Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
211 C 104/2022-90
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Vlasákovou, LL.M., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
t. č. VTOS Vazební věznice Pankrác
o zaplacení 191 610 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Návrh na vydání rozsudku pro uznání se zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 87 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 87 500 Kč od 28. 5. 2022 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných vždy ke každému 25. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.
III. Žaloba se co do částky 104 110 Kč spolu s úrokem ve výši 14 % ročně z částky 90 000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 873,69 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 90 000 Kč od 18. 3. 2022 do 27. 5. 2022 a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 500 Kč od 28. 5. 2022 do zaplacení, zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Návrh na vydání rozsudku pro uznání se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 87 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 87 500 Kč od 28. 5. 2022 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných vždy ke každému 25. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek. III. Žaloba se co do částky 104 110 Kč spolu s úrokem ve výši 14 % ročně z částky 90 000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 873,69 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 90 000 Kč od 18. 3. 2022 do 27. 5. 2022 a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 500 Kč od 28. 5. 2022 do zaplacení, zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 191 610 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) uzavřela se žalovaným dne 1. 9. 2019 smlouvu o zápůjčce číslo s produktovým názvem B MODRÁ na účet. Na základě smlouvy o zápůjčce obdržel žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně částku 90 000 Kč. Zápůjčka byla poskytnuta bezhotovostně. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s částkou 57 210 Kč, která sestává z úroku, částky za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení a částky za vedení zákaznické účtu, v 24 měsíčních splátkách po 6 134 Kč, přičemž poslední splátka činí 6 128 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 2 500 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 90 000 Kč, která představuje dlužnou jistinu, zaplacení částky 54 710 Kč, která představuje dlužné poplatky za poskytnutí a správu úvěru, zaplacení kapitalizované smluvní pokuty ve výši 45 000 Kč, a dále zaplacení sankčních poplatků ve výši 1 900 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 873,69 Kč ke dni 17. 3. 2022, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 11,75 % ročně od 18. 3. 2022 do zaplacení a úrok ve výši 14 % ročně z částky 90 000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně čerpala informace z databáze BRKI, NRKI a příjmení, přičemž žalovaný neměl žádný negativní záznam. Dále prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších databází. V interní databázi nebyl nalezen žádný negativní záznam. Žalovaný neprocházel ani insolvenčním rejstříkem. Dle centrální evidence exekuce nebyla v době uzavření smlouvy vedena proti žalovanému žádná exekuce. Doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný, současně trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na obecním či městském úřadu. Dále právní předchůdkyně vycházela z informací získaných od samotného žalovaného, a to z příjmu žalovaného ve výši 21 326 Kč měsíčně, a dále z výdajů ve výši 7 000 Kč měsíčně. Žalobkyně s ohledem na vyjádření žalovaného níže navrhla schválení smíru či vydání rozsudku pro uznání, a to v rozsahu podané žaloby s tím, že plněno bude ve splátkách.
2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala u žalovaného, že je zaměstnán. Trvalý pobyt byl uveden v občanském průkazu. Posléze byla půjčka žalovanému poskytnuta na bankovní účet, který má dlouhodobě veden u obec spořitelny. Žalovaný dále uvedl, že nebyl schopen splácet, neboť ztratil bydlení, zaměstnání, postihly ho psychické nemoci. Půjčku si bral s vědomím, že jí splatí. Nyní je ve výkonu trestu odnětí svobody, je zaměstnán v kuchyni, je tak schopen nějakých splátek. Až bude propuštěn, pak vše splatí.
3. Podle § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle odst. 2 rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Podle odst. 3 rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).
4. Podle § 99 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.
5. Soud I. výrokem zamítl návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání. Žalovaný nárok neuznal ani výslovně, ani nedošlo k uznání závazku ze strany žalovaného jiným způsobem stanoveným v občanském soudním řádu. S ohledem na skutečnost, že žalovaný nárok žalobkyně neuznal, nezbylo soudu nic jiného než návrh žalobkyně I. výrokem zamítnout (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, § 153a). Nutno dodat, že i kdyby žalovaný nárok uznal, nebyla by splněna s ohledem na nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti podmínka uvedená v § 153a odst. 2 ve spojení s § 99 odst. 2 o. s. ř.
6. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 1. 9. 2019 smlouvu, na základě které byla žalovanému bezhotovostně poskytnuta částka 90 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit věřiteli jistinu ve výši 90 000 Kč a poplatek ve výši 57 210 Kč (poplatek sestával z úroku ve výši 13 708 Kč, z poplatku za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 30 326 Kč a z částky za vedení zákaznického účtu ve výši 13 176 Kč), a to v 24 měsíčních splátkách po 6 134 Kč, přičemž poslední splátka bude činit 6 128 Kč. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit, činí 147 210 Kč. Úroková sazba činí 14 %.
7. Ze zákaznické karty ze dne 1. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaný je svobodný, bydlí ve vlastní nemovitosti, je vyučen, nemá vyživovací povinnosti. Pracuje ve právnická osoba jako programátor. Předložena byla pracovní smlouva a výplatní pásky. Čistý příjem činí 21 326 Kč. Odhadované měsíční výdaje žadatele činí 6 000 Kč, externí splátky 1 000 Kč. Žadatel má bankovní účet. Podepsána jako zástupce právní předchůdkyně žalobkyně je jméno příjmení. Předložen byl i údaj z živnostenského rejstříku.
