Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 332/2022-16
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 516 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 1 516 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 13.5.2021 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokátky.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 1 516 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 13.5.2021 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 6.5.2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 516 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že žalovaný dne 27.4.2021 cestoval dopravním prostředkem provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba podnik územní celek, a.s., IČO, čímž účastníci uzavřeli smlouvu o přepravě osob. Ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla provedena přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil stanovené jízdné. Žalovanému vznikla povinnost uhradit jízdné ve výši 16 Kč a dále přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč dle platného Tarifu. Žalovaný na pohledávku ničeho neuhradil. Shora uvedená pohledávka ve výši 1 516 Kč včetně příslušenství byla postoupena právnická osoba podnik územní celek, a.s. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.11.2021 žalobkyni. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky. Vzhledem k tomu, že žalovaný na shora uvedenou pohledávku ničeho neuhradil, byl předžalobně vyzván k úhradě dlužné částky, avšak i přes tuto výzvu ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož účastníci na výzvu nereagovali, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:
5. Žalovaný cestoval dne 27.4.2021 autobusem linkou číslo provozovaným právnická osoba podnik územní celek, a.s., kdy mezi stanicemi ulice – ulice se v rámci provedené přepravní kontroly v 15.54 hod. na výzvu revizora neprokázal jízdním dokladem, a proto mu bylo v souladu se smluvními přepravními podmínkami Dopravního podniku územní celek, a.s. vyměřeno jízdné ve výši 16 Kč a dále mu vznikla povinnost uhradit i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, kdy uvedené částky na místě neuhradil (viz Zápis o provedené přepravní kontrole ze dne 27.4.2021, Tarif jízdného a Smluvní přepravní podmínky městské hromadné dopravy Dopravního podniku územní celek, a.s.).
6. Pohledávka za žalovaným ve výši 1 516 Kč byla právnická osoba podniku územní celek, a.s. postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24.11.2021. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno a žalovaný byl současně vyzván k zaplacení dluhu dne 1.3.2022 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 24.11.2021 včetně přílohy, Oznámení o postoupení pohledávky, Předžalobní výzva k zaplacení ze dne 1.3.2022).
7. Při právním posouzení soud vycházel z ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož platí, že smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dále podle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) a § 18a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, dle ustanovení § 37 odst. 5 písm. b, c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a ustanovení § 3 odst. 1 a § 7 odst. 5 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, v souladu s tarifem a smluvními přepravními podmínkami společnosti právnická osoba. Dle ust. § 1879 o.z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Ve smyslu ustanovení § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Po zhodnocení obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a že je tedy třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný použil dne 27.4.2021 dopravní prostředek právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba podnik územní celek, a.s., aniž by se na výzvu prokázal jízdním dokladem, a proto mu bylo v rámci provedené přepravní kontroly v souladu s právními předpisy vyměřeno jízdné ve výši 16 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný však částku ve výši 1 516 Kč nezaplatil. Protože však právnická osoba podnik územní celek, a.s. převedla svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni dle § 1879 a násl. o.z., a toto postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno ve smyslu § 1882 o.z., dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná v plném rozsahu a rozhodl tak, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno, a to včetně úroku z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši podle dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 1 489 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupkyně žalobkyně, jakožto advokátka, osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokátky podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).