Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 210/2021-95

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Ševčíkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

o vyklizení nemovitosti

takto:

I. Žalovaný je povinen vyklidit pozemek parcelní číslo o výměře 314 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s adresa, rodinný dům pro obec a katastrální uzemí úřadu pro označení kraje kraj, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo všechny přilehlé stavby, a vyklizený předat žalobkyni do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen vyklidit pozemek [parcelní číslo] o výměře 314 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s [adresa], rodinný dům pro obec a [katastrální uzemí] úřadu pro [označení kraje] kraj, [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] všechny přilehlé stavby, a vyklizený předat žalobkyni do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vyklizení pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří o výměře 314 m2, jehož součástí je rodinný dům adresa obec, nacházející se v katastrální uzemí, zapsaný v katastru nemovitostí vedeného stát. instituce, Územním pracovištěm obec na listu vlastnictví číslo včetně všech přilehlých staveb (dále jen„ nemovitost v obec“), jehož je výlučným vlastníkem. Účastníci řízení měli v předmětné nemovitosti společnou domácnost, kde společně žili od roku 2014 a z níž se žalobkyně společně s nezletilou dcerou v září roku 2019 odstěhovala do domu adrese obec a číslo (dále jen„ nemovitost v obec“), který se naopak nachází ve výlučném vlastnictví žalovaného. Žalovaný navrhl žalobkyni směnu nemovitostí, nicméně k uzavření žádné dohody dosud nedošlo, neboť v nemovitosti žalovaného je zapotřebí vyřešit stavební úpravy, dodávky pitné vody a topení, které žalobkyně bez součinnosti žalovaného nemůže provést.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Uvedl, že s žalobkyní v družském vztahu vedl společnou domácnost zhruba od podzimu roku 2013 do srpna 2019, kdy došlo k ukončení jejich soužití. Za dobu společného soužití nabyla žalobkyni do svého výlučného vlastnictví na základě kupní smlouvy nemovitosti v obec za kupní cenu 235 000 Kč, které uhradila z poskytnutého hypotečního úvěru. Za dobu společného soužití došlo na nemovitostech v obec k realizaci zásadní rekonstrukce, na které se žalobkyně podílela finanční částkou ve výši 800 000 Kč a ostatní náklady spojené s rekonstrukcí, jakož i veškeré zednické práce spojené s rekonstrukcí prováděl, respektive hradil žalovaný. V souvislosti s rozpadem družského vztahu žalobkyně a žalovaného, společně jednali o vzájemném vypořádání investic a vnosů do nemovitostí v obec, když se dohodli na tom, že žalovaný nabyde d svého vlastnictví jinou nemovitou věc určenou k bydlení, do které se žalobkyně následně přestěhuje a dojde k převodu vlastnického práva k takové nemovitosti do vlastnictví žalobkyně s tím, že naopak žalobkyně převede vlastnické právo k nemovitostem v obec do vlastnictví žalovaného. S ohledem na takovou dohodu, žalovaný koupí nabyl vlastnické právo k nemovitostem v obec, a to pozemek parc. číslo jehož součástí je stavba adresa obec – rodinný dům a pozemek parc. číslo nacházející se v obci obec, katastrální uzemí zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo kde žalobkyně v současné době skutečně bydlí. V rámci uvedené dohody si žalobkyně s žalovaným současně ujednali vzájemné přenechání shora uvedených nemovitých věcí k užívání pro zajištění svých bytových potřeb, jakož i bytových potřeb členů svých domácností, a to do doby realizace směny předmětných nemovitostí. Žalobkyně s žalovaným následně realizovali jednání směřující ke směně předmětných nemovitých věcí shora uvedených, kdy i došlo ke zpracování znaleckých posudků k ocenění všech předmětných nemovitých věcí. A ačkoli oba účastníci realizovali dohodnutý postup vedoucí ke směně uvedených nemovitých věcí, rozhodla se žalobkyně podat žalobu proti žalovanému na vyklizení nemovitých věcí v obec. Žalovaný má za to, že užívá nemovitou věc ve vlastnictví žalobkyně v obec z dohody s žalobkyní, rovnající se obsahově smlouvě o nájmu domu, když i žalobkyně užívá nemovitou věc ve vlastnictví žalovaného v obec z dohody s žalovaným rovnající se obsahově smlouvě o nájmu domu. Ze všech těchto důvodů považuje žalovaný projednávanou žalobu za nedůvodnou, neboť nemovité věci v obec ve vlastnictví žalobkyně užívá řádně na základě dohody s žalobkyní, která takovou dohodu nevypověděla.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že nemovité věci v obec jsou ve vlastnictví žalobkyně. Na nemovitých věcech vázne mimo jiné smluvní zástavní právo pro právnická osoba Z kupní smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný koupil pozemek parc. číslo jehož součástí je stavba adresa obec – rodinný dům a pozemku parc. číslo nacházející se v obci obec, katastrální uzemí zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo.