8. Z výplatních pásek žalovaného soud zjistil, že žalovaný měl v červnu 2019 čistý měsíční příjem ve výši 19 947 Kč a v červenci 2019 čistý měsíční příjem ve výši 22 706 Kč.
9. Z centrální evidence exekucí ze dne 12. 8. 2022 soud zjistil, že proti žalovanému byla zahájena exekuce dne 16. 6. 2021 a dne 12. 7. 2021.
10. Z interní tabulky žalobkyně soud zjistil, že žalovaný zaplatil celkem 2 500 Kč.
11. Z výzvy k plnění ze dne 10. 2. 2022 včetně potvrzení podání soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k plnění a upozorněn na skutečnost, že pokud dlužná částka nebude zaplacena do 17. 3. 2022 stane se dluh tímto dnem splatným.
12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 včetně potvrzení podání bylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni. V oznámení o postoupení pohledávky, které bylo odesláno dne 11. 2. 2022, byl žalovaný současně vyzván k zaplacení dlužné částky, a to do deseti dnů od doručení výzvy.
13. Z předžalobní upomínky včetně potvrzení podání soud zjistil, že žalovaný byl výzvou ze dne 20. 5. 2022 naposledy vyzván k zaplacení dlužné částky, a to do 7 dnů od datace výzvy. Výzva byla zaslána dne 24. 5. 2022.
14. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2022, sp. zn. insolvenční spisová značka, a z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 11. 2020 č.j. číslo jednací, a z potvrzení o podání neučinil soud žádná nová skutková zjištění.
15. Návrh na doplnění dokazování výslechem jméno příjmení byl zamítnut. Žalobkyně má nejdříve povinnost tvrzení, přičemž ve vztahu k výdajům žalovaného se žalobkyně omezila pouze na obecná tvrzení, jednu souhrnnou částku. Ze zákaznické karty navíc vyplývá, že nebyly předloženy žádné důkazy k posouzení výdajů žalovaného, ačkoliv sám žalovaný uvedl, že má bankovní účet, že má zápůjčku / úvěr u jiného věřitele, proto výslech svědkyně, tedy zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně, která byla přítomna podpisu smlouvy, by byl nadbytečný.
16. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
17. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
19. Podle § 86 odst. 1, 2 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
20. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
23. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (srovnej např. rozsudek Soudního dvora ze dne
5. 3. 2020 ve věci C -679/18, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č.j. 27Co 143/2019-113).
24. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila důkazy ohledně toho, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet zápůjčku, když soud neměl za dostatečná tvrzení a za dostatečně prokázané, že žalobkyně tuto povinnost splnila, a to zejména stran ověřování skutečných výdajů žalovaného.
25. Žalobkyně po poučení pouze odkázala na podání.
26. Lze uzavřít, že žalobkyně sice dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného stran jeho příjmů, avšak tyto nesprávně posoudila, když nikterak nezohlednila, že celková výše měsíční příjmu žalovaného je 3,5 násobek měsíční splátky na zápůjčku. Stran výdajů žalovaného vycházela žalobkyně převážně ze sdělení žalovaného, přičemž výše, kterou uvedl žalovaný, nemá s realitou běžného života nic společného. Ačkoliv v zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný je majitelem bankovního účtu, nebyl předložen žádný jeho výpis. Žalobkyni nebránilo ověřit reálné výdaje žalovaného i jinými dokumenty, například vyúčtováním za telefonní služby nebo za elektřinu/plyn, smlouvou o další zápůjčce / úvěru. V dané věci je také nutné upozornit, že žalobkyně sice předložila výpis z centrální evidence exekucí, avšak ten byl proveden až po podání žaloby, tedy ne v době uzavření předmětné smlouvy, kdy měla být zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Nelze než dospět k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného v dané době s odbornou péčí.
27. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu v případě relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
28. Soud se dále zabýval tím, zda žalobkyně nemá nárok na zaplacení žalované částky (či její části) z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 90 000 Kč. Z provedeného dokazování vyplývá, že jí žalovaný uhradil celkem částku 2 500 Kč. Ze strany žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně v rozsahu 87 500 Kč.
29. Vedle práva na zaplacení jistiny ve výši 87 500 Kč vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, avšak pouze ve výši zákonné úrokové sazby v době splatnosti. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 20. 5. 2022, výzva byla odeslána dne 24. 5. 2022. Ve výzvě byla uvedena lhůta 7 dní od datace výzvy. Žalovaný je tak v prodlení od 28. 5. 2022. Ve zbylém rozsahu žalobu ve III. výroku zamítl.
30. Povinnost k plnění byla ve výroku stanovena ve splátkách, o které žalovaný v rámci svého podání požádal. Z jeho vyjádření vyplynulo, že je pracovně zařazen, má vůli splácet svůj závazek. S ohledem na písemné vyjádření obou účastníků stanovil soud měsíční splátky po 1 000 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek, přičemž s tímto vyjádřila souhlas i žalobkyně v rámci svého písemného podání (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.).
31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).