Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 CO 939/2022-93

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kamily Drábkové a JUDr. Petra Fořta, Ph.D. a Mgr. Jiřího Straky ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul jméno příjmení

sídlem adresa

o 22 781 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 21. 3. 2022, č. j. -58,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje v odstavci I. výroku tam, kde byla žaloba zamítnuta proti žalovaném právnická osoba anonymizováno právnická osoba a v odstavci II. výroku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 2 807,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalované.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje v odstavci I. výroku tam, kde byla žaloba zamítnuta proti žalovaném [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] a v odstavci II. výroku. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 2 807,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně v odstavci I. výroku zamítl žalobu vůči žalované a tehdy dalšímu žalovanému jméno příjmení (vůči němuž bylo řízení později zastaveno) a v odstavci II. výroku uložil povinnost žalobkyni nahradit žalované náklady řízení v částce 7 199,50 Kč. Předmětem řízení byl regresní nárok pojišťovny, který uplatňovala podle , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, podle pojistné smlouvy č. 6511418805 uzavřené se žalovanou o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla registrační značka. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že jméno příjmení, jako zaměstnanec žalované zavinil dne 9. 4. 2020 dopravní nehodu, když nedodržel bezpečnou vzdálenost mezi vozidly a narazil přední částí tahače do přední části osobního motorového vozidla anonymizována dvě slova, registrační značka, které řídil jméno příjmení a aniž by splnil svou oznamovací povinnost, z místa nehody ujel. Podle závěrů Policie ČR z téhož dne byla dechová zkouška na alkohol byla u jméno příjmení provedena přístrojem Dräger s negativním výsledkem, ke zranění osob nedošlo, technická závada nebyla zjištěna ani uplatněna a jméno příjmení byla uložena bloková pokuta v částce 5 000 Kč. Na vozidle anonymizována dvě slova vznikla v souvislosti s nehodou škoda, náklady na opravu činily 22 781 Kč, které dne 12. 5. 2020 žalobkyně vyplatila společnosti právnická osoba, jež poškozené vozidlo opravila. Šetření pojistné události bylo ukončeno 7. 5. 2020 a žalovaní, ač vyzváni k úhradě dlužné částky, ji ve stanovené lhůtě nezaplatili. Ust. přiznává pojistiteli proti pojištěnému právu na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Podle , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, jsou účastníci dopravní nehody, mimo jiné, povinni setrvat na místě dopravní nehody, až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody. Každé opuštění místa dopravní nehody však automaticky nezakládá regresní nárok. Sankcionováno má být opuštění místa dopravní nehody, pokud vedlo ke znemožnění zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. V té souvislosti odkázal na výklad podávaný komentářovou literaturou (Jandová, L., Vojtek, P.: Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck 2019, 300 s.), který reflektuje i žalobkyní zdůrazňovanou důvodovou zprávu k  Poukázal též na usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , které uvádí, že nárok na regresní úhradu vzniká teprve tehdy, jestliže neodůvodněné porušení ohlašovací (oznamovací) povinnosti zároveň vedlo ke zmaření či alespoň ke ztížení možnosti řádného šetření pojistitele; právo postihu se spojuje s tím, že nesplnění povinnosti mělo negativní dopad na možnosti pojistitele osvětlit příčiny a mechanismus dopravní nehody. V projednávané věci nárok na regresní úhradu soud nepovažoval za opodstatněný pro nesplnění podmínky, že zmíněné porušení oznamovací povinnosti ztížilo možnost řádného šetření pojistitele, neboť z časových souvislostí je zřejmé, že jméno příjmení způsobil dopravní nehodu dne 9. 4. 2020 v 9:45 hodin, nejpozději v 11:40 hodin byl šetřen Policií ČR, téhož dne byl jako viník nehody znám a byla mu udělena bloková pokuta, rovněž byl otestován na přítomnost alkoholu. Žalobkyně uzavřela pojistnou událost již 7. 5. 2020, což spolu s předloženou její korespondencí s poškozeným nasvědčuje tomu, že neměla problém s řádným vyšetřením průběhu nehody; k vyšetření nemusela vynakládat žádné nadměrné úsilí. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle a přiznal náhradu ve výši odměny právního zástupce v sazbě 2 020 Kč/úkon, za převzetí a přípravu zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé (podání z 25. 11. 2021) podle , d) advokátního tarifu a 1 010 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (odbor neobsahující odůvodnění) podle advokátního tarifu, 3 paušálních náhrad po 300 Kč/úkon podle advokátního tarifu a 21 % DPH 1 249,50 Kč.

