Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 28/2022-68

Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Gerlovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 14 999,09 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do částky 12 925,43 Kč se zákonným úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 12 925,43 Kč od 15. 4. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 4 716,22 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 073,66 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 073,66 Kč od 23. 5. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 073,66 Kč od 15. 4. 2019 do 22. 5. 2020, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do částky 12 925,43 Kč se zákonným úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 12 925,43 Kč od 15. 4. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 4 716,22 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 073,66 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 073,66 Kč od 23. 5. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 073,66 Kč od 15. 4. 2019 do 22. 5. 2020, se zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 21. 3. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 14 999,09 Kč spolu s příslušenstvím. Uváděla, že její právní předchůdkyně právnická osoba s žalovaným uzavřela dne 14. 2. 2018 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout bezúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše uvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal úvěr právní předchůdkyni žalobkyně splatit včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru nebo 1 000 Kč podle toho, která z těch dvou částech je vyšší. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingovém úvěru čerpal celkem částku 33 916,08 Kč, ale dostal se do prodlení, závazek v plné výši řádně a včas neuhradil. Žalovaný z celkové čerpané výše úvěru neuhradil jistinu ve výši 14 999,09 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení ode dne splatnosti 15. 4. 2019 uvedeného v posledním vydaném výpisu, dále nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně dle čl. IV. odst. 1 smlouvy, nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením kterékoli částky ve výši 250 Kč dle čl. VI. odst. 1 písm. a) smlouvy, ke dni posledního výpisu se jednalo o částku 500 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba postoupila pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne 20. 12. 2019 společnosti právnická osoba a tato společnost téhož dne na základě smlouvy o postoupení pohledávek pohledávku postoupila žalobkyni. Žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy.

2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou (náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto v souladu s ustanovením zrušen.

3. Písemným podáním ze dne 29. 7. 2022 vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět co do jistiny ve výši 12 925,43 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 15. 4. 2019 do zaplacení, co do částky 4 716,22 Kč týkající se úroku z úvěru a částky ve výši 500 Kč týkající se účelně vynaložených nákladů s tím, že požaduje pouze částku 2 073,66 Kč jakožto rozdíl mezi zapůjčenou jistinou a provedenými úhradami spolu se zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, jakým způsobem byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru v prostředí uživatelského účtu, který si žalovaný zřídil na základě registrace na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, ke své identifikaci předložil fotokopii občanského průkazu. Žalovaný si celkově vypůjčil částku 33 916,08 Kč a uhradil částku 31 842,42 Kč.

4. Žalobkyně již v podané žalobě vyznačila, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud tak vyzval žalovaného usnesením, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neučinil soudu žádné podání, zejména se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení spornými.

5. Soud ve věci provedl následující důkazy, z nichž zjistil:

- z listiny„ Smlouva o revolvingovém úvěru“, že se jedná o smlouvu ze dne 14. 2. 2018 mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako klientem. Ve smlouvě byl sjednán úvěrový limit 35 000 Kč, úroková sazba 8,5 % měsíčně, RPSN 258,02 %, poplatek za čerpání úvěru 12,5 % z částky každého čerpání úvěru, pro případ prodlení klienta oprávnění věřitele požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých věřiteli v souvislosti s prodlením klienta se splácením kterékoli částky ve výši 250 Kč, úroky z prodlení a smluvní pokutu 0,1 % denně z částky, ohledně které je klient v prodlení. Žalovaný se zavázal splácet úvěr, úroky z úvěru a poplatek za čerpání pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy 30. dne každého kalendářního měsíce počínaje dnem 14. 2. 2018. Ve smlouvě bylo uvedeno, že nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky a sazebník;

- z listiny„ Smlouva o revolvingovém úvěru“, že se jedná o smlouvu ze dne 16. 4. 2018 mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako klientem. Ve smlouvě byl sjednán úvěrový limit 50 000 Kč, úroková sazba 8,5 % měsíčně, RPSN 262,91 %, poplatek za čerpání úvěru 12,5 % z částky každého čerpání úvěru, pro případ prodlení klienta oprávnění věřitele požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých věřiteli v souvislosti s prodlením klienta se splácením kterékoli částky ve výši 250 Kč, úroky z prodlení a smluvní pokutu 0,1 % denně z částky, ohledně které je klient v prodlení. Žalovaný se zavázal splácet úvěr, úroky z úvěru a poplatek za čerpání pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy 30. dne každého kalendářního měsíce počínaje dnem 16. 4. 2018. Ve smlouvě bylo uvedeno, že nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky a sazebník;

