Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 129/2022-54

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Šebelovou ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně a účastnice

zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení jméno.

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalované (mu): ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 51 533,71 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 39 801,79 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení od 13.08.2022 do zaplacení ve výši 8,5 %, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 11 731,92 Kč, dále zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 46 096,51 Kč od 01.12.2021 do 12.08.2022 a z částky 6 294,78 Kč od 13.08.2022 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 594,80 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 39 801,79 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení od 13.08.2022 do zaplacení ve výši 8,5 %, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 11 731,92 Kč, dále zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 46 096,51 Kč od 01.12.2021 do 12.08.2022 a z částky 6 294,78 Kč od 13.08.2022 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 594,80 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Předmětnou žalobou ze dne 15. 12. 2021, doplněnou podáním ze dne 27. 7. 2022, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 51 533,71 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že poskytl žalované dle návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum a Všeobecných obchodních podmínek revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Ke dni 15. 2. 2021 žalovaná postupně z poskytnutého úvěrového rámce opakovaným čerpáním vyčerpala částku v celkové výši 47 790,79 Kč (viz čl. 37-38). Částku úvěru se žalovaná zavázala splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však ve výši 500 Kč. Roční úroková sazba činila 23,76 %, v rámci splátky byla dále povinna žalovaná platit pojištění ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru. K uzavření smlouvy žalobce uvedl, že byla uzavřena a podepsána v elektronické formě a podrobně popsal proces uzavření v doplnění žaloby (čl. 38). K formě čerpání úvěru doplnil, že žalované byla úvěrová karta číslo zaslána dne 7. 12. 2020 formou obyčejné listovní zásilky, zároveň byl žalované odeslán PIN kód, který je nezbytný k autorizaci veškerých plateb/výběrů, zásilkou výhradně do vlastních rukou adresáta. Ze skutečnosti, že byla kreditní karta používána a transakce byly autorizovány správným PIN kódem, lze vyvozovat doručení zásilky PIN kód obsahující. Žalovaná neplnila své povinnosti dle smlouvy řádně a včas, na poskytnutí úvěru uhradila pouze dne 4. 5. 2021 platbu ve výši 7 989 Kč, tato platba byla započtena na úhradu dlužného úroku ve výši 2 188,66 Kč, pojištění 769,15 Kč, poplatku ve výši 700 Kč, smluvních pokut ve výši 840,27 Kč a jistiny ve výši 3 490,92 Kč. Dále žalobce rozepsal v doplnění žaloby požadovanou smluvní pokutu celkem ve výši 840,27 Kč s odkazem na část VI. 8 ujednání v úvěrové smlouvě. Žalobce využil svého oprávnění dle čl. 3 PP odstoupit od úvěrové smlouvy a požadovat splacení dlužné částky, včetně příslušenství z důvodu neplnění závazku žalovanou, a to dne 25. 10. 2021. Žalobce se tak domáhal po žalované dlužné jistiny ve výši 43 337,84 Kč, která představuje rozdíl mezi čerpanou jistinou 47 790,79 Kč a tím, kolik bylo na jistinu uhrazeno (4 452,95 Kč), dále smluvní úrok z předpisu splátek za období květen 2021 až říjen 2021 ve výši 5 437,20 Kč dle sjednané úrokové sazby, pojistné ve výši 1 218, 40 Kč za období květen 2021 až říjen 2021, náklady spojené s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč. Dále doplnil, že odstoupení od smlouvy ze dne 25. 10. 2021 bylo žalované zasláno na její adresu doporučenou zásilkou, k čemuž předložil detailní informaci k zásilkám, ze které vyplývá, že zásilka byla vrácena s tím, že adresát si zásilku nevyzvedl. Předžalobní výzva ze dne 1. 12. 2021 byla žalované zaslána na její adresu doporučenou zásilkou, k čemuž doložil detailní informace k zásilce, ze které je zřejmé, že byla žalované doručena 6. 12. 2021.

