Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 169/2022-54
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Baudyšem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa anonymizováno. příjmení anonymizováno
o zaplacení 52.580 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 20.680 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4.385,36 Kč, s úrokem ve výši 20,74 % ročně z částky 22.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.780 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 12.220 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným ve výši 1.744,42 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12.220 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 19.680 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6.369,82 Kč, s úrokem ve výši 24,6 % ročně z částky 15.306,55 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2.589,36 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15.306,55 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 20.680 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4.385,36 Kč, s úrokem ve výši 20,74 % ročně z částky 22.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.780 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 12.220 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným ve výši 1.744,42 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12.220 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 19.680 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6.369,82 Kč, s úrokem ve výši 24,6 % ročně z částky 15.306,55 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2.589,36 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15.306,55 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 52.580 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, uzavřena Smlouva o úvěru číslo na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 22.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3.740 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4.400 Kč a s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 12.540 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 80 pravidelných týdenních splátkách po 534 Kč s tím, že poslední splátka bude uhrazena dne datum. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze 9.780 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne datum a právnímu předchůdci žalobce vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na zbývající část dlužného úvěru činila 22.000 Kč, na odměně za administrativní činnost 1.338,25 Kč a odměně za hotovostní inkaso splátek 9.561,75 Kč. Žalobce dále tvrdil, že dne datum byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 26.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5.200 Kč s úrokovou sazbou 24,60 % ročně, s odměnou za administrativní činnost ve výši 5.200 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 10.400 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 780 Kč s tím, že poslední splátka bude uhrazena dne datum. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze 27.120 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne datum a právnímu předchůdci žalobce vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na zbývající část dlužného úvěru činila 15.306,55 Kč a odměně za hotovostní inkaso splátek 4.373,45 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze datum právní předchůdce žalobce pohledávky za žalovaným postoupil na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze datum. Žalovaný však přes výzvy žalobce na své dluhy ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. Z nařízeného jednání soudu se řádně a včas neomluvil.
3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce (právnická osoba) smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 22.000 Kč Smluvní strany si dále sjednaly úrok ve výši 3.740 Kč, poplatek ve výši 4.400 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 12.540 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že úvěr spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 80 pravidelných týdenních splátkách po 534 Kč, počínaje 7. kalendářním dnem následujícím po datu uzavření smlouvy. V článku 1.4 smlouvy si účastníci sjednali úrokovou sazbu 20,74 % ročně.
4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce (právnická osoba) smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 26.000 Kč Smluvní strany si dále sjednaly úrok ve výši 5.200 Kč, poplatek ve výši 5.200 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 10.400 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že úvěr spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 780 Kč, počínaje 7. kalendářním dnem následujícím po datu uzavření smlouvy. V článku 1.4 smlouvy si účastníci sjednali úrokovou sazbu 32,15 % ročně.
5. Z karty zákazníka k žádosti o spotřebitelský úvěr z datum soud zjistil, že žalovaný ke dni žádosti o úvěr žil v nájmu, měl partnera, jedno nezaopatřené dítě, byl na úřadu práce, splácel úvěr ve výši 22.000 Kč, měl příjem 22.000 Kč ze státní podpory, měl výdaje na bydlení 3.000 Kč, osobní výdaje 6.000 Kč, splácel 2.700 Kč.
6. Z karty zákazníka k žádosti o spotřebitelský úvěr z datum soud zjistil, že žalovaný ke dni žádosti o úvěr žil v nájmu, měl partnera, jedno nezaopatřené dítě, měl příjem od zaměstnavatele jméno příjmení ve výši 9.683 Kč, měl další příjmy ve výši 17.000 Kč, celkem splácel 68.400 Kč.
7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávky za žalovaným z výše uvedených smluv o úvěru.
8. Oznámením o postoupení pohledávek z datum a podacím lístkem z datum má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému, že postoupil pohledávky za žalovaným z titulu smluv o úvěru číslo na žalobce.
9. Výzvou k plnění z datum a podacím lístkem ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky ze smluv o zápůjčce ve výši 70.814,41 Kč.
10. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne datum žalovaný a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu o úvěru číslo na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 22.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit v 80 pravidelných týdenních splátkách po 534 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil 9.780 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne datum a ke dni splatnosti půjčky žalovaný dlužil žalobci na zbývající část dlužné půjčky 22.000 Kč, na odměně za administrativní činnost 1.338,25 Kč a odměně za hotovostní inkaso splátek 9.561,75 Kč. Dne datum žalovaný a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu o úvěru číslo na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 26.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 780 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil 27.120 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne datum a ke dni splatnosti půjčky žalovaný dlužil žalobci na zbývající část dlužné půjčky 15.306,55 Kč a na odměně za administrativní činnost 4.373,45 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum právní předchůdce žalobce shora uvedené pohledávky za žalovaným postoupil na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne datum. Žalovaný však přes výzvy žalobce na své dluhy ničeho neuhradil.
11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen jako „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
14. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále též jen jako„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smluv o úvěru, které byly mezi účastníky uzavřeny, jedná o platné smluvní závazky.
20. V daném případě, navzdory tomu, že šetření za účelem posouzení schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet provedena byla, nelze smlouvy o úvěru považovat za platné vzhledem k tomu, že samotné posouzení schopnosti spotřebitelský úvěr splácet nebylo provedeno s odbornou péčí, resp. bylo pouze formální a účelové. Vycházelo pouze z údajů, které poskytl žalovaný. Žalobce přitom soudu nedoložil listin y, kterými by bylo možné ověřit pravdivost v zákaznické kartě uvedených údajů o výši nákladů na bydlení, o výši příjmů žalovaného. Žádnou listin u, kterou by prokázal alespoň základní šetření stran výše jiných závazků žalovaného, žalobce soudu nepředložil. Z uvedeného je tak zřejmé, že žalobce neprokázal, že před uzavřením smluv při posouzení úvěruschopnosti žalovaného jeho právní předchůdce postupoval s odbornou péčí.
21. Pokud právní předchůdce žalobce přes shora uvedená zjištění poskytl žalovanému spotřebitelské úvěry, byly smlouvy od počátku neplatné ve smyslu § 87 odst. 1 s. ú. Na danou neplatnost není možné pohlížet jako na neplatnost relativní. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.
22. Dle smlouvy o úvěru číslo právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti částku 22.000 Kč, na kterou měl žalovaný i na veškeré související poplatky dle tvrzení žalobce vrátit 9.780 Kč. Jelikož žalovaný ve sjednané lhůtě ani později žalobci poskytnuté peněžní prostředky v plné výši nevrátil, na úkor žalobce se bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Soud proto uložil žalovanému povinnost zbývající část dlužné jistiny ve výši 12.220 Kč představující bezdůvodné obohacení žalobci vrátit. Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou jistiny ze smlouvy o úvěru ve výši 12.220 Kč, vznikl žalobci rovněž nárok na úrok z prodlení v zákonné výši, kdy žalobce za dobu od datum, kdy uplynula lhůta pro úhradu poslední sjednané splátky úvěru, do datum, kdy došlo k postoupení pohledávky, vyčíslil úrok z prodlení na částku 1.744,42 Kč. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci vedle zbývající části jistiny i zákonný úrok z prodlení dle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014.
23. S ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti smlouvy o úvěru soudu nezbylo, než uplatněný nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu zamítnout, neboť k ujednáním, ve kterých se žalovaný zavázal uhradit úrok, poplatek za administrativní činnost a poplatek na hotovostní inkaso splátek, nebylo pro neplatnost smlouvy možné přihlédnout. Soud proto nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodný zamítl (výrok I. rozsudku).
24. Dle smlouvy o úvěru číslo právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti částku 26.000 Kč, na kterou měl žalovaný i na veškeré související poplatky dle tvrzení žalobce vrátit 27.120 Kč. Jelikož žalovaný právnímu předchůdci žalobce vrátil veškeré poskytnuté peněžní prostředky z neplatné smlouvy o úvěru, soudu s ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti smlouvy o úvěru nezbylo, než uplatněný nárok žalobce jako nedůvodný zamítnout, včetně částí, kterými se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení dalších dílčích nároků, tedy smluvních úroků a poplatku za hotovostní inkaso splátek, neboť k ujednáním, ze kterých tyto nároky vyplývají, nebylo pro neplatnost smlouvy možné přihlédnout. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku a nárok žalobce jako nedůvodný zamítl.
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl v převážné části předmětu řízení úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto o nákladech řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku.
26. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím zdejšího soudu.
Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.