Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 89/2022-28
Okresní soud v Berouně, sídlem adresa, Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 9.588 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9.588 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.288 Kč ode dne 2. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 3.667 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9.588 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.288 Kč ode dne 2. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 3.667 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].
1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 5. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení celkové částky 9.588 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného zákonného příspěvku nepojištěných a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Tvrdila, že je jako právnická osoba příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle zjištění žalobkyně žalovaný jako vlastník osobního automobilu tovární značky Peugeot Boxer, registrační značka, VIN kód, evidovaného v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměl k tomuto vozidlu sjednáno v období ode dne 23. 6. 2020 do 8. 10. 2020, tedy po dobu 108 dní, zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení) ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 uvedeného zákona vznikl nárok na zaplacení příspěvku, vypočteného jako součin počtu dní, kdy porušení předmětné zákonné povinnosti žalovaného trvalo, a výše denní sazby podle druhu vozidla, spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek. Celková dlužná částka za výše uvedené období tak činí 9.288 Kč a sestává základu příspěvku v denní sazbě 86 Kč za nákladní automobil do 3,5 t (podle § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) x počet dní (celkem 108), za něž nebylo povinné ručení sjednáno; výše nákladů na jeho mimosoudní uplatnění pak činí 300 Kč (podle § 2a prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Přestože byl žalovaný k úhradě dlužného příspěvku písemně vyzván (výzva mu byla odeslána dne 18. 3. 2021), tuto částku ve stanovené lhůtě pro zaplacení neuhradil, pročež její splatnost tak nastala dne 1. 6. 2021. Jelikož žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval a ani neprokázal existenci okolností vylučujících vznik nároku na příspěvek, domáhala se žalobkyně svého nároku soudní cestou.
2. V průběhu řízení pak žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že údaje nezbytné k uplatnění nároku na úhradu příspěvku mu jsou sdělovány příslušnými pojistiteli a že Ministerstvo dopravy následně tyto údaje o pojištění porovnává s údaji uvedenými v registru silničních vozidel a výsledná zjištění sděluje zpět žalobkyni. Ta je následně zpracovává do výzev k úhradě příspěvku nepojištěných a do upomínek. V daném případě nebyl pro rozhodné období sdělen žádný údaj o sjednaném pojištění odpovědnosti, přestože vozidlo bylo v registru vedeno jako provozované s uvedením jeho vlastníka a provozovatele, který je podle vyvratitelné domněnky upravené v § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osobou povinnou k úhradě příspěvku. Žalobce tedy nemá důvod pochybovat o správnosti takto zjištěných údajů, jež mají pouze deklaratorní povahu. Zjištěný evidovaný vlastník pak na základě výzvy žalobkyně doložil kupní smlouvu ze dne 22. 6. 2020, jíž má žalobkyně za prokázané, že její nárok za rozhodnou dobu vznikl právě vůči žalovanému, na něhož bylo vlastnické právo k vozidlu platně převedeno ještě před rozhodným obdobím a který je tak osobou povinnou k úhradě příspěvku.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
5. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, a to z karty vozidla číslo ze dne 12. 8. 2022 ve spojení s kupní smlouvou ze dne 22. 6. 2020, z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 18. 3. 2021 č. případu číslo spolu s upomínkami o úhradu nedoplatku ze dne 22. 6. 2021 a 22. 7. 2021, jakož i z předžalobní upomínky ve spojení s kopií poštovního podacího archu a informacemi o sledování a dodání zásilky.
