Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 173/2022-42
Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 15 387 Kč s příslušenstvím
rozsudkem pro uznání
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 387 Kč
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 486 Kč od 12. 1. 2020 do zaplacení
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 301 Kč od 8. 12. 2020 do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 387 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 486 Kč od 12. 1. 2020 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 301 Kč od 8. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu příspěvku placeného pojistníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla.
3. Skutková zjištění a právní závěry: Žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon"). Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení tohoto příspěvku. Nárok na zaplacení příspěvku žalovanou odvozuje žalobkyně z ust. § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ust. § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobkyně žalované. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy.
4. K nároku vztahující se k motorovému vozidlu registrační značka: Žalobkyně odeslala žalované výzvu k zaplacení příspěvku dne 27. 11. 2019 a doručila ji dne 12. 12. 2019. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná, coby vlastník/provozovatel, neměla ode dne 3. 7. 2019 do dne 12. 10. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 102 dní a žalovaná tímto jednáním porušila zákonnou povinnost pojistit vozidlo.
5. příjmení ve výši 9 786 Kč, která se skládá: 1/ Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. I) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 93 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 102 dní, celkem ve výši 9 486 Kč, a 2/ dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ust. § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle ust. § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Splatnost příspěvku nastala dne 11. 1. 2020.
6. K nároku vztahující se k motorovému vozidlu registrační značka: Žalobkyně odeslala žalované výzvu k zaplacení příspěvku dne 23. 9. 2020 a doručila ji dne 8. 10. 2020. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná, coby vlastník/provozovatel, neměla ode dne 10. 3. 2020 do dne 5. 5. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění. Splatnost příspěvku nastala dne 7. 12. 2020.
7. příjmení ve výši 5 601 Kč, která se skládá: 1/ Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. I) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 93 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 57 dní, celkem ve výši 5 301 Kč, a dále 2/ z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ust. § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Před podáním žaloby byla žalovaná vždy písemně vyzvána k zaplacení dlužné částky. Na výzvy nereagovala, dlužnou částku nezaplatila.
8. Dle ust. § 1 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společentví1) a upravuje a) pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“); b) zřízení obec kanceláře pojistitelů (dále jen„ Kancelář“), její právní postavení, organizaci a předmět činnosti. Dle odst. 2, nestanoví-li tento zákon jinak,
a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené,
b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Dle odst. 3 nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem.
9. Dle ust. § 4 odst. 1 citovaného zákona, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 4, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 6, povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.
10. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
11. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací soud žalovanou v souladu s ust. § 114b o. s. ř. vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doruční uvedeného usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s ním. Zároveň soud žalovanou uvedeným usnesením poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení. Uvedená kvalifikovaná výzva spolu s žalobou byla žalované doručena do vlastních rukou na adresu adresa žalované. Žalovaná se však k žalobě nevyjádřila. Dne 19. 8. 2022 započala žalované běžet 30 denní lhůta k vyjádření se k podané žalobě, která marně uplynula dne 19. 9. 2022 v pondělí.
12. Vzhledem k tomu, že se žalovaná nevyjádřila ve smyslu § 114b o. s. ř. ve stanovené 30 denní lhůtě, která marně proběhla dnem 19. 9. 2022, jsou splněny všechny podmínky dle ust. § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 114b odst. 5 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání. Soud má proto za to, že žalovaná nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ust. §153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro uznání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro uznání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro uznání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu; b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu; c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází.
13. V posuzované věci se jedná o spor z titulu příspěvku placeného pojistníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na ust. § 114b o. s. ř. za to, že žalovaná uznala nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ust. § 153a odst. 1 o. s. ř.
14. Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud nenařizoval dle ust. § 153a odst. 4 o. s. ř. jednání a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 387 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Výrok II. tohoto rozhodnutí.
16. Povinnost plnit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně je dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.
17. Lhůta k plnění je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.
Odvolání lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce, soud byl nesprávně obsazen.
Odvolacím důvodem jsou též skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.