- z listin„ Standardní informace o spotřebitelském úvěru“, že tato obsahuje údaje o společnosti právnická osoba, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, náklady spotřebitelského úvěru, další důležité právní aspekty a dodatečné informace pro případ poskytnutí finančních služeb na trh na dálku. Jedna z uvedených listin se týká revolvingového úvěru s úvěrovým limitem 35 000 Kč, druhá revolvingového úvěru s úvěrovým limitem 50 000 Kč;

- z listiny„ Obchodní podmínky společnosti právnická osoba“, že v této ě jsou podrobnějším způsobem definovány některé pojmy a vymezena některá práva a povinnosti smluvních stran ve vztazích z úvěru a upraven je také způsob uzavření smlouvy a ověření klienta;

- z listin„ Potvrzení o provedené platbě“ a„ Loan application info“, že na účet žalovaného byla odeslána dne 14. 2. 2018 částka 10 000 Kč, dne 14. 3. 2018 částka 1 250 Kč, dne 16. 4. 2018 částka 550 Kč, dne 17. 5. 2018 částka 477,12 Kč, dne 1. 6. 2018 částka 3 300 Kč, dne 5. 6. 2018 částka 900 Kč, dne 6. 6. 2018 částka 800 Kč, dne 16. 7. 2018 částka 573,57 Kč, dne 17. 9. 2018 částka 1 065,39 Kč, dne 19. 12. 2018 v 8:45 hodin částka 7 500 Kč a v 16:00 hodin částka 7 500 Kč, tj. celkem částka 33 916,08 Kč. Každé provedené platbě předcházela elektronická žádost žalovaného;

- z listin nadepsaných„ Platební informace: Výpis účtu“ nebo jen„ Platební informace“, že se jedná o výpisy z úvěrového účtu žalovaného za období od 14. 2. 2018 do 14. 4. 2019;

- z listiny„ Smlouva o postoupení pohledávek“, že společnost právnická osoba jako postupitel a společnost právnická osoba jako postupník uzavřely dne 20. 12. 2019 smlouvu, na základě které společnost právnická osoba postoupila společnosti právnická osoba 9 361 pohledávek, které jsou podrobně specifikovány v datovém souboru. Přiložen je i datový soubor, podle nějž byla postoupena i pohledávka za žalovaným č. půjčky číslo, variabilní symbol;

- z listiny„ Smlouva o postoupení pohledávek“, že společnost právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne 20. 12. 2019 smlouvu, na základě které společnost právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávky vymezené v příloze č. 2 smlouvy. Mezi pohledávkami je i pohledávka za žalovaným, č. půjčky číslo;

- z listiny„ Oznámení o postoupení pohledávky“, že tuto u vyhotovila žalobkyně. je adresována žalovanému, je mu oznamováno postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba na společnost právnická osoba a z této společnosti na žalobkyni, obsahuje výzvu k úhradě částky 21 653,35 Kč do 7 dnů. je datována 6. 5. 2020 a podepsána právním zástupcem žalobkyně;

- z listiny„ Předžalobní výzva dle “, že tuto u vyhotovil právní zástupce žalobkyně, je adresována žalovanému, jemuž je oznamována výše dlužné částky a bankovní spojení pro úhradu této částky, je specifikován závazek (smlouva o revolvingovém úvěru). Žalovaný je dále upozorňován na možné soudní řízení a jeho náklady v případě neuhrazení dlužné částky. je datována 6. 5. 2020 a podepsána právním zástupcem žalobkyně;

- z listiny„ Podací lístek“, že právní zástupce žalobkyně odeslal dne 15. 5. 2020 žalovanému zásilku, která obsahovala 2 y a 4 strany;

- z kopie občanského průkazu žalovaného, že žalovaný poskytl při uzavírání smlouvy o úvěru kopii svého občanského průkazu.

6. Závěr o skutkovém stavu, jenž soud učinil z žalobkyní uvedených skutkových tvrzení a označených důkazů, je následující: Právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba jako úvěrující uzavřela dne 14. 2. 2018 s žalovaným jako úvěrovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr do úvěrového limitu 35 000 Kč. Žalobkyně předložila soudu obsahově shodnou smlouvu ze dne 16. 4. 2018, ovšem s úvěrovým limitem 50 000 Kč. K uzavření této úvěrové smlouvy se však žalobkyně přes výzvu soudu nijak nevyjádřila, této druhé smlouvy se ani nijak netýkala skutková tvrzení žalobkyně v podané žalobě. Právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba v několika platbách poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 33 916,08 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr právní předchůdkyni žalobkyně splatit formou měsíčních splátek ve výši sjednané v úvěrové smlouvě. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, podle skutkových tvrzení žalobkyně, které žalovaný neučinil sporné, uhradil na úvěr částku 31 842,42 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti právnická osoba na společnost právnická osoba a další smlouvou o postoupení pohledávek z téhož dne ze společnosti právnická osoba na žalobkyni. Ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně neuvedla žádné skutečnosti. Po částečném zpětvzetí žaloby požaduje pouze rozdíl mezi zapůjčenou částkou 33 916,08 Kč a provedenými úhradami ve výši 31 842,42 Kč, tj. částku 2 073,66 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 15. 4. 2019 do zaplacení.

7. Podle :„ Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.“

8. Podle :„ Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.“

9. Podle , (dále jen „o. z.“):„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“

10. Podle § 419 o. z.:„ Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.“

11. Podle § 420 odst. 1 o. z.:„ Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“

12. Podle a 2 , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZosÚ“):„ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.“

13. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ ve znění účinném v době uzavření úvěrové smlouvy:„ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“

14. Podle § 580 odst. 1 o. z.:„ Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“

15. Podle § 588 odst. 1 o. z.:„ Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.“

16. Podle § 1970 o. z.:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“

17. Podle :„ Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.“

18. Ohledně částky, pro kterou vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět, soud řízení výrokem I. tohoto rozsudku v souladu s  částečně zastavil. Po tomto částečném zpětvzetí žaloby zůstala předmětem řízení částka 2 073,66 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 15. 4. 2019 do zaplacení.

19. Ohledně toho zbývajícího uplatněného nároku soud po právní stránce věc posoudil podle uvedených ustanovení zákonných právních předpisů a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyni žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. a násl. o. z., a to ve formě spotřebitelského úvěru, jelikož byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovaným jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutno posoudit podle , o spotřebitelském úvěru. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zjevně porušila ustanovení ZoSÚ, jelikož řádně neprověřila příjmy a výdaje žalovaného, v důsledku čehož je uzavřená úvěrová smlouva neplatná.

20. Podle § 86 odst. 1 věty druhé ZosÚ mohla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytnout úvěr jen tehdy, pokud neměla pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet, přičemž pro účely posouzení úvěruschopnosti měla zejména porovnat příjmy a výdaje žalovaného a způsob plnění dosavadních dluhů. Navíc bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně posuzovat úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele. Žalobkyně nijak neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně v době uzavření úvěrové smlouvy měla podklady nezbytné pro učinění závěru o úvěruschopnosti žalovaného, soud tak dospěl k závěru, že tato posouzení úvěruschopnosti žalovaného nevěnovala potřebnou péči a nemohla tak dospět k závěru o schopnosti žalovaného úvěr splácet.

21. Přesto právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o úvěru s žalovaným uzavřela s vědomím sjednání úroku, poplatků a zajištění svého závazku smluvními sankcemi. Právě na takováto jednání cílí § 86 ZosÚ, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o úvěr přenesl na poskytovatele úvěru. Jestliže porušením povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně uvedené v § 86 ZoSÚ byla uzavřena smlouva o úvěru, je třeba takovou smlouvu v souladu s ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ a § 588 o. z. posoudit jako absolutně neplatnou. Porušením povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr je totiž nutné považovat za jednání, které odporuje zákonu (tj. § 86 ZoSÚ), a současně i za jednání, které zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele.

22. Soud v tomto směru odkazuje také na judikaturu Krajského soudu v Ostravě, který například v rozsudku ze dne 1. srpna 2019 č.j.  – 115 uvedl:„ Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti právního jednání přihlíží i bez návrhu, je-li v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání (v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kol., I. Obecná část ( - 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli (jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti) pozitivním zásahem ze strany soudu. Tomu zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu ZoSÚ, a tedy určení druhu neplatnosti zmiňované v tomto ustanovení, neboť Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je tak povinen provést výklad vnitrostátního práva (v této věci ZoSÚ ve spojení s  o. z.) v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008. Výklad je tak nutno provést zejména tak, aby dosáhl výsledku zamýšleného touto směrnicí, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky právnická osoba C -106/89, EU:C: 1990, právnická osoba C -240–244/98, EU:C: 2000, jméno příjmení jméno -212/04, EU:C: 2006). Toto zcela akceptoval také Nejvyšší soud ČR např. v rozsudku ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. Soudní dvůr mnohokrát průřezově unijním spotřebitelským právem potvrdil povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z moci úřední porušení některých jeho ustanovení - ve vztahu ke směrnici 93/13 rozsudkem ze dne 4. 6. 2009, Pannon GSM, C -243/08, EU:C: 2009, bod 32, ke směrnici Rady 85/577 EHS rozsudek ze dne 17. 12. 2009, jméno jméno, C -227/08, EU:C: 2009, bod 29, ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES rozsudkem ze dne 3. 10. 2013, příjmení jméno, C -32/12, EU:C: 2013, bod 39. Odvolací soud tak nemá jakékoliv pochybnosti o tom, že tento závěr je nezbytné vztáhnout i na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES. Existuje totiž nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně (srov. rozsudek ze dne 4. 6. 2015, příjmení, C -497/13, EU:C: 2015, bod 42 a citovaná judikatura). Z toho jednoznačně vyplývá, že spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva (obdobně viz rozsudek ze dne 4. 10. 2007, Rampion a Godard, C -429/05, EU:C: 2007, body 61 a 65). Tato koncepce byla obecně akceptována i v ústavněprávní rovině (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. , bod 41).“