2. Proti tomuto rozsudku se včas odvolala žalobkyně, která rozporovala právní závěry soudu prvního stupně a prostřednictvím gramatického a systematického výkladu, jakož i s poukazem na několik rozhodnutí soudů prvního stupně v obdobných věcech argumentovala tak, že právní stav do roku 2016 sice vyžadoval prokázání ztížení šetření pojistitele v případě, kdy žalovaný opustil místo dopravní nehody (neohlásil nehodu), avšak tento nežádoucí stav, na nějž reagovala judikatura Nejvyššího soudu, která pojistitele stavěla do role, kdy prakticky všichni řidiči, kteří ujeli od nehody, postihu unikli, zvrátila novela provedená s účinností k 23. 9. 2016, která od podmínky prokazování ztížení šetření pojistitele v případě opuštění místa dopravní nehody viníkem nehody upustila. Podle důvodové zprávy k novele se„ zpřesňuje“ ustanovení zakládající právo pojistitele na náhradu vyplaceného plnění postupovat s cílem vyhnout se například dechové zkoušce nebo zcela znemožnil určení viníka nehody. Ujetí nehody nebo nevrácení se na její místo, aniž by k tomu byla objektivní příčina, respektive neohlášení takové nehody, nemůže být beztrestným chováním viníka nehody. Zákonodárce měl úmysl odstranit potřebu prokazovat ztížení šetření dopravní nehody. Novelizované ust. obsahuje dva důvody, které povedou ke vzniku postihu, jednak, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody a dále, že jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Samotné opuštění místa dopravní nehody tak zakládá právní titul postihu vůči řidiči. Také ze systematického výkladu uvedené ustanovení zákona je zjevné, že v případech, kdy zákonodárce vyžaduje prokazovat ztížení šetření dopravní nehody, používá formulaci„ a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele“ (, e)), u však taková formulace absentuje. Soud prvního stupně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, které bylo vydáno v roce 2015, a tudíž na úpravu po novele nemůže nijak dopadat. Žalobkyně má k dispozici také řadu rozhodnutí prvoinstančních soudů, které konvenují jejímu právnímu názoru. Navrhovala proto, aby prvoinstanční rozsudek byl změněn odvolacím soudem tak, že žalovaná povinnost k zaplacení bude žalované uložena a žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

3. Žalovaná považovala rozhodnutí soudu prvního stupně za věcně správné a navrhovala jeho potvrzení. Odkazovala na skutkové závěry soudu prvního stupně o tom, že žalovaný byl jako viník dopravní nehody zjištěn dne 9. 4. 2020, asi o 2 hodiny později poté, co dopravní nehodu způsobil. Byl u něj proveden negativní test na přítomnost alkoholu, byla mu udělena i bloková pokuta a žalobce sám tuto pojistnou událost uzavřel dne 7. 5. 2020. Naopak, nijak neinformoval žalovanou, na niž se obrátil až po 16 měsících po pojistné události. Nedošlo k žádné významné prodlevě a šetření Policie ČR bylo uzavřeno ještě v den dopravní nehody. Nedošlo tak ke zmaření řádného šetření pojistitele ani k jeho ztížení.

