Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 196/2022-26

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 56.635 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 56.635 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.414,70 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 56.635 Kč od 9. 9. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 13.579,50 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 56.635 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.414,70 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 56.635 Kč od 9. 9. 2021 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 13.579,50 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou, došlou soudu dne 28. 2. 2022, se žalobkyně domáhala zaplacení částky 56.636 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.414,70 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 56.635 Kč od 9. 9. 2021 do zaplacení. V žalobě tvrdila, že dne 14. 5. 2019 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet peněžní prostředky ve výši 99.000 Kč, které se jí žalovaný zavázal uhradit v 36 měsíčních splátkách po 6.273 Kč spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 108.828 Kč a odměnou za administrativní činnost ve výši 18.000 Kč Poslední splátka byla stanovena na 1. 6. 2022. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. V důsledku porušení smluvních povinností ze strany žalovaného, kdy žalovaný se dostal do prodlení se 6. splátkou, která měla být uhrazena dne 2. 12. 2019, kdy neuhradil ničeho, na něž byl ze strany právní předchůdkyně žalobkyně upozorňován, využila právní předchůdkyně žalobkyně svého práva ke dni 22. 4. 2021 dluh zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě. Žalovaný od uzavření smlouvy do jejího postoupení uhradil pouze částku 42.365 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně měla ode dne následujícího po marném uplynutí poskytnuté lhůty pro úhradu dluhu právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2021 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 8. 9. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně požaduje dlužnou jistinu ve výši 56.635 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou 99.000 Kč a částkou 42.365 Kč zaplacenou žalovaným, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1.414,70 Kč (tj. ve výši 8,25 % ročně z jistiny 56.635 Kč od 25. 3. 2021 do data postoupení 8. 9. 2021), zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny 56.653 Kč od 9. 9. 2021 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Na výzvu soudu dle , (dále jen „ “), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byla rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení , tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.

4. Ze smlouvy označené jako„ anonymizována dvě slova – smlouva o spotřebitelském úvěru“ číslo že dne 14. 5. 2019 žalovaný a právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, uzavřeli písemnou dohodu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 99.000 Kč, a to převodem na bankovní účet uvedený žalovaným ve smlouvě č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal částku 99.000 Kč spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky ve výši 56,70 % ročně, tj. v částce 108.828 Kč, a administrativním poplatkem ve výši 18.000, celkem částku 225.828 Kč uhradit v hotovosti v 36 měsíčních splátkách po 6.273 Kč. Roční procentní sazba nákladů činila 87,41 %.

5. Ze splátkového kalendáře, že v tomto je ke smlouvě číslo uveden rozpis splátek i se způsobem jejich umořování, s tím, že první splátka byla splatná dne 1. 7. 2019, poslední 1. 6. 2022.

6. Z karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně dne 14. 5. 2019 uvedl a podpisem stvrdil své osobní údaje, včetně čísla účtu č. bankovní účet, k osobnímu stavu uvedl, že j svobodný, k druhu bydlení, že je vlastník, že nemá nezaopatření dítě ani žádnou nezaopatřenou osobu, že hlavním zdrojem příjmu je OSVČ od 10. 5. 2017, že jeho pravidelné měsíční příjmy jsou 46.000 Kč, měsíční výdaje že tvoří osobní výdaje ve výši 3.410 Kč, výdaje na bydlení 4.000 Kč, ostatní výdaje (doprava, tel., apod.) 1.000 Kč, že nemá splátky zápůjček/úvěrů. Jako dokumenty k ověření finanční situace žadatele byly bankovní výpisy, daňové přiznání.

7. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně, že dne 14. 5. 2019 byla z účtu odepsána částka 99.000 Kč ve prospěch účtu č. bankovní účet variabilní symbol.

8. Z výzvy k úhradě spotřebitelského úvěru před zesplatněním, že právní předchůdkyně žalobkyně tuto u datovala dnem 10. 3. 2021.

