Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

72 CO 82/2022-131

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Velce a soudkyň JUDr. Zuzany Sváčkové a Mgr. Pavly Polednové ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

sídlem adresa

o zaplacení částky částka s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném zamítavém výroku o věci samé II. a ve výroku o nákladech řízení III. potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném zamítavém výroku o věci samé II. a ve výroku o nákladech řízení III. potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Odvoláním napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím zamítl (výrok II) a dále rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobcovy zástupkyně (výrok III).

2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou žalobce odůvodnila tvrzením, že nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Okresním soudem obec – venkov pod sp. zn. spisová značka mu byla způsobena nemajetková újma, kterou žádá odškodnit částkou částka.

3. Ze shodných tvrzení účastníků řízení a na podkladě provedeného dokazování soud prvního stupně zjistil, že řízení vedené Okresním soudem obec – venkov pod sp. zn. spisová značka bylo zahájeno žalobou podanou dne datum jméno příjmení, která žádala o vyloučení pohledávky na výplatu zbytku rozdělované podstaty ve výši částka z exekuce vedené na majetek jejího bývalého manžela jméno příjmení, přičemž žalobce se nacházel v postavení vydražitele nemovitosti náležející jméno příjmení. Dne datum byla žaloba doručena žalobci (v hodnoceném řízení v postavení žalovaného). Dne datum proběhlo jednání ve věci a žalobkyně navrhla změnu žaloby (s tím, že požaduje po žalovaném zaplacení částky částka z titulu bezdůvodného obohacení). Další jednání proběhla dne datum, datum a datum, kdy byl vyhlášen rozsudek. Tento rozsudek pak byl rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne datum částečně potvrzen a částečně zrušen, protože řízení bylo pro částečné zpětvzetí žaloby zastaveno. Nejvyšší soud však rozsudkem ze dne datum rozsudek odvolacího soudu zrušil. Dne datum proběhlo odvolací jednání, při kterém účastníci řízení uzavřeli smír; rozhodnutí o schválení smíru nabylo právní moci dne datum. Dne datum žalobce uplatnil u žalované nárok na odškodnění nemajetkové újmy způsobenou mu nepřiměřenou délkou hodnoceného řízení ve výši částka, na což žalovaná reagovala stanoviskem ze dne datum, jímž poskytla žalobci finanční zadostiučinění ve výši částka.

4. Uvedená skutková zjištění soud prvního stupně posoudil podle § 1, § 13 odst. 1, § 13 odst. 1, § 15 odst. 2 a ustanovení pr. předpisu, o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, a poté s odkazem na stávající judikaturu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Hodnocené řízení trvající ve vztahu k žalobci pět let a dva měsíce (od datum, kdy mu byla doručena žaloba, do datum, kdy bylo řízení pravomocně skončeno) totiž posoudil (ve shodě se žalovanou) s ohledem na jeho náročnost jako nepřiměřeně dlouhé. V nepřiměřené délce posuzovaného řízení tak shledal nesprávný úřední postup, v jehož důsledku žalobce trpěl nejistotou ohledně výsledku předmětného řízení. Dále soud prvního stupně zkonstatoval, že se na délce řízení podílela jeho právní i procesní složitost věci. V posuzovaném řízení šlo o složitější právní problematiku, k jejímuž vyřešení bylo třeba objasnit větší rozsah sporných skutečností. Procesní složitost věci pak byla dána vyšší procesní aktivitou žalobkyně, která svá podání (žalobu, žádost o přiznání osvobození od soudních poplatků, návrh na přerušení řízení apod.) měnila, dále pak dodatečně doplňovala a plnění svých procesních povinností často oddalovala. Za zmíněné situace byl soud nucen se s jejími podáními seznámit a poté ji vyzývat k jejich doplnění a následně pak o nich rozhodnout. Vzhledem k tomu, že většina soudních rozhodnutí byla napadnuta opravnými prostředky, soudní řízení proběhlo na třech stupních soudní soustavy. S ohledem na to, že předmětné řízení nebylo extrémně dlouhé a jeho význam byl pro žalobce pouze standardní, soud prvního stupně přiznal žalobci zadostiučinění za první dva roky řízení ve výši částka a dále za každý další rok jeho trvání vždy ve výši částka. Takto vypočtenou základní částku odškodnění ve výši částka prvostupňový soud poté snížil o 30 % pro zmíněnou právní i procesní složitost věci. Důvody pro další modifikaci základní částky odškodnění již soud prvního stupně neshledal (žalobce ani žalovaná se totiž na délce řízení žádným zásadním způsobem nepodíleli a význam předmětu sporu byl pro žalobce standardní). Za přiměřené zadostiučinění nemajetkové újmy, kterou žalobce v posuzovaném řízení utrpěl, soud prvního stupně proto stanovil částku částka. Vzhledem k tomu, že žalovaná již dne datum žalobce z uvedeného titulu odškodnila částkou částka, soud prvního stupně jí uložil již pouze povinnost zaplatit žalobci ještě kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ve výši částka (za dobu od datum do datum). V rozsahu žalobcova požadavku na zaplacení (další) částky částka soud prvního stupně žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na ustanovení pr. předpisu, ve znění pozdějších změn (dále jen„ “).

