Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
16 C 187/2022-32
název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 10 841,29 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 600 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení
částky 705,83 Kč a částky 1 535,46 Kč,
kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 347,06 Kč,
kapitalizovaného úroku ve výši 8 517,18 Kč,
zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 305,83 Kč od datum do datum,
zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 705,83 Kč od datum do zaplacení,
nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 600 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 705,83 Kč a částky 1 535,46 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 347,06 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 517,18 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 305,83 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 705,83 Kč od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 9 305,83 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od datum do datum ve výši 347,06 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 305,83 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 8 517,18 Kč dále se domáhala nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 535,46 Kč. Část pohledávky, kterou žalobkyně označila kapitalizovaný úrok ve výši 8 517,18 Kč, podle žalobních tvrzení představuje nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 831,38 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 4 531,02 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 859,31 Kč, nesplacený inkasní poplatek 1 664,46 Kč, postoupený smluvní úrok po revizním přepočtu ve výši 631,01 Kč, tj. úrok ve výši 15 % ročně za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku dne datum do datum z částky 9 305,83 Kč. Žalobu žalobkyně odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla společnost právnická osoba žalované úvěr ve výši 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala uhradit spolu s poskytnutou částkou příslušenství úvěru za dobu trvání úvěru ve výši 8 592 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru, případně poplatku za uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Žalovaná na pohledávku žalobkyně dosud uhradila 1 400 Kč. Žalobkyně se domáhá také nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 473 Kč sestávající z poplatku za jeden odeslaný obyčejný dopis (39 Kč) a dvě osobní návštěvy (2 x 217 Kč). V důsledku prodlení žalované vznikl právní předchůdkyni žalobkyně v souladu se 4. odstavcem na první straně smlouvy nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 9 305,83 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od datum do datum, tedy ve výši 1 535,46 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.
4. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že společnost právnická osoba právní předchůdkyně žalobkyně, se dne datum zavázala poskytnout žalované částku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 18 592 Kč, z čehož částka 963 Kč představovala úrok z úvěru, částka 4 900 Kč představovala poplatek za poskytnutí úvěru, částka 929 Kč činila náklady na vyhodnocení úvěru, částka 1 800 Kč představovala poplatek za hotovostní výběr splátek. Uvedenou částku se žalovaná zavázala splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 328 Kč k 16. dni v měsíci. Podle smlouvy žalovaná potvrzuje svým podpisem smlouvy převzetí poskytnuté jistiny v hotovosti. Přílohu číslo smlouvy tvoří předpis splátek. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že dne datum byly žalované poskytnuty informace k úvěru a žalovaná prohlásila, že s podmínkami souhlasí.
5. Ze žádosti o úvěru soud zjistil, že žalovaná dne datum požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru a v žádosti uvedla, že je na rodičovské dovolené, její příjem tvoří rodičovský příspěvek 11 000 Kč měsíčně. Její průměrné měsíční výdaje činí 6 320 Kč na bydlení a energie, 1 000 Kč na stravu a osobní náklady, tj. celkem 7 320 Kč. Použitelný měsíční příjem tedy činí 3 680 Kč. Dále uvedla, že bydlí u rodičů, je svobodná, má jednu vyživovací povinnost, má základní vzdělání a nevlastní bankovní účet. K žádosti žalovaná doložila platební rozpis a výpis z bankovního účtu.
Anonymizovaný odstavec.
Anonymizovaný odstavec.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy – anonymizováno C/5 číslo a potvrzení o provedení transakce a dohody o úplatě za postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka společnosti právnická osoba za žalovanou byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni datum. Z dopisu ze dne datum a podacího archu soud zjistil, že společnost právnická osoba oznámila žalované, že pohledávku ze smlouvy o úvěru číslo postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 25 815,73 Kč do deseti dnů od doručení; výzva byla odeslána žalované dne datum.
9. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně prohlásila, že odeslala obyčejný dopis žalované dne datum a dále její pověřený terénní pracovník podnikl cestu k žalované dne datum a datum. Z dopisu ze dne datum a ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně činila kroky k mimosoudnímu vymáhání pohledávky, nicméně odeslání předmětných výzev nebylo žalobkyní doloženo.