4. Odvolací soud projednal věc v mezích vyplývajících z odvolání ( ) a přezkoumal napadený rozsudek podle , 3 a 5 a , přičemž přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci podle

5. Odvolání žalobkyně není důvodné.

6. Ust. , ve znění účinném od 23. 9. 2016 (po novele provedené zák. č. 304/ 2016 Sb.) zakládá právo pojistitele na úhradu vyplacené částky mimo jiné, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil ztížení skutečné příčiny vzniku dopravní nehody (). Žalobkyni je třeba přisvědčit v tom, že soud prvního stupně odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, jehož vydání časově předchází novelizaci zmíněného ustanovení a jeho závěry na posuzovanou věc tak nelze aplikovat. V ostatním se však odvolací soud zcela shoduje s právním posouzením věci soudem prvního stupně, jelikož skutkový stav nebyl nijak zpochybňován.

7. Regresní nárok vzniká pojistiteli vůči pojištěnému, který zavinil dopravní nehodu a současně porušil některou ze zákonných povinností, případně se dopustil jiného jednání, jak jsou definovány v , b), c), d), e), f), g) a h) Podle je takovým porušením povinnosti opuštění místa dopravní nehody bez zřetele hodného důvodu, anebo znemožnění zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody jiným způsobem. Z této formulace zákonného ustanovení nelze výkladem dospět k jinému závěru, že míří na situace, kdy není možno zjistit skutečnou příčinu vzniku dopravní nehody, ať již v důsledku toho, že pojištěný opustil místo nehody, anebo že se dopustil jakéhokoli jiného jednání, jestliže jejich následkem je znemožněno zjistit skutečnou příčinu vzniku dopravní nehody (např. je takto zabráněno zjistit přítomnost alkoholu či jiných omamných látek v krvi účastníka dopravní nehody, zachytit technický stav vozidel, objasnit mechanismus vzniku dopravní nehody apod.). Vznik následné povinnosti pojištěného viníka nehody vůči pojistiteli je potom sankcí za jeho nežádoucí chování, jež ve svém důsledku vedlo k tomu, že příčina vzniku nehody nemohla být objasněna. Tento výklad je v souladu s komentářovou literaturou, na niž odkazuje soud prvního stupně, ale i s důvodovou zprávou k , na niž odkazuje žalobce. Novela nezakládá novou skutkovou podstatu, nikterak nemění smysl a účel zákona a jak uvádí důvodová zpráva, v podstatě pouze zpřesňuje jeho dosavadní znění, když jako důvod vzniku práva pojistitele na náhradu toho, co za pojištěného plnil, výslovně uvádí opuštění místa dopravní nehody a zároveň i jiné, blíže nedefinované jednání, vždy však pouze ve spojení s důsledkem v podobě nemožnosti objasnění příčin vzniku dopravní nehody.

8. Každé opuštění místa nehody či jiné jednání pojištěného na místě dopravní nehody nemusí vést bez dalšího nutně ke znemožnění vyšetření jejích příčin, jak se ostatně ukázalo i v této věci. Nebyly zpochybněny skutkové závěry soudu prvního stupně, že dopravní nehoda byla vyšetřena ještě téhož dne, kdy jméno příjmení, který sice místo nehody opustil, byl jako její viník zjištěn v řádu 2 hodin od jejího vzniku, byl vyšetřen na přítomnost alkoholu v krvi s negativním výsledkem, žalobkyně měla k dispozici neprodleně zprávu o šetření dopravní nehody Policií ČR a pojistnou událost tak mohla uzavřít ani ne měsíc po jejím vzniku, 7. 5. 2020. Podmínka znemožnění zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody dle , jejíž naplnění je nezbytným předpokladem vzniku regresního nároku pojistitele vůči pojištěnému naplněna není, žaloba tak byla prvoinstančním soudem zcela správně zamítnuta.

9. Rozhodnutí soudu první instance tak jako věcně správné odvolací soud podle potvrdil včetně bezchybného výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastnicemi.

10. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ve spojení s  , kdy žalované náleží právo na zaplacení částky 2 807,10 Kč, která zahrnuje odměnu právní zástupkyně za 1 úkon právní služby – písemné podání (vyjádření k odvolání) 2 020 Kč podle vyhl. č. , advokátního tarifu, paušální náhradu hotových výdajů za tento úkon právní služby 300 Kč podle advokátního tarifu a 21% DPH 487,10 Kč podle

11. Lhůta k plnění byla žalované stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.