Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 17/2022-49

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Šilhanovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 309 314,91 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 58 428 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 58 428 Kč za dobu od 4. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 250 886,91 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 73 728,43 Kč za dobu od 4. 4. 2021 do zaplacení a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 107 304 Kč za dobu od 4. 4. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 58 428 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 58 428 Kč za dobu od 4. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 250 886,91 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 73 728,43 Kč za dobu od 4. 4. 2021 do zaplacení a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 107 304 Kč za dobu od 4. 4. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 12. 4. 2021 domáhala, aby soud uložil žalované straně povinnost zaplatit jí částku 309 314,91 Kč s příslušenstvím v podobě smluvních úroků z prodlení a zákonných úroků z prodlení. Tvrdila, že dne 25. 8. 2020 uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu číslo na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr 90 000 Kč. Žalovaná strana byla podle úvěrové smlouvy povinna zaplatit žalobkyni celkem 166 686 Kč v 72 měsíčních splátkách po 2 315 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci. Výše úrokové sazby činila 23 % ročně a RPSN 36,93 %. Žalobkyně dále tvrdila, že poskytla žalovanému na jeho výslovnou žádost doplňkovou inkasní službu (za kterou měla žalovaná strana platit 371 Kč měsíčně) a doplňkovou službu„ anonymizováno“ (za kterou měla žalovaná strana platit

1 207 Kč). Žalovaná strana se dostala do prodlení se splácením počínaje splátkou splatnou 15. 1. 2021, proto jí žalobkyně zaslala ve dnech 20. 1. 2021 a 5. 2. 2021 upomínky s výzvou k zaplacení dlužné splátky. Protože žalovaná strana přes upomínky dlužné částky nezaplatila, žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne 21. 2. 2021, přičemž zesplatněné částky požaduje po žalovaném v tomto řízení. Konkrétně žalobkyně v řízení uplatnila nároky na jistinu úvěru (nevrácenou část úvěru) ve výši 87 570,95 Kč, úroky ve výši 69 854,48 Kč, poplatky za inkasní službu ve výši 25 228 Kč a poplatky za doplňkovou službu„ anonymizováno“ ve výši 82 076 Kč s tím, že tyto poplatky požaduje jako škodu v důsledku porušení smluvních povinností žalovanou, dále žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 44 585,48 Kč odpovídající 50 % nesplacené jistiny. Z jistiny úvěru a smluvní pokuty (tj. z částky

132 156,43 Kč) požadovala žalobkyně úroky z prodlení v zákonné výši, z požadovaných inkasních poplatků ve výši 107 304 Kč smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně. Žalobkyně tvrdila, že jí žalovaná strana uhradila 4 splátka v celkové výši 15 572 Kč.

2. Žalovaná strana se ve věci žádným způsobem nevyjádřila.

3. K ústnímu jednání konanému dne 9. 8. 2022 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast při jednání nikterak neomluvil. Soud proto jednal v souladu s ustanovením , v účinném znění (dále jen„ “), v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud provedl žalobkyní navržené důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění a závěry.

5. Soud vzal za prokázáno, že žalovaná strana dne 25. 8. 2020 ve 15:09:15 souhlasila s návrhem smlouvy nadepsané jako„ Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo“, ve kterém žalobkyně prohlašuje, že je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry na základě platného živnostenského oprávnění (článek 1.1). Žalobkyně se ve smlouvě zavazuje poskytnout žalovanému (žalovaná strana je v návrhu smlouvy označena jménem, příjmením, rodným číslem) peněžní prostředky ve výši 90 000 Kč, a to faktickou výplatou částky

24 652 Kč na účet žalovaného, výplatou částky 49 348 Kč ve prospěch žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného a v částce 16 000 Kč započtením s nárokem žalobkyně na náklady poskytovatele úvěru. Žalovaný měl podle textu smlouvy zaplatit žalobkyni kromě samotného úvěru také úroky ve výši 76 686 Kč, tedy celkem 166 686 Kč, při úrokové sazbě 23 % p. a. a RPSN 36,93 % Tyto částky měly být podle textu smlouvy splatné v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 315 Kč splatných vždy k 15. dni

v měsíci. V čl. V. bodu 5.4. textu smlouvy bylo stanoveno, že v případě jakéhokoliv prodlení je věřitel oprávněn zaslat dlužníkovi zpoplatněnou upomínku ve výši 300 Kč a poté druhou upomínku ve výši 500 Kč. Pokud ani poté nebude dlužná částka zaplacena, žalobkyně je oprávněna požadovat úhradu celé zbývající části peněžitého závazku. Text návrhu smlouvy obsahuje dále ustanovení o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení v případě prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky (vše zjištěno z textu návrhu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo který byl dne 25. 8. 2020 podepsán).

