Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 79/2022-58

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 18 286 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 032 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 032 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 254 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 827,55 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 962 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 032 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 032 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 254 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 827,55 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 962 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném zaplacení částky 18 286 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 989 Kč, částka byla dne datum převedena na účet prodejce. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně úroku a poplatků formou 24 měsíčních splátek po 894 Kč vždy k 15. dni příslušného měsíce počínaje datum. Žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, uhradil pouze 4 957 Kč, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum. Dlužná částka sestává z nezaplacených splátek splatných před zesplatněním smlouvy ve výši 8 046 Kč, z části jistiny zbývající po zesplatnění ve výši 7 813,55 Kč, smluvní pokuty 2 020,45 Kč, úroku z prodlení 206 Kč a vynaložených nákladů 200 Kč. příjmení 2 020,45 Kč představuje smluvní pokutu v souvislosti se zesplatněním úvěru, která byla vyčíslena ve výši 0,1 % denně z částky 7 813,55 Kč za dobu od datum do dne podání žaloby.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle , (dále jen „“) v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů ( ).

3. Ze smlouvy nazvané jako úvěrová smlouva bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena dne datum mezi žalobkyní a žalovaným za účasti prodejce právnická osoba (právnická osoba smlouvu uzavřela na základě mandátní smlouvy uzavřené s žalobkyní dne datum). Podle této smlouvy žalovaný pořídil zboží v hodnotě 15 989 Kč (televizor) a zavázal se jistinu úvěru splácet ve 24 měsíčních splátkách po 894 Kč od datum, celkem měl uhradit 21 465 Kč s roční úrokovou sazbou 30,66 %. Ve smlouvě žalovaný prohlásil, že pracuje jako kvalifikovaný dělníku ždb drátovny na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem 21 800 Kč, měsíční příjem domácnosti je 38 800 Kč, splátky ostatních úvěrů 600 Kč, je ženatý, počet vyživovaných osob jsou tři, žije ve státním (obecním) bytě a náklady na bydlení jsou 10 000 Kč a ostatní měsíční výdaje 1 130 Kč.

4. Z výpisu z účtu žalobkyně číslo zjištěno, že dne datum byla poukázána částka 15 989 Kč na účet právnická osoba, s.r.o. č. bankovní účet s variabilním symbolem číslo.

5. Z přehledu plateb pro smlouvu číslo bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil na tuto pohledávku částku ve výši 4 957 Kč v nepravidelných splátkách.

6. Dopisem ze dne datum oznámila žalobkyně žalovanému, že došlo k zesplatnění pohledávky z úvěrové smlouvy číslo kdy tato činí celkem 16 210,55 Kč, žalovaný byl vyzván k úhradě této částky ve lhůtě do datum. Tento dopis byl odeslán jako doporučená zásilka na adresu žalovaného dne datum a k jeho uložení došlo dne datum.

7. Z předžalobní upomínky žalobkyně a podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do 7 dnů od doručení upomínky.

8. Z ostatních u jednání provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.

9. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s žalobkyní prostřednictvím prodejce právnická osoba smlouvu o úvěru dne datum (právnická osoba smlouvu uzavřela na základě mandátní smlouvy uzavřené s žalobkyní dne datum) Podle této smlouvy žalovaný pořídil zboží v hodnotě 15 989 Kč (televizor) a zavázal se jistinu úvěru splácet ve 24 měsíčních splátkách po 894 Kč od datum, celkem měl uhradit 21 465 Kč s roční úrokovou sazbou 30,66 %. Ve smlouvě žalovaný prohlásil, že pracuje jako kvalifikovaný dělníku ždb drátovny na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem 21 800 Kč, měsíční příjem domácnosti je 38 800 Kč, splátky ostatních úvěrů 600 Kč, je ženatý, počet vyživovaných osob jsou tři, žije ve státním (obecním) bytě a náklady na bydlení jsou 10 000 Kč a ostatní měsíční výdaje 1 130 Kč. Žalobkyně dne datum poukázala částka 15 989 Kč na účet právnická osoba, s.r.o. Žalovaný na dluh zaplatil 4 957 Kč. Žalobkyně dluh zesplatnla a vyzvala žalovaného k úhradě dopisem ze dne datum, který odeslala na adresu žalovaného dne datum a který byl uložen na poště dne datum. Dne datum odeslal zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu.

