Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 250/2022-22
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od datum do zaplacení
s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka
a náklady řízení ve výši částka, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, náklady řízení pak k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení.
II. Co do částky kapitalizovaného úroku ve výši částka a částky ve výši částka se žaloba zamítá.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka]</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od [datum] do zaplacení</b> <b>s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka]</b> <b>a náklady řízení ve výši [částka], a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, náklady řízení pak k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].</b> <b>II. Co do částky kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a částky ve výši [částka] se žaloba zamítá.</b>
1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalobci proti žalované přiznal částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem výši částka a dále částku ve výši částka s tím, že společnost právnická osoba se žalovanou dne datum uzavřela smlouvu o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru, na částku částka, kterou obdržela do vlastních rukou. Zavázala se vrátit částku částka z příslušenstvím. Dále datum byl ke smlouvě o úvěru uzavřen dodatek, kterým byla navýšena jistina úvěru, a to na celkovou částku částka. Tuto částku žalovaná měla vrátit v jediné splátce ke dni datum. Podpis žalované je elektronický. Sjednanou částku však žalovaná nevrátila řádně a včas, a proto věřiteli vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a zároveň zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalované. Nároky pak na základě smlouvy o postoupení pohledávek věřitel postoupil žalobci, a to smlouvou ze dne datum s účinnosti ke dni datum. Změna osoby věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne datum. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila částka a skládala se nezaplacené jistiny částka, nesplacené smluvní pokuty částka a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši částka. Nad rámec tohoto pak žalobce požaduje ještě kapitalizovaný zákonný úrok v prodlení ve výši částka za dobu od datum do datum, kdy byla postoupena jistina pohledávky. Požaduje též zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky, tedy od datum z jistiny částka. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani přes výzvu dluh ani částečně nesplnila, žalobci nezbylo než podat tuto žalobu k soudu.
2. Soud pod č.j. EPR 302236/2021 -5 dne 20.01.2022 vydal elektronický platební rozkaz. Tento se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se zástupce žalobce nedostal po omluvě, žalovaná bez omluvy, ač jí bylo řádně doručeno a soud proto jednal jejich nepřítomnosti podle § 101 odstavec 3 o.s.ř.
3. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů.
4. Ze smlouvy o úvěru číslo jejího dodatku bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi právnická osoba a žalovanou dne datum, respektive datum, když původní částka částka byla pak navýšena na celkovou částku částka. Délka splatnosti byla 30 dnů. Ve smlouvě byla uzavřena i doložka o smluvní pokutě a žalovaná se dále zavázala zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním.
5. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že byla žalované zaslána dne datum.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že právnická osoba žalobci postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou, která byla uzavřena dne datum.
7. Z oznámení postoupení pohledávky bylo zjištěno, že žalované toto bylo sdělováno dopisem ze dne datum, předžalobní upomínka pak byla z datum.
8. Z výpisu z účtu věřitele bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta dne datum částka částka, dne datum částka částka a dne datum částka částka.
9. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen příjmení) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
13. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
14. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.
16. V projednávané věci žalobce sice tvrdí, avšak neprokazuje, že by před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalované. Tvrdí pouze, že nahlížel do registrů, jako je insolvenční rejstřík, bankovní registr klientských informací, nebankovní registr klientských informací, že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalované zaplatit úvěr poskytnutý ve výši částka ve lhůtě 1 měsíce. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalované, když nebyly ověřovány nejen její příjmy, ale ani výdaje za delší časové období. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.
17. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb. ), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklých) je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, popř. v rámci svých možnosti jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.
18. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 01.04.2015 sp. zn. 1As 30/2015 uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmů, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení k posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že„ …poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést pomocí podkladu o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá, ničím nepodložená, či nedostatečně podložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“
19. Soud pak tedy v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobce v řízení před soudem I. stupně neprokázal, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatel úvěru zjišťoval a především ověřoval bonitu žalované, zda by byla schopna ve lhůtě 30 dnů vrátit částku celkem částka, když vycházel pouze z registrů dlužníků.
20. Soud pro úplnost dodává, že pokud dle ustanovení § 87 zákona číslo 257/2016 Sb. spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti (smlouvy z důvodu uzavření smlouvy v rozporu s ustanovením § 86 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru) v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, nelze toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní (například podáním žaloby na neplatnost sjednané smlouvy o úvěru) nemůže se soud z moci úřední zabývat úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem dle článku 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008. Tento závěr je plně v souladu jak s názorem Nejvyššího soudu k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích prezentovaném v rozsudku ze dne 25.07.2018 sp. zn. 33Cdo 2178/2018 , kde mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, tedy spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná, a to shodně s nálezem Ústavního soudu ze dne datum IIIÚS číslo, který na citované rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje s tím, že výslovně uvádí, že nezkoumá-li obecný soud zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odstavec 1 Listiny základních práv a svobo d.
21. S ohledem na shora uvedené závěru soudu tedy po právní stránce nezbylo, než věc posoudit tak, že smlouva je neplatná podle zákona o spotřebitelském úvěru, respektive § 588 OZ , neboť svým obsahem nebo účelem zjevně odporuje zákonu nebo jej obchází, nebo se příčí dobrým mravům. Současně má soud v řízení za prokázané, že žalobce poskytl žalované částku částka jako úvěr, což je částka, kterou žalovaná převzala. Soud proto dospěl k závěru, že se v této výši žalovaná na úkor žalobce (respektive předchůdce žalobce) bezdůvodně obohatila vzhledem k tomu, že na tuto částku ničeho nevrátila. Proto tedy soud uložil žalované z titulu bezdůvodného obohacení zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, tedy od doby následující po předžalobní upomínce a co do kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, co do kapitalizovaného úroku ve výši částka a zejména co do částky částka – smluvní, pokutu, tedy soud zamítl. Tyto další nároky plynoucí z úvěrové smlouvy byl soud nucen zamítnout, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu, tedy k úvěrovému vztahu, který byl neplatně sjednán.
22. Pokud by se žalobce dostavil k jednání, byl by v souladu s § 118a odstavec 3 o.s.ř. soudem poučen o tom, že dosud nedoplnil skutková tvrzení ohledně skutečnosti, že smlouva nebyla uzavřena v rozporu se zákonem vzhledem k výši souhrnného poplatku a též ohledně tvrzení ohledně úvěruschopnosti. Svou neúčastí na jednání však žalobce znemožnil soudu poskytnout mu takové poučení a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdal (viz například usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. IIÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1Cmo 294/2001 ), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (například rozsudek sp. zn. 21Cdo 4314/2008 ), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř. a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok. Nedostavení se účastníka k jednání není v žádném směru důvodem pro odročování jednání za účelem splnění poučovací povinnosti podle § 118a odstavec 1 a 3.
23. Pokud jde o náklady řízení, soud rozhodl tak, že podle úspěchu ve věci podle § 142 o.s.ř. , soud přiznal žalobci částku částka a s tím, že pokud jde o náklady, pokud by byly přiznány zcela, činily by částka Tyto se skládají zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. částka. Vzhledem k tomu ale, že žalobce žaloval celkem částka a byla mu přiznána částka částka, byl úspěšný v 63% proti 37% úspěšnosti žalované, takže jeho úspěch je ve výši 26%, což z částky částka činí částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.