Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
72 C 219/2021-32
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený, IČO: osobní údaje žalovaného
sídlem adresa žalovaného
o zaplacení 36 500 Kč s příslušenstvím - úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 20.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 20.000 Kč od 7. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 16.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 36.500 Kč od 7. 3. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 20.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 20.000 Kč od 7. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 16.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 36.500 Kč od 7. 3. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na zahájení řízení doručeným soudu dne 5. 5. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 36.500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že účastníci uzavřeli dne 27. 12. 2020 smlouvu o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 20.000 Kč, které měly být ze strany žalovaného vráceny do 6. 3. 2021. Dle článku 8.1 smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobci v případně prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč, s ohledem na skutečnost, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou pěti splátek, celková výše jednorázové sankce tak činí 2.500 Kč. Dle článku 3.1 žalobci vznikl nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení, tudíž žalobce požadoval po žalovaném rovněž zaplacení částky v celkové výši 14.000 Kč za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru. Dle článku 7 se strany dále dohodly na možném prodloužení splatnosti za podmínky, že žalovaný uhradí žalobci k datu splatnosti každé jednotlivé splátky úvěru alespoň částku poplatku za poskytnutí úvěru. Vzhledem k uvedenému tak žalobce požadoval na základě podané žaloby zaplacení částky v celkové výši 36.500 Kč, kdy předmětem žalobního návrhu je vedle dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 20.000 Kč rovněž částka odpovídající poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 14.000 Kč spolu se smluvní pokutou vyčíslenou částkou ve výši 2.500 Kč. Žalobce dále uvedl, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní s odkazem na webovou stránku, kde se žalovaný zaregistroval zadáním svých osobních údajů, a takto zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný zaslal žalobci touto cestou žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, kdy na základě žádosti žalovaného došlo následně k uzavření konkrétní úvěrové smlouvy, neboť žalovaný akceptoval návrh zaslaný ze strany žalobce. Dne 27. 12. 2020 byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky, o které požádal, a to bezhotovostním převodem z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalovaného označený č. bankovní účet. Přestože žalobce žalovanému peněžní prostředky na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytnul, jak je rovněž patrné z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobce, resp. z potvrzení o provedené platbě, ze strany žalovaného přesto nedošlo k vrácení poskytnutých peněžních prostředků v celé výši. Žalovanému byla ze strany žalobce vyzvána rovněž upomínka k úhradě dlužné částky, žalovaný ani poté dlužnou částku nezaplatil.
2. Žalovaný se ve věci samé k žalobě nevyjádřil.
3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
5. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena na základě žádosti žalovaného smlouva o úvěru označená pod číslo na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 20.000 Kč. Žalovaný se oproti tomu zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení, jak vyplývá z článku III. bodu 3.1 smlouvy o úvěru. Mezi účastníky byl den konečné splatnosti úvěru sjednán ke dni 6. 3. 2021. Žalovaný v pozici klienta požádal žalobce jako věřitele o čerpání úvěru, kdy žalobce se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky v celkové výši odpovídající částce úvěru nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne uzavření této smlouvy. Dle článku V. smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal vrátit žalobci veškeré peněžní prostředky poskytnuté jako úvěr a zaplatit rovněž příslušenství a veškeré poplatky za poskytnutí úvěru spolu s případně dalšími vzniklými závazky na základě uzavřené smlouvy, a to nejpozději v poslední den konečné splatnosti úvěru. Dle V. bodu 5.2 smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru v 5 stejných splátkách opakujících se každých 14 dní ode dne čerpání úvěru do dne konečné splatnosti úvěru, a to takovým způsobem, že žalovaný spolu s dlužnou částkou jistiny úvěru zaplatí žalobci v podobě poplatku za poskytnutí úvěru rovněž částku v celkové výši 14.000 Kč. Současně bylo mezi smluvními stranami v článku V. bodu 5.3 dohodnuto, že za poskytnutí úvěru bude žalovanému v souladu s článkem III. účtován rovněž poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z částky úvěru denně, tedy za každý den čerpání úvěru až do data stanoveného jako den konečné splatnosti úvěru.
6. V článku VIII. s označením„ Prodlení a sankce“ bodu 8.1 bylo dále mezi smluvními stranami sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 500 Kč. V případě prodlení žalovaného s úhradou úvěru nebo jakékoliv jeho dílčí části po dni stanoveném j jako den konečné splatnosti úvěru, tj. 6. 3. 2021, pak dále žalovanému vznikla povinnost žalobci zaplatit rovněž úroky z prodlení ve výši 0,5 % nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně v případě prodlení trvajícího do 90 dnů ode dne termínu konečné splatnosti úvěru, resp. ve výši 0,2 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně v případě prodlení trvajícího více než 90 dní ode dne termínu konečné splatnosti úvěru. Dále byla mezi účastníky v rámci mezi nimi uzavřené smlouvy sjednána povinnost žalovaného zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně. Dle článku VIII. bodu 8.3 úrok z prodlení a smluvní pokutu byl žalovaný povinen hradit od vzniku prodlení, tj. od prvního dne po dni konečné splatnosti úvěru do jeho úplného zaplacení, kdy vznikem nároku na zaplacení úroku z prodlení a smluvní pokuty však nebyla nijak dotčena povinnost žalovaného hradit poplatek za poskytnutí úvěru dle článku V. smlouvy.
7. Z potvrzení o provedené platbě vystaveného ke dni 27. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalovanému byly ze strany žalobce poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, které byly žalovanému poukázány bezhotovostní cestou na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet.
8. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 19. 3. 2021 předložené žalobcem včetně příslušného podacího lístku.
9. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souladu dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na základě které poskytl žalobce ve prospěch žalovaného peněžní prostředky v celkové výši 20.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit žalobci na základě mezi nimi uzavřené smlouvy o úvěru nejpozději do dne sjednaného jako den konečné splatnosti úvěru, tj. ke dni 6. 3. 2021. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil ani nebylo nijak prokázáno, že by řádně splnil své povinnosti a plnil alespoň částečně za účelem úhrady dluhu, když ani následně žalovaný dluh nevyrovnal.
10. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobci částku odpovídající poskytnutým peněžním prostředkům v celkové výši 20.000 Kč, která je představována nárokem žalobce na zaplacení dosud neuhrazené části poskytnuté jistiny, a to dále spolu s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení z jistiny dlužné částky.
11. Dle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
12. Žaloba tak byla s ohledem na citované ustanovení zamítnuta v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 14.500 Kč s příslušenstvím jako částky požadované z titulu poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání spolu se smluvní pokutou vyčíslenou v celkové výši 2.500 Kč.
13. V daném sporu bylo mezi smluvními stranami mimo jiné ujednáno, že žalovaný vrátí poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 14.000 Kč v jednotlivých termínech splátek dle článku V. uzavřené smlouvy. Žalovanému však byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 20.000 Kč, přičemž výše poplatku byla sjednána v celkové výši 14.000 Kč, a to dále společně se smluvní pokutou ve výši 2.500 Kč. Shora uvedená ujednání, na základě kterých žalobce požadoval jednotlivé částky odpovídající poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru spolu se smluvní pokutou, je ovšem třeba hodnotit v souladu s ustanovením § 1813 občanského zákoníku jako nepřiměřená. Jestliže se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 2.500 Kč, v tomto ohledu soud uvádí, že i toto ujednání lze vnímat jako ustanovení sankční povahy. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba není důvodná s odkazem na ustanovení § 1810 občanského zákoníku a násl., když je třeba vidět, že současně sjednané nároky žalobce v podobě úroků, jiných sankcí, poplatků společně se smluvní pokutou a náklady žalobce odpovídají částce v celkové výši 16.500 Kč vedle částky ve výši 20.000 Kč představované žalobcem poskytnutou částku.
14. Soud v návaznosti na právní úpravu odpovídající ustanovení § 1810 a násl. občanského zákoníku považoval žalobcem požadované částky z titulu poplatku a smluvní pokuty v celkové výši 16.500 Kč za v rozporu s principem přiměřenosti, neboť by se v takovém případě jednalo o nepřiměřené obohacení na straně žalobce na úkor žalovaného, a proto byl žalobci přiznán nárok na zaplacení částky ve výši 20.000 Kč odpovídající žalovanému poskytnutým peněžním prostředkům, neboť žalovaný zapůjčené finanční prostředky nevrátil a jejich nevrácením porušil svou povinnost s uzavřené smlouvy, kterou bylo řádně a včas poskytnuté finanční prostředky vrátit. Žalovaný přitom poskytnuté peněžní prostředky dosud nevrátil ani skutečnosti tvrzené žalobcem v řízení nerozporoval, netvrdil, že by na svůj dluh čehokoliv uhradil, když zůstal v řízení zcela nečinný a na svou obranu ničeho neuvedl. Soud proto žalobě v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky odpovídající poskytnuté jistině ve výši 20.000 Kč, v plném rozsahu vyhověl. Vedle jistiny má žalobce právo na úhradu úroků z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
15. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na skutečnost, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.