Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
110 C 187/2022-45
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 44 993,17 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 464,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 464,38 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, co do částky 29 528,79 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 850 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 464,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 464,38 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do částky 29 528,79 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 850 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne datum domáhala po žalovaném úhrady částky ve výši 44 993,17 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 19 314,38 Kč od datum a náhrady nákladů řízení. V žalobě skutkově tvrdila, že uzavřela se žalovaným na základě rámcové smlouvy o poskytování zápůjček ze dne datum smlouvu o zápůjčce číslo dne datum, na základě které mu vyplatila dne datum jistinu zápůjčky ve výši 26 000 Kč a žalovaný se zavázal jistinu spolu s celkovými náklady zápůjčky v celkové výši 69 762 Kč vrátit žalobkyni formou 36 měsíčních splátek po 1 938 Kč (poslední splátka ve výši 1 932 Kč) s tím, že první splátka byla splatná dnem datum. Žalovaný uhradil 10 535,62 Kč a další platby již neprovedl. Z důvodu prodlení žalovaného žalobkyně neuhrazenou část jistiny zápůjčky zesplatnila ke dni datum. Kromě neuhrazené jistiny zápůjčky se žalobkyně domáhá úhrady neuhrazeného sjednaného obchodního úroku, úhrady administrativních poplatků dojednaných smlouvou, a dále úhrady smluvní pokuty.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti řádně předvolaného žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
3. Z tvrzení žalobkyně, z rámcové smlouvy o poskytování zápůjček uzavřené mezi účastníky datum (čl. 24-27 spisu), a ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi účastníky datum (čl. 28-29 spisu, dále jen„ smlouva“), soud zjistil, že na základě rámcové smlouvy o poskytování zápůjček uzavřela žalobkyně se žalovaným dne datum konkrétní smlouvu o zápůjčce číslo na základě které se zavázala poskytnout žalovanému jistinu zápůjčky ve výši 26 000 Kč a žalovaný se zavázal jistinu zápůjčky spolu s celkovými náklady zápůjčky, tj. obchodním úrokem ve výši 29 362 Kč a administrativním poplatkem ve výši 14 400 Kč, celkem 69 762 Kč, uhradit žalobkyni formou 35 měsíčních splátek po 1 938 Kč a 36. splátku ve výši 1 932 Kč s tím, že splatnost 1. splátky byla dojednána na datum. K úhradě dluhu tak mělo dojít do datum.
4. Z dokladu o vyplacení zápůjčky (čl. 30 spisu) a ze sdělení právnická osoba (čl. 20 spisu) soud zjistil, že dne datum byla na běžný účet žalovaného č. účtu bankovní účet pod variabilním symbolem představující číslo smlouvy číslo připsána od žalobkyně částka ve výši 26 000 Kč (majitelem a disponentem účtu byl žalovaný).
5. Ze splátkového kalendáře (čl. 31-32 spisu) a z tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázáno, že žalovaný v rámci úvěrového vztahu na dluh uhradil částku ve výši 10 535,62 Kč.
6. Na základě shora uvedeného soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce číslo dne datum jistinu zápůjčky ve výši 26 000 Kč bezhotovostně, převodem na účet žalovaného, a žalovaný se zavázal formou dojednaných splátek žalobkyni jistinu zápůjčky vrátit spolu s úrokem a poplatkem. Žalovaný uhradil 10 535,62 Kč. Další platby již neprovedl.
7. Soud smlouvu zhodnotil ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. jako spotřebitelskou, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaný jako spotřebitel. Při uzavření smlouvy byla tak žalobkyně jako věřitelka povinna postupovat podle § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.
8. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy v podané žalobě absentovala jakákoli žalobní tvrzení. Soud proto u jednání dne datum právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. poučil o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti. V rámci soudem daného poučení právní zástupce žalobkyně dotvrdil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného tím způsobem, že sama aktivně nahlížela do příslušných registrů a evidencí, konkrétně do centrální evidence exekucí a do insolvenčního rejstříku, kdy výstup vůči žalovanému byl v obou případech negativní. Dále nahlížela do evidence platných a neplatných dokladů vedených v databázi Ministerstva vnitra ČR taktéž s negativním výstupem. Dále právní zástupce žalobkyně dotvrdil, že žalobkyně řádně posoudila příjmy žalovaného, který předložil pracovní smlouvu a výplatní lístek za měsíc listopad 2015 s tím, že žalovaný měl příjem 11 378 Kč. Z příjmu v této výši žalobkyně vycházela.
