Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
8 C 110/2022-27
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 26.609,97 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 20. 7. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 595,33 Kč, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 4.397,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.507,20 Kč za dobu od 20. 7. 2021 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 12.463,24 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 0 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 20. 7. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 595,33 Kč, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 4.397,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.507,20 Kč za dobu od 20. 7. 2021 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 12.463,24 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 0 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobu došlou soudu dne 25. 11. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala částky 13.507,52 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13.507,52 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 595,33 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12.463,24 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a částky 2.633,90 Kč. V žalobě tvrdila, že dne 27. 9. 2019 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba IČO, se sídlem adresa, Smlouvu o úvěru číslo, jejíž přílohu 1 tvořil Předpis splátek, na základě které obdržel žalovaný finanční hotovost ve výši 15.000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12.888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkem se zavázal uhradit částku 27.888 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách ve výši 1.992 Kč, splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy, poslední splátka byla splatná 27. 11. 2020. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil celkem částku 2.999,99 Kč. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 s účinností k témuž dni, změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 5. 8. 2021. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 37.348,60 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 13.507,20 Kč, nesplaceného smluvního úroku 1.167,94 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 6.559,33 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1.243,98 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2.409,56 Kč, postoupeného sankčního poplatku 1.500 Kč, postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 2.037,45 Kč po celkové splatnosti závazku, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1.423,14 Kč, postoupené smluvní pokuty ve výši 7.000 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného učinila žalobkyně rozhodnut v soudním řízení ku prospěchu žalovaného neuplatit postoupení sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru, jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a požaduje tedy nesplacenou jistinu 13.507,20 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 1.167,94 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 6.559,33 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1.243,98 Kč, nesplacený inkasní poplatek 2.409,56 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 1.082,43 Kč za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tj. od 28. 11. 2020 do 11. 6. 2021 z 13.507,20 Kč ve výši 15 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 595,33 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti, tj. do 28. 11. 2020 do 11. 6. 2021 z 13.507,20 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši 256 Kč (tj. za jeden obyčejný dopis 39 Kč, za jednu osobní návštěvu pověřeného terénního pracovníka ve výši 217 Kč), smluvní pokutu ve výši 2.633,90 Kč (tj. ve výši 0,1 % denně z 13.507,20 Kč od 28. 11. 2020 do 10. 6. 2021). Poslední upomínka před podáním žaloby byla žalovanému zaslána dne 18. 10. 2021.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně ani žalovaný se nedostavili k jednání soudu, čímž se zbavili možnosti být poučeni ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “).
Soud učinil následující skutková zjištění:
3. Ze smlouvy o úvěru, že společnost právnická osoba IČO, se sídlem adresa, a žalovaný dne 27. 9. 2019 uzavřeli dohodu, kterou se tato společnost zavázala poskytnout žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 15.000 Kč, a žalovaný se zavázal kromě částky 15.000 Kč zaplatit úrok ve výši 1.444 Kč, za poskytnutí úvěru úplatu 7.350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1.394 Kč, za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti částku 2.700 Kč, celkem tedy částku 27.888 Kč v 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč, s tím, že první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další částka je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Zápůjční úroková sazba činila 15 %. Žalovaný podpisem stvrdil, že částku 15.000 Kč převzal v místě bydliště v hotovosti. Ve smlouvě byla sjednána pro případ porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku řádně a včas, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, za každý den prodlení, přičemž splatnost smluvní pokuty byla sjednána den následující po dni takového prodlení.
4. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že žalovanému byly poskytnuty informace ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru.
5. Ze žádosti o úvěr soud neučinil žádná skutková zjištění, protože žádost není nikým podepsaná.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, že právnická osoba IČO jako postupitel a žalobkyně jako postupník dne 19. 7. 2021 uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, které má postupitel jako věřitel za svými klienty jako úvěrovanými, na žalobkyni, včetně pohledávky za žalovaným z uvedené smlouvy o úvěru.
7. Z potvrzení o úplatě, že žalobkyně zaplatila kupní cenu za postoupené pohledávky.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 5. 8. 2021 sdělovala žalovanému postoupení pohledávky z uvedené úvěrové smlouvy žalobkyni. Z podacího archu, že oznámení odeslala žalovanému dne 9. 8. 2021.
9. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, že v tomto žalobkyně uvedla přehled úkonů, které realizovala, a to obyčejný dopis ze dne 6. 9. 2021, a cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka ze dne 7. 10. 2021.
10. Z výzvy k úhradě, že dne 6. 9. 2021 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy nejpozději do 22. 9. 2021, a upozornil na podání žaloby, pokud nebude výzvě vyhověno.
11. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 10. 2021, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení. Z podacího archu, že právní zástupce žalobkyně odeslal žalovanému výzvu dne 20. 10. 2021.
Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
12. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba IČO, se sídlem adresa, a žalovaný dne 27. 9. 2019 uzavřeli dohodu, kterou se tato společnost zavázala poskytnout žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 15.000 Kč, a žalovaný se zavázal kromě částky 15.000 Kč zaplatit úrok ve výši 1.444 Kč, za poskytnutí úvěru úplatu 7.350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1.394 Kč, za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti částku 2.700 Kč, celkem tedy částku 27.888 Kč v 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč, s tím, že první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další částka bude splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Zápůjční úroková sazba činila 15 %. Ve smlouvě byla sjednána pro případ porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku řádně a včas, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, za každý den prodlení, přičemž splatnost smluvní pokuty byla sjednána den následující po dni takového prodlení. Částka 15.000 Kč byla žalovanému vyplacena. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 19. 7. 2021 postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 5. 8. 2021, odeslaným dne 9. 8. 2221. Před podáním žaloby byl žalovaný opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, a to výzvami ze dne 6. 9. 2021 a 18. 10. 2021. Žalovaný uhradil částku 2.999,99 Kč.
13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 :„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“.
21. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3.2020, sp. zn. C -679/18:„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“.
22. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr. V řízení nebylo prokázáno, že by tak právní předchůdkyně žalobkyně učinila, když k tomu žalobkyně neoznačila ani nepředložila žádné důkazy. Smlouvu o úvěru je tak nutno považovat dle ustanovení § 87 odst. 2 ZSÚ za neplatnou. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 27. 9. 2019 poskytla částku 15.000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný uhradil částku 2.999,99 Kč. Žalovaný v řízení nenamítal žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 12.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.), ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Bylo proto rozhodnuto, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.
23. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že tuto náhradu nepřiznal žádnému z účastníků, když ve věci úspěšnější žalovaný žádné náklady řízení nepožadoval.
25. Lhůtu k plnění soud určil jako obecnou třídenní podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když v řízení nebyly zjištěny ani tvrzeny skutečnosti pro určení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.