Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 156/2022-67

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 27.160 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6.500 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14.800 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4.009,78 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.492,71 Kč, úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16.403,42 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 16.403,42 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, částky 5.860 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1.332,10 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 497,54 Kč, úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4.512,80 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 4.512,80 Kč od

30. 11. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6.500 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14.800 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4.009,78 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.492,71 Kč, úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16.403,42 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 16.403,42 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, částky 5.860 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1.332,10 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 497,54 Kč, úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4.512,80 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 4.512,80 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou, došlou soudu dne 18. 11. 2020, se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5.860 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1.332,10 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 497,54 Kč, úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4.512,80 Kč od

30. 11. 2019 do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 4.512,80 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. V žalobě tvrdila, že dne 28. 7. 2017 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč, které se jí žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 420 Kč spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.960 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 2.800 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.600 Kč Poslední splátka byla stanovena na 7. 9. 2018. Před uzavřením smlouvy byla prověřena schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas. Žalovaná od uzavření smlouvy do jejího postoupení uhradila pouze částku 18.500 Kč, z toho na jistinu 9.487,20 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1.960 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2.800 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 4.252,80 Kč Poslední platba byla ze strany žalované uhrazena dne 19. 3. 2019. Právní předchůdce žalobkyně měl ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 7. 9. 2018 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 4.512,80 Kč ode dne 8. 9. 2018 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaným ve smlouvě. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje celkovou dlužnou částku ve výši 5.860 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 4.512,80 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1.347,20 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1.332,10 Kč (tj. úrok 23,72 % ročně z dlužné jistiny 4.512 od 8. 9. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 497,54 Kč (tj. ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny 4.512,80 Kč od 15. 9. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti sjednané splátky, do 29. 11. 2019), úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4.512,80 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 4.512,80 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. Dále se domáhala zaplacení částky 21.300 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4.009,78 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.492,71 Kč, úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16.403,42 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 16.403,42 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. V žalobě tvrdila, že dne 13. 10. 2017 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, které se jí žalovaná zavázala uhradit v 58týdenních splátkách po 600 Kč spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.800 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 4.000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8.000 Kč Poslední splátka byla stanovena na 23. 11. 2018. Před uzavřením smlouvy byla prověřena schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas. Žalovaná od uzavření smlouvy do jejího postoupení uhradila pouze částku 13.500 Kč, z toho na jistinu 3.596,58 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2.800 Kč, na poplatek za administrativní činnost 4.000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 3.103,42 Kč Poslední platba byla ze strany žalované uhrazena dne 19. 3. 2019. Právní předchůdce žalobkyně měl ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 23. 11. 2018 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 14.4032,42 Kč ode dne 24. 11. 2018 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaným ve smlouvě. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje celkovou dlužnou částku ve výši 21.300 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 16.403,42 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 4.896,58 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4.009,78 Kč (tj. úrok 23,72 % ročně z dlužné jistiny 16.403 od 24. 11. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.492,71 Kč (tj. ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny 16.403,42 Kč od 1. 12. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti sjednané splátky, do 29. 11. 2019), úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16.403,42 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 16.403,42 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Na výzvu soudu dle , (dále jen „“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení , tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.

4. Ze smlouvy označené jako„ anonymizována dvě slova – smlouva o spotřebitelském úvěru“ číslo že dne 28. 7. 2017 žalovaná a právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, uzavřely dohodu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě peněžité zápůjčky ve výši 14.000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.960 Kč, poplatkem ve výši 2.800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.600 Kč, celkem částku 24.360 Kč uhradit v hotovosti v 58týdenních splátkách po 420 Kč, přičemž první splátka se zavázala zaplatit nejpozději sedmý kalendářní den ode dne uzavření smlouvy. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti částku úvěru, přičemž požádala, a právní předchůdkyně žalobkyně to akceptovala, aby úvěr byl použit na splácení ke dni uzavření této smlouvy dosud nesplacené části spotřebitelského úvěru, který žalovaná u právní předchůdkyně žalobkyně čerpala v minulosti, a to částkou 5.410 Kč na úvěr dle smlouvy číslo. Žalované tak byla vyplacena v hotovosti částka 8.590 Kč. Žalovaná uvedla adresu adresa žalované.

5. Z karty zákazníka – žádosti o zápůjčku, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně dne 28. 7. 2017 uvedla, k druhu bydlení, že žije s rodiči, je vdaná, má jedno nezaopatřené dítě, zdroj hlavních příjmů je mateřská/rodičovská od ČSSZ od 9/2016, její příjmy že činí státní podpora 7.600 Kč, další příjmy výživné/alimenty 3.500 Kč, výdaje na bydlení 1.200 Kč měsíčně, osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) 6.000 Kč měsíčně, že má u právní předchůdkyně žalobkyně již úvěr v celkové výši 13.600 Kč s celkovou měsíční splátkou 1.700 Kč. Žalovaná uvedla adresu adresa žalované, další kontakt část obce a číslo, obec, PSČ PSČ. Kartu zákazníka podepsal i obchodní zástupce právní předchůdkyně žalobkyně a z dokumentů k ověření finanční situace zaškrtl doklad o přiznání mateřské/rodičovské, rozhodnutí o přiznání výživného, z dokladů k druhu bydlení SIPO.

