Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 96/2022-43
Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Bartůňkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený anonymizována dvě slova jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 26 972,38 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.602 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7.602 Kč od 19. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.602 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7.602 Kč od 19. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývající části se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Žalobce se domáhal zaplacení částky 26.972,38 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 8. 2020, na základě které poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 15.000 Kč. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 14.138 Kč, úroků ve výši 2.704 Kč, poplatků za správu zápůjčky ve výši 1.500 Kč, úroku z prodlení ve výši 536,86 Kč, smluvních pokut ve výši 4.743,52 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 3.350 Kč.
Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání nedostavil ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, proto soud rozhodoval v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
Ze smlouvy číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným, jejím předmětem byl úvěr ve výši 15.000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s úroky ve výši 39 % ročně a administrativním poplatkem ve výši 250 Kč měsíčně. Standardní informace o spotřebitelském úvěru byly žalovanému poskytnuty. Smluvní podmínky soud zjistil z obchodních podmínek pro užívání klientského centra a poskytování spotřebitelského úvěru. Úroky, poplatky a smluvní pokuty byly zjištěny ze sazebníku ze dne 25. 8. 2020. Ze splátkového kalendáře byl zjištěn rozpis měsíčních plateb a jejich započtení na jistinu, úroky a administrativní poplatek. Z přehledu obratů bylo zjištěno, že dne 25. 8. 2020 byla na účet vedený na jméno žalovaného poskytnuta částka 15.000 Kč. Z tabulky vyčíslení pohledávky bylo zjištěno, že celková žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 14.138 Kč, obchodních úroků ve výši 2.704 Kč, administrativních poplatků ve výši 1.500 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 536,86 Kč, smluvní pokuty ve výši 4.743,52 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 3.350 Kč. Dle výpisu splátkového kalendáře žalovaný uhradil pouze devět splátek z 60. Z elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv on-line prostřednictví Klientského centra bylo mimo jiné zjištěno, že žalovaný požádal o zápůjčku dne 24. 8. 2020, po několika mezikrocích byla zápůjčka poskytnuta dne 25. 8. 2020. Dle formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr činil čistý měsíční příjem žalovaného 23.000 Kč, pravidelné splátky půjček 5.000 Kč, průměrné měsíční výdaje 6.000 Kč, žalovaný bydlel u rodičů, v domácnosti přebývaly dvě osoby bez vlastních příjmů. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc 5/ 2020 bylo zjištěno, že doplatek mzdy žalovaného činil 11.476 Kč při 8 odpracovaných dnech. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc 6/ 2020 bylo zjištěno, že doplatek mzdy žalovaného činil 20.549 Kč při 14 odpracovaných dnech. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc 7/ 2020 bylo zjištěno, že doplatek mzdy žalovaného činil 20.443 Kč při 17 odpracovaných dnech. Z fotografií bylo zjištěno, že žalobce disponoval občanským průkazem žalovaného.
Z výpisů z běžného účtu žalovaného za období od května 2020 do července 2020 soud zjistil, že na účet vedený na jméno žalovaného byly měsíčně připisovány částky od„ jméno příjmení jméno“ a„ anonymizováno příjmení jméno“, případně od ČSSZ, pravidelně ve výši přibližně kolem 10.000 Kč, případně 20.000 Kč (když příjmy bez zohlednění čerpaného úvěru a plateb s poznámkou jméno činily asi 30.000 Kč měsíčně). Z účtu byly hrazeny různé splátky úvěrů, dne 15. 5. 2020 ve výši 1.310,97 Kč, dne 20. 5. 2020 ve výši 2.946,22 Kč a dne 20. 7. 2020 ve výši 5.789,25 Kč. V měsících červenci a srpnu byl konečný zůstatek účtu žalovaného v mínusu téměř 5.000 Kč s tím, že k účtu žalovaného byl zřízen Flexikredit do částky 5.000 Kč. Dne 1. 6. 2020 byla připsána částka 59.698,12 Kč s poznámkou„ čerpání úvěru“. Nelze pak přehlédnout, že v každém měsíci je v zápatí výpisu poznámka informace o úvěrech, dle které na úvěrovém účtu zůstává nesplacená jistina ve výši 287.000 Kč.
