Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 C 191/2022-42

Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 5 655,85 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 128 Kč, úrok z prodlení ve výši 102,32 Kč za dobu od 1. 3. 2022 do 16. 5. 2022, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 128 Kč od 17. 5. 2022 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 1 527,85 Kč, úrok ve výši 723,57 Kč, úrok ve výši 8,50 % ročně z částky 4 385,05 Kč od 17. 5. 2022 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 37,88 Kč za dobu od 1. 3. 2022 do 16. 5. 2022, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 527,85 Kč od 17. 5. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 417 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 128 Kč, úrok z prodlení ve výši 102,32 Kč za dobu od 1. 3. 2022 do 16. 5. 2022, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 128 Kč od 17. 5. 2022 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 1 527,85 Kč, úrok ve výši 723,57 Kč, úrok ve výši 8,50 % ročně z částky 4 385,05 Kč od 17. 5. 2022 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 37,88 Kč za dobu od 1. 3. 2022 do 16. 5. 2022, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 527,85 Kč od 17. 5. 2022 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 417 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u zdejšího soudu dne 17. 5. 2022, domáhala na žalovaném zaplacení částky 5 655,85 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 723,57 Kč úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky 4 385,05 Kč od 17. 5. 2022 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 140,20 Kč za dobu od 1. 3. 2022 do 16. 5. 2022 a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 527,85 Kč od 17. 5. 2022 do zaplacení, přičemž tento nárok spočívá ve smlouvě o poskytnutí revolvingového úvěru číslo ze dne 3. 8. 2021 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, přičemž na základě tohoto čerpal žalovaný částku 4 928 Kč. Na svůj dluh žalovaný uhradil žalobkyni částku 800 Kč.

2. Žalobkyně se omluvila z účasti na jednání. Žalovaný svou neúčast neomluvil, proto soud za splnění podmínek stanovených v  , (dále jen „“), rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní a zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně, jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, uzavřela dne 3. 8. 2021 s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytla žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce 10 000 Kč, s roční úrokovou sazbou 26,28 %, a to spolu s balíčkem pojištění jméno s měsíční úhradou za pojištění ve výši 5,9 % z minimální splátky úvěru bez úhrady za pojištění. Zároveň byla sjednána za porušení smluvních povinností smluvní pokuta 500 Kč a jednorázová smluvní pokuta po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a úhrady za pojištění, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky. Ke svým majetkovým poměrům žalovaný ve výše uvedené úvěrové smlouvě uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí částku ve výši 22 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí částku ve výši 60 000 Kč, pracuje jako zaměstnanec ve právnická osoba, a.s., IČO, bydlí u rodičů, je svobodný a nemá žádné vyživovací povinnosti (úplný výpis z obchodního rejstříku, smlouva o revolvingovém úvěru ze dne datum, Pravidla anonymizována dvě slova). Dne 3. 8. 2021 žalovaný čerpal na svém úvěrovém účtu částku ve výši

4 928 Kč, přičemž na tento svůj dluh uhradil pouze splátku číslo ve výši 400 Kč a splátku číslo ve výši 400 Kč. Jelikož žádné další splátky nebyly ze strany žalovaného učiněny, žalobkyně dne

14. 2. 2022 úvěr zesplatnila (výpis čerpání, splátek a úhrad). Dne 14. 2. 2022 žalobkyně vůči žalovanému učinila výzvu ke splacení celého úvěru, a to do 14 dnů ode dne sepsání této výzvy, tuto zaslala na adresu sdělenou žalovaným ve smlouvě dne 15. 2. 2022 (výzva ke splacení celého úvěru ze dne

14. 2. 2022, poštovní podací arch). Dne 3. 8. 2021 učinil právní zástupce žalobkyně vůči žalovanému předžalobní výzvu, s tím, že dlužná částka ve výši 6 168,02 Kč měla být uhrazena do 7 dnů, tuto právní zástupce zaslal dne 4. 3. 2022 na adresu sdělenou žalovaným ve smlouvě (předžalobní výzva ze dne 3. 3. 2022, poštovní podací arch).

4. V rámci zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně lustrovala rejstříky posuzující bonitu žalovaného, a to např. CEE, ISIR, NRKI, přičemž výsledkem bylo kladné hodnocení žalovaného. Splátky žalovaného vůči jiným společnostem činily částku ve výši 101 Kč. Jako náklady žalovaného byla stanovena částka ve výši 3 860 Kč, odpovídající tzv. životnímu minimu. Jedna žádost žalovaného byla vedena u žalobkyně v kategorii„ odmítnuta“ a to ze dne 12. 2. 2021 na úvěr ve výši 10 000 Kč (úvěrová karta, úvěrová zpráva).

5. Podle , (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta první, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle , (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Ohledně nároku žalobkyně, má soud, vzhledem na shora popsaný skutkový stav, za to, že žalobkyně, nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru, a to řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, a to s ohledem na skutečnost, že řádně neprověřila příjmy a výdaje žalovaného. Žalobkyně ani na výzvu soudu nedoložila výčet pravidelných výdajů žalovaného, a tedy tyto (stejně tak jako příjmy žalovaného) nebyly nijak osvědčeny. Soud v důsledku toho nemohl přezkoumat majetkové poměry žalovaného. Z informací uvedených v úvěrové smlouvě nelze stanovit reálný použitelný příjem žalovaného, který by byl stanoven z pravidelných příjmů a výdajů žalovaného. Jediná informace o majetkových poměrech je skutečnost, že měsíční čistý příjem žalovaného činí částka 22 000 Kč (když částka představující rodinný příjem není ničím hodnověrně vysvětlena ani podložena) ovšem ani z této nelze bez dalšího vycházet, jelikož žalovaný jako osoba žádající o úvěr, může zkreslovat či záměrně modifikovat svou skutečnou majetkovou situaci s cílem úvěr získat, a tedy je tato povinnost primárně kladena na poskytovatele úvěru, aby poměry, dostatečně prověřil na základě spolehlivých a dostatečných informací. Nelze také pominout skutečnost, že sama žalobkyně dne 12. 2. 2021 (tedy půl roku před poskytnutím předmětného revolvingového úvěru) žádost o osobní úvěr žalovaného v požadované výši 10 000 Kč odmítla, tedy logicky se lze domnívat, že vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného jako nevyhovující, aniž by následně soudu ozřejmila, co ji zanedlouho poté, při další žádostí žalovaného přesvědčilo (v rozporu se svým předchozím rozhodnutím), že tento bude schopen úvěr nyní řádně splatit.

13. Jelikož výše uvedené kroky žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného neučinila, vycházela ze závěru, který neodpovídal reálnému stavu věci, když nebylo žádným způsobem ověřeno, že žalovaný dosahuje alespoň tvrzených příjmů. Pokud by potom od reálného měsíčního příjmu žalovaného byly odečteny reálné životní náklady na zdravotní péči, předchozí finanční závazky, dopravu, zálohy na energie a vodu, nájem, náklady na obživu, ošacení, drogerii včetně hygienických potřeb, mobilní telefon a dalších nutných výdajů, lze se jen domnívat, zda by žalovaný byl reálně schopen splácet další finanční závazek (když žalobkyně byla seznámena s existencí předchozích finančních závazků a jejich výší), což žalobkyně, při řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, vědět měla a mohla. Uvedená povinnost k posouzení bonity spotřebitele, tedy schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je zákonem uložena poskytovateli úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že by tak poskytovatel úvěru neučinil. Spotřebitelský úvěr měl být poskytnut pouze v případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Takový zákonný postup představuje posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy úvěry jsou poskytovány s cílem jejich nesplacení, přičemž věřitel předem počítá s tím, že dlužník nebude pravděpodobně ani schopen poskytnutý úvěr splatit (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Na tomto výsledku nic nemění skutečnost, že žalobkyně žalovaného patrně lustrovala ve veřejných rejstřících posuzující bonitu osob, jelikož skutečnost, zda osoba žádající o úvěr bude schopna poskytovaný úvěr splatit, zpravidla nesouvisí s jeho platební morálkou v minulosti (resp. může to být pro poskytovatele spotřebitelských úvěru jistým vodítkem při splatných závazcích evidovaných v těchto rejstřících), nicméně samo o sobě tyto skutečnosti nemají potřebnou vypovídající hodnotu, jelikož nereflektují aktuální majetkovou situaci osoby žádající o úvěr (zejména v oblasti příjmové).