5. Proti tomuto rozsudku, a to pouze proti jeho zamítavému výroku, podal žalobce včasné odvolání. V něm předně setrval v přesvědčení, že mu náleží odškodnění ode dne zahájení hodnoceného řízení, tj. ode dne datum, protože hodnocená věc měla být projednána a rozhodnuta v přiměřené lhůtě bez ohledu na to, zda žalobce o její existenci věděl či nikoliv. Podle žalobce proto i v době, když ještě nevěděl, že bylo proti němu zahájeno soudní řízení, měl zájem na tom, aby toto řízení bylo ukončeno v co možná nejkratším čase. Skutečnost, že žalobce nevěděl a ani nepředpokládal, že je s ním (již) vedeno soudní řízení, mu působila újmu již jen tím, že v té době nemohl účinně bránit své právo. Nemajetková újma tudíž žalobci vznikla již zahájením hodnoceného řízení, bez ohledu na to, kdy se žalobce o jeho existenci skutečně dozvěděl. Dále žalobce nesouhlasí se snížením základní částky odškodnění o 30 % pro složitost věci. Podle žalobce je složitost věci příčinou a nikoli důsledkem většího počtu stupňů soudní soustavy. Vzhledem k tomu, že hodnocené řízení nebylo složité, tak skutečnost, že proběhlo na více stupních soudní soustavy, svědčí o nedůsledném postupu soudů. Podle žalobce je proto snížení základní částky odškodnění o 20 % nesprávné. Dále měl soudu prvního stupně zohlednit, že žalobce přispěl ke skočení hodnoceného řízení (tím, že uzavřel s žalobkyní smír). Pro přičinění žalobce na skončení daného řízení měl tudíž soud prvního stupně zvýšit základní částku odškodnění o 10 %. Dalším důvodem modifikace základní částky odškodnění, a to o 30 %, jsou průtahy v řízení (jejich zohlednění v celkové délce řízení je podle žalobce nesprávné). Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v jeho zamítavém výroku změnil a žalobě i v této části vyhověl.

6. Žalovaná, která se s rozsudkem soudu prvního stupně ztotožnila, navrhla, aby odvolací soud tento rozsudek jako věcně správný potvrdil.

7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo ( a ), a dospěl k závěru, že podané odvolání není důvodné. Takto rozhodl bez nařízení jednání, protože oba účastníci řízení s takovým postupem souhlasily ( a ).

8. Ohledně věci samé soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu a z provedených důkazů vyvodil též odpovídající skutková zjištění, která jsou dostatečným podkladem i pro rozhodnutí odvolacího soudu. Vzhledem k tomu, že se odvolací soud s pečlivým, logickým a výstižným odůvodněním napadeného rozsudku ztotožňuj, pro stručnost proto na ně v podrobnostech odkazuje.

9. K odvolacím námitkám žalobce pak odvolací soud pouze doplňuje, že nevěděl- li žalobce o existenci žaloby proti němu podané (dne datum), nemohl tudíž (logicky) trpět nejistotou ohledně jejího výsledku (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Pakliže žalobce v dané věci nezpochybnil, že se dozvěděl o existenci hodnoceného řízení až dnem doručení žaloby, tj. dne datum, je okamžikem vzniku jeho nemajetkové újmy právě tento den.