4. Z e-mailové korespondence za období od datum do datum vyplývají vzájemné návrhy účastníků na vyřešení majetkových vztahů. Žalovaný navrhl žalobkyni směnu nemovitostí se závazkem žalobkyně převést zástavu a hypoteční úvěr na nemovitost v obec a závazkem žalovaného dokončit na této nemovitosti fasádní omítku a vrtanou studnu. Žalobkyně zrekapitovala ústní dohodu (RD k bydlení, což znamená teplá a studená pitná voda, vyřešené odpady a otop – v pořádku není ani jedno, fasáda a plot). Zároveň poukázala na skutečnost, že do té doby žalovaný část jejich ústní dohody nesplnil, když z toho, co bylo uvnitř nemovité věci v obec uděláno, vytýkala žalovanému následující: - chybí ventilátor v teplovzdušném potrubí, je nutné dovyvložkovat komín, neboť nejde nemovitost pojistit kvůli zprávě kominíka, u vany nefunguje špunt, odpad v kuchyni teče, skříňka pod umyvadlem je zničená, klapka na záchodě je prasklá, vypínače na světlo v chodbě nefungují, elektrika venku není zapojená, nahoře na WC neohřívá ohřívací baterie, nahoře na WC visí kus bodovky ze stropu a do splnění ústní dohody ze strany žalovaného nemůže být ani řeč. Také vznesla návrh na prodej nemovitosti v obec, úhradu hypotéky a rozdělení zbytku prodejní ceny mezi účastníky. Dále již probíhala emailem komunikace mezi žalobkyní a právním zástupcem žalovaného, kde ze strany právního zástupce žalovaného byly opět vzneseny návrhy na vypořádání majetkových vztahu mezi žalobkyní a žalovaným nejprve směnou nemovitých věcí a jako druhou variantu nabízel, že nemovitost v obec žalovaný od žalobkyně odkoupí za cenu 2 000 000 Kč, z nichž bude předčasně splacen hypoteční úvěr a rozdíl vyplatí žalobkyni. Za tímto účelem by musel žalovaný prodat nemovitost v obec, za předpokladu, že žalobkyně o ně sama nemá zájem. Dále bylo právním zástupcem žalovaného žalobkyni navrženo, aby bez odkladu byl vyřešen problém s odběrem elektřiny, neboť žalobkyně dostávala vyúčtování za odběr elektrické energie v nemovitých věcech v obec a žalovaný za odběr elektrické energie v nemovitých věcech v obec. Se směnou nemovitostí pak žalobkyně souhlasila za podmínek ocenění nemovitostí znalcem, vyplacením rozdílu příslušné straně druhou stranou, plněním hypotečního úvěru dlužníkem úvěrové smlouvy, hrazením nákladů spojených s užíváním nemovitostí jejich faktickými uživateli a přípravou směnné smlouvy žalovaným.

5. V dopise ze dne datum adresovaným žalobkyni právní zástupce žalovaného zrekapituloval dohodu mezi účastníky spočívající v povinnosti žalovaného pořídit nemovitost určenou k bydlení, do které se žalobkyně přestěhuje a následně bude převedeno vlastnické právo žalobkyně k žalovaným nabyté nemovitosti a vlastnické právo žalovaného k nemovitosti v obec. Právní zástupce žalovaného konstatoval, že s touto dohodu žalobkyně projevila souhlas v e-mailové korespondenci ze dne datum, když žalovaný měl zajistit pro žalobkyni dům k bydlení s teplou a studenou pitnou vodou, s vyřešenými odpady a otopem. Žalovaný se v rámci dohody zavázal zrealizovat pro nemovitost v obci obec vrtanou studnu jako zdroj pitné vody. Právní zástupce signalizoval, že ke splnění tohoto svého závazku je žalovaný připraven, a to v průběhu roku 2021. Právní zástupce navrhl žalobkyni směnu nemovitostí namísto navrhovaných darovacích smluv, v rámci které by se žalovaný zavázal v průběhu 6 měsíců zrealizovat vlastním nákladem vrtanou studnu pro čerpání vody. Žalobkyně by se oproti tomu zavázala zajistit převedení zástavy, kterou je zajištěn hypoteční úvěr na žalobkyní nabývané nemovitosti v obci obec. Právní zástupce žalovaného pak žalobkyni upozornil, že pokud by žalobkyně s uvedených návrhem nesouhlasila a nechtěla celou záležitost smírně řešit, byl by nucen se domáhat vypořádání vnosů a investic žalovaného na majetek v jejím výlučném vlastnictví, a to v případě nenalezení shody, podáním žaloby u místně příslušného soudu, což by byl postup zbytečně ekonomicky ztěžujícím pro oba účastníky.

