylo možno v celém rozsahu vyhovět na základě skutkových tvrzení uváděných žalobkyní. V řízení však bylo dále pokračováno, a proto vznikla žalobkyni povinnost doplacení soudního poplatku až do výše stanovené dle položky 1 písm. a) sazebníku, tj. do částky 1 954 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.