Součástí zaslaných dokumentů žalovanému byl také v rámci přílohy číslo 4 text„ smlouvy

o inkasní službě“, podle které je inkasní služba nepovinnou službou a žalovaná strana se zavazuje platit žalobkyni částku 371 Kč měsíčně, a v rámci přílohy číslo 6 text„ smlouvy

o zřízení Doplňkové služby anonymizováno“, podle které je tato doplňková služba nepovinnou službou a žalovaný se zavazuje platit žalobkyni částku 1 207 Kč měsíčně. Doplňkový balíček„ anonymizováno“ zahrnuje možnost využití tří služeb: možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání.

6. Z y označené jako detail transakce ze dne 25. 8. 2020 vzal soud za prokázáno, že toho dne byla z účtu bankovní účet vedeného na jméno žalovaného poukázána na účet žalobkyně částka 10 Kč se zprávou„ Tímto souhlasím s návrhem smlouvy číslo“.

7. Z listin označených jako detail pohybu – platba převodem uvnitř banky ze dne

26. 8. 2020 a detail pohybu – bezhotovostní platba ze dne 26. 8. 2020 vzal soud za prokázáno, že v tyto dny žalobkyně poukázala na svůj účet částku 49 348 Kč za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného s variabilním symbolem číslo a pak na účet žalovaného bankovní účet částku 24 652 Kč s variabilním symbolem číslo, který odpovídá číslu návrhu úvěrové smlouvy.

8. Z potvrzení o vyplacení úvěru vzal soud za prokázáno, že žalobkyně potvrdila žalovanému vyplacení úvěru podle smlouvy. Z této y dále vyplývají platební instrukce pro žalovaného, konkrétně výše splátek 3 893 Kč, jejichž splatnost je vždy k 15. dni v měsíci od 15. 9. 2020 do 15. 8. 2026 na účet žalobkyně bankovní účet.

9. Z potvrzení o úhradě dluhu vzal soud za prokázáno, že žalobkyně dne 26. 8. 2020 sdělila žalovanému, že zcela splatil neuhrazenou část úvěru ze smlouvy číslo.

10. Z výpisu z insolvenčního rejstříku vzal soud za prokázáno, že ke dni 22. 8. 2020 nebylo ve věci žalovaného insolvenční řízení.

11. Z dotazníku k posouzení bonity žadatele vzal soud za prokázáno, že žalovaná strana měla vykonávat pro zaměstnavatele právnická osoba práci, a to v HPP, na dobu neurčitou, na pozici dělníka s měsíčním příjmem 52 197 Kč. V přehledu měsíčních závazků uvedl žalovaný celkovou sumu 29 583 Kč (anonymizováno 5 slov)

12. Z y označené jako výpis z Centrální evidence exekucí vzal soud za prokázáno, že ke dni 22. 8. 2020 nebyla proti žalovanému vedena žádná exekuce.

13. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 4. 5. 2020 do 4. 6. 2020 vzal soud za prokázáno, že počáteční zůstatek na účtu byl 237,72 Kč, že příjmy žalovaného v tomto období dosáhly částky + 89 973 Kč a výdaje - 89 004,80 Kč. Konečný zůstatek 205,92 Kč.

14. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 12. 6. 2020 do 20. 6. 2020 vzal soud za prokázáno, že počáteční zůstatek na účtu byl 205,92 Kč, že příjmy žalovaného v tomto období dosáhly částky + 43 174 Kč a výdaje - 43 102,95 Kč. Konečný zůstatek 276,97 Kč.

15. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 14. 7. 2020 do 17. 7. 2020 vzal soud za prokázáno, že počáteční zůstatek na účtu byl 276,97 Kč, že příjmy žalovaného v tomto období dosáhly částky + 43 444 Kč a výdaje - 43 520,97 Kč. Konečný zůstatek 200 Kč.