2. V doplnění žaloby dále žalobce doplnil skutková tvrzení k prověření úvěruschopnosti žalované, kterou posoudil na základě údajů, které uvedla žalovaná ve formuláři žádosti o úvěr, k dotazu banky do negativního dlužnického registru SOLUS, kontroly v databázích zaměstnavatelů ARES, Centrální evidenci exekucí a Insolvenčním rejstříku, v katastru nemovitostí, v interních záznamech distribuční sítě a behaviorálního skoringu. Žalovaná v úvěrové smlouvě uvedla, že pracuje pro právnická osoba, jako svůj čistý měsíční příjem uvedla částku 20 000 Kč a celkový příjem domácnosti 48 000 Kč, náklady na bydlení uvedla částkou 6 100 Kč a ostatní finanční závazky 4 600 Kč, uvedla, že je vdaná, má 2 děti, ke způsobu bydlení uvedla, že vlastní nemovitost. Pokud jde o ověřování údajů deklarovaných žadatelem o úvěr, poskytovatel úvěru má vyhodnocovat, zda z provedeného komplexního posouzení úvěruschopnosti vyplývají důvodné pochybnosti schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Zákon o spotřebitelském úvěru nestanoví konkrétní postup, jakým má probíhat zjištění a ověření příjmů a výdajů spotřebitele, ani hierarchii či sílu důkazu, kterými má být ověření prokázáno. Příjem deklarovaný klientem je vždy ověřen bankou, liší se pouze technika ověření. První krok je mandatorní pro všechny klienty – skládá se z ověření klientem deklarovaného příjmu proti tabulce předpokládaných příjmů, která je vytvořena na základě statistiky Ministerstva práce sociálních věcí, pokud je deklarovaný příjem s tabulkou nekonzistentví, žádost je zamítnuta, není-li doložen doklad o dostatečném příjmu nebo není-li provedena pozitivní sondáž do zaměstnání klienta. Dále je vyžadovaný doklad o příjmu nebo sondáží v zaměstnání pro všechny klienty s rizikovým profilem. V tomto konkrétním případě byl proveden první krok vícestupňového ověření – příjem deklarovaný klientem byl ověřen proti tabulce předpokládaných příjmů a nebyla zjištěna nekonzistence. Žalobce učinil dotaz v tzv. negativního registru SOLUS, kde žalovaná nebyla vedena jako osoba se závazky o splatnosti. Z výsledků uvedených kontrol nevyplynuly skutečnosti zpochybňující hodnověrnost žalovanou poskytnutých informací nebo jiné skutečnosti, které by důvodně zpochybnily schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet. U všech žádostí provádí žalobce automaticky komplexní posouzení žadatele dotazem do interního expert systému, který je souborem pravidel pro podporu rozhodování. Žalobce má za to, že výše uvedenými metodicky propracovanými a periodicky testovanými postupy ověřil informace poskytnuté mu žalovanou za účelem posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr způsobem přiměřeným dané situaci v souladu se zákonem.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, netvrdila, ani neprokázala, že by žalovanou částku byť jen zčásti uhradila. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, soud tak projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti žalované ve v souladu s 

4. Dokazování bylo provedeno listinnými důkazy dle návrhu žalobce.

5. Uzavření úvěrové smlouvy tvrzeného dne, tvrzeného obsahu a tvrzeným způsobem (viz odst. 1 odůvodnění) bylo prokázánou Žádost/smlouva o revolvingovém úvěru číslo (která obsahovala přesné iniciály žalované včetně r.č., čísla OP) ve spojení s přehledem čerpání úvěru, s výzvou k zaplacení dluhu ze dne 1. 12. 2001, s odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne 25. 10. 2021 a z dopisu Poslední možnost mimosoudního vyrovnání ze dne 20. 9. 2021, kdy je prokázýn průběh čerpání úvěru v období od 4. 12. 2020 (tedy po uzavření smlouvy ze dne 2. 12. 2020), je nepochybné, že mezi účastníky byla uzavřena tvrzená smlouva, na základě které žalovaná vyčerpala tvrzenou částku celkem ve výši 47 790,79 Kč.

6. Z tvrzení žalobce, které žalovaná žádným způsobem nezpochybňovala a svědčí v její prospěch, a rovněž z přehledu čerpání a úhrady úvěru (příloha 7), vyplývá, že na předmětný úvěr žalovaná uhradila částku 7 989 Kč