6. Z návrhů darovacích smluv a v souladu s nimi vypracovaných návrhů na vklad práva do katastru nemovitostí vyplývá, že jednou z navrhovaných forem vypořádání majetkových poměrů účastníků byla výměna nemovitostí, která měla být realizovaná prostřednictvím darovacích smluv.

7. Z dopisu žalobkyně ze dne datum adresovaného právnímu zástupci žalovaného je zřejmé, že žalobkyně projevila vůli dále nejednat o možné směně nemovitostí a žádala žalovaného o vyklizení nemovitosti ve lhůtě do datum s upozorněním, že jinak podá žalobu. Výzvu k vyklizení zaslala žalobkyně právnímu zástupci žalovaného prostřednictvím e-mailu, v němž sdělila, že žádá vyklizení předmětné nemovitosti s ohledem na to, že dohoda ze strany žalovaného nebyla dodržena. Z přehledu e-mailové korespondence zaslané žalobkyní právnímu zástupci žalovaného od datum do datum soud zjistil, že žalobkyně protistranu informovala o podané žalobě a zároveň potvrdila, že trvá na vyklizení předmětné nemovitosti.

8. Dne datum učinil žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce žalobkyni návrh, v rámci kterého by se v případě uzavření směnné smlouvy zavázal žalobkyni uhradit částku 300 000 Kč a předat jí pravomocné povolení k provedení vrtané studny spolu s projektem na její provedení pro zajištění pitné vody pro nemovitost v obci obec. Při stanovení částky žalovaný vyšel z rozdílu obvyklých cen nemovitostí stanovených znalcem (1 250 000 Kč) a nákladů vynaložených žalovaným na rekonstrukci nemovitosti v obec (1 312 500 Kč).

9. Z odhadu číslo ze dne datum a odhadu číslo ze dne datum zpracovaných Ing. jméno příjmení byla zjištěna tržní hodnota rodinného domu v obec ve výši 1 650 000 Kč ke dni datum a tržní hodnota rodinného domu v obec 2 900 000 Kč ke dni datum.

10. V SMS komunikaci mezi účastníky ze dne 22. 7. (pozn. soudu rok z důkazu nevyplývá) předložené stranou žalovanou jsou řešeny platby za elektřinu. Žalovaný konstatoval, že žalobkyni posílal peníze, přesto žalobkyně elektřinu v obec několik měsíců neplatí. Na to žalobkyně sděluje, že jí žalovaný posílal peníze za nájem, a to pouze zlomek.

11. Žalobkyně v rámci účastnické výpovědi sdělila, že žalovaný z dohody ničeho nesplnil. Dohodli si směnu nemovitostí za předpokladu, že žalovaný provede práce na rodinném domě v obec takovým způsobem, aby byl obyvatelný. To se však dosud nestalo. K SMS konverzaci uvedla, že slovo„ nájem“ bylo zvoleno nevhodně. Jednalo se o polovinu nákladů na bydlení, včetně hypotéky, rodinného domu v obec. Žalovaný takto žalobkyni zasílal částku 6 000 Kč od datum do datum SMS zaslala ve zlosti, kdy již žila v nemovitosti, kde neteče pitná voda, nefunguje odpad a netopí topení.