Z podacích lístků soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému celkem šest různých zásilek. Výzvou ze dne 21. 10. 2021 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost zesplatnění dluhu. Oznámením ze dne 8. 12. 2021 oznámil žalobce žalovanému zesplatnění zápůjčky pro prodlení s úhradou pohledávek vyplývajících ze smlouvy. Předžalobní upomínkou ze dne 7. 1. 2022 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu.
Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, když spotřebitelským úvěrem je v souladu s ust. § 2 odst. 1 také peněžitá zápůjčka poskytovaná spotřebiteli. Dle ust. § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (příp. smlouvy o zápůjčce, jak je uvedeno shora) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Ačkoliv by mohlo z ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývat, že se jedná o neplatnost relativní, která se uplatí pouze v důsledku námitky spotřebitele, není tomu tak. Jedná se o neplatnost absolutní a soud je z úřední povinnosti povinen zkoumat, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy řádně posoudil a zhodnotil úvěruschopnost spotřebitele. Uvedené vyplývá z ust. § 588 věty první o. z., judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ) či judikatury Ústavního soudu (např. Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ), jakož i ze směrnic Evropského parlamentu a Rady a konstantní judikatury Soudního dvora Evropské unie (ke konkrétním směrnicím a rozhodnutím viz odůvodnění shora uvedených rozhodnutí).
Žalobce po poučení uvedl, že úvěruschopnost žalovaného posoudil řádně a s odbornou péčí, nespoléhal pouze na údaje tvrzené žadatelem a aktivně vystupoval k prověření těchto tvrzení, a odkázal na scóringový systém hodnocení úvěruschopnosti žalovaného.
Soud má však za to, že žalobce neprověřil úvěruschopnost žalovaného řádně, respektive z provedeného prověření vyvodil nesprávné závěry. Žalobce disponoval mnoha různými podklady pro prověření úvěruschopnosti žalovaného, mimo jiné výplatními páskami a daty ohledně pravidelných výdajů, avšak poměry žalovaného byly spolehlivě zjistitelné z výpisů z účtu žalovaného, které žalovaný žalobci předložil, a které poskytují ucelený přehled o jeho příjmech a výdajích. Dle výplatních pásek byla zaměstnavatelem žalovaného společnost právnická osoba, proto jako příjem žalovaného lze zohlednit příjem žalovaného pouze od této společnosti (případně ČSSZ), jiné příjmy zúčtované na výpisu z účtu je třeba zohlednit jako příjmy celé domácnosti žalovaného. I přesto, že na účet žalovaného přicházely dva různé příjmy (dvou osob), dostal se žalovaný ve dvou ze třech měsíců do záporného zůstatku (ač povoleného, jistě to svědčí o hospodaření domácnosti žalovaného s příjmy). Při tom všem žalovaný splácel další úvěry (které uvedl i do dotazníku ohledně svých majetkových poměrů). Jako nejzásadnější fakt pro hodnocení úvěruschopnosti žalovaného však soud shledává skutečnost, že i přes ostatní úvěry a výdaje zůstává na úvěrovém účtu žalovaného poměrně vysoká jistina dluhu ve výši 287.000 Kč. Za této situace žalobce jako profesionál ve svém oboru, který dle svého sdělení hodnotí příjmy a výdaje žadatelů o zápůjčku sofistikovaným a složitým scóringovým způsobem, neměl žalovanému peněžní prostředky poskytnout. Ze všech dostupných listin je zřejmé, že žalovaný se postupně dostával do dluhové spirály a žalobce jako profesionál z těchto pokladů mohl a měl seznat, že žalovaný stěží dostojí všem svým závazkům.
Za takového stavu pak má soud za to, že žalobce nejednal poctivě, nejednal v souladu se základními zákonnými požadavky na poskytování úvěrů a i přes zřejmou neschopnost žalovaného plnit své dluhy, uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce. Smlouva o zápůjčce je proto dle ust. § 588 o.z. absolutně neplatná a žalovaný je povinen v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit toliko poskytnutou jistinu. Soud proto žalobu v části převyšující dlužnou jistinu, ve které se žalobce domáhal zaplacení úroků, poplatků a smluvních pokut, zamítl. Žalovanému proto bylo uloženo zaplatit žalobci dlužnou jistinu, která po zohlednění úhrad žalovaného ve výši 7.398 Kč činí celkem 7.602 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou dluhu v prodlení.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení úspěšný z 28 %, žalovaný ze 72 %, žalovanému proto náleží náhrada nákladů řízení ve výši 44 % nákladů řízení žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená plněna řádně a včas, lze se jejího splnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí.