Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
45 C 220/2021-28
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 93 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 67.000,00 Kč od 18.11.2021 do 10.1.2022 ve výši 843,00 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení další částky 26.500,00 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 18.11.2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10 228 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 67.000,00 Kč od 18.11.2021 do 10.1.2022 ve výši 843,00 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení další částky 26.500,00 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 18.11.2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10 228 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 93.500 Kč, způsobené mu nepřiměřenou délkou řízení, vedeného u název soudu pod sp.zn. spisová značka. Žalobu podala dne 13.03.2014 právnická osoba anonymizována dvě slova právnická osoba, IČO proti právnická osoba s. r. o., IČO a žalobci, přičemž se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla oběma žalovaným uložena povinnost zaplatit jí částku 1 702 285 Kč s příslušenstvím. Žalobce shrnul průběh řízení a doplnil, že skončilo až rozsudkem název soudu datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne 14.12.2020. Žalobce konstatoval, že dané řízení nebylo skončeno v přiměřené lhůtě, když trvalo celkem šest let a devět měsíců. K průtahům v řízení došlo jednak mezi podaným opravným prostředkem žalobcem dne 14.04.2015, odesláním spisu název soudu dne 29.10.2015 a nařízením ústního jednání název soudu až na den 06.10.2016, jednak po vrácení spisu název soudu v listopadu 2016 a nařízením jednání na září 2017, jednak dalším ústním jednáním v dubnu 2018. Žalobce zdůraznil, že řízení pro něj mělo velký význam, protože pro něj a celou jeho rodinu představovala částka ve výši 1.702.285 Kč a její příslušenstvím částku naprosto likvidační, přičemž příslušenství během řízení narůstalo a pouhá povědomost o probíhajícím řízení byla pro žaloba jeho blízké sama o sobě značným stresorem. V důsledku nepřiměřené délky řízení žalobce utrpěl újmu, kterou vyčíslil ve výši 15.000 Kč za jeden rok řízení (první dva roky v poloviční výši), kterou dále navýšil o 10 % pro postup soudu, který se na délce řízení významně podílel. S ohledem na délku řízení tak stanovil žalobce výši zadostiučinění v celkové výši 93.500 Kč, přičemž zdůraznil, že sám se na průtazích řízení nikterak nepodílel. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 17.05.2021, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.
2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 17.5.2021 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. , nemajetkovou újmu ve výši 93.500 Kč s přísl., která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka jako soudu I. stupně. K projednání žádosti žalobce došlo dne 7.1.2022. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 67.000 Kč. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení s tím, že v činnosti soudu byla shledána nekoncentrovanost a prodlevy, zejména od listopadu 2016 do listopadu 2017, dále od března 2019 do září 2019. V důsledku uvedeného je celková délka řízení hodnocena jako nepřiměřená. Základní částku přitom žalovaná snížila celkem o 20% z důvodu složitosti řízení, které se vyznačovalo určitým stupněm skutkové, právní a procesní složitosti, bylo potřeba širšího dokazování včetně řady listinných důkazů a výslechu svědků. Ve věci bylo rozhodováno opakovaně soudy na dvou úrovních soudní soustavy, kdy soud I. stupně rozhodoval ve věci samé dvakrát a soud II. stupně též dvakrát. Procesně rozhodováno o procesním nástupnictví, vyloučení věci, osvobození od SOP, zastavení odvolacího řízení aj. Účastníci byli vyzýváni k doplnění zákonných náležitostí. Délka řízení byla rovněž z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků, využívajících opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky, což jim však nelze přičítat k tíži. S ohledem na okolnosti případu je poskytnuté odškodnění odpovídající utrpěné újmě žalobce a proto žalovaná navrhla, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.
3. Podáním ze dne 17.1.2022 vzal žalobce žalobu částečně zpět, a co do částky 67.000 Kč s se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % z částky 67.000 Kč od 11.01.2022 do zaplacení, když žalovaná mu uvedenou částku dne 10.01.2022 uhradila.
4. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl, aniž by nařídil ústní jednání, neboť účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání souhlasili a ve věci bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.
5. Žádostí ze dne 17.5.2021 uplatnil žalobce u žalované nároku o zadostiučinění nemajetkové újmy, způsobené nepřiměřenou délkou řízení, vedeného u název soudu pod sp.zn. spisová značka.
6. Sdělením ze dne 18.5.2021 byl žalobce informován, že stát. instituce obdrželo dne 17.5.2021 jeho žádost o projednání shora uplatněného nároku.
7. Stanoviskem stát. instituce ze dne 7.1.2022 byla žádost žalobce na předběžné projednání nároku o zadostiučinění nemajetkové újmy, způsobené nepřiměřenou délkou shora uvedeného řízení, projednána a žalobci byla přiznána částka 67 000 Kč.
8. Dle výpisu z transakční historie z účtu číslo vedeného u právnická osoba, byla dne 10.1.2022 připsána na účet žalobce částka 67 000 Kč.
9. Návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu se tehdejší právnická osoba anonymizována dvě slova právnická osoba, IČO, domáhala na právnická osoba s.r.o. a současném žalobci společně a nerozdílně zaplacení 1 702 285 Kč s příslušenstvím, přičemž první ze žalovaných byl žalován jako výstavce směnky a současně žalobce v pozici druhého žalovaného jako aval.
10. Námitkami ze dne 5.5.2014 brojil žalovaný proti směnečnému platebnímu rozkazu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí.
11. Dle protokolu z jednání se dne 24.2.2015 konalo ve věci sp.zn. spisová značka u název soudu ústní jednání, při kterém byl po částečném dokazování vyhlášen rozsudek, kterým byl směnečný platební rozkaz ponechán v platnosti a současně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.
12. Rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací byl směnečný platební rozkaz ponechán v platnosti a současně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.
13. Usnesením název soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí byl rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací zrušen a vrácen zpět soudu prvního stupně k opětovnému projednání.
14. Dle protokolu z jednání se dne 6.10.2016 konalo ve věci sp.zn. spisová značka u název soudu ústní jednání, které bylo s ohledem na mimosoudní jednání účastníků odročeno na 3.11.2015.
15. Usnesením ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací bylo rozhodnuto o právním nástupnictví společnosti právnická osoba, IČO, přičemž novým žalobcem se stala právnická osoba a.s., IČO.
16. Dle protokolu z jednání se dne 21.9.2017 konalo ve věci sp.zn. spisová značka u název soudu ústní jednání, které po koncentrační výzvě bylo odročeno na 14.11.2017, když žalovaný (současný žalobce) uplatnil námitku úplného zaplacení žalované částky ze strany původního prvního žalovaného (právnická osoba s.r.o.) a byla mu poskytnuta lhůta k doplnění důkazů.
17. Dle protokolu z jednání se dne 30.8.2018 konalo ve věci sp.zn. spisová značka u název soudu ústní jednání, které bylo po částečném dokazování odročeno na 27.11.2018, když tehdejší žalovaný (současný žalobce) den před jednáním do spisu založil podání s listinnými důkazy a tyto dosud nebyly ve spisu.
18. Dle protokolu z jednání se dne 27.11.2018 konalo ve věci sp.zn. spisová značka u název soudu ústní jednání, které bylo po částečném dokazování následně odročeno na neurčito, přičemž žalobci byla poskytnuta lhůta k doplnění jeho tvrzení.
19. Dle protokolu z jednání se dne 19.12.2019 konalo ve věci sp.zn. spisová značka u název soudu ústní jednání, při kterém byl po částečném dokazování vyhlášen rozsudek, kterým byl směnečný platební rozkaz č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí zrušen a žaloba zamítnuta.
20. Rozsudkem ze dne datum rozhodnutí čj. číslo jednací byl směnečný platební rozkaz č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí zrušen a žaloba zamítnuta. Současně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.
21. Rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací byl rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí čj. číslo jednací s nepatrnou formulační změnou potvrzen, výše náhrady nákladů řízení v prvním stupni byla pozměněna a současně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudem odvolacím.
Obsah přílohového spisu
23. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. , zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
24. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.
25. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").
26. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.
27. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.
28. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.
29. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
30. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.
31. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
32. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem .
33. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
34. Po zjištěném skutkovém stavu věci, vyšel soud z toho, že řízení trvalo od doby podání žaloby tj. od 13.3.2014 do právní moci konečného rozhodnutí dne 14.12.2020 celkem 6 let a 9 měsíců, ve vztahu k žalobci však až od vydání směnečného platebního rozkazu dne 8.4.2014, tedy 6 let a 8 měsíců. Předmětem řízení bylo zaplacení směnečného, peníze, ve výši 1.702.285,00 Kč, který původně požadoval tehdejší žalobce po dvou žalovaných, včetně současného žalobce. Věc druhého žalobce byla na počátku řízení vyloučena k samostatnému projednání. Ve věci bylo rozhodováno soudy na dvou stupních soudní soustavy, nalézací soud rozhodoval meritorně dvakrát. S meritorními rozhodnutími se věc nacházela rovněž 2x u název soudu. Byť využití těchto zákonných procesních práv nelze klást k tíži účastníkům řízení, nelze přehlédnout, že tyto úkony přispívají k celkové době řízení, neboť o nich orgány státu musí rozhodnout, což samozřejmě navyšuje celkový časový fond sporu. Současně však tuto skutečnost nelze klást k tíži žalované. Soud shledal v řízení několik období nekoncentrovaného postupu, přičemž tato narušila jinak pravidelný postup soudu, směřující k rozhodnutí ve věci samé, a to zejména v době mezi nařízením ústního jednání 30.7.2014 a jeho konáním dne 24.2.2015, dále mezi rozesláním rozhodnutí