Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 176/2022-59
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 29. 3. 2015 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 29. 3. 2015 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím představující žalovaným dosud nevrácené peněžní prostředky poskytnuté mu dne 4. 2. 2015 společností právnická osoba, se sídlem adresa, anonymizována dvě slova číslo, země, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), na základě předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřené smlouvy o zápůjčce.
2. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne 21. 9. 2022 v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
3. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně, k čemuž na základě předložených důkazů nemohl učinit závěr o skutkovém stavu, že z předchůdkyně žalobkyně bylo na žalobkyni převedeno právo domáhat se úhrady žalobou nárokované částky.
4. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
5. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně pro toto soudní řízení nemohla být zjištěna. Jinými slovy řečeno, že ze žalobkyní předložených listin nemohl soud uzavřít, že by žalobkyně v důsledku postoupení projednávané pohledávky nabyla tuto pohledávku vůči žalovanému. Je pravdou, že žalobkyně k prokázání její aktivní legitimace sice k důkazu předložila smlouvu, na základě které mělo podle jejího tvrzení mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dojít k postoupení projednávané pohledávky, avšak v samotném textu smlouvy jakákoliv specifikace touto smlouvou postupovaných pohledávek absentuje. Navíc ačkoliv je v předmětné smlouvě o postoupení pohledávek jako její nedílná součást označena příloha, ve které měly být smlouvou postupované pohledávky specifikovány, žalobkyně uvedenou přílohu soudu nepředložila. V neposlední řadě pak soud nemohl učinit závěr o postoupení projednávané pohledávky ani z oznámení o postoupení pohledávky, které předchůdkyně žalobkyně učinila vůči žalovanému, neboť obsahem tohoto oznámení byla informace o postoupení pohledávky, která se však označením čísla smlouvy, ze které měla tato pohledávka vzniknout, i výší dlužné částky zcela lišila, jak od čísla smlouvy, na základě které měla vzniknout projednávaná pohledávka, tak i od její výše.
6. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno důkazní ke skutečnostem rozhodným pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně se soud nezabýval existencí nároku samotného a žalobu ve výroku I. tohoto rozsudku zamítl v celém rozsahu.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ačkoliv v řízení byl zcela procesně úspěšný žalovaný, žádné náklady řízení mu nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.