Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 243/2022-81

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 26 415 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do částky 8 801 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 079,96 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 17 614 Kč od 11. 12. 2021 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba žalobkyně, aby jí byl žalovaný povinen zaplatit částku 651 Kč, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 978,51 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do částky 8 801 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 079,96 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 17 614 Kč od 11. 12. 2021 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba žalobkyně, aby jí byl žalovaný povinen zaplatit částku 651 Kč, se zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 978,51 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 2. 6. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 614 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 15. 4. 2020 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba (dále jen„ anonymizováno“) smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru ze dne 15. 5. 2020 (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právnická osoba žalovanému úvěr ve výši 23 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku 27 614 Kč spolu s příslušenstvím do 14. 6. 2020. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem číslo obchodních podmínek smlouvy o úvěru (dále jen„ VOP“) uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svou vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 – 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu ustanovení VOP ze svého účtu na účet právnická osoba. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně převodem na svůj účet. Žádost o půjčku byla žalovanému schválena a byla mu poskytnuta částka ve výši 23 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 s účinností ke dni 10. 12. 2021 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 16. 12. 2021. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku 26 565 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 17 614 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 8 801 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje zaplacení částky 17 614 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 465,96 Kč, jako zákonného úroku z prodlení z částky 17 614 Kč od 15. 6. 2020 do 8. 11. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 17 614 Kč od 11. 12. 2021 do zaplacení a účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatnění pohledávky ve výši 651 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně po žalovaném dále požadovala smluvní pokutu ve výši 8 801 Kč. Žalovaný žalobkyni dluh neuhradil přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 7. 4. 2022.

2. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 16. 8. 2022, č. j. -13, soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení ohledně ověřování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Podáním ze dne 25. 8. 2022 žalobkyně soudu sdělila, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr a vzala žalobu částečně zpět co do částky 8 801 Kč. Soud proto v souladu s ust. řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok I.).

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. K jednání nařízenému na den 4. 10. 2022 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili, soud tedy ve smyslu ustanovení věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Ze smlouvy o úvěru číslo ve znění ze dne 15. 4. 2020 soud zjistil, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 12 300 Kč, a to do 15. 5. 2020.

6. Ze smlouvy o úvěru číslo ve znění ze dne 15. 5. 2020 soud zjistil, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 23 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 27 614 Kč, a to do 14. 6. 2020.

7. Z obchodních podmínek právnická osoba pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (SPL 2019 číslo) soud zjistil, že žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli paušální náhradu výdajů vynaložených na vyhotovení a zaslání každé upomínky při prodlení žalovaného s úhradou úvěru ve výši uvedené ve Smlouvě a dále veškeré reálně vynaložené a dokladované náklady spojené s pověřením a angažováním třetí osoby k vymáhání částky dlužené žalovaným.

8. Z výpisu bankovního účtu číslo vedeného u obec spořitelny, soud zjistil, že dne 13. 3. 2020 došlo k převodu částky 1 Kč z bankovního účtu č. bankovní účet vedeného na jméno žalovaného.

9. Z výpisu bankovního účtu číslo vedeného u obec spořitelny, soud zjistil, že dne 15. 4. 2020 došlo k převodu částky 10 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet s poznámkou, že se jedná o půjčku od zaplo.cz.

10. Z výpisu bankovního účtu číslo vedeného u obec spořitelny, soud zjistil, že dne 28. 4. 2020 došlo k převodu částky 13 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet s poznámkou, že se jedná o dodatečnou půjčku od zaplo.cz.

11. Z upomínky právnická osoba ze dne 2. 7. 2020 soud zjistil, že právnická osoba sepsala upomínku adresovanou žalovanému, kterou ho vyzvala k neprodlenému uhrazení dlužné částky ve výši 28 055 Kč.

12. Z opakované výzvy k úhradě právnická osoba ze dne 18. 7. 2020 soud zjistil, že právnická osoba sepsala výzvu adresovanou žalovanému, kterou ho vyzvala k neprodlenému uhrazení dlužné částky ve výši 18 423 Kč.

13. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 26. 7. 2020 soud zjistil, že právnická osoba sepsala předžalobní výzvu adresovanou žalovanému, kterou ho vyzvala k neprodlenému uhrazení dlužné částky ve výši 18 609 Kč.

14. Z potvrzení o provedení transakce ze dne datum právnická osoba soud zjistil, že téhož dne došlo k transakci z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet číslo.