soudu II.stupně 15.11.2016 do přidělení věci novému soudci 1.6.2017 a od žádosti o přerozdělení spisů s ohledem na plný jednací kalendář 1.3.2019 do 5.9.2019, kdy nařídil další soudce jednání ve věci na 19.12.2019. Rovněž před název soudu lze shledat období s většími časovými rozestupy, a to jednak mezi předložením věci název soudu dne 12.11.2015 a nařízením ústního jednání dne 1.6.2016 a následným rozhodnutím 3.11.2016, jednak od 5.5.2020 byl předložen název soudu k rozhodnutí 30.11.2020. Současně však nelze pominout, že na řízení před název soudu nelze vztahovat běžná měřítka přiměřených lhůt v nalézacím řízení s ohledem na povahu rozhodování v odvolacím řízení, navíc první z odvolacích řízení bylo ovlivněno i mimosoudními jednáními účastníků, kterým název soudu poskytl prostor, ve druhém případě soud jednal navzdory nouzovému stavu a přijatým opatřením k zamezení šíření onemocnění Covid-19. Řízení nevykazovalo zásadní zvýšenou náročnost po stránce skutkové, ani právní, po stránce procesní jen lehce. Kromě rozhodnutí o vyloučení věci na počátku řízení veškerá procesní rozhodnutí se týkala výzev k vyjádření či doplnění odvolání, popř. zaplacení soudního poplatku za odvolání a následné zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku a jeho zrušení. Co se týče chování žalobce tento se na délce řízení určitým způsobem rovněž podílel, kdy nejprve podal vadné odvolání a musel být vyzván k jeho opravě, poté k výzvě na zaplacení soudního poplatku žádal o jeho osvobození a po zamítnutí tohoto návrhu soudní poplatek k opětovné výzvě k zaplacení soudního poplatku nezaplatil a způsobil tak, že odvolací řízení muselo být zastaveno, přičemž až v odvolací lhůtě pro odvolání proti usnesení o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku soudní poplatek zaplatil. V neposlední řadě nutnou poukázat na mimosoudní jednání, která mezi účastníky probíhala. Co se týče významu předmětu řízení, nelze objektivně tento typ sporu řadit mezi řízení, která jsou typově spojena s vyšším významem, jako spory opatrovnické, pracovně právní, věci osobního stavu, věci sociálního zabezpečení, trestní věci a věci týkající se zdraví nebo života. Soud vzal rovněž v potaz subjektivní hledisko, kdy žalobce zvýšený význam daného řízení opíral o vysokou částku, která byla předmětem řízení. Byť lze připustit, že uvedená částka nepřesahuje částku obecně standartní částku, nelze současně odhlédnout od skutečnosti, že tato vyplývala ze směnky, již žalobce avaloval a musel si být vědom rizika s tím s pojeného. Význam řízení pro žalobce po subjektivní stránce proto soud hodnotil jako mírně snížený.
35. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona, když délka namítaného řízení, byla s ohledem na jeho nekoncentrovanost již dobou nepřiměřenou. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, k jejímuž odškodnění není namístě poskytnout pouhé konstatování porušení práva. Přiměřeným odškodněním jeví se tak peněžité zadostiučinění. Soud stanovil základní částku za 6 let a 8 měsíců trvání řízení v rozsahu 15 000 Kč za rok trvání řízení (za první dva roky trvání řízení pak z částky v poloviční výši) a dospěl k základní částce ve výši 86 250 Kč. Soud neshledal důvod základní částku snižovat z důvodu skutkové, právní i procesní složitosti věci, nicméně odečetl 20% soud odečetl s ohledem na počet stupňů soudní soustavy, které ve věci rozhodovaly, dále soud ponížil základní částku o 5 % z důvodu chování žalobců v průběhu řízení a nakonec o 5 % z důvodu mírně sníženého významu řízení pro žalobce. Celkem tedy soud základní částku ponížil o 30 % (tzn. 33 125 Kč) a žalobci by se tak na přiměřeném zadostiučinění měla dostat částka ve výši 60 375 Kč. Jelikož žalovaný mimosoudně žalobci hradil částku ve výši 67 000 Kč, hradil tak částku vyšší, než by žalobci z tohoto titulu poskytl sám soud. Soud proto žalobě ve výroku ad. I. vyhověl, co do úroku z prodlení z již vyplacené částky a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou výrokem ad. II. rozsudku zamítl.
36. Výrok o nákladech řízení soud rozhodoval podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle nějž má účastník, který byl ve věci zcela úspěšný právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byl zcela úspěšný žalobce, který uplatnil nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy a byl částečně uspokojen, přičemž i jen částečný úspěch je v takovém případě považován za úspěch celý. Soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Tarifní hodnota nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu představuje částku 50 000 Kč Náklady žalobce jsou v daném případě představovány soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení žalovaného advokátem za 2 úkony právní pomoci po 3 10 Kč za úkon, a to za převzetí právního zastoupení a podání ve věci samé podle ust. § 9 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 bod 3 . a ust. § 11 odst. 1 písm. a) a písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, dále 5 režijních paušálů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 téže vyhlášky za téže úkony, to vše zvýšené o 21 % DPH ve výši 1 428 Kč, jíž je advokát žalovaného jako plátce DPH povinen z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů státu odvést; tj. celkem částka 10 228 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.