12. Žalovaný se v rámci účastnické výpovědi vyjádřil v tom směru, že si se žalobkyní původně ujednali, že zůstane bydlet v obec a žalobkyni zaplatí 2 000 000 Kč, za které si žalobkyně pořídí byt, a převede si na něj hypotéku. Poté si žalobkyně našla dům v obec, který proto zakoupil za částku (1 350 000 Kč). Domluvili se, že ho opraví za částku zbývající do výše 2 000 000 Kč, což mělo představovat vypořádávací podíl. Práce provedl do částky 2 000 000 Kč. Jediný problém v domě představuje absence pitné vody. Projekt na vrt studny nechal zpracovat. Bylo to však nad rámec uzavřené dohody, protože již byla vyčerpána předem ujednaná částka dvou milionů. Z tohoto důvodu práce ukončil. Vrt byl ochoten udělat nad rámec dohody, nicméně žalobkyně poté požadovala i fasádu, opravit plot a další věci. Ohledně hrazené částky 6 000 Kč souhlasí s výpovědí žalobkyně. Částku hradil na náklady domácnosti, na bydlení, a to ještě v době, kdy bydleli společně. Poté, co se žalobkyně odstěhovala, se shodli, že si žádný nájem platit nebudou, neboť by nedávalo smysl, aby si přeposílali stejnou částku. K technickému stavu domu v obec uvedl, že ohledně vnitřku domu byla provedena kompletní rekonstrukce. Vše v roce 2021 fungovalo, jak má. Co se týče přetékajícího septiku, to se občas stává.

13. Na základě provedených důkazů učinil soud následující skutkový závěr.

14. Účastníci řízení spolu vedli společnou domácnost v nemovitosti v obec, kterou nabyla do svého výlučného vlastnictví žalobkyně. Během společného soužití se účastníci spolupodíleli na rekonstrukci předmětného domu, a to finančně i provedenými pracemi. Na podzim 2019 účastníci společné soužití ukončili a dohodli se mimo jiném na tom, že žalovaný do svého vlastnictví nabude nemovitost určenou k bydlení, kterou opraví, do které se žalobkyně následně přestěhuje a mezi účastníky dojde k právnímu jednání, na základě kterého bude převedeno vlastnické právo žalobkyně k nemovitým věcem na žalovaného a naopak. Žalovaný zakoupil nemovité věci na adrese obec a číslo, do které se žalobkyně předčasně přestěhovala. Žalobkyně po žalovaném požadovala realizaci některých stavebních úprav domu v obec, zejména zbudování studny pro zajištění pitné vody, vyřešení topení a dodělání fasádní omítky. S ohledem na to, že k realizaci těchto prací nedošlo, neuzavřeli účastníci řízení směnnou smlouvu, když žalobkyně žalovanému dne datum sdělila, že již nemá zájem jednat o jejím uzavření, a požadovala po žalovaném vyklizení nemovitosti v obec ve lhůtě do datum. S ohledem na to, že žalovaný nemovitost nevyklidil, podala žalobkyně dne datum žalobu.

15. Soud na daný případ aplikoval , (dále jen„ “), zejména ustanovení odstavce 1 , dle kterého, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal, neboť dospěl k závěru, že žalovaný užívá nemovitou věc ve vlastnictví žalobkyně bez právního důvodu.

16. Provedenými důkazy bylo prokázáno vlastnické právo žalobkyně k nemovitým věcem v obci obec blíže specifikované ve výrokové části tohoto rozsudku, stejně jako její užívání žalovaným, které žalovaný nepopřel. To ostatně nebylo mezi účastníky řízení sporné. Sporná byla otázka existence právního důvodu užívání nemovitosti žalobkyně žalovaným. Mezi účastníky panovala shoda ohledně nabytí vlastnického práva žalovaného k nemovitým věcem v obec po rozpadu jejich vztahu za účelem budoucí směny svých nemovitých věcí, kterou by byly vypořádány jejich vzájemné majetkové vztahy. Sporná nebyla ani skutečnost, že se žalobkyně do uvedené nemovitosti žalovaného přestěhovala. Soud proto pro nadbytečnost zamítl návrhy žalovaného na provedení důkazu výslechem svědků jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení, kteří se měli vyjádřit k důvodům, pro které žalovaný koupil nemovité věci v obec, a k důvodům jejich užívání žalobkyní. Z e-mailové korespondence vyplynulo, že účastníci mezi sebou skutečně jednání směřující ke směně svých nemovitých věcí vedli. K žádné dohodě však nedošlo, neboť žalobkyně nepovažovala podmínky, za kterých by ke směnné smlouvě přistoupila, ze strany žalovaného za splněné. Z tohoto důvodu dopisem ze dne datum projevila svoji vůli dále v jednáních o uzavření směnné smlouvy nepokračovat a vyzvala žalovaného k vyklizení nemovitosti nejpozději do datum.