23. O tom, že k neplatnosti smlouvy z důvodu porušení ust. ZosÚ ve znění účinném od 1. 12. 2016 do 28. 5. 2022 je třeba přihlížet i bez návrhu svědčí i novela ust. ZosÚ provedená s účinností od 29. 5. 2022, podle níž byla druhá věta uvedeného ustanovení nahrazena větou„ Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.“ Podle důvodové zprávy k tomuto novelizovanému ustanovení právní úprava reaguje na rozsudek Soudního dvora EU ve věci C -679/18 OPR Finance, který judikoval, že ustanovení věty druhé , o spotřebitelském úvěru, je v rozporu s články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru s tím, že uvedené články„ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“. Důvodová zpráva dále uvádí, že již před uvedenou novelou měly soudy posuzovat plnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele z úřední povinnosti a vyvodit z toho právní následky i bez návrhu spotřebitele, na základě citované vnitrostátní judikatury, úprava byla provedena z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů normy a jednotného přístupu soudů k dané problematice.

24. Plnila-li právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 33 916,08 Kč, vznikla žalovanému povinnost tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně na jistině vrátit podle § 87 odst. 1 věta třetí ZosÚ. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně právnická osoba před postoupením pohledávky na společnosti právnická osoba a posléze na žalobkyni zaplatil částku 31 842,42 Kč, jeho povinnost vrátit poskytnutou jistinu tak trvala v rozsahu 2 073,66 Kč. Žalobkyně smlouvami o postoupení pohledávek prokázala, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti právnická osoba na společnosti právnická osoba a z této společnosti na žalobkyni. Žalovaný tak byl výrokem II. tohoto rozsudku zavázán k úhradě částky 2 073,66 Kč žalobkyni včetně zákonného úroku z prodlení.

25. Úrok z prodlení z přiznané jistiny byl žalobkyni přiznán v souladu s  o.z. ve výši dle Soud má za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky přesahující důvodně uplatněnou pohledávku v oznámení o postoupení pohledávky a v předžalobní výzvě ze dne 6. 5. 2020, které byly žalovanému odeslány dne 15. 5. 2020. Soud tak tyto y považuje za doručené v souladu s ust. o.z. dne 20. 5. 2020. Ve výzvě byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění do 7 dnů od odeslání výzvy, tuto lhůtu k vrácení jistiny soud považuje za přiměřenou poměrům žalovaného ve smyslu v  věta třetí ZosÚ, ostatně v řízení nebyl tvrzen ani nijak nevyšel najevo opak. Dne 22. 5. 2020 se tak bezdůvodné obohacení žalovaného stalo splatným a ode dne 23. 5. 2020 je tak žalovaný s vydáním důvodně uplatněné pohledávky 2 073,66 Kč v prodlení. Žalobkyni tak byl v souladu s podanou žalobou přiznán úrok z prodlení od tohoto data. Zákonný úrok z prodlení k tomuto datu činil 10 % ročně, žalobkyně však podanou žalobou uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně, soud jí proto přiznal úrok z prodlení pouze v této výši od 23. 5. 2020 do zaplacení.

26. Uplatněný nárok na úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 073,66 Kč za dobu od 15. 4. 2019 do 22. 5. 2020 soud neshledal důvodný a z toho důvodu žalobu ohledně tohoto uplatněného nároku výrokem III. tohoto rozsudku zamítl.

27. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle a , tedy podle kritéria úspěchu ve věci a kritéria procesního zavinění na zastavení řízení. Žalobkyně požadovala na jistině celkem částku 14 999,09 Kč, v částce 2 073,66 Kč byla úspěšná, v částce 12 925,43 Kč zavinila zastavení řízení, neúspěšná byla pouze v nepatrné části ohledně úroku z prodlení. Za této situace je to žalovaný, komu přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Protože však žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl soud výrokem IV. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

28. Právo na vrácení soudního poplatku žalobkyni i přes částečné zpětvzetí žaloby nevzniklo, neboť soudní poplatek nepřesáhl částku 1 000 Kč, která se podle , o soudních poplatcích, nevrací.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka ve Valašském Meziříčí. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.