15. Z dopisu právnická osoba ze dne 16. 12. 2021 soud zjistil, že právnická osoba žalovanému oznámila postoupení pohledávky ze právnická osoba na žalobkyni a vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši 26 565 Kč do 10 dnů od obdržení dopisu.

16. Z podacího archu České pošty ze dne 17. 12. 2021 soud zjistil, že žalobkyně odeslala žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu dne 17. 12. 2021 doporučený dopis.

17. Z dopisu žalobkyně ze dne 12. 1. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky ze právnická osoba na žalobkyni a vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši 26 719,42 Kč do 31. 1. 2022.

18. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 4. 2022 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně sepsal předžalobní výzvu adresovanou žalovanému, kterou ho vyzval k uhrazení dlužné částky ve výši 26 565 Kč s příslušenstvím nejpozději do dne 15. 4. 2022.

19. Z podacího archu České pošty ze dne 11. 4. 2022 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně odeslal žalovanému na adresu adresa žalovaného.

20. Z výpisu úkonu mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 25. 4. 2022 soud zjistil, že v interním systému žalobkyně jsou vedeny 4 úkony realizované ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky za žalovaným, kdy se jedná o pohledávku ze smlouvy o úvěru číslo sice cesty terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka ve dnech 24. 1. 2022, 21. 1. 2022, 21. 3. 2022 a 4. 4. 2022.

21. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 24. 2. 2015 soud zjistil, že žalobkyně byla zapsána do tohoto rejstříku dne 21. 12. 2010.

22. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

23. Dne 13. 3. 2020 odeslal žalovaný na bankovní účet žalobkyně částku ve výši 1 Kč jako tzv. verifikační platbu. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba, jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne 15. 4. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytla právnická osoba žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku 12 300 Kč, a to do dne 15. 5. 2020. Dne 15. 4. 2020 došlo k převodu částky ve výši 10 000 Kč z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného. Dne 15. 5. 2020 došlo ke změně výše uvedené smlouvy o úvěru, kdy nově se právnická osoba zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 23 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku 27 614 Kč, a to do dne 14. 6. 2020. Dne 28. 4. 2020 došlo k převodu částky ve výši 13 000 Kč z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného. Společnost anonymizováno následně dopisem ze dne 2. 7. 2020 vyzvala žalovaného k uhrazení částky ve výši 28 055 Kč. Dopisem ze dne 18. 7. 2020 právnická osoba vyzvala žalovaného k uhrazení částky ve výši 18 423 Kč. Dopisem ze dne 16. 12. 2021 oznámila právnická osoba žalovanému, že postoupila předmětnou pohledávku žalobkyni. Žalobkyně žalovaného následně opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne 7. 4. 2022, odeslanou žalovanému na adresu adresa žalovaného.

24. Podle ustanovení a násl. , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti. Neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

25. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

26. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

27. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

28. Podle ustanovení § 1879 a násl. o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

29. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

30. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Podle ustanovení , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

32. Podle , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

33. Podle , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

34. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

35. Podle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala. Právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

36. Soud vyhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Soud se nejprve zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně, když v průběhu řízení bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni řádně postoupena na základě předložené smlouvy o postoupení pohledávky, žalobkyně tak je v řízení aktivně věcně legitimována.

37. Soud dále zkoumal proces posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru. Podle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení , je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení absolutní neplatnost takového právního jednání, ke kterému je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Podle ustálené judikatury věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

38. Soud tedy dospěl k závěru, že na předmětnou smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky řízení je třeba pohlížet jako na absolutně neplatnou, když žalobkyně přes výzvu soudu nepředložila důkazy prokazující, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru splnila svoji zákonnou povinnost řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného.

39. Pro úplnost se soud dále zabýval i platností ujednání o výši úroku a dovodil, že sjednaná výše úroku 279,83 % (resp. 122,04 %) ročně je rozporná s dobrými mravy a způsobuje tak absolutní neplatnost takového ujednání podle a , neboť se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že i tento rozpor je třeba posoudit jako důvod k absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Podle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě , (dále jen„ obč. zák.“), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy podle č. , je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. , všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz). Je samozřejmě nutné zohlednit, že žalobkyně je nebankovním subjektem, u kterého jsou s ohledem na vyšší rizikovost úrokové sazby vyšší, proto menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V daném případě je však třeba sjednanou výši úroků považovat za rozpornou s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

40. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru z výše uvedených důvodů pak žalobkyni nemohl vzniknout nárok na úhradu smluvní pokuty ani dalších nároků vyplývajících ze Smlouvy, a proto soud zamítl žalobu v té části, v níž žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatnění pohledávky ve výši 651 Kč (výrok III.).

