Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 39/2022-29

Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Gerlovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 9 920 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 12. 6. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 1 920 Kč a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 920 Kč za dobu od 23. 8. 2019 do 11. 6. 2021 a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 920 Kč od 12. 6. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 12. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 913 Kč k rukám Mgr. jméno jméno, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 12. 6. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 1 920 Kč a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 920 Kč za dobu od 23. 8. 2019 do 11. 6. 2021 a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 920 Kč od 12. 6. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 12. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 913 Kč k rukám Mgr. [jméno] [jméno], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 26. 4. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 920 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Žalobkyně uváděla, že žalovaný uzavřel dne 23. 7. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 23. 7. 2019 vyplatila úvěr ve výši 8 000 Kč, který měl být splacen nejpozději 22. 8. 2019. Popsala, jakým způsobem byla smlouva prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena. Předmětem žaloby je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 8 000 Kč a z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 920 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2020. Upomínka právního zástupce žalobkyně byla žalovanému odeslána dne 3. 6. 2021. V případě, že by soud neměl za prokázaný nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, navrhla žalobkyně, aby soud jí uplatněný nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou (náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto v souladu s ustanovením zrušen.

3. Žalobkyně již v podané žalobě vyznačila, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud tak vyzval žalovaného usnesením, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neučinil soudu žádné podání, zejména se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení spornými. Soud podle ustanovení (v případě žalovaného ve spojení s  ) rozhodl v této věci bez nařízení jednání.

4. Vzhledem k tomu, že v této věci jde o rozsudek, proti kterému není odvolání přípustné ( ), obsahuje další text odůvodnění v souladu s  pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. V posuzovaném případě lze uzavřít, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla dne 23. 7. 2019 uzavřena rámcová smlouva a smlouva o úvěru číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, což je zjevné z předloženého výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 920 Kč ve lhůtě 30 dnů, tedy do 22. 8. 2019, RPSN dle smlouvy činila 1 270 %. Žalovaný měl ve vztahu ze smlouvy o úvěru postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné smlouvě a vedle zákonných ustanovení (dále jen o.z.) o smluvním typu, dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení a násl. o.z., která regulují spotřebitelské smlouvy a ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZosÚ). V žádném z dokumentů předložených žalobkyní nejsou obsaženy žádné údaje o příjmech a výdajích žalovaného. Na výzvu podle , nechť žalobkyně doplní svou žalobu v tom směru, že bude tvrdit a prokazovat, zda a jakým způsobem byla posouzena schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, žalobkyně nereagovala. Pohledávky za žalovaným byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2020 postoupeny z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 3. 6. 2021, která byla žalovanému odeslána téhož dne. Žalovaný neprokázal platbu žalované částky.

6. Právní předchůdkyně žalobkyně byla dle § 86 ZosÚ povinna zjišťovat úvěruschopnost žalovaného. Z uvedených tvrzení a důkazů soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně povinnost uloženou § 86 ZosÚ nesplnila, neboť nezjišťovala a neověřovala příjmy a výdaje žalovaného, na výzvu soudu k doložení posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně nereagovala. Právní předchůdkyně žalobkyně porušením povinnosti ověřit úvěruschopnost žalovaného porušila jeho právo na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ho nadměrně zadlužují. Porušením povinnosti uložené § 86 ZosÚ právní předchůdkyně žalobkyně zároveň porušila veřejný pořádek; v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Přesto právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o úvěru uzavřela s vědomím sjednání poplatku za poskytnutí úvěru, v němž je zahrnut úrok za poskytnutí úvěru. Právě na takováto jednání cílí § 86 ZosÚ, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o úvěr přenesl na poskytovatele úvěru. Jestliže porušením povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru, je v souladu s cíli zákona vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako právní jednání uzavřené v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tedy právní jednání ve smyslu a 588 o.z. absolutně neplatná. O absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy svědčí i novela ustanovení ZosÚ provedená s účinností od 29. 5. 2022, podle níž byla druhá věta uvedeného ustanovení nahrazena větou„ soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu“, a důvodová zpráva k této novele, podle níž již před uvedenou novelou měly soudy posuzovat plnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele z úřední povinnosti a vyvodit z toho právní následky i bez návrhu spotřebitele. Vedle toho soud hodnotí smlouvu o úvěru neplatnou podle uvedených ustanovení pro rozpor s dobrými mravy. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr ve výši 1 270 % je sazbou naprosto nepřiměřenou, lichevní, v rozporu s ochranou spotřebitele. Ve smyslu věta třetí ZosÚ a o.z. tak má žalobkyně právo jen na to, co její právní předchůdkyně žalovanému plnila, tedy na vrácení dosud neuhrazené jistiny v částce 8 000 Kč. Ve zbylém rozsahu, vyjma části úroků z prodlení, nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.

7. Úroky z prodlení v rozsahu dle výroku I. z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s  o.z. ve výši dle Soud má za prokázáno odeslání předžalobní výzvy žalovanému dne 3. 6. 2021, za doručenou ji v souladu s ust. o.z. považuje dne 8. 6. 2021. Ve výzvě byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění tří dnů, nárok na vrácení jistiny se tak stal splatným dne 11. 6. 2021. Ode dne 12. 6. 2021 je tak žalovaný s vrácením jistiny žalobkyni v prodlení. Zákonná sazba úroků z prodlení činila první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení žalovaného (tj. k 1. 1. 2021) 8,25 % ročně, soud tak žalobkyni přiznal úroky z prodlení v této procentní výši od prvního dne prodlení, tj. ode dne 12. 6. 2021.

8. S ohledem na shora uvedené soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně ode dne 12. 6. 2021 do zaplacení. Ve zbytku soud uplatněný nárok výrokem II. zamítl.

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, případně vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem žaloby byla částka 9 920 Kč s příslušenstvím, žalobkyni byla přiznána částka 8 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tak byla úspěšná v 80,65 %, neúspěšná v 19,35 %, má tak nárok na náhradu 61,30 % nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze:

a) zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/ 1991 Sb.;

b) odměny advokáta za tři úkony právní služby, tj. přípravu a převzetí dle vyhl. č. (dále jako „“), sepis výzvy k plnění dle advokátního tarifu, sepis žaloby dle advokátního tarifu, ve výši 3 x 200 Kč = 600 Kč dle advokátního tarifu,

c) paušální náhrady hotových výdajů za úkony uvedené ad b) výše ve výši 3 x 100 Kč = 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu;

d) náhrady za 21% DPH ve výši 189 Kč;

tj. celkem 1 489 Kč 61,30 % z této částky činí 913 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.