10. Odvolací soud pak souhlasí se soudem prvního stupně i v jeho závěru, že hodnocené řízení bylo skutkově, právně i procesně složitější, protože jeho předmětem byl požadavek jméno příjmení na vyloučení pohledávky na výplatu zbytku rozdělované podstaty (hyperochy) ve výši částka z exekuce vedené na majetek jejího bývalého manžela jméno příjmení, přičemž žalobce se nacházel v postavení věřitele jméno příjmení a především pak v postavení vydražitele nemovitosti jméno příjmení. V dané věci se proto soud musel zabývat nejen skutečnostmi týkajícími se společného jměním manželů jméno a jméno příjmení, exekucí vedenou na majetek jméno příjmení, ale také opodstatněností tvrzení jméno příjmení, že tzv. hyperocha se stala součástí společného jmění manželů a má jí být na vypořádání společného jmění vyplacena (tj. zda její žaloba z lepšího práva je po právu). Rozsah zjišťovaných skutečností a jejich následné právní posouzení je proto i podle odvolacího soudu důvodem pro snížení základní částky odškodnění o 10 % (protože jde o okolnost, kterou nelze přičítat státu). Procesní složitost posuzovaného řízení pak byla dána intenzivní procesní aktivitou jméno příjmení, která v daném případě využila prakticky všech v úvahu přicházejících procesních prostředků, což se projevilo v množství podání, která soudu předkládala k posouzení a která nadto poté měnila, resp. byla vyzývána soudem, aby doplnila).

11. Ve vztahu k posouzení v kolika stupních soudní řízení probíhalo, lze vyjít z toho, že řízení ve více instancích obecně zakládá dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, pročež je ospravedlnitelná celková délka řízení prodlužována zásadně o dobu za řízení před další instancí. Je samozřejmé, že účastníci řízení mají právo využívat všechny řádné i mimořádné opravné prostředky, které jim umožňuje. To však zároveň znamená, že soudy jsou povinny tyto procesní úkony posoudit a rozhodnout o nich, což vede k prodloužení řízení, které však nelze přičítat státu. Vzhledem ke zmíněné skutkové a především pak právní složitosti věci a s přihlédnutím k tomu, že hodnocené řízení proběhlo na třech stupních soudní soustavy, je snížení základní částky náhrady škody o 30 % jako odpovídající okolnostem dané věci.

12. Postup soudu lze v hodnoceném řízení považovat za plynulý, protože jeho úkony směřovaly ke skončení věci, nicméně vyskytly se v něm i dvě období nečinnosti, a to v jeho odvolací fázi (po dobu osmi a půl měsíce) a dále ve fázi dovolací (v období třinácti a půl měsíce).

S ohledem na povahu a postavení Nejvyššího soudu v systému české justice je dané situaci přiléhavé zohlednění období nečinnosti v závěru o nepřiměřené délce posuzovaného řízení (srovnej například usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

13. Soud prvního stupně pak správně zohlednil i to, účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl žalobce v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl udržován, což znamená, že odškodňována je jeho újma způsobená nejistotou ohledně výsledku řízení (srovnej například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka a ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Nejdůležitějším kritériem pro stanovení formy a případné výše odškodnění je proto význam předmětu řízení pro účastníka vyjádřený tím, co je pro něj v sázce (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, a nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález). V daném případě se žalobce nacházel po dobu pěti let a dvou měsíců v nejistotě ohledně výsledku soudního řízení, v němž se jednalo o částku částka a od anonymizováno rok o částku částka. Nastolení právní jistoty ohledně předmětu posuzovaného řízení bylo pro žalobce proto jistě žádoucí, nicméně nezasahující (zásadním způsobem) do běžného způsobu jeho života. Odvolací soud proto souhlasí se soudem prvního stupně i v tom, že posuzované řízení mělo pro žalobce standardní význam (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

14. Správný a mající oporu v provedeném dokazování je tudíž rozhodnutí prvostupňového soudu, že žalobci náleží náhrada nemajetkové újmy, kterou utrpěl v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného Okresním soudem obec – venkov pod sp. zn. spisová značka ve výši částka. Pakliže žalovaná z uvedeného titulu již žalobce odškodnila částkou částka, je požadavek žalobce na zaplacení další částky odškodnění. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně v jeho zamítavém výroku o věci samé a dále ve výroku o nákladech řízení jako věcně správný potvrdil ( )

15. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle a , a contrario, protože procesně úspěšné žalované v této fázi řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.