9. Z oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru a výzvy k úhradě dluhu, že právní předchůdkyně žalobkyně tuto u datovala dnem 22. 4. 2021.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z přílohy k této smlouvě, že žalobkyně jako postupník a právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, jako postupitel, uzavřely dne 8. 9. 2021 dohodu, na základě které přešly pohledávky z uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru na žalobkyni.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 5. 10. 2021 a podacího lístku, že právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila oznámení adresované žalovanému, ve kterém mu sdělovala postoupení pohledávky z uvedené smlouvy, vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky do deseti dnů po obdržení dopisu, a že žalobkyně předala oznámení k poštovní přepravě dne 5. 10. 2021.

12. Z výzvy k plnění a podacího lístku, že dne 13. 1. 2022, právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalovanému, ve které jej vyzval k zaplacení dlužné částky z uvedené smlouvy, a upozornil na možnost podání žaloby. Současně výzva obsahovala oznámení o postupní pohledávky. Zásilku předal k poštovní přepravě dne 14. 1. 2022.

Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

13. Právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovaný dne 14. 5. 2019 uzavřeli dohodu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 99.000 Kč, převodem na účet uvedený žalovaným ve smlouvě, a to účet č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal částku 99.000 Kč spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky ve výši 56,70 % ročně, tj. v částce 108.828 Kč, a administrativním poplatkem ve výši 18.000, celkem částku 225.828 Kč uhradit v hotovosti v 36 měsíčních splátkách po 6.273 Kč. Roční procentní sazba nákladů činila 87,41 %. První splátka byla splatná dne 1. 7. 2019. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr z údajů uvedených žalovaným, zaznamenaných v zákaznické kartě, tedy že je svobodný, že nemá žádnou vyživovací povinnost, nemá žádný úvěr či zápůjčku, že je OSVČ s měsíčním pravidelným příjmem 46.000 Kč, a že jeho měsíční výdaje že tvoří osobní výdaje ve výši 3.410 Kč, výdaje na bydlení 4.000 Kč, ostatní výdaje (doprava, tel., apod.) 1.000 Kč. Žalovaný uhradil částku 42.365 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2021 byla pohledávka z uvedené smlouvy s účinností k témuž dni postoupena žalobkyni. Žalovanému bylo oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě odesláno dne 5. 10. 2021, před podáním žaloby byl výzvou právního zástupce žalobkyně odeslanou dne 14. 1. 2022 opětovně vyzván k zaplacení.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo

i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle , 2 , (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku

z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. :„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“.

22. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3.2020, sp. zn. C -679/18:„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“.

23. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

24. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr. V řízení bylo prokázáno, že tato vycházela z údajů uvedených žalovaným, zaznamenaných v zákaznické kartě. Zda byly údaje fakticky ověřeny, prokázáno nebylo, neboť k tomu nebyly označeny ani předloženy žádné důkazy, k výzvě soudu žalobkyně sdělila, že otázka splnění zákonné povinnosti posuzování úvěruschopnosti je v tomto řízení zcela irelevantní, neboť se po žalovaném touto žalobou domáhá zaplacení pouze částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení. Smlouvu je tedy nutno považovat podle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ za neplatnou a soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne 14. 5. 2019 poskytla částku 99.000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný uhradil částku 42.365 Kč. Žalovaná v řízení nenamítal žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 56.635 Kč. Ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru s ohledem na závěry uvedené ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , soud určuje splatnost bezdůvodného obohacení ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku. Žalovaný tedy není dosud v prodlení a nárok žalobkyně na úroky z prodlení je tudíž neoprávněný a proto ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13.579,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.266 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle , , , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56.635 Kč, sestávající z částky 3.380 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci uvedených v  a. t. (tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby), dále z částky 1.690 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci uvedený v  a. t. (tj. jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle a. t., a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9.350 Kč ve výši 1.963,50 Kč Částku 13.579,50 Kč je žalovaný povine zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením k rukám advokáta žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.