Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 225/2022-20

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Dianou Fujdiak ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 810 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 810 Kč s úrokem z prodlení v částce 49,56 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částku 63 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 642 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 810 Kč s úrokem z prodlení v částce 49,56 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částku 63 Kč, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 642 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Žalobkyně se domáhala žalobou rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit částku 810 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného televizního poplatku, který byla žalovaná z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinna platit podle zvláštního zákona za období července 2021 a září 2021 až února 2022 ve výši 135 Kč za každý měsíc a kapitalizovaného úroku z prodlení z jednotlivých plateb a částky 63 Kč uplatněných jako náklady spojené s uplatněním pohledávky vyplývající z rámcové dohody o poskytování služeb ze dne 22. 4. 2022 uzavřené mezi žalobkyní a společností právnická osoba

Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně výslovně v podaném návrhu, žalovaná se k výzvě, která jí byla doručena dne 3. 11. 2022 nevyjádřila.

S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná se v lednu 1990 přihlásila do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Tento poplatek však včas a řádně nehradila, neboť žalobkyni nezaplatila platby za období od července 2021 a září 2021 až února 2022 v celkové výši 810 Kč. Žalobkyně žalovanou ke splnění této povinnosti písemně vyzvala dopisem ze dne 4. 4. 2022, žalovaná však ani poté ničeho neuhradila.

Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

Žalované jakožto držiteli televizního přijímače vznikla v souvislosti s citovaným ust. ) povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaná tuto povinnost řádně nesplnila, když žalobkyni neuhradila poplatky za období července 2021 a září 2021 až února 2022 v celkové výši 810 Kč. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení ve výši ve výši vyplývající z , a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z ust.

Co se týká náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč, tak krom skutečnosti, že tyto jsou specifickým příslušenstvím upraveným v  , tak soud tyto posoudil jako náklady na odeslání výzvy, jak vyplývá z předmětu rámcové dohody ze dne 29. 4. 2022. Na základě rámcové dohody však nevznikají závazky, tato pouze upravuje obchodní vztahy mezi jejich účastníky a vznik závazku je tak na základě samostatných dílčích titulů, v daném případě objednávek dle bodu 1.4 smlouvy. Jelikož na základě rámcové smlouvy uplatněný závazek 63 Kč nemohl vzniknout, soud v tomto rozsahu žalobu zamítl, když současně podotýká, že za odeslání předžalobní výzvy náleží žalobkyni paušální náhrada nákladů ve výši převyšující částku 63 Kč.

Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a náklady spojené s uplatněním pohledávky zamítl ve výroku II.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jejíž neúspěch spočíval pouze v příslušenství pohledávky právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Při respektování závěrů přijatých Ústavním soudem v nálezu ze dne 24. 7. 2013, sp.zn. , však za účelně (důvodně) vynaložené nepovažoval náklady spojené s advokátním zastoupením žalobkyně. Ta sice není závislá na státním rozpočtu, hospodaří s vlastním majetkem, stát neodpovídá za její závazky a její činnost není výkonem veřejné moci, avšak na poli svého působení se těší výsadnímu postavení (k čemuž má vytvořené specifické podmínky) a lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Soud tudíž přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši, v níž by jí ji přiznal v případě, že by advokátem zastoupena nebyla, tj. – vedle náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč – paušální náhradu výdajů podle příslušných ustanovení (ve vztahu k  ), a to celkem v částce 200 Kč (100 Kč za sepis předžalobní výzvy a 100 Kč za sepis návrhu na zahájení řízení). Při určení výše náhrady soud zohlednil rovněž to, že žalobkyně v této věci uplatnila nároky návrhem na zahájení řízení podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech a peněžité plnění (hodnota sporu) nepřevyšuje 50 000 Kč.

Podle soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností soud žalované určil třídenní podle , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.