14. obec spotřebitelské právo ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru je mj. transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, kde se v článku 8 odst. 1 věta první stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. V článku 23 směrnice č. 2008/48/ES se dále stanoví, že členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření na zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Přesto, že přesný postup při ověřování úvěruschopnosti spotřebitele není nijak zákonem o spotřebitelském úvěru, ani transponovanou směrnicí

č. 2008 /48/ stanoven, je zřejmé, že poskytovatel úvěru je povinen vždy řádně a se všemi znalostmi profesionála a s péčí řádného hospodáře prověřit úvěruschopnost úvěrovaného. Poskytovatel úvěru by si měl veškeré údaje týkající se finančně majetkové situace spotřebitele řádně ověřit, a to zejména předložením potřebných listin, jako například výpisem z účtu, doklady o nákladech na bydlení atd. a nikoliv spoléhat na tvrzení spotřebitele, které může být úmyslně, či neúmyslně zkresleno jeho subjektivním vnímáním. Žalobkyně však v tomto řízení neprokázala, že by tuto svou povinnost splnila, když vycházela pouze z informací poskytnutých žalovaným, aniž by si vyžádala od žalovaného podklady k pravidelným příjmům a výdajům, a tím reflektovala reálnou schopnost žalovaného tento úvěr splatit.

15. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

16. Soud s ohledem na shora popsané důvody uzavřenou smlouvu shledal za neplatnou a konstatoval, že úvěrové prostředky tak byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy. V souvislosti s novelou z. s. ú. provedenou , účinným k 29. 5. 2022, bylo zákonodárcem stanoveno, že absence zjišťování tzv. úvěruschopnosti vyvolává neplatnost sjednaného spotřebitelského úvěru, k níž jsou soudy povinny přihlížet i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu o. z., o neplatnost absolutní. Logicky potom lze dovodit, že z. s. ú. v aktuálně účinném znění vyvolává právní účinky retroaktivně, tedy i ve vztahu ke spotřebitelským úvěrům sjednaným před datem účinnosti tohoto zákona. S tím, že ačkoliv se bezesporu jedná o projev tzv. pravé retroaktivity, nelze odhlédnout od skutečnosti, že aplikační praxe, na základě závěrů shora uvedených, z totožného pojetí neplatnosti spotřebitelského úvěru vycházela již v době před účinností tohoto zákona. Retroaktivní aplikace z. s. ú. tak nepředstavuje zásah do právní jistoty poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, a proto je akceptovatelná.

17. Jestliže je tedy smlouva o půjčce neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětné smlouvy o půjčce. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky, poplatky a smluvní pokuty sjednané ve smlouvě o úvěru.

18. Žalobkyně však prokázala, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 4 928 Kč. Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Vzhledem k tomu, že z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný na dluh žalobkyni uhradil celkem částku 800 Kč, přiznal soud žalobkyni s ohledem na výše učiněnou právní kvalifikaci částku ve výši 4 128 Kč (4 928 – 800). Žalovaný je tedy povinen vrátit tuto částku žalobkyni. Jelikož je se zaplacením peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z této částky. Žalovaný byl prokazatelně k zaplacení celé dlužné částky vyzván výzvou ze dne 14. 2. 2022 zaslanou žalovanému následujícího dne, s ohledem na stanovenou lhůtu pro zaplacení do 28. 2. 2022 byl žalovaný od 1. 3. 2022 v prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni a je povinen hradit rovněž úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády

č. , tedy ve výši 11,75 % z dlužné výše jistiny, a to v období od 1. 3. 2022 do

16. 5. 2022 v kapitalizované výši 102,32 Kč a následně do zaplacení svého dluhu.

19. Ve zbývající části, tj. co do částky 1 527,85 Kč, úroku ve výši 723,57 Kč, úroku ve výši

8,50 % ročně z částky 4 385,05 Kč od 17. 5. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 37,88 Kč za dobu od 1. 3. 2022 do 16. 5. 2022 a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky

1 527,85 Kč od 17. 5. 2022 do zaplacení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nároky na ně mají původ v absolutně neplatné smlouvě.

20. Podle ve spojení s ust. zavázal soud žalovaného, zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 28 %, neboť žalobkyně byla úspěšná co do 64 % uplatněného nároku a neúspěšná v rozsahu 36 %. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši

1 489 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši 3 úkonů (převzetí a příprava, sepis žaloby, zaslání předžalobní výzvy) dle 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 advokátního tarifu ve výši á 200 Kč, tedy ve výši 600 Kč, a to vše včetně 3 režijních paušálů po 100 Kč dle 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, včetně 21% DPH z odměny a náhrad, tj. z částky 900 Kč, což činí 189 Kč po zaokrouhlení. Celkové náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč a s ohledem na její procesní neúspěch jí byly přiznány v částce 417 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.