6. Ze smlouvy označené jako„ anonymizována dvě slova – smlouva o spotřebitelském úvěru“ číslo že dne 13. 10. 2017 žalovaná a právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, uzavřely dohodu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě peněžité zápůjčky ve výši 20.000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.800 Kč, poplatkem ve výši 4.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8.000 Kč, celkem částku 34.800 Kč uhradit v hotovosti v 58týdenních splátkách po 600 Kč, přičemž první splátka se zavázala zaplatit nejpozději sedmý kalendářní den ode dne uzavření smlouvy. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti částku úvěru, přičemž požádala, a právní předchůdkyně žalobkyně to akceptovala, aby úvěr byl použit na splácení ke dni uzavření této smlouvy dosud nesplacené části spotřebitelského úvěru, který žalovaná u právní předchůdkyně žalobkyně čerpala v minulosti, a to částkou 7.934 Kč na úvěr dle smlouvy číslo. Žalované tak byla vyplacena v hotovosti částka 12.066 Kč. Žalovaná uvedla adresu adresa žalované.

7. Z karty zákazníka – žádosti o zápůjčku, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně dne

13. 10. 2017 uvedla, že je vdaná, k druhu bydlení, že je vlastník, má jedno nezaopatřené dítě, zdroj hlavních příjmů je mateřská/rodičovská od ČSSZ od 9/2016, její měsíční příjmy že činí státní podpora 5.560 Kč, další příjmy (výživné/alimenty, příjmy z pronájmu) 2.900 Kč, měsíční příjmy manžela 14.680 Kč, výdaje na bydlení 2.340 Kč měsíčně, osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) 9.000 Kč měsíčně, že má u právní předchůdkyně žalobkyně již úvěr v celkové výši 19.860 Kč s celkovou měsíční splátkou 2.000 Kč. Žalovaná uvedla adresu adresa žalované, další kontakt část obce a číslo, obec, PSČ PSČ. Kartu zákazníka podepsal i obchodní zástupce právní předchůdkyně žalobkyně a z dokumentů k ověření finanční situace zaškrtl složenky-příjmy, z dokladu k druhu bydlení výpis z katastru a SIPO.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z přílohy k této smlouvě, že žalobkyně jako postupník a právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, jako postupitel, uzavřely dne 21. 11. 2019 dohodu, na základě které přešly pohledávky z uvedených smluv o spotřebitelském úvěru na žalobkyni.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019, že právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila oznámení adresované žalovaném, ve kterém sdělovala postoupení pohledávky z uvedených smluv, vyzvala žalovanou k uhrazení dlužných částek do deseti dnů od data doručení tohoto dopisu žalobkyni, a žalobkyně oznámení předala k poštovní přepravě dn 13. 12. 2019, avšak na adresu adresa, tedy na jinou adresu, než adresu (adresy) uvedené žalovanou ve smlouvách a kartách zákazníka.

10. Z výzvy k plnění a podacího lístku, že dne 30. 4. 2020, právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalované, ve které jí vyzval k zaplacení dlužných částek z uvedených smluv, a upozornil na možnost podání žaloby. Současně výzva obsahovala oznámení o postoupení pohledávky. Zásilku předal k poštovní přepravě dne 1. 5. 2020, avšak na adresu adresa, tedy na jinou adresu, než adresu (adresy) uvedenou žalovanou ve smlouvách a kartách zákazníka.

11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovaná dne 28. 7. 2017 uzavřely dohodu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 14.000 Kč, a to tak, že částka 5.410 Kč byla použita na refinancování úvěru žalované u právní předchůdkyně žalobkyně, a to ze smlouvy číslo částka 8.590 Kč byla vyplacena v hotovosti žalované. Žalovaná se zavázala částku číslo spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.960 Kč, poplatkem ve výši 2.800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.600 Kč, celkem částku 24.360 Kč uhradit v hotovosti v 58týdenních splátkách po 420 Kč, první splátku se zavázala zaplatit nejpozději sedmý kalendářní den ode dne uzavření smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr z údajů uvedených žalovanou, zaznamenaných v zákaznické kartě, tedy že je vdaná, žije u rodičů, má jedno nezaopatřené dítě, že její příjem činí státní podpora z mateřské či rodičovské ve výši 7.600 Kč a další příjem výživné 3.500 Kč, že její výdaje na bydlení činí 1.200 Kč, osobní výdaje 6.000 Kč a že má již u právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ve výši 13.600 Kč s celkovou měsíční splátkou 1.700 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byla pohledávka z uvedené smlouvy s účinností k témuž dni postoupena žalobkyni. Žalovaná uhradila částku 18.500 Kč.

