Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 79/2022-108
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši číslo ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši číslo ročně od datum do zaplacení, co do smluvního úroku z prodlení číslo denně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobce je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [číslo] ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši [číslo] ročně od [datum] do zaplacení, co do smluvního úroku z prodlení [číslo] denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobce je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se žalobcem Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dne datum. Dle této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka Smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaný souhlasil s veškerou smluvní dokumentací, s inkasem, což je dokládáno potvrzením o verifikační platbě. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců, přičemž celková částka ke splatnosti byla dohodnuta na částka, z níž je částka jistina a zbytek sjednané úroky. Splátka byla sjednána ve výši částka. Zápůjční úroková sazba byla sjednána na číslo ročně a RPSN činí číslo ročně. Smluvní strany si zároveň sjednaly doplňkové služby, které byly žalovanému poskytnuty, a to doplňková služba„ anonymizováno“, která je upravena v samostatné Smlouvě, která je součástí Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Tento doplněk umožňuje odklad splácení úvěru či jeho přerušení. Splátkový kalendář však žalovaný nedodržel, dostal se do prodlení se splátkou, která byla splatná dne datum ve výši částka. Tato splátka zahrnuje poplatek za splátku úvěru a splátku za výkon služby anonymizováno ve výši částka měsíčně, která je splatná společně s úvěrovou splátkou. Prvá upomínka byla žalovanému zaslána dne datum a zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě částky částka za tuto zaslanou upomínku, druhá byla zaslána dne datum, kde byl žalovaný vyzván k zaplacení dosavadní sankce a byl vyzván k úhradě částky částka jako dohodnutou sankci za tuto druhou upomínku (čl. V 5.4.). Navíc byl žalovaný upozorněn na zesplatnění celého úvěru, když nevyrovná své závazky. Protože se tak nestalo, přistoupil žalobce k zesplatnění jistiny dne datum a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících z uzavřené smlouvy o úvěru (čl. V. 5.5 Smlouvy). Tento nárok byl vyčíslen na částku částka. Žalobce v této sumě zohlednil to, že žalovaný uhradil 1 splátku ve výši částka. Tato položka sestává ze zbylé části jistiny částka, zbývající části úroků částka, zbývající části doplňkové služby anonymizováno za odklad částka, nemoc částka a práce částka (vzhledem k tomu, že byl úvěr zesplatněn, došlo k zesplatnění i zbývající částky této doplňkové služby), dále sestává z nákladů na upomínkování částka (jedná se o upomínky částka + částka, které považuje žalobce za tzv. účelně vynaložené náklady, které vznikly poskytovateli v souvislosti s prodlením spotřebitele), smluvní úroky za prodlení úvěru ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka (tato částka představuje zákonný nárok žalobce v podobě poloviny nesplacené jistiny poskytnutého úvěru dle § 122 odst. 3 z. č. 257/2016 Sb. ). Dále žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši číslo ročně, přičemž tato částka zahrnuje zbylou část jistiny částka, náklady na upomínky částka a smluvní pokutu částka. Sesplatňovací dopis byl žalovanému odeslán dne datum s výzvou k úhradě dlužné částky do datum. Od datum je tedy žalovaný v prodlení. Smluvní úrok z prodlení je požadován ve výši číslo denně z částky částka od datum do zaplacení a zahrnuje dlužnou částku ve výši částka (dohodnutou škodu) jako zbylou částku z doplňkové služby anonymizováno dle čl. II. 2. 11 Smlouvy o inkasní službě, a čl. II. číslo a 13 Smlouvy o zřízení doplňkové služby anonymizováno. Na nákladech řízení bylo účtováno částka.
2. Soud jednal a rozhodl dne datum bez přítomnosti účastníků, jak umožňuje ust. § 101 odst. 2 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobce byl k jednání omluven a u žalovaného byl doručeno fikcí dnem datum. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle § 101 odst. 2 ,3 o. s. ř. o. s. ř. a jednal bez přítomnosti účastníků.