10. Podle , , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

13. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Smlouva byla uzavřena žalobkyní jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat kromě ustanovení o. z. také zákon o spotřebitelském úvěru, který upravuje povinnost věřitele zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele.

18. Podle § 86 ZoSÚ je povinností poskytovatele úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Věřitel je rovněž povinen využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne datum ve věci C číslo (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. .

19. S ohledem na uvedený výklad, soud uzavřel, že žalobkyně, nezkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Pokud se jedná o příjmy a výdaje žalovaného, žalobkyně zcela rezignovala na jejich ověření, spoléhala se pouze na údaje uvedené žalovaným ve smlouvě o úvěru. Přičemž s ohledem na počet vyživovaných osob se jeví údaje o výdajích domácnosti poměrně podhodnocené. Žalovaný měl navíc splácet další úvěr, což rovněž vnáší pochyby, zda je schopný úvěr splácet, když si na své výdaje musí opakované půjčovat finanční prostředky.

20. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr proto nebylo dle závěru soudu dostatečně a správné, právní předchůdkyně žalobkyně nemohla dostát svým povinnostem, které pro ni vyplývaly ze zákona o spotřebitelském úvěru, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalované, zejména pokud se týká výdajové stránky. Proto soud dovodil absolutní neplatnost smlouvy o úvěru pro rozpor se zákonem (shora citované §§ 86 a 87 ZoSÚ § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo. Žalobkyně byla u jednání poučena podle a odst. 3 , , (dále jen„ “), přesto k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného ničeho dalšího netvrdila ani nedoložila. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před poskytnutím úvěru byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, proto je smlouva o úvěru absolutně neplatná.

21. Ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ stanoví povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, přičemž v takovém případě je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel již zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil 4 957 Kč a žalobkyní mu byla poskytnuta částka 15 989 Kč, soud jej zavázal k úhradě rozdílu ve výši 11 032 Kč. Splatnost uvedené částky nastala datum v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. na základě zesplatnění, v němž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru, a to ve lhůtě do datum. K odeslání výzvy prokazatelně došlo datum na adresu žalovaného a zásilka byla uložena dne datum, dostala se tedy do sféry žalovaného. Do datum měl žalovaný plnit a od datum, tedy ode dne následujícího je v prodlení a vznikla mu v souladu s  o. z. povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení (po kapitalizaci úroku ke dni rozhodnutí) činí úspěch žalobkyně 61 % a její neúspěch 39 %. Ve výši rozdílu (22 %) má žalobkyně právo, aby jí žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložila při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 2 962 Kč. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny zástupce žalobkyně a dále z odměny zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí, předžalobní výzva a sepis žaloby) po 300 Kč, tj. 900 Kč, podle vyhl. č. , advokátního tarifu (dále jen„ advokátní tarif“) a z paušální náhrady za stejné 3 úkony po 100 Kč, tj. 300 Kč (podle advokátního tarifu). Naopak odměna za účast u jednání byla přiznána dle advokátního tarifu ve výši 1 860 Kč a náhrada hotových výdajů za tento úkon ve výši 300 Kč dle advokátního tarifu Náklady spojené s cestou zástupce žalobkyně k jednání (cestovné a náhrada za ztrátu času) činí 5 506 Kč za jízdu osobním automobilem z obec do obec a zpět při ujetí 790 km, průměrné spotřebě 5,1 l nafty na 100 km, ceně paliva dle platné vyhlášky, tj. 44,50 Kč za 1 litr s připočtením paušální náhrady 4,70 Kč za 1 kilometr. Náhrada za ztrátu času činí celkem 1 600 Kč dle advokátního tarifu za 16 započatých půlhodin po 100 Kč strávených cestou k jednání a zpět. Současně byla přiznána též náhrada DPH ve výši 21 % ze součtu všech vyjmenovaných položek vyjma soudního poplatku, tedy z částky 10 466 Kč, tj. 2 198 Kč. Celkové náklady řízení tak činí částku 13 464 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 22 % činí částku 2 962 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.