Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 139/2022-41
Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem titul jméno příjmení
se sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 6.288,11 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 6.000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 11. 9. 2021 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 572,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.
II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci úrok 3.564,48 Kč, částku 288,11 Kč a náklady na uplatnění pohledávky 651 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 6.000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 11. 9. 2021 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 572,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce. II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci úrok 3.564,48 Kč, částku 288,11 Kč a náklady na uplatnění pohledávky 651 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 3. 2022 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 6.000 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že právní předchůdce žalobce právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO, s žalovanou dne datum uzavřel smlouvu o úvěru ve výši 6.000 Kč, podle které měla žalovaná úvěr splatit spolu s poplatkem 2.739 Kč, celkem 8.739 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení. Splatnost pohledávky žalobce nastala ke dni 3. 7. 2020.
2. Dne datum byla mezi původním věřitelem a věřitelem uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek prostřednictvím dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni 10. 9. 2021. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 6. 10. 2021.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě předložených důkazů.
4. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo soud zjistil, že mezi účastníky byla dne datum číslo uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 6.000 Kč převodem na bankovní účet. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu ve výši 6.000 Kč, poplatek 2.739 Kč, tedy celkem částku 8.739 Kč Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru.
5. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
8. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
10. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
11. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.
14. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Je nesporné, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 6.000 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Proto soud vyhověl ve výši 6.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Nesplacením dluhu se žalovaná dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
16. Žalobce se dále domáhal zaplacení kapitalizovaného úroku a poplatku, dále smluvní pokuty a nákladů na uplatnění pohledávky. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které měly být tyto nároky sjednány, náklady na uplatnění pohledávky pak nebyly nijak doloženy, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.
17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byla úspěšnější žalovaná. Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.