3. Žalobce soudu předložil Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum včetně příloh – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, Smlouvu o zřízení doplňkové služby anonymizováno, Žádost o doplňkové služby anonymizováno, Předsmluvní informace, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Tabulky umoření, Potvrzení o nastavení souhlasu s inkasem. Z potvrzení právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že žalovaný má u tohoto ústav u nastaven na svém účtu č. bankovní účet souhlas s inkasem ve prospěch účtu žalobce s limitem částka. Potvrzení o vyplacení úvěru je datováno dnem datum a je z něho zřejmé, že částka částka bude vyplacena ve prospěch žalovaného na jeho účet s tím, že částka částka bude započtena na náklady poskytovatele specifikované v čl. 4 Smlouvy Tyto pohyby finančních prostředků byly doloženy„ Detaily pohybu – Bezhotovostní platba“ a jsou datovány dnem datum. Upomínka číslo je datována dnem datum, je adresována žalovanému, zároveň s výzvou k úhradě částky částka + částka. Upomínka číslo je datována dnem datum a týká se částky částka, částka a částka. Dále byl předložen dopis ze dne datum adresovaný žalovanému ohledně zesplatnění úvěru ve výši částka s výzvou k úhradě do datum, který je zároveň označen jako předžalobní upomínka. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dne datum byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným Smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 1810 a násl., § 2395 o. z. a násl., na základě které byla žalovanému poskytnuta částka částka, přičemž částku částka si ponechal žalobce jako„ náklady poskytovatele“. Celkově se žalovaný zavázal k úhradě půjčené částky částka v četnosti 72 splátek po částka, tj. k úhradě ve prospěch žalobce částky částka (včetně doplňkových služeb).
4. Podle § 580 odst. 1 o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil předmětnou Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, tzv. distančním způsobem, stvrzená verifikační platbou žalovaného. Smlouvu soud posuzoval dle § 1810 a násl. o.z., týkající se závazků ze smluv uzavřených se spotřebitelem i podle z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla napsána žalobcem předem, byla zaslána žalovanému e-mailem. Žalovaný tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Jak sám žalobce uvádí, tzv. doplňkové služby tzv. anonymizováno, jsou součástí Smlouvy o úvěru a jsou proto hodnoceny jako jeden celek. Z okolností uzavření smlouvy je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Žalobce si ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr zjišťoval, ale zřejmě si nepočínal dostatečně obezřetně.
5. Pokud se týče samotné Smlouvy o úvěru, uzavřené dne datum, úvěr byl sjednán na určitou dobu v délce 72 měsíců, výše základní splátky byla sjednána na částka měsíčně, což je celkem částka, což je v podstatě ještě jednou tolik, než si žalovaný půjčil (úvěr na částka). Smluvní strany si dále sjednaly, že žalovaný uhradí žalobci účelně vynaložené náklady úvěru ve výši částka – což je žalobcem odečteno z poskytnutého úvěru, tudíž fakticky žalovaný obdržel částku částka. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky byly ve Smlouvě upraveny finanční nároky v čl. 5 Smlouvy, a to smluvní pokuta ve výši číslo denně z dlužné částky, ve které je žalovaný v prodlení, náklad na upomínku číslo ve výši částka, číslo ve výši částka. Pokud se týče tzv. doplňkových služeb – o inkasní službě a o službě anonymizováno, obě byly uzavřeny dohodou stran. Soud je přesvědčen, že Smlouva byla takto již žalovanému předložena, se všemi přílohami, včetně služeb doplňkových. Tyto„ služby“ jsou koncipovány tak, aby byly jakoby pro dlužníka výhodné. Pokud se ve Smlouvě v čl. 2 hovoří o tom, že se jedná o hrazenou nepovinnou službu, že spotřebitel uhradí celkem po dobu trvání úvěru částku částka v měsíčních splátkách částka, že cílem této služby je zajištění závazků spotřebitele vůči žalobci s minimálním zatížením a eliminací rizik pro spotřebitele, pak toto ustanovení je zavádějící a nepřesné. Smlouva byla uzavřena rovněž na shodnou dobu jako je trvání základního úvěru, žalovaný navíc k pravidelným splátkám úvěru má platit částku částka, tudíž se tímto navyšují platby úvěru celkem až na částku částka měsíčně, a to za„ služby“, které jednak banky poskytují bezplatně – např. zřízení inkasní služby, či za minimální poplatek a i ostatní doplňkové služby jsou postaveny především ke prospěchu žalobce, který jednak tyto„ služby“ nezahrnuje do RPSN, což zkresluje pohled na celkové náklady úvěru a jednak se i v tomto případě jedná o placenou službu za to, že žalovaný může požádat v případě nenadálé životní situace o možnost přerušení splácení či odklad splátek, vždy za vymezených podmínek (pozn. tato vstřícnost by u spotřebitelských smluv měla být samozřejmostí, aniž by podléhala dalšímu zpeněžování). Smlouva se jeví jako celkově nevyvážená v neprospěch spotřebitele, plna nepřehledných a zavádějících podmínek. Takováto ujednání jsou ve spotřebitelských smlouvách zakázaná (§ 1813 o.z.).
