Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 185/2022-37
Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 15 961 Kč s přísl., rozsudkem pro uznání
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 15 961 Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 838,44 Kč,
s úrokem z prodlení ve výši 623,67 Kč,
s úrokem z prodlení ve výši 11,75% p. a. z částky 5 390 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení,
s úrokem z prodlení ve výši 11,75% p. a. z částky 6 435 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení,
s úrokem z prodlení ve výši 11,75% p. a. z částky 4 136 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení,
a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady tohoto řízení ve výši 1 300 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 15 961 Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 838,44 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 623,67 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75% p. a. z částky 5 390 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75% p. a. z částky 6 435 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75% p. a. z částky 4 136 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady tohoto řízení ve výši 1 300 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”).
2. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Dle tvrzení žalobce tento nárok vznikl z titulu nájemného za období číslo ve výši 5 390 Kč, za číslo ve výši 6 435 Kč, za číslo ve výši 4 136 Kč a náklady v případě soudního vymáhání, za užívání bytu číslo v bytovém domě adresa na ulici ulice, obec, jehož je žalobce výlučným vlastníkem. Žalovaná byla nájemcem.
3. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací soud žalovanou v souladu s ust. § 114b o. s. ř. o. s. ř. vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doruční uvedeného usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s ním. Zároveň soud žalovanou uvedeným usnesením poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení.
4. Dne 6. 9. 2022 bylo shora uvedené usnesení doručeno žalované do vlastních rukou na adresu adresa. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Dne 7. 9. 2022 započala žalované běžet 30 denní lhůta k vyjádření, která marně uplynula dne 6. 10. 2022 ve čtvrtek.
5. Vzhledem k tomu, že se žalovaná nevyjádřila ve smyslu ust. § 114b o. s. ř. o. s. ř. ve stanovené 30 denní lhůtě, která marně proběhla dnem 6. 10. 2022, jsou splněny všechny podmínky ust. § 153a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ust. § 114b odst. 5 o. s. ř. o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání. Soud má proto za to, že žalovaná nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , nárok žalobce uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou.
6. Podle ust. §153a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. rozsudek pro uznání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (ust. § 99 odst. 1 a 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro uznání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro uznání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro uznání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”)); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu; c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází.
7. V posuzované věci se jedná o spor z titulu nájemného spojené s užíváním bytu. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. 30 Cdo 641/2005 .
8. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na ust. § 114b o. s. ř. o. s. ř. za to, že žalovaná uznala nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Nárok žalobce je dán dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku . Výrok I. tohoto rozhodnutí.
9. Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud nenařizoval dle § 153a odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. jednání a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za podání žaloby dle ust. § 1 odst. 2 a ust. § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
11. Lhůta k plnění je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když nebyly shledány důvody pro stanovení lhůty delší, či povolení splátek.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce, soud byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem jsou též skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.