Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

222 C 111/2022-65

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Randou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 13 771,82 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 771,82 Kč spolu s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 13 171,82 Kč ode dne 17. 9. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 171, 82 Kč ode dne 17. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 771,82 Kč spolu s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 13 171,82 Kč ode dne 17. 9. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 171, 82 Kč ode dne 17. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce.</b>

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení dlužné částky 13 771,82 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného debetního zůstatku na běžném účtu č. bankovní účet. Žalobu zdůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne 17. 5. 2010 s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb, na základě které byl žalovanému veden běžný účet s povoleným debetem Flexikredit ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyrovnat debetní zůstatek za smlouvou stanovených podmínek, přičemž v případě porušení této povinnosti byl věřitel oprávněn běžný účet zrušit a zůstatek převést na nově otevřený úvěrový účet s roční úrokovou sazbou 21,99 %. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy nesplnil, a proto právní předchůdce žalobce převedl dne 3. 3. 2020 zůstatek na úvěrový účet a dne 7. 7. 2020 jej následně v souladu se smlouvou prohlásil za okamžitě splatný; současně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, která ke dni zesplatnění činila žalovanou částku. Dále pak žalobce požaduje z dlužné jistiny 13 171,82 Kč i smluvní úrok ve výši 29 % a úrok z prodlení v zákonné výši, a poplatky ve výši 600 Kč. Pohledávka byla pak dne 16. 9. 2021 postoupena právnická osoba a.s. a dne 21. 10. 2021 žalobci.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a žalobce s takovým postupem předem souhlasil, soud ve smyslu žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že s tímto postupem souhlasí. Protože žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

3. Soud ve věci provedl dokazování Smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne 17. 5. 2010 ve znění tzv. dispozic, produktovými podmínkami anonymizováno příjmení příjmení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021, oznámeními o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2021 a 5. 11. 2021, sazebníkem poplatků, oznámením o zesplatnění ze dne 9. 7. 2020, výpisem z úvěrového účtu žalovaného, výzvou k úhradě a předžalobní upomínkou zástupce žalobce.

4. Na základě obsahu listin založených ve spise tedy soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož právní předchůdce žalobce právnická osoba (následně právnická osoba), uzavřel se žalovaným jako dlužníkem smlouvu o běžném účtu s povoleným debetním zůstatkem na tomto účtu ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento zůstatek průběžně hradit. Protože však debet čerpal, ale následně své smluvní povinnosti neplnil, právní předchůdce žalobce v souladu se smlouvou převedl záporný zůstatek na úvěrový účet úročený 21,99 % ročně, a tento v souladu s obchodními podmínkami zesplatnil. Předmětná pohledávka pak byla na základě smluv postoupena žalobci. Ke dni podání žaloby činí dlužná částka žalobou uplatněnou částku.

5. Podle nového se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle nového není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle nového není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění do 31. 12. 2013.

6. Podle § 708 odst. 1 obchodního zákoníku ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce.

7. Podle § 711 obchodního zákoníku smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.).

8. Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 500 odst. 2 citovaného zákona, nestanoví-li úvěrová smlouva jinou výpovědní lhůtu, může poskytnutí úvěru vypovědět dlužník s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníku. Dle § 502 odst. 1 věta první a § 503 odst. 1 citovaného zákona je od doby poskytnutí peněžních prostředků dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Ve smyslu § 504 obchodního zákoníku je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. Podle § 506 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky.

9. Podle § 715 odst. 2 obchodního zákoníku banka může smlouvu o běžném účtu kdykoli písemně vypovědět. Smlouva o běžném účtu zaniká s účinností ke konci kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž byla výpověď doručena majiteli účtu. Podle odst. 3 citovaného ustanovení jestliže banka vypoví smlouvu o běžném účtu proto, že majitel účtu porušil podstatným způsobem povinnosti ze smlouvy o běžném účtu, zaniká smlouva o běžném účtu dnem doručení výpovědi majiteli účtu. Výpověď musí být v tomto případě podána jako doporučená zásilka na adresu uvedenou ve smlouvě o běžném účtu. Odmítne-li adresát výpověď převzít nebo výpověď nebylo možné doručit, účinky doručení nastávají v den, v němž držitel poštovní licence vrátil výpověď bance.

10. Podle může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

11. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Těmi je ustanovení a 2 , dle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je , ve znění

12. Na podkladě shora uvedených skutečností soud v daném případě dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Z provedeného řízení má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaný spolu platně uzavřeli smlouvu o běžném účtu, přičemž byla současně platně sjednána možnost žalovaného čerpat peněžní prostředky i ve výši, na niž daný zůstatek na účtu nepostačuje. Žalovaný tyto prostředky čerpal, ale v rozporu se smlouvou je následně nesplatil. Právní předchůdce žalobce dlužnou částku úročil v souladu se smlouvou. Vzhledem k porušení smluvních povinností žalovaného pak záporný zůstatek na běžném účtu převedl na zvláštní úvěrový účet, úročený 21,99 % ročně, který v souladu ze smlouvou okamžitě zesplatnil. Dluh žalovaného pak činí celkem žalovanou částku. Následně došlo k platnému postoupení pohledávky na žalobce. Žalobce má současně nadále nárok na smluvní úrok z žalované částky ve výši 21,99 % ročně, a to až do zaplacení, neboť se ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozhodnutí sp. zn. ) věřitel nemůže ukončením úvěrové smlouvy pro prodlení dlužníka s úhradou splátek dostat do nevýhodnějšího postavení, než jaké měl za trvání smlouvy. Ze všech uvedených důvodů tedy soud žalobě ve výroku I. zcela vyhověl, tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku, a to spolu s úrokem a zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky tak, jak žalobce požadoval, jdoucím ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s  část věty před středníkem , neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

13. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu , přičemž přihlédl ke skutečnosti, že žalobce zaslal žalovanému včasnou výzvu k plnění ve smyslu Pokud jde o konkrétní výši náhrady nákladů řízení, vycházel soud s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. dubna 2013 sp. zn. z ustanovení věta první in fine Při stanovení výše odměny za zastoupení tak aplikoval vyhl. č. a úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle vyhl. č. (jedná se o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech – u zdejšího soudu viz např. sp. zn. a další) za 3 úkony právní služby ve smyslu vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč dle vyhl. č. za 3 úkony po 300 Kč, a z náhrady za 21% DPH dle ve spojení s  , představované částkou 252 Kč, neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s  pak soud stanovil ve výroku II. rovněž třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.