16. Z dalších důkazů již soud považuje za právně významný pro věc pouze dopis zástupce žalobkyně titul jméno příjmení datovaný dne 21. 2. 2021 nadepsaný jako Zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení, ve kterém zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k předčasnému splacení pohledávek z úvěrové smlouvy číslo jejichž výši vyčíslil na 309 491,57 Kč, a to ve lhůtě do 3. 4. 2021. Z poštovního podacího archu vzal soud za prokázané, že zástupce žalobkyně odeslal uvedený dopis dne 21. 2. 2021 žalovanému na jeho adresu v obec, ulice a číslo.

17. Uvedená zjištění a závěry soud považuje za dostačující k závěru o skutkovém stavu v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci. Za podstatné soud považuje skutkové závěry

o vzájemné komunikaci mezi účastníky dne 25. 8. 2020, o poskytnutí částky 24 562 Kč žalobkyní na účet žalovaného a použití částky 49 348 Kč z úvěru na úhradu předchozího závazku žalovaného u žalobkyně a o doručení dopisu zástupce žalobkyně ze dne 21. 2. 2021 žalovanému. Ze skutkových tvrzení žalobkyně se podává, že jí žalovaná strana uhradila celkem 15 572 Kč. V podrobnostech soud odkazuje na skutkové závěry uvedené u jednotlivých důkazů.

18. S ohledem na právní názor vysvětlený níže nebyly pro soud významné další navržené

a provedené důkazy, a to zejména upomínky a doklady o jejich odeslání, ani žalobkyní připojené právní rozbory, zprávy a znalecké posudky, které soud pro nadbytečnost v tomto písemném vyhotovení rozsudku nehodnotil.

19. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným soud právně kvalifikuje podle

ust. a násl. , (dále také jen o. z.), upravujících smlouvu o úvěru, protože zjištěná smlouva obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco žalobkyně podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvu nepochybně uzavírala v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná strana na rozdíl od žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavírala, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon číslo o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ).

20. Podle § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

22. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Sud uvádí, že by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu

a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne

23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978).

26. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. zformuloval

a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje.

27. Soud nevzal za prokázáno, že by žalobkyně při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, a to pokud jde o výdajovou stránku poměrů žalovaného. Nejprve je třeba uvést, že žalobkyně dostatečně zkoumala příjmy žalovaného, neboť si z výpisů z účtu ověřila měsíční příjem, kterého žalovaný dosahoval. Žalobkyně si však blíže neověřovala žalovanou stranou uváděné výdaje ve výši

6 800 Kč měsíčně, výdaje na bydlení jsou uvedeny v částce 3 000 Kč měsíčně. Pokud žalobkyně blíže nezkoumala a neověřovala výdaje žalovaného, pokud jde zejména o náklady žalovaného na bydlení, tak nemohla ani objektivně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Soud byl připraven u ústního jednání v tomto směru žalobkyni poučit o nutnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem

a připravila se tak o možnost být ze strany soudu poučena podle a 3 S ohledem na neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinností posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo ze dne 25. 8. 2020 pro rozpor se zákonem (shora citované ust. a ZoSÚ, o. z.), když k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu ( o. z.).

28. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalovanému z absolutně neplatného právního jednání částku 74 000 Kč. Žalovaná strana se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z., a proto je povinna žalobkyni toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku

15 572 Kč, soud žalobě vyhověl ohledně částky 58 428 Kč představující nevrácené peněžní prostředky. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou stranu k plnění výzvou ze dne 21. 2. 2021, která jí byla odeslána téhož dne. Jelikož byla žalovaná strana vyzvána k úhradě dluhu do 3. 4. 2021, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z., úroky z prodlení z dlužné částky od 4. 4. 2021, tj. ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení (výrok I.).

29. S ohledem na vše výše uvedené soud proto žalobu co do částky 250 886,91 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 73 728,43 Kč za dobu od 4. 4. 2021 do zaplacení a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 107 304 Kč za dobu od 4. 4. 2021 do zaplacení, zamítl, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

30. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ustanovením o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované straně podle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s tímto plněním nevznikly.

31. Dlužnou částku včetně příslušenství byla žalovaná strana zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.