12. Dále právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovaná dne 13. 10. 2017 uzavřely dohodu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 20.000 Kč, a to tak, že částka 7.934 Kč byla použita na refinancování úvěru žalované u právní předchůdkyně žalobkyně, a to ze smlouvy číslo částka 12.066 Kč byla vyplacena v hotovosti žalované. Žalovaná se zavázala částku číslo spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.800 Kč, poplatkem ve výši 4.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8.000 Kč, celkem částku 34.800 Kč uhradit v hotovosti v 58týdenních splátkách po 600 Kč, první splátku se zavázala zaplatit nejpozději sedmý kalendářní den ode dne uzavření smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr z údajů uvedených žalovanou, zaznamenaných v zákaznické kartě, tedy že je vdaná, že je vlastníkem nemovitosti, má jedno nezaopatřené dítě, že její příjem činí státní podpora z mateřské či rodičovské ve výši 5.560 Kč a další příjem výživné, příjmy z pronájmu 2.900 Kč, že příjem manžela činí měsíčně 14.680 Kč, že výdaje na bydlení činí 2.340 Kč, osobní výdaje 9.000 Kč a že má již u právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ve výši 19.860 Kč s celkovou měsíční splátkou 2.000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byla pohledávka z uvedené smlouvy s účinností k témuž dni postoupena žalobkyni. Žalovaná uhradila částku 13.500 Kč.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo

i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle , 2 , (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku

z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. :„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“.

21. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3.2020, sp. zn. C -679/18:„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“.

22. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

23. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětné úvěry. V řízení bylo prokázáno, že tato vycházela z údajů uvedených žalovanou, zaznamenaných v zákaznických kartách, což je ovšem nedostatečné, je třeba vyžadovat v takové situaci od spotřebitele výpis z účtu, mzdový list, rozhodnutí o přiznání dávky atd., tedy náležitě ověřit pravdivost údajů uvedených spotřebitelem – k tomu ovšem žalobkyně žádné důkazy nepředložila. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti zkoumat s odbornou péči schopnost žalované splatit úvěr nedostála a smlouvu o úvěru ze dne 28. 7. 2017 je tak nutno považovat podle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ za neplatnou. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne 28. 7. 2017 poskytla částku 14.000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná uhradila částku 18.500 Kč. Žalovaná tedy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatila více, než činilo bezdůvodné obohacení, a proto byla žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5.860 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1.332,10 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 497,54 Kč, úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4.512,80 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 4.512,80 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítnuta, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

24. Pokud jde o smlouvu ze dne 13. 10. 2017, žalovaná v zákaznické kartě uváděla, že její příjem představuje státní podpora z rodičovského příspěvku či dávek v mateřství ve výši 5.560 Kč, výživné či příjmy z pronájmu ve výši 2.900 Kč, a příjem manžela ve výši 14.680 Kč, tedy příjem celkem 23.140 Kč. Pokud v rozmezí necelých tří měsíců od tvrzení zaznamenaných v zákaznické kartě dne 28. 7. 2017 mělo dojít k podstatnému navýšení celkových příjmů žalované o příjem manžela (při uzavírání první smlouvy nic o příjmu manžela, přesto, že žalovaná tvrdila, že je vdaná, neuváděla), bylo na žalobkyni, aby taková tvrzení prokázala, a to současně i vzhledem k situaci, že žalovaná nově tvrdila, že je vlastníkem nemovitosti na adrese, na které bydlí, když v červenci uváděla, že na této adrese žije s rodiči. A to navíc ještě za situace, že uváděla, že již má u právní předchůdkyně žalobkyně úvěr v celkové výši 19.840 Kč s měsíční splátkou 2.000 Kč. Celkové poměry žalované tak při takto rozporných tvrzeních zůstaly neprokázány. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů uvedených žalovanou, zaznamenaných v zákaznických kartách, což je ovšem nedostatečné, jak bylo výše uvedeno, je třeba vyžadovat v takové situaci od spotřebitele výpis z účtu, mzdový list, rozhodnutí o přiznání dávky atd., tedy náležitě ověřit pravdivost údajů uvedených spotřebitelem – k tomu ovšem žalobkyně žádné důkazy nepředložila. Proto i tuto smlouvu je nutno považovat podle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ za neplatnou. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne 13. 10. 2017 poskytla částku 20.000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná uhradila částku 13.500 Kč. Žalovaná v řízení nenamítala žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 6.500 Kč. Ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru s ohledem na závěry uvedené ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , soud určuje splatnost bezdůvodného obohacení ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu, tj. v částce 14.800 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4.009,78 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.492,71 Kč, úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16.403,42 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 16.403,42 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , neboť převážně procesně úspěšné žalované z důvodu její procesní pasivity žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.