6. Na základě takto provedených důkazů pak soud zjistil následující skutkový stav věci, dle něhož žalobkyně zjistila z údajů poskytnutých jí příslušným pojistitelem (po jejich porovnání s údaji evidovanými Ministerstvem dopravy) a ve spojení kupní smlouvou ze dne 22. 6. 2020, uzavřenou mezi jméno příjmení, IČO, ulice a číslo, obec a číslo (přičemž jako vlastník a provozovatel je v registru silničních vozidel zapsána jméno příjmení, ulice a číslo, obec), že žalovaný je od data 22. 6. 2020 (skutečným) vlastníkem předmětného motorového vozidla tovární značky Peugeot Boxer – nákladního automobilu s hmotností do 3,5 t, registrační značka, VIN: kód, TP: číslo, jež bylo pojištěno z titulu zákonného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem pouze v období ode dne 11. 5. 2020 do 22. 6. 2020 (u právnická osoba, část názvu právnické osoby, č. smlouvy číslo). Jelikož žalovaný neměl v rozhodném období od data 23. 6. 2020 do 8. 10. 2020 pro toto vozidlo, jež bylo v uvedené době stále evidováno jako provozované, sjednáno povinné ručení, vyzvala jej žalobkyně písemně dne 18. 3. 2021 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činí pro předmětné vozidlo 86 Kč, tzn. za 108 dní celkem 9.288 Kč. Následně pak žalovaného ještě opakovaně písemně upomenula k úhradě nedoplatku takto vyúčtovaného příspěvku s upozorněním na vymáhání dluhu soudní cestou, aniž by žalovaný reagoval. Vzhledem k tomu, že dlužný příspěvek, navýšený o náklady jeho vymáhání ve výši 300 Kč, žalovaný doposud neuhradil, dostal se s tímto peněžitým plněním vůči žalobkyni v prodlení.
7. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
8. Dle ustanovení § 4 odst. 1 až 5 tohoto zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
9. Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999, Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. Dle ustanovení § 2a této vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.
10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
11. V daném případě soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Soud vycházel ze zjištění, že žalovaný byl v rozhodném období na základě kupní smlouvy uzavřené dne 22. 6. 2020 skutečným vlastníkem a provozovatelem předmětného motorového vozidla, k němuž za tuto dobu nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení), přestože vozidlo bylo evidováno jako provozované. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni v souladu se shora citovaným předpisem nárok na úhradu zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené výši za období 108 dnů, kdy nebylo vozidlo předmětem zákonného pojištění. Žalovaný však z tohoto titulu žalobkyni ničeho neuhradil ani na základě písemné výzvy a následných upomínek, a nadále tak z tohoto titulu dluží celkem 9.588 Kč, představujících neuhrazený příspěvek ve výši 9.288 Kč, vypočtený dle prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., jak je citována shora, ve spojení s příslušnými ustanoveními zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a náklady, jež žalobkyni vznikly v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (tj. v souvislosti se zaslanou výzvou a upomínkami), ve výši 300 Kč, stanovené shora uvedeným prováděcím předpisem. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybňoval. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora, s tím, že žalobkyni přiznal též zákonný úrok z prodlení z částky 9.288 Kč za dobu ode dne 2. 6. 2021 až do zaplacení, a to v souvislosti s marným uplynutím lhůty k zaplacení dlužné částky určené ve výzvě k úhradě ze dne 18. 3. 2021. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. tohoto rozsudku pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.
12. Pro úplnost soud doplňuje, že nahlédnutím do insolvenčního rejstříku zjistil, že ve věci žalovaného jako dlužníka bylo u Krajského soudu v Praze zahájeno dne 10. 3. 2020 pod sp. zn. insolvenční spisová značka insolvenční řízení, v rámci něhož insolvenční soud svým usnesením ze dne 23. 3. 2020 č.j. insolvenční spisová značka zjistil úpadek dlužníka a povolil jeho řešení cestou oddlužení. Pohledávka, která je nyní předmětem žaloby v této věci, však vznikla v období po rozhodnutí o úpadku žalovaného, a proto se na ni nemůže vztahovat zákonné omezení představované účinky zahájení insolvenčního řízení, jakož ani účinky rozhodnutí o úpadku, neboť uvedenou pohledávku nebylo možné do insolvenčního řízení přihlásit.
13. Jelikož byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. o nákladech řízení tak, že jí přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 3.667 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč a jednak náklady právního zastoupení, které sestávající z odměny za zastupování advokátem v celkové výši 2.100 Kč vzhledem ke splnění stanovených podmínek (podání žaloby na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a o náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, a za jeden úkon právní služby po 1.500 Kč (doplnění žaloby) dle § 7 bod 4. advokátního tarifu, a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a za jeden úkon právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) této vyhlášky, vše (vyjma soudního poplatku) zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 567 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.