Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 221/2022-27

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení 26 491,03 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba na zaplacení částky ve výši 26 491,03 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 491,03 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 265 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba na zaplacení částky ve výši 26 491,03 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 491,03 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 265 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 26 491,03 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, ST Business Centre, 120 The Strand, Gzira, GZR číslo, Malta (dále jen„ původní věřitel“) jako postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem. V žalobě dále uvedla, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpal úvěr v konečné výši 47 791,03 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději dne datum. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného bankovní účet. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne datum. Celková výše nároku žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb činí 26 491,03 Kč splatných nejpozději dne datum.

2. K výzvě soudu žalobkyně svým podáním ze dne datum dotvrdila, že žalovaný v mezidobí od dne podání žalobního návrhu nezaplatil ničeho. Podáním ze dne datum se žalobkyně k výzvě soudu na sdělení úhrad žalovaného na základě smlouvy o revolvingovém úvěru odkázala na výpis z historie úvěrového konta a konečně podáním ze dne datum žalobkyně uvedla, že před postoupením pohledávky uhradil žalovaný celkem 75 959 Kč a po postoupení pohledávky uhradil žalovaný celkem 21 300 Kč. K tomu žalobkyně specifikovala, že dle platební historie jí byla postoupena pohledávka ve výši 47 791,03 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 39 854,61 Kč a z úroku za období čerpání úvěru ve výši 7 936,42 Kč. Žalobkyně rovněž změnila žalobní tvrzení v tom smyslu, že původní věřitel identifikoval platby úvěru variabilním symbolem číslo (nikoliv číslo, jak uvedla v žalobě).

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu , , (dále jen „“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že postupitel, společnost právnická osoba, pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil žalobkyni v souladu s ustanovením a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), když tato byla ve smlouvě o postoupení pohledávek identifikována pod„ RefNo“ číslo. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn oznámením ze dne datum ve smyslu ustanovení o.z. předaným k poštovní přepravě téhož dne, jak plyne z podacího lístku.

5. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru (dále též jen„ smlouva“), kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému neúčelový, bezhotovostní, nezajištěný úvěr s pravidelnými splátkami a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr), a to až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky a sazebník. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Smluvní strany se dle čl. II odst. 4 smlouvy dohodly, že se úvěr bude úročit úrokovou sazbou podle sazebníku, která ke dni uzavření smlouvy činila 8,5 % měsíčně. Dle čl. II odst. 5 smlouvy činila roční procentní sazba nákladů 258,02 %. Dle čl. IV odst. 2 smlouvy bylo ujednáno, že žalovaný zaplatí poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z částky každého čerpání úvěru. Žalovaný se dle čl. V odst. 1 smlouvy zavázal splácet původnímu věřiteli úvěr, úroky z úvěru a poplatek za čerpání pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající minimálním splátkám dle obchodních podmínek, tj. ve výši (a) 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo (b) 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem datum. Pro případ prodlení bylo čl. VI odst. 1 smlouvy ujednáno, že je původní věřitel oprávněn požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením klienta se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč, dále je oprávněn požadovat úroky z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 8 procentních bodů a konečně i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru části 2. plyne, že za předpokladu vyčerpání úvěrového limitu v plné výši (35 000 Kč) ihned po uzavření smlouvy s poskytnutím na období 1 roku činí celková částka k zaplacení 96 459,54 Kč. Z obchodních podmínek společnosti právnická osoba účinných od datum bylo zjištěno, že k uzavření smlouvy může dojít výlučně na základě žádosti a to za použití prostředků komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek (čl. 4 odst. 4.1.). Z dokumentu uvozeného slovy„ Platební informace“ k variabilnímu symbolu číslo bylo zjištěno, že původní věřitel evidoval za žalovaným ke dni splatnosti datum aktuální povinnou celkovou částku k úhradě 24 142,61 Kč a aktuální celkovou dlužnou částku 53 825,85 Kč. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby (referenční číslo: číslo) ze dne datum ve spojení s podacím lístkem ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, číslo smlouvy číslo, uzavřené dne datum, na základě které mu byla zapůjčena částka ve výši 39 854,61 Kč, a to k úhradě celkové částky 49 633,03 Kč (sestávající z neuhrazené jistiny 37 291,03 Kč a nákladů právního zastoupení 12 342 Kč).

6. Z odpovědi na výzvu k součinnosti právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že ke dni datum byl majitelem účtu č. bankovní účet žalovaný.

7. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

9. Podle § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Dle nálezu Ústavního soudu výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především s článkem 36y.

12. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , dále sp. zn. vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.

13. Soud shora uvedené a předložené důkazy hodnotil podle , tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s 

14. Po zhodnocení listinných důkazů dospěl soud k následujícím právním závěrům. Mezi žalovaným a původním věřitelem, spol. právnická osoba, byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru ve smyslu ust. § 2395 o.z., na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 47 791,03 Kč. Uzavřenou smlouvu o revolvingovém úvěru, jakožto hlavní listinný důkaz předložený žalobkyní, považoval soud za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva o úvěru se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle § 577 o.z. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Dle statistiky obec národní banky (tabulka B1 číslo) činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v březnu 2018, tj. v době uzavření smlouvy, 8,80 %. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu by bylo možné akceptovat trojnásobek, to je 26,4 % ročně. V daném případě však RPSN představovalo 258,02 %. Na smlouvu jako celek je tak třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1, § 588 o.z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalovaného) jakožto slabší smluvní strany. Přestože RPSN není totéž co úrok, když tato sazba vyjadřuje právě celkové náklady úvěru jako roční procento, je zřejmé, že procento navýšení úvěrované částky dle posuzované smlouvy ani zdaleka neodpovídá obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty, a takové navýšení je spotřebiteli účtováno v částkách nepoměrně vyšších oproti sjednané úrokové sazbě. Soud si je vědom ustanovení § 576 a 577 o.z., v nichž se hovoří toliko o neplatnosti části smlouvy, avšak tato ustanovení nelze na daný případ aplikovat. Uzavře-li smlouvu o úvěru věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C číslo). Soud by za takto shora uvedených učiněných závěrů z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o.z. uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku představující nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru, avšak vzhledem k tomu, že poskytnutá jistina úvěru představuje celkem částku 47 791,03 Kč a žalovaný již uhradil částku 97 259 Kč, je nárok žalobkyně z bezdůvodného obohacení již uhrazen, a proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

15. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku poplatků, který je přílohou k , o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z 1 060 Kč na 1 325 Kč dle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku, zbývá tak uhradit 265 Kč.

16. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná, proto jí právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, a žalovaný, který se řízení fakticky neúčastnil, náhradu nákladů řízení neuplatnil a z obsahu spisu je zřejmé, že mu náklady v souvislosti s řízením vzniknout nemohly.

17. Lhůta k zaplacení byla u výroku II. tohoto rozsudku stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.