17. Namítá-li žalovaný existenci dohody, jež oba účastníky vzájemně opravňuje k užívání nemovitosti druhého účastníka do doby realizace směnné smlouvy, soud se s tímto argumentem neztotožňuje. Soud je toho názoru, že z pouhého vzájemného užívání nemovitostí účastníky nelze automaticky usuzovat existenci jakékoli dohody povahy nájemní či obdobné, opravňující žalovaného k užívání předmětné nemovitosti. Tento závěr podporuje jednak odmítnutí uzavření jakékoli směnné, nájemní či obdobné smlouvy žalobkyní, jakož i její vysvětlení povahy„ nájemného“, o němž hovoří v SMS konverzaci. Jednalo se o spolupodílení se žalovaného na nákladech na bydlení v obec. Nešlo tedy o sjednanou cenu za užívání domu. Nutno konstatovat, že žalovaný s touto částí výpovědi žalobkyně souhlasil, a zároveň uvedl, že částku 6 000 Kč hradil i za trvání jejich vztahu. Standardní znak výše uvedených smluv, tedy úplata, v daném právním vztahu chybí. Konstatuje-li žalovaný, že si žádnou odměnu za užívání nemovitostí neposkytovali z důvodu nelogičnosti převodu totožných částek, pak lze na podporu neexistence uzavření„ užívací“ dohody rovněž uvést, že by soud považoval za logické v případě existence jakéhokoli ujednání ohledně vzájemného užívání nemovitostí, aby si účastníci upravili též hrazení záloh na elektrickou energii. O to se však účastníci přeli, jak vyplývá z SMS konverzace, tak z emailu právního zástupce žalovaného žalobkyni ze dne datum. V neposlední řadě pro dokreslení závěru o neexistenci dohody rovnající se obsahově dohodě o nájmu nelze odhlédnout ani od přestěhování se žalobkyní do nemovitosti žalovaného po vyvrcholení vzájemných partnerských sporů, tedy za situace, kdy žalobkyně neměla, kam jinam jít, a nikoli po vzájemné domluvě, byť žalovaný uvedl, že žalobkyni ze společné domácnosti nikterak nevyháněl.

18. Ze shora uvedeného proto soud uzavřel, že žalovaný neprokázal existenci žádné dohody obsahově rovnající se dohodě o nájmu domu, která by upravovala vzájemné užívání nemovitostí účastníků řízení. Jednalo se tak o pouhé strpění užívání nemovité věci druhým účastníkem. Za této situace proto žalovaný užívá nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně bez právního důvodu.

19. Bez ohledu na shora uvedené je pro daný spor naprosto stěžejní, že žalobkyně svým jednáním, konkrétně dopisem ze dne datum, dala žalovanému najevo svůj nesouhlas s dalším užíváním své nemovitosti a žádá jej vyklidit. Tím zároveň vyvrátila argument žalovaného, že žalobkyně žalovaným shledávaný právní důvod užívání žádným způsobem neukončila. Jelikož žalovaný užívá nemovitou věc žalobkyně bez právního důvodu a ani na její výzvu ji nevyklidil, nezbylo žalobkyni, nežli se svého práva domáhat podanou žalobou. Naopak pro věc za nepodstatnou považuje soud tu skutečnost, že žalobkyně podala žalobu již datum, přestože žalovanému poskytla lhůtu k vyklizení nemovitosti do datum. Žalovaný předmětnou nemovitost užívá bez právního důvodu, kdy od datum zcela proti vůli žalobkyně.

20. Nad rámec shora uvedeného lze ve vztahu k žalovanému uvést, že v rámci žaloby na vyklizení nemovité věci soud posuzuje pouze existenci právního důvodu užívání nemovité věci, který v daném případě soud neshledal. Soud nikterak blíže nezkoumal vzájemné majetkové vypořádání účastníků řízení, ani nezjišťoval splnění podmínek obou stran, po jejichž splnění měla proběhnout dohoda o směně jejich nemovitých věcí, neboť by zjištění takových skutkových okolností nemohlo změnit závěr o právním důvodu užívání nemovitých věcí, pokud nedošlo k uzavření směnné smlouvy. Měl-li žalovaný za to, že dohodnuté podmínky pro uzavření směnné smlouvy splnil, mohl se svých práv bezesporu domáhat jinou právní cestou. Žalovaný si musí být od minimálně datum nepochybně vědom toho, že žalobkyně s dalším užíváním své nemovitosti žalovaným nesouhlasí, přesto žalovaný nadále v nemovitosti setrvává. Soudu proto nezbylo, nežli rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku.

21. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu odstavce 1 , , dle zásady úspěchu ve věci. Plný úspěch měla ve věci žalobkyně, které soud v souladu s jejím návrhem přiznal na náhradě nákladů řízení částku 5 000 Kč představující uhrazený soudní poplatek podle položky č. 4 bodu 1 písmene a) Sazebníku soudních poplatků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.