10. Z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího archu soud zjistil, že žalované byla dne datum odeslána předžalobní výzva.
11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, se dne datum zavázala žalované přenechat peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky navýšené o poplatky v celkové výši 8 592 Kč splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 328 Kč Částku 10 000 Kč převzala žalovaná v hotovosti při podpisu smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované tuto skutečnost písemně oznámila dopisem obsahujícím výzvu k plnění, odeslaným dne datum. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzývána také předžalobní upomínkou.
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle druhého odstavce téhož ustanovení poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
16. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
17. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
19. Pohledávka společnosti právnická osoba za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879, 1887 o. z. na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalované a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.
20. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaná ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
21. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“ Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba proti GK, k předběžné otázce vznesené českým soudem k právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., ze kterého vyplývá, že čl. 8 a 23 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.)
22. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaná její právní předchůdkyni poskytla informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a že právní předchůdkyně žalobkyně tyto poměry prověřovala na základě listin od žalované. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila žádost o úvěr, z níž vyplývá, že průměrné měsíční příjmy žalované činí anonymizována dvě slova ve výši částka. Dokazováním bylo zjištěno, že měsíční příjem žalované v měsíci leden, únor a březen 2020 činil pouze rodičovský příspěvek částka, v roce 2019 žalovaná pobírala příspěvek na dítě 800 Kč měsíčně, nebylo však prokázáno, že by žalovaná tento příspěvek pobírala také v roce 2020. V období relevantním pro posouzení úvěruschopnosti žalované tedy její čistý příjem činil částka a byl tvořen dávkou rodičovského příspěvku. Dále žalobkyně tvrdila, že průměrné měsíční výdaje žalované činí celkem 7 320 Kč, přičemž vycházela pouze z tvrzení žalované uvedených v žádosti. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná k prověření výše svých výdajů právní předchůdkyni žalobkyně neposkytla žádné podklady. Z tvrzení žalobkyně není zjevné, jakým způsobem byly zjišťovány předcházející závazky žalované a její dosavadní úvěrové zatížení a platební morálka. S ohledem na zjištění soudu není částka uvedená v žádosti o úvěr jako použitelný měsíční příjem správná a mohla by činit maximálně 2 680 Kč, namísto uvedených 3 680 Kč. S ohledem na nedostatečné doložení zkoumání výdajů a dosavadního úvěrového zatížení žalované nelze ani z této částky vycházet. Soud byl připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., nicméně žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavila.
23. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr a tuto vysoce kvalifikovanou činnost není možno nahradit tím, že úvěrující pokud jde o výdaje a dosavadní závazky vyjde pouze z údajů uvedených žadatelem o úvěr. Pokud žalobkyně věrohodným způsobem skutečné výdaje žalované neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalované, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. V důsledku uvedeného je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, paušálních náhradách výdajů a dalších plněních (§ 576 o. z.).
24. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalované plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti částku 10 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná dosud na pohledávku uhradila 1 400 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by zaplatila jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně. Žalovaná je tedy povinna žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení ve výši 8 600 Kč.
25. Jelikož je žalovaná se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 8 600 Kč ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., a to od datum do zaplacení. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k plnění pohledávky dopisem ze dne datum, který byl žalované odeslán dne datum. Za použití právní domněnky v § 513 občanského zákoníku se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. datum. Žalovaná byla vyzvána k plnění ve lhůtě 10 dní od doručení dopisu, tj. nejpozději do datum a ode dne datum je tak v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se domáhala úroku z prodlení v nižší výši, než stanoví nařízení.
26. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to včetně tvrzeného nároku na kapitalizovaný úrok, smluvní pokutu a náklady spojené s uplatněním pohledávky.
27. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní, neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalované plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.
28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná byla v řízení převážně úspěšná (a to po započtení veškerého příslušenství pohledávky včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku), avšak v souvislosti se soudním řízením jí podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly a soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.