9. K prokázání zjišťování příjmové stránky žalovaného soud provedl důkaz přečtením podstatného obsahu, u jednání právním zástupcem žalobkyně, předložených listin, a zjistil, že žalovaný nebyl veden s pozitivním záznamem v Centrální evidenci exekuční, ani v insolvenčním rejstříku, a nebyl veden ani v evidenci Ministerstva vnitra ČR, pokud jde o neplatné doklady (viz výpis z Centrální evidence exekucí čl. 35 spisu, výpis z insolvenčního rejstříku čl. 36 spisu, výpis z databáze neplatných dokladů čl. 38 spisu). Z předložené pracovní smlouvy z datum (čl. 40 spisu) soud zjistil, že žalovaný byl od datum zaměstnán jako operátor výroby u společnosti právnická osoba, IČO, pracovní smlouva byla sjednána na dobu určitou do doby ukončení prací vykonávaných zaměstnancem u 1. zaměstnavatele, maximálně však na dobu tří let. Z výplatního lístku za listopad 2015 soud zjistil, že za uvedený měsíc byla vyplacena na účet žalovaného částka 13 915 Kč, včetně dobírky, s tím, že čistý příjem představoval 11 378 Kč.
10. Pokud jde o zjišťování výdajů žalovaného, právní zástupce žalobkyně po poučení soudem dotvrdil, že žalobkyně vycházela z výpisu z běžného účtu, a že není schopen rozklíčovat, k jakým konkrétním závěrům dospěla, tzn., jaké byly pravidelné měsíční výdaje žalovaného, a v tomto směru požádal soud o poskytnutí lhůty k dotvrzení s tím, že by konkrétní výdaje doložil předložením výpisu ze scoringového systému žalobkyně. Lhůta soudem poskytnuta nebyla s odůvodněním, že k otázce posuzování úvěruschopnosti s odbornou péčí již dlouhodobě existuje celá řada rozhodnutí jak předmětného soudu, tak Krajského soudu v Ostravě, a taktéž byla řešena Evropským soudním dvorem, a veškerá rozhodnutí by měla být právnímu zástupci žalobkyně známá, navíc od podání žaloby uplynula dostatečně dlouhá doba k tomu, aby žalobkyně uvedené dotvrdila a označila důkazy. Kromě toho předložení výpisu ze scoringového systému by dle názoru soudu nepostačovalo k prokázání zjišťování výdajů žalovaného v rámci posouzení úvěruschopnosti v souladu se spotřebitelským zákonem.
11. Za daného stavu tak soud dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy v rámci úvěruschopnosti žalovaného sama aktivně nahlížela do příslušných registrů a evidencí a zkoumala příjmovou stránku žalovaného, jeho příjem ověřila předložením pracovní smlouvy a mzdovým lístkem. Nezjišťovala však individuální výdaje žalovaného, a za tohoto stavu nepostupovala řádně a v souladu se spotřebitelským zákonem.
12. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovaného k úhradě požadované částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy.
13. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaný prokazatelně v průběhu trvání úvěrového vztahu obdržel částku ve výši 26 000 Kč a uhradil 10 535,62 Kč.
14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ustanovení § 2993 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Stanoví-li ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel úvěrující společnosti zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil 10 535,62 Kč, a žalobkyně mu poskytla částku 26 000 Kč, soud jej zavázal k úhradě rozdílu, tj. částky 15 464,38 Kč (26 000 – 10 535,62). Splatnost uvedené částky nastala datum na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne datum, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do datum. Výzva byla prokazatelně odeslána na korespondenční adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě dne datum a vzhledem k tomu, že do datum žalovaný dlužnou částku neuhradil, je od datum v prodlení a žalobkyni by náležel od tohoto data zákonný úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že však žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení až od datum, tedy od data pozdějšího, soud nemůže překročit žalobní petit, kterým je vázán, dle ustanovení § 153 o. s. ř., a přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. až od tohoto data. Výše úroků z prodlení byla přiznána v souladu s nařízeným vlády číslo Sb., tj. 8,05 % ročně až do zaplacení.
15. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, a to včetně dalších uplatněných nároků, když žalobkyně neprokázala, že by jí na přiznání těchto nároků vzniklo právo.
16. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když procesně úspěšnějšímu žalovanému prokazatelně náklady řízení v souvislosti s předmětným sporem nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.