41. Žalobkyní požadované nároky je třeba vypořádat dle ustanovení z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnuté na základě neplatné smlouvy. Dle citovaného zákonného ustanovení, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, přičemž právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně prokazatelně splnila závazek ze smlouvy o úvěru, když poskytla žalovanému jistinu úvěru ve výši 23 000 Kč, ačkoli smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena. Dle tvrzení žalobkyně činí aktuální jistina dluhu částku 17 614 Kč. Žalobkyně tedy má dle závěru soudu nárok na uhrazení zbývající jistiny úvěru ve výši 17 614 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení (výrok II.).

42. Vzhledem k tomu, že žaloba byla částečně zamítnuta a částečně zastavena, přičemž zastavení řízení z procesního hlediska zavinila žalobkyně tím, že vzala žalobu částečně zpět nikoliv pro chování žalovaného, rozhodl soud o náhradě nákladů řízení (výrok IV.) podle ust. , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud se při posouzení míry úspěchu a neúspěchu účastníků řídil nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. , podle jehož závěrů je při posouzení náhrady nákladů řízení podle ust. třeba vzít v úvahu úspěch ohledně celého předmětu sporu, tedy i též stran příslušenství pohledávky, a nikoliv jen žalobou uplatněné částky jistiny, s tím, že v případě úroků z prodlení, jsou-li požadovány od určitého data až do zaplacení, se vezme v úvahu jejich výše ke dni vyhlášení rozhodnutí.

43. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném částky ve výši 17 614 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 614 Kč od 11. 12. 2021 do zaplacení, který ke dni vyhlášení rozsudku (4. 10. 2022) činil částku ve výši 1 438,07 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 2 465,96 Kč, nákladů spojených s uplatnění pohledávky ve výši 651 Kč a částky ve výši 8 801 Kč. Předmětem sporu tak byla celkem částka ve výši 30 970,03 Kč.

44. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně byla úspěšná co do částky ve výši 21 518,03 Kč (částka 17 614 Kč spolu s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 17 614 Kč od 11. 12. 2021 do 4. 10. 2022 ve výši 1 438,07 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 2 465,96 Kč), neboť v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl (výrok II.) a neúspěšná co do částky ve výši 9 452 Kč (8 801 Kč a 651 Kč), neboť v této části bylo řízení zamítnuto (výrok III.) resp. zastaveno (výrok I.) pro zpětvzetí žaloby nikoliv pro chování žalovaného, z procesního hlediska tedy zastavení řízení v této části zavinila žalobkyně. Úspěch žalobkyně ve výši 21 518,03 Kč činí 69,5 % předmětu sporu, úspěch žalovaného ve výši 9 452 Kč pak činí zbylých 30,5 %.

45. Náklady řízení žalobkyně činí celkem částku ve výši 2 509 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 057 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. , adv. tarifu, jednoduchá výzva k plnění dle adv. tarifu, podání žaloby podle ust. adv. tarifu), přičemž odměna za každý úkon do podání žaloby včetně činí podle ust. . adv. tarifu částku 300 Kč, celkem tedy částkou 900 Kč, náhradou hotových výdajů za každý úkon právní služby do podání žaloby včetně podle ust. adv. tarifu ve výši 100 Kč, celkem za 3 úkony právní služby částkou 300 Kč, a náhradou 21% DPH ve výši 252 Kč podle ust. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů za podání jejího advokáta ze dne 25. 8. 2022, neboť se sice jednalo o podání ve věci samé, částečné zpětvzetí žaloby, ale toto zpětvzetí nebylo podáno pro chování žalovaného, a proto náklady žalobkyně vynaložené na uvedený úkon právní služby nelze považovat za účelně vynaložené. Soud vzhledem k výše uvedenému přiznal žalobkyni náhradu odpovídající 39 % (69,5 % - 30,5 %) jejích nákladů řízení ve výši 2 509 Kč, tedy částku ve výši 978,51 Kč. Podle ust. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta.

46. Lhůty k plnění byly určeny jako třídenní dle ust. část věty před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.