7. Žalobce v řízení tvrdil, že řádně prověřil úvěruschopnost žalované, tato tvrzení však dle názoru soudu nebyla dostatečná a řádné prověření úvěruschopnosti žalobcem nebylo řádně tvrzeno ani prokázáno, a to ani po poučení soudem ve smyslu , 3 u jednání. K prověření úvěruschopnosti žalobce tvrdil skutečnosti uvedené v odstavci 2 odůvodnění. Pokud jde o údaje, které poskytla žalovaná a jsou zaznamenány ve smlouvě, pak k zaměstnavateli a tvrzené mzdě nebylo tvrzeno a prokázáno, zda a jakým způsobem skutečnosti o zaměstnání žalované žalobce při uzavření smlouvy ověřoval, zda se jednalo o zaměstnání na dobu určitou či neurčitou, zda a jak bylo žalovanou doloženo. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, zda žalovaná doložila tvrzený příjem a za jaké období, respektive z doplnění žaloby () vyplývá, že v daném případě byl pouze deklarovaný příjem žalované žalobcem ověřen proti tabulce předpokládaných příjmů a nebyla zjištěna nekonzistence. Není tak zřejmé, respektive nebylo prokázáno, že při uzavírání smlouvy žalobce dostatečně prověřil zaměstnání žalované a skutečnost, zda skutečně pobírá pravidelný příjem ze zaměstnání v tvrzené výši a za jaké období. Totéž platí o tvrzeném celkovém příjmu domácnosti ve výši 48 000 Kč, nebylo řádně tvrzeno, co konkrétně tato částka představuje a z jakého zdroje pochází. Stejně tak nebylo řádně tvrzeno ani prokázáno, z čeho se skládají tvrzené celkové náklady domácnosti ve výši 6 000 Kč, kdy tato částka se soudu jeví jako značně podhodnocená s přihlédnutím k tomu, že žalovaná zároveň uvedla, že je vdaná a má 2 vyživovací povinnosti, kdy částka 6 000 Kč nepochybně nemohla pokrýt výdaje čtyřčlenné domácnosti ke dni uzavření smlouvy 2. 12. 2020, rovněž není řádně tvrzeno a prokázáno, zda žalobce ověřoval informaci o způsobu bydlení, tedy že by žalobkyně byla majitelem domu a dále zejména v jaké výši hradí náklady na bydlení, rovněž není řádně tvrzeno ani prokázáno co mají představovat finanční závazky v tvrzené výši 4 600 Kč. Podle názoru soudu tak není dostatečně tvrzeno a prokázáno, jaké byly konkrétní pravidelné příjmy žalované a její domácnosti a výdaje žalované a její domácnosti, je zřejmé, že žalobce si neudělal objektivní představu o pravidelných příjmech a výdajích žalované, které mohl získat například výpisem z jejího bankovního účtu za vypovídající období, tedy minimálně tříměsíční před sjednáním smlouvy. Soud má za to, že žalobce řádně netvrdil a neprokázal, že úvěruschopnost žalované byla v době sjednání smlouvy s dostatečnou pečlivostí prověřena a vyhodnocena.

8. Pokud žalobce po poučení soudem ve smyslu , 3 u jednání žádal soud o poskytnutí lhůty k doložení listin, pak k poskytování takové lhůty nebylo jakéhokoliv důvodu. Soud, nad rámec povinnosti poučit žalobce při jednání dle , žalobce vyzýval rovněž písemně, usnesením ze dne 20. 3. 2022, k doplnění mimo jiné skutkových tvrzení a důkazních návrhů k prověření úvěruschopnosti žalované, bylo tak zřejmé, že soud považuje tyto skutečnosti za významné pro posouzení věci. V doplnění žaloby nebyly skutková tvrzení a důkazní návrhy dostatečným způsobem doplněny, jak vyplývá z výše popsaných nedostatků ve skutkových tvrzeních a důkazních návrzích. Chybějící skutková tvrzení, jak je specifikoval soud výše, žalobce u jednání nedoplnil, pouze navrhl doplnění dokazování listinami – dotazy na SOLUS, RNKI, BRKI, insolvenční rejstřík, informace o příjmech žalované – výpis z účtu. Tytoy měly být nepochybně součástí již samotného žalobního návrhu, případně doplnění žaloby, ve kterém ostatně o zkoumání poměrů žalované výpisem z účtu žalobce vůbec nehovoří, případně je měl mít žalobce minimálně k dispozici u nařízeného soudního jednání, pokud se tak nestalo, nelze než tuto skutečnost přičíst k tíži žalobce, který nebyl schopen označit a předložit soudu včas a řádněy k důkazu. Nad to je třeba konstatovat, že ani po doložení těchto listin by soud nepovažoval prověření úvěruschopnosti žalované za dostatečně tvrzené a prokázané, a to s ohledem na nedostatečná skutková tvrzení specifikovaná výše, tyto nedostatky, které soud podrobně výše specifikoval by doložení výpisů z uvedených databází a doložení výpisu z účtu nemohlo napravit.