6. Z důvodů uvedených shora, soud považuje toto právní jednání, Smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne datum za neplatné, zejména pro rozpor s dobrými mravy. Žalobce totiž požaduje po žalovaném úrok za poskytnutí úvěru v nepřiměřené výši. Ve výsledku to znamená, že žalovaný, zaplatí násobně vyšší částku věřiteli, než která byla žalovanému půjčena (viz shora). Výši tohoto úroku (odměny) za poskytnutí spotřebitelského úvěru vztažmo k půjčené částce, soud považuje za odporující dobrým mravům. Tato„ úroková míra“ (číslo ročně), zcela jasně překračuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, není stanovena s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček a přesahuje tak i tolerovaný trojnásobek jejich výše u nebankovních subjektů, s přihlédnutím k jejich vyššímu ekonomickému riziku při poskytování úvěrů. Není tedy ospravedlnitelné takto neúměrné navýšení finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobce je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednaný úrok, čili odměna za poskytnutí finančních prostředků spolu s dalšími smluvními pokutami (sankcemi) nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Smlouva je dle názoru soudu pro spotřebitele nevýhodná a plná zneužívajících ustanovení a vytváří tak nerovnováhu v právech a povinnostech obou stran v neprospěch spotřebitele, požadavek přiměřenosti zde dle názoru soudu nebyl splněn. Smlouva o úvěru je tedy s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním. Tuto absolutní neplatnost nelze zhojit tím, že žalovaný dluh vůči žalobci následně uznal. V případě neplatné smlouvy nelze založit rozhodnutím soudu platný právní vztah, který by měl důvod neplatnosti odstranit.
7. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodného obohacení. Žalovaný prokazatelně obdržel částku částka a dle tvrzení žalobce mu uhradil částku částka. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá částka částka, která nebyla žalovaným dosud žalobci vrácena. Žalovaný proti dluhu nebrojil, nicméně soud k platnosti právního jednání přihlédl z úřední povinnosti. Soud proto uložil žalovanému tuto částku žalobci zaplatit s úrokem z prodlení ve výši číslo ročně z této částky od datum do zaplacení, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku, dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. . V této části bylo žalobě vyhověno s tím, že žalovaný je povinen uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán od následujícího data uvedeného v předžalobní upomínce (datum), tj. ve výši výše úroku ročně z této částky, do zaplacení. Povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovaného vyplývá z § 1970 občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis v § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Ve zbytku byla žaloba co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka (částka částka – částka částka) ve výši výše úroku ročně od datum do zaplacení, co do smluvního úroku z prodlení výše úroku denně z částky částka od datum do zaplacení, zamítnuta. Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobce domáhat ani plnění týkající se jiných úroků či poplatků, než faktického plnění se zákonným úrokem z prodlení.
8. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V daném případě měl žalovaný ve věci větší úspěch než žalobce, ale protože náklady řízení nepožadoval a žádné náklady v souvislosti s tímto řízením mu nevznikly, soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
9. Soud uložil neúspěšnému žalobci rovněž doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. b) přílohy k z. č. 549/199 Sb. Částka částka byla žalobcem již uhrazena, a protože činí soudní poplatek částka (nebyl vydán el. platební rozkaz), pak soud uložil rozdíl žalobci doplatit. V případě tohoto doplatku nastává jeho splatnost dle §4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, tedy v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Splatnost byla určena 3 dny od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.