Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

55 CO 355/2022-162

Městský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Stibrala a soudců JUDr. Miroslava Stoklasy a JUDr. Ivy Hubáčkové ve věci

žalobkyně příjmení jméno příjmení, narozené datum

bytem v obec a číslo, ulice a číslo

zastoupené JUDr. jméno příjmení, advokátem

se sídlem v obec, T. G. příjmení 142

proti

žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, IČO

se sídlem v obec a číslo, ulice a číslo

jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČO

se sídlem v obec a číslo, ulice a číslo

o zaplacení částka

k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j.  -139,

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně žalobu v celém rozsahu zamítl a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Žalobkyně se domáhala náhrady nemajetkové újmy v souvislosti s trestním řízením vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. spisová značka. Tvrdila, že zde je dán odpovědnostní titul státu za nesprávný úřední postup v souvislosti s nepřiměřenou délkou trestního řízení.

3. Žalovaná v řízení uplatnila námitku promlčení s tím, že ve smyslu ustanovení žalobkyně uplatnila včas předběžně nárok u žalované, následně však opožděně podala žalobu u soudu, po marném uplynutí promlčecí doby.

4. Soud vyhodnotil námitku promlčení jako důvodnou a neshledal žádné důvody, pro které by mohla být shledána tato námitka v rozporu se zásadou o dobrých mravech. Nejsou dány žádné okolnosti nasvědčující tomu, že by žalovaná jakkoliv zneužila svého postavení vůči žalobkyni. S ohledem na tento závěr se již soud z důvodu hospodárnosti řízení nezabýval dalšími podmínkami vzniku odpovědnosti na straně žalované a o nákladech řízení rozhodl dle zásady úspěchu ve věci.

5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, v němž poukázala na to, že soudce Městského soudu v Praze JUDr. příjmení, který měl vyřizovat trestní věc v odvolacím řízení, čelil následně kárnému řízení a během této doby promlčecí doba neběžela. Soud navíc po procesní stránce pochybil, když žalobkyni nepoučil o jejím procesním právu ve smyslu ustanovení Žalobkyně tak nemohla na námitku promlčení reagovat a předložit svá tvrzení a důkazní návrhy k této námitce u soudu I. stupně. Navíc uplatněnou námitku žalobkyně hodnotila jako rozpornou s dobrými mravy, když byla nucena vyklidit bytovou jednotku, kterou měla pronajatu (trestní oznámení směřovalo vůči pronajímateli jejího bytu). Stát tak neochránil bydlení žalobkyně proti šikanóznímu jednání pronajímatele. Nesouhlasila ani s důvody, které vedly soud I. stupně k úvaze o promlčení žalobního požadavku a navrhla, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek zrušen.

6. Žalovaná se písemně k odvolání žalobkyně vyjádřila. Ztotožnila se s právní argumentaci soudu I. stupně, odkázala na své procesní stanovisko z řízení, přičemž poukázala na to, že námitku promlčení přednesla při jednání, kde byl poprvé projednáván nárok žalobkyně meritorním způsobem. Tuto námitku mohou uplatnit všichni účastnici řízení, pokud by na ně byla aplikována jiná pravidla, šlo by o porušení zásady rovnosti stran. Žalovaná navrhla, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek potvrzen.

7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo dle , , 5 a neshledal odvolání žalobkyně důvodným.

8. Vycházel přitom ze skutkových zjištění soudu I. stupně, aniž shledal důvody pro opakování či doplnění dokazování, a to i s ohledem na důvody, které vedly soud k zamítnutí žaloby.

9. Odvolací soud se zcela ztotožnil s právním hodnocením věci v otázce uplatněné námitky promlčení. Soud správně vycházel z toho, že žalobkyně se dověděla o výsledku trestního řízení nejpozději dnem datum, kdy posuzované řízení pravomocně skončilo. Podala návrh na předběžné projednání nároku u žalované včas datum a vzal v úvahu, že ve smyslu § 35 odškodňovacího zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku do skončení předběžného projednání nejdéle po dobu šesti měsíců. Před podáním žádosti uplynula z promlčecí doby bez 1 dne 3 měsíce a od doručení stanoviska žalované, které dle provedeného dokazování bylo doručeno žalobkyni datum, pokračoval běh zbytku promlčecí doby v délce 3 měsíců a 1 den a poslední den k uplatnění nároku tak připadl na den datum. Žalobkyně však žalobu uplatnila až datum, tedy po marném uplynutí promlčecí doby.

10. Dále odvolatelka uplatnila námitku, že nebyla řádně procesně poučena, poté co žalovaná při jednání dne datum u soudu I. stupně uplatnila námitku promlčení. Z obsahu spisu plyne, že soud věc odročil na další termín s tím, že účastníky vyzval dle , 3 k doplnění tvrzení a důkazních návrhů ohledně námitky promlčení zejména, když ze strany žalované bylo odesláno stanovisko o mimosoudním projednání žádosti žalobkyně. Oba účastníci řízení této možnosti využili. Dokazováním před soudem I. stupně bylo navíc jednoznačně zjištěno, že konečné stanovisko žalované při předběžném projednání nároku z datum bylo žalobkyni doručeno datum. Jestliže za této situace žalobkyně psala další vyjádření na ministerstvo spravedlnosti a žádala, aby uvedené stanovisko bylo změněno, nemá tento její postup na běh lhůt žádný význam.

11. Stejně tak neobstojí námitka odvolatelky, že ve smyslu neběží promlčecí doba po dobu kárného nebo trestního řízení soudce nebo státního zástupce, neboť toto ustanovení se týká případů, kdy stát, který nahradil škodu z nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, se jí domáhá v regresní řízení vůči soudci nebo státnímu zástupci. O takový případ však v projednávané věci nešlo. Stejně tak není důvodná argumentace rozporností se zásadou o dobrých mravech, když odvolatelka neuplatnila žádné skutečnosti, jež by mohly nasvědčovat tomu, že by žalovaná využila své vrchnostenské postavení a jakkoliv zneužila svých práv ve vztahu k žalobkyni.

12. Přiléhavým závěrem za této situace bylo rozhodnutí soudu I. stupně, které žalobu v celém rozsahu zamítlo s ohledem na důvodně uplatněnou námitku promlčení, když dalšími předpoklady odpovědnosti státu za vzniklou újmu se již logicky soud nezabýval.

13. Odvolací soud proto postupoval dle a toto věcně správné rozhodnutí obvodního soudu potvrdil, včetně výroku o nákladech řízení.

14. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vyplývá z ustanovení za použití a Procesně úspěšná žalovaná měla v odvolacím řízení úspěch a náleží jí náhrada ve výši dle vyhlášky za 3 úkony právní služby po částka (písemné vyjádření k odvolání, příprava k jednání a účast u odvolacího jednání) celkem částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v obec prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2 za podmínek ustanovení