Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 163/2022-20
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupena advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
hlášený k trvalému pobytu na adrese adresa, PSČ obec
o zaplacení částky 2 295 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 295 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 184,82 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 500 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkynina advokáta titul jméno příjmení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 295 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 184,82 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 500 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkynina advokáta [titul] [jméno] [příjmení].</b>
Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky 2 565 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 229,89 Kč. Uvedla, že žalovaný se dne datum přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, čímž mu vznikla dle zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ ZRTP“), povinnost hradit televizní poplatky ve stanovené výši. Žalovaný poplatek neuhradil za měsíce měsíc rok až měsíc rok. Výše televizního poplatku v rozhodném období činila 135 Kč. Žalovanému byla žalobkyní zaslána písemná výzva k úhradě celé dlužné částky v souladu s § 10 ZRTP. Dluh však ani v dodatečné lhůtě 15 dnů neuhradil.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Usnesením ze dne 29. 7. 2022, č.j. 8 C 163/2022 -18, soud řízení částečně zastavil co do částky 270 Kč a odpovídajícího kapitalizovaného úroku ve výši 45,07 Kč, když v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu zpět poté, co vyšlo najevo, že žalovaný se nachází v insolvenčním řízení a pohledávku v uvedené výši za měsíce měsíc a měsíc rok bylo možné uplatnit v insolvenčním řízení přihláškou.
Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“) bez nařízení jednání.
Podle § 157 odst. 4 OSŘ v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Soud má za prokázané, že žalovaný se v měsíci měsíc rok přihlásil jako poplatník televizního poplatku. Žalovaný poplatek neuhradil za měsíce měsíc rok až měsíc rok. Výše televizního poplatku v rozhodném období činila 135 Kč. Žalovaný dluh neuhradil přes žalobkyninu písemnou výzvu. Výše kapitalizovaného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných částek od data jejich splatnosti, kterým byl vždy 15. den příslušného kalendářního měsíce, do 15. 2. 2022 činí ve výroku uvedenou částku.
U žalovaného byl dne datum zjištěn úpadek a dne datum bylo schváleno oddlužení. Lhůta pro přihlášení pohledávek skončila dne datum. Vzhledem ke splatnosti jednotlivých plateb televizního poplatku vždy do 15. dne příslušné kalendářního měsíce tak pohledávky, které zůstaly po dílčím zpětvzetí žaloby (poplatky za měsíc měsíc rok a následující měsíce), nemohly být ve smyslu ustanovení § 140a odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. , insolvenčního zákona , v insolvenčním řízení přihlášeny a lze se jich proto domáhat v tomto řízení.
Žalovanému vznikla povinnost hradit televizní poplatek dle § 3 odst. 2 ZRTP. Podle něj je poplatníkem televizního poplatku fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Výše televizního poplatku činí dle § 6 ZRTP měsíčně 135 Kč. Protože žalobkyně prokázala existenci pohledávky, soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí vyhověl, a to včetně nároku na úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Žalobkyně měla ve věci jen nepatrný neúspěch, proto jí dle § 142 odst. 3 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku za řízení 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Náhradu ostatních nákladů řízení, uplatňovaných žalobkyniným advokátem, nelze v tomto případě přiznat s ohledem na judikaturu Ústavního soudu z důvodu neúčelnosti zastoupení žalobkyně advokátem (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12 ). Na druhou stranu žalobkyni náleží ve smyslu ustanovení § 1 , 2 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. paušální náhrada nákladů ve shodné výši, jako osobě advokátem nezastoupené, která výši svých hotových výdajů nedoložila, tedy ve výši 100 Kč za žalobu, podávanou na ustáleném vzoru opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 202 odst. 2 OSŘ ).
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se splnění povinnosti domáhat návrhem na exekuci u soudního exekutora.