9. Pokud soud v řízení provedl k důkazu dalšíy, které v tomto rozsudku podrobně nehodnotí, pak z toho důvodu, že z nich nebyly zjištěny žádné podstatné skutečnosti pro posouzení skutkového stavu.

10. Podle , (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

15. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k následujícím závěrům. Předmětná úvěrová smlouva nebyla uzavřena platně s ohledem na nesplnění povinnosti původním věřitelem s náležitou péčí posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu shora citovaného ustanovení zákona , kdy tuto povinnost zákon ukládá věřiteli pod sankcí neplatnosti smlouvy. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Porušení povinnosti původního věřitele řádně a s náležitou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno za použití o. z. vyložit jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti odporuje zákonu a zároveň (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek a soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázku i bez návrhu žalovaného jako spotřebitele, tento výklad vyplývá i z usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 6.10.2021, sp. zn. a z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18. Soud zároveň odkazuje na závěry Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, v němž vyložil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně). V tomto smyslu věřitel žalované svou povinnost nepochybně nesplnil, soud tak vyhodnotil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou.

16. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná vyčerpala z úvěrového rámce částku 47 790,79 Kč a na úvěr zaplatila pouze částku 7 989 Kč, ve zbytku, tedy co do částky 39 801,79 Kč se žalovaná dle názoru soudu bezdůvodně obohatila, neboť tuto částku přijala, aniž by k tomu existoval právní důvod, když jak bylo shora rozvedeno, předmětná úvěrová smlouva byla absolutně neplatná. Bezdůvodné obohacení v uvedené výši je povinna žalovaná vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z., soud tak přiznal výrokem I žalobci částku 39 801,79 Kč, a to i se zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky, když za výzvu k plnění doručenou je možné považovat až samotnou žalobu. Pokud jde o doručování předchozí výzvy k zaplacení, pak z detailní informace k zásilce RR0419412769F vyplývá odeslání zásilky dne 24. 11. 2021, není však zřejmé, o jakou zásilku se jedná, když byly předloženyy žalobcem, a to odstoupení od smlouvy ze dne 25. 10. 2021, a poslední možnost mimosoudního vyrovnání ze dne 20. 9. 2021, zde se tedy jednalo o odstoupení od smlouvy či poslední možnost mimosoudního vyrovnání. Podstatné však je, že detailní informací k zásilkám nebylo prokázáno skutečné doručení výzvy k plnění. Žaloby dle obsahu spisu byla žalované doručena dne 12. 8. 2022, následujícím dnem se tak žalovaná dostala do prodlení a od tohoto dne byl žalobci přiznán nárok na zákonný úrok z prodlení ve smyslu o. z., a to v požadované výši (žalobce požadoval úrok z prodlení ode dne 1. 12. 2021, kdy k tomuto dni činila zákonná sazba 8,5 %), která nepřesahuje sazbu zákonnou stanovenou v  nařízení vlády číslo Ve zbytku byla žaloba zamítnuta tak, jak vyplývá z výroku II.

17. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval ve smyslu a tedy podle míry úspěchu účastníků ve věci, kdy žalobce byl úspěšný co do 77 % předmětu řízení, neúspěšný co do 23 %, míra jeho úspěchu tak činí rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem, tedy 54 %. V tomto rozsahu má žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 844 Kč, dále náklady na právní zastoupení vypočítané podle , a to odměna advokáta celkem ve výši 10 430 Kč (soud vycházel z tarifní hodnoty ve výši 46 096,51 Kč (po odečtení příslušenství), sazba za 1 úkon právní služby činí 2 980 Kč dle , odměna byla přiznána za 3 úkony právní služby v plné výši – příprava a převzetí věci, podání žaloby, účast u jednání – , dále za 1 úkon v poloviční výši – jednoduchá výzva k plnění – , odměna nebyla přiznána za doplnění žaloby, kdy tento úkon soud nepovažuje za účelný, neboť doplňovaná tvrzení a důkazní návrhy měly být již obsahem samotné žaloby), dále 4× režijní paušál po 300 Kč dle a , dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů celkem ve výši 2 442,30 Kč ve smyslu Celkové náklady řízení žalobce tak představují částku 15 916,30 Kč, z toho 54 % představuje částku 8 594,80 Kč, kterou soud uložil k náhradě žalované.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně a včas, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se žalobce domáhat uspokojení svého